|
|
Vykořisťování zemí subsaharské Afriky: mýtus, nebo realita?
Rychetský, Petr ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent)
Cílem práce je podrobit analýze objem bohatství, které každoročně opouští region subsaharské Afriky. Teoretická část práce představuje jednotlivé teoretické koncepty, které se dotýkají tématu práce. V praktické části je věnován prostor nejprve samotnému výpočtu částky peněz, jež subsaharské státy každoročně opustí. Následně je velikost tohoto bohatství jednak poměřována v závislosti na ekonomickém charakteru a stupni rozvoje jednotlivých zemí, zároveň je také zkoumán původ těchto peněz z hlediska jednotlivých odvětví ekonomiky. Práce přináší odpověď na otázku, které důvody stojí za tím, že region subsaharské Afriky odevzdá světu každým rokem nemalé bohatství. Práce ukazuje, že existuje vztah přímé úměry, v rozdílu mezi HDP a HNP, jež reprezentuje velikost odlivu bohatství, a bohatstvím vybrané země, neboť bohatší státy vděčí za svůj rozvoj zahraničním investicím, přičemž výnosy z těchto investic putují do bohatých zemí mimo Afriku. O nejméně bohatství přichází proto ty nejchudší státy, naopak nejvíce náchylné ke ztrátě prostředků jsou bohatší země závislé na těžbě nerostných surovin.
|
|
|
Hospodářsko-politický vývoj Sudet během Velké hospodářské krize
Rychetský, Petr ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Cílem práce je analýza hospodářství českého pohraničí, tzv. Sudet, během velké hospodářské krize a následná nacionalistická radikalizace německého obyvatelstva meziválečného Československa. První část práce je věnována hospodářskému potenciálu, charakteru průmyslu a sociálnímu prostředí pohraničí. Ve druhé části je analyzován vliv rozdílného průběhu krize v pohraničí a ve vnitrozemí na radikalizaci německé menšiny. Tato část se zabývá protikrizovými opatřeními, která vytvářel stát, a jejich odlišnými dopady na pohraniční a vnitrozemské hospodářství. V poslední kapitole je věnován prostor pro zhodnocení protikrizové politiky, a politické následky krize mezi německou menšinou tehdejšího Československa. Práce přináší odpověď na otázku, proč velká hospodářská krize vedla k radikalizaci Němců v Sudetech a proč hospodářská politika nesplnila očekávání Němců. Práce ukazuje, že ochota vlády vyhovět konstruktivním požadavkům německé menšiny přišla příliš pozdě, a až pod tlakem přímé hrozby. Podstatného snížení životní úrovně Němců využila propaganda nacistů, a chuť Němců žít v československém státě vzala za své právě během velké hospodářské krize.
|
host ::
RSS.