|
|
Velezrada a vlastizrada v historii českého práva
Novotný, Patrik ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Velezrada a vlastizrada v historii českého práva Klíčová slova Velezrada, vlastizrada, historie Abstrakt Diplomová práce na téma "Velezrada a vlastizrada v historii českého práva" pojednává o dvou, na první pohled podobných si, institutech ústavního a trestního práva. Předmětné pojmy se v historii českého práva poměrně hojně vyskytují a jejich význam a definice několikrát prošly výraznou proměnou. Tato práce si tak mimo jiné klade za cíl podat podrobný popis historického vývoje obou institutů vzájemně se ovlivňujících právních odvětví. Z historicky-popisné části pak vychází druhý obsahový celek, a to právní komparace velezrady a vlastizrady buďto uvnitř, nebo napříč příslušnými právními odvětvími. Na samotném konci práce vychází z dosavadních poznatků kapitola, jejímž předmětem je porovnání obou předmětných pojmů v současném českém a rakouském právním řádu. Pro první z cílů diplomové práce - historický popis velezrady a vlastizrady jsou důležité dějinné události a související úprava dobových právních předpisů, stejně tak jako proměnlivá politická kultura nebo mocenská poptávka po uzákonění právních nástrojů na potlačení konkurence. Jednotlivé kapitoly pojednávající o minulých dobách, ale i kapitoly zabývající se současnou právní úpravou popisují všechny význačné skutečnosti, týkající se tématu diplomové...
|
|
|
Omezování Židů ve veřejném a osobním životě za Protektorátu Čechy a Morava - právní předpisy a jejich aplikace v praxi
Bačová, Jitka ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Omezování Židů ve veřejném a osobním životě za Protektorátu Čechy a Morava - právní předpisy a jejich aplikace v praxi se zabývá tím, jak byli Židé po nástupu nacistické okupace vyřazováni z veřejného a osobního života, přičemž se vše odehrávalo legální cestou. Práce se zabývá tím, jak bylo toto vyřazování Židů právně ukotveno. Práce je systematicky řazena a rozčleněna do deseti výkladových kapitol. Konkrétně se diplomová práce věnuje vzniku Protektorátu Čechy a Morava a jeho charakteristice, normotvorbě v protektorátu, počátkem řešení židovské otázky, která nastala již za druhé republiky, úvodu do židovské politiky v protektorátu, definici pojmu Žid v protektorátu, vyřazení Židů z veřejného života, rasovým zákazům, vyřazení židovských míšenců a manželů Židů z veřejného života, a závěrem omezení Židů v osobním životě. Klíčová slova Židé Protektorát Čechy a Morava Omezování ve veřejném a soukromém životě
|
|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945 - 1948
Holfeld, Christian ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce se primárně zabývá tzv. první etapou znárodňovacího procesu v Československu, který probíhal v letech 1945-1948 a současně poválečnými konfiskacemi ze stejného období. Cílem práce je nejprve popis a analýza dobových relevantních právních předpisů a jejich přiměřené zasazení do historického kontextu. Tomuto námětu je obsahově přizpůsobeno pět tematických kapitol. Nejprve se pokouší vymezit základní pojmy, kterými jsou znárodnění, zestátnění, socializace, vyvlastnění a konfiskace. Následně zkoumá základní historické kořeny pojmu znárodnění. Činí tak zejména porovnáním přístupů k vlastnickému právu prizmatem dvou dominantních ideologií, a to liberalismu a socialismu. Jádro práce pak obsahově tvoří samotné znárodňovací a konfiskační dekrety a otázky související. K této problematice měl úzký vztah i institut národní správy. Z pohledu zákonodárce bylo třeba také odlišit, které majetkové podstaty se stanou předmětem konfiskace a které naopak předmětem znárodnění. Znárodnění podlehl nejprve filmový průmysl, následně doly a velké průmyslové podniky, potravinářský průmysl, bankovnictví a pojišťovny. Bezprostředně navazující část velmi stručně mapuje další osud majetku znárodněného v první etapě, jakož i majetku, který dosud znárodněný nebyl. Činí tak zejména prezentací souvisejících právních...
|
|
|
Právní formy perzekuce občanů Protektorátu v letech 1939-1945 ve srovnání s okupovaným Nizozemskem
Mamrilla, Filip ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Právní formy perzekuce občanů Protektorátu v letech 1939-1945 ve srovnání s okupovaným Nizozemskem V roce 1939 bylo Československo rozbito nacistickým Německem bez jediného výstřelu. Necelý rok nato vstoupila německá armáda do Nizozemska v rámci bleskové války na západní frontě. Obě země zůstaly v okupaci téměř šest let, zatímco jejich obyvatelé čelili bezprecedentní perzekuci. Vzhledem k tomu, že obě země sdílejí mnoho podobností i rozdílu, ať již co se týče velikosti, válečného vývoje, nebo formy okupační správy, slouží jako ideální příklad pro srovnání nacistického okupačního režimu v západní a východní Evropě. Čechy a Morava byly k Říši připojeny ve formě protektorátu, institutu mezinárodního práva veřejného, který byl v evropském prostředí nezvyklý a prakticky nevyužívaný. Z Nizozemska byl vytvořen tzv. Říšský komisariát, provizorní státoprávní uspořádání, které mělo zajistit především klid na okupovaném území v zájmu udržení průmyslové produkce. V první řadě se tato práce snaží definovat rozdíl, který nacisté činili mezi okupovanými územími na západě a na východě z hlediska ideologie, protože to do výrazné míry determinovalo jejich přístup a míru represe. Nizozemsko bylo vnímáno nacistickými ideology jako germánská země, která přirozeně patřila do Říše, zatímco Češi, jakožto Slované, byli vnímáni jako...
|
|
|
Politické procesy v 50. letech v Československu (případ Babice)
Jíša, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Resumé Politické procesy v 50. letech v Československu - případ Babice Účelem této práce je popsat politické procesy v širších souvislostech a detailně pojednat o jednom z největších monstrprocesů - o případu Babice. V předkládané práci je zmapován politickohistorický vývoj v poválečném Československu až do převratu v roce 1948, analýza klíčových právních norem přijatých po Únoru, na základě kterých bylo možné konat politické procesy, klasifikace politických procesů a podrobný rozbor babického případu. Práce je systematicky členěna do tří kapitol. První kapitola je rozdělena na dvě podkapitoly. V první podkapitole je pojednáno o politické situaci v poválečném Československu, utváření první poválečné vlády a postupném uchopení moci komunistickou stranou, což vyvrcholilo v únoru 1948 ve státní převrat. Druhá podkapitola se věnuje zásadním změnám v právním řádu a justici, z nichž nejpodstatnější byly ty normy, které se staly základem pro konání politických procesů. Druhá kapitola obsahuje charakteristiku politických procesů, popis mechanismu na jejich výrobu, včetně orgánů, které měly na jejich konání rozhodující vliv. Následuje dělení politických procesů podle okruhu osob, proti kterým byly namířeny. Nejobsáhlejší částí celé práce je kapitola třetí, ve které je analyzován konkrétní případ - Babický proces....
|
|
|
Souboj v českém právu
Jindříšková, Eliška ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Účelem této diplomové práce je podrobně rozebrat přístup práva k soubojům v českých právních dějinách a dále analýzou vybraných právních textů potvrdit předpoklad, že spíše než myšlenka společenského vývoje s ideály lidskosti je to fakt, že souboj ze samé své podstaty právu konkuruje, který je určující pro převažující přístup práva k soubojům a pro vývoj tohoto přístupu. Tento dynamicky se měnící přístup práva k soubojům je sledován zejména z pohledu zákonodárce. Tato práce je rozdělena do osmi kapitol včetně úvodní a závěrečné části. Kapitoly jsou členěny chronologicky s ohledem na převažující vztah právního řádu k soubojům (s výjimkou první a druhé kapitoly). Úvod obsahuje stručný seznam a zhodnocení prací, které se touto problematikou zabývají, a představuje metodologii použitou v této práci. První kapitola rozebírá význam, původ a vývoj významu slova souboj a jeho ekvivalentů. Druhá kapitola pojednává o původu soubojů. Je rozdělena do dvou částí. V první části jsou představeny hlavní přístupy současné literatury k problematice původu soubojů. Druhá část se zaměřuje na jeden z nejdůležitějších předchůdců soubojů - odvetný boj (soukromou mstu). Třetí kapitola je věnována souboji, který byl součástí soudního řízení - soudnímu souboji. V této kapitole jsou analyzovány nejvýznamnější písemné právní...
|
|
|
Právnická fakulta UK v letech 1948-1955, institucionální a personální přeměna fakulty v procesu sovětizace vysokého školství v ČSR
Sojková, Alena ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Když KSČ získala moc v ČSR, jedním z kroků, které musela provést, aby zcela ovládla československou veřejnost, bylo převychování a proměna její inteligence. Aby se tak stalo, bylo nutno zcela přeměnit systém vysokých škol. Opatření, jež byla v této souvislosti prováděna, se výrazně dotkla také Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která byla před Únorem 1948 považována za nejreakčnější a nejkonzervativnější fakultu na této univerzitě. V první části se tato práce zaměřuje na personální přeměnu vysokých škol s důrazem na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Prvním z očistných procesů bylo prověřování národní spolehlivosti, které poúnorové očistné akce předznamenalo. Po Únoru 1948 již následovalo politicky motivované vylučování studentů akčními výbory Národní fronty a tzv. studijní prověrky na přelomu let 1948/49 i odstraňování pedagogů z vysokých škol po Únoru 1948 a v dalších letech. Tato očista umožnila dosadit do rozhodujících akademických funkcí prověřené členy KSČ, kteří nekladli odpor při provádění dalších opatření. V druhé části práce pojednává o organizační proměně fakulty i celého vysokého školství na podkladu nového zákona o vysokých školách, dalších doprovodných vládních nařízení a vyhlášek, výnosů, směrnic a pokynů ministerstva školství, stranických usnesení a dalších kroků k postupnému...
|
|
|
Mimořádný lidový soud v Praze
Němečková, Daniela ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Resumé O přísnou spravedlnost volaly neslýchané zločiny, kterých se dopustili nacisté a jejich zrádní spoluviníci na Československu. Takto začínala preambule dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. (tzv. velký retribuční dekret), dle něhož měli být potrestáni nacističtí zločinci, zrádci a kolaboranti před mimořádnými lidovými soudy a který platil pouze na českém území. Největší mimořádný lidový soud sídlil v Praze, prošlo jím na jedenáct tisíc případů a vykonával svoji činnost od svého zahájení 5. září 1945 až do 4. května 1947. Za dobu své existence se potýkal s mnoha problémy: od chybějících profesionálních soudců a veřejných žalobců, přes problematickou spolupráci s okresními národními výbory, až po nesnadný výklad některých ustanovení velkého retribučního dekretu. Před tímto soudem stanuli i někteří významní nacističtí činitelé, jakým byl i státní zástupce u Sondergerichtu Kurt Blaschtowitschka, prvorepublikový politik, státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank, zástupce říšského protektora Kurt Daluege, velitel kladenského gestapa Harald Wiesmann spolu s dalšími patnácti kladenskými gestapáky. Na lavici obžalovaných stanul i parašutista, pozdější placený konfident a zrádce Karel Čurda. Po ukončení retribuce došlo k její revizi o rok později, ovšem již pod taktovkou komunistické strany....
|
|
|
Pozemková reforma v období první ČSR
Zikmund, Martin ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce je výsledkem mé snahy o kompilaci nejdůležitějších faktů o první československé pozemkové reformě odehrávající se v období první republiky. Pozemková reforma byla gigantickým projektem, jehož realizace trvala téméř 20 let a jehož důsledky zasahují až do dnešní doby, ať už je to v podobě výsledků reformy nebo dodnes probíhajících restitučních procesů. Přetrvávající význam reformy byl, spolu s mým zájmem o období první republiky, jeden z hlavních důvodů, proč jsem si zvolil dané téma. Při zpracovávání tématu jsem kladl důraz zejména na právní stránku reformy. Diplomová práce se skládá z devíti kapitol. První kapitola zkoumá ekonomické postavení vlastníků půdy před započetím pozemkové reformy. Pozemkoví vlastníci jsou rozděleni do kapitol podle rozlohy vlastněné půdy a tyto kategorie jsou dále srovnávany dle různých hledisek. Druhá kapitola je stěžejní kapitolou diplomové práce a je kompletně věnována zákonodárství pozemkové reformy. Kapitola je rozdělena do tří částí. První část se dále dělí do několika oddílů, zabývajících se požadavky jednotlivých politických stran a hnutí. Druhá část popisuje události stojící za vznikem příslušných právních předpisů. Závěrečná třetí část blíže zkoumá nejdůležitější zákony pozemkové reformy. Třetí kapitola zachycuje přechodné akce, které...
|
|
|
Činnost politické komise v době tzv. právnické dvouletky
Frantalová, Anna ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce "Činnost politické komise v době tzv. právnické dvouletky" se zaměřuje na činnost politické komise, specifického orgánu, který podléhal ministerstvu spravedlnosti, fungujícího v letech 1948-1950, tedy v období tzv. právnické dvouletky. Hlavním cílem činnosti politické komise bylo usměrňovat návrhy nových zákonů připravené jednotlivými odbornými komisemi, a po stránce ideologické upravovat jejich obsah. V první části práce představuje autorka období právnické dvouletky a popisuje proces přijímání nových zákonů a jejich přijetí v Národním shromádění. V této části se autorka zaměřuje rovněž na ustavení, pravomoc a úkoly politické komise a následně se věnuje také jejímu složení a organizaci práce. Jedním z výstupů této diplomové práce je přehledné zpracování jednotlivých zasedání, vč. jejich účastníků a bodů jednání. Druhá část práce je zaměřena na právní otázky diskutované v politické komisi, které jsou pro potřeby práce řazeny dle jednotlivých právních odvětví, a na vliv politické komise na znění jednotlivých zákonných ustanovení. V závěru autorka představuje rovněž některé z hlavních členů politické komise, které významným způsobem ovlivnili její činnost.
|
host ::
RSS.