|
|
Hodnocení fragmentace krajiny ve vztahu k dálkovým migracím
Šťovíčková, Kateřina ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fragmentací krajiny, která je v důsledku intenzivní výstavby dopravní infrastruktury a sídel aktuálním tématem ochrany přírody. Cílem práce je analýza současné míry fragmentace liniovými bariérami a prostupnosti krajiny pro velké savce v oblasti Moravské brány, migračně významného území mezi Západokarpatskou a Hercynskou podprovincií. Výsledky potvrzují zvýšenou míru fragmentace zájmové oblasti v důsledku kumulace několik liniových bariér ve směru severovýchod-jihozápad, zejména pak negativní vliv dálnice D1. Porovnáním míry fragmentace s nadregionálními biokoridory, v rámci Územního systému ekologické stability (ÚSES), a habitatovými modely velkých šelem bylo zjištěno, že některé úseky migračních koridorů vedou silně fragmentovanou krajinou s nevhodným habitatem. V rámci komplexní analýzy prostupnosti dálnice D1 byla vyhodnocena také účinnost migračních objektů mezi Klimkovicemi a Dolním Újezdem, s důrazem na monitoring ekoduktu u Suchdola na Odrou, který využívají především středně velcí savci. Pro migraci velkých savců se v tomto území ukazují jako nejvhodnější dlouhé estakády přes údolí řek. Klíčová slova: fragmentace krajiny, liniové bariéry, dálkové migrace, velcí savci, migrační objekty
|
|
|
Konektivita habitatů CHKO Třeboňsko ve vztahu k výskytu vydry říční
Bureš, Jan ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Fragmentovaná krajina je v současné době velkým problémem v oblasti ochrany přírody. Ochrana její konektivity na základě prostupnosti je proto jedním z hlavních předmětů ochrany. Populace vydry říční na Třeboňsku patří k největším ve střední Evropě, přesto zde, v relativně řídce osídlené krajině je tato populace ohrožena především vysokou mortalitou na silnicích. Proto je tato oblast vhodným modelovým územím pro zjištění prostupnosti a konektivity krajiny ve vztahu k výskytu a šíření vydry říční a následným určením rizikových migračních míst s možností jejich nápravy. V práci je řešena rešerše literatury na problematiku fragmentace, konektivita krajiny a mortalita savců na silnicích. Na základě získaných poznatků z literatury, mapování a expertní analýzy byla vytvořena analýza konektivity území a model rezistence a konektivity pro šíření vydry říční. S porovnáním mortalitní databáze vydry byla vytyčena riziková místa v místech křížení potenciálního migračního koridoru a komunikace, pro která by bylo vhodné najít nějaké řešení. Klíčová slova: konektivita habitatů - rezistence krajiny - vydra říční - CHKO Třeboňsko
|
|
|
Vliv krajinného pokryvu a jeho změn na rozšíření a druhové složení dravců v České republice
Černá, Hana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Vliv krajinného pokryvu a jeho změn na rozšíření a druhové složení dravců v ČR Abstrakt Existuje nesčetné množství studií zabývajících se zkoumáním diverzity a rozšířením ptáků v závislosti na mnoha faktorech. Žádná z těchto prací však není zaměřena pouze na jeden konkrétní řád ptáků, a proto jsem se rozhodla pro tento výzkum. Zásadní pojem v této práci představuje krajinný pokryv a především jeho změny, k nimž neustále dochází a které větší či menší měrou ovlivňují druhy, které se v krajině vyskytují. V úvodní části je nastíněno, jak tyto změny probíhaly na našem území v období 1970 - 2000 a jaký měly vliv na rozšíření a diverzitu ptáků. Celá tato studie je založena na historických i aktuálních datech o krajinném pokryvu a rozšíření a druhovém složení dravců za zmiňované období. Za hlavní cíl této práce bylo vytyčeno zhodnocení závislosti diverzity, druhového složení a rozšíření dravců v ČR na krajinném pokryvu a rovněž zhodnocení vlivu změn krajinného pokryvu na změnu diverzity, druhového složení a rozšíření dravců. Závislost mezi diverzitou dravců a diverzitou krajinného pokryvu byla prokázána.
|
|
|
Změny krajinného pokryvu a struktury krajiny v zázemí Prahy vlivem sub-urbanizace
Keprta, Antonín ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
(Sub)urbanizace výrazně mění charakter krajiny na předměstí. Přesun obyvatel a ekonomických aktivit do zázemí měst iniciuje změny krajinného pokryvu a struktury krajiny. Krajina se stává více fragmentovaná převážně díky dopravní infrastruktuře, která na sebe váže výstavbu nových komerčních a rezidenčních areálů. Hodnocení krajinné struktury je možné pomocí krajinných metrik. Pro analýzu nejbližšího okolí hlavního města Prahy bylo zvoleno 7 krajinných metrik (procentuelní zastoupení kategorií krajinného pokryvu, počet plošek, průměrná velikost plošky, index průměrného tvaru plošky, celková délka okrajů, průměrná vzdálenost nejbližšího souseda a DIVISION index). Zvolené metriky byly vybrány na základě rešerše světové literatury věnující se fenoménu urban sprawl. Cílem bylo vybrat metriky vhodně popisující krajinou kompozici a krajinnou konfiguraci, ale zároveň byl brán ohled na jejich snadnou interpretaci. Výsledky naznačují, že v pražském předměstí došlo za dobu 55 let k výrazným změnám v krajinné struktuře. Většina nové zástavby, ať už rezidenční nebo komerční je realizována na nových místech, především na zemědělské půdě. Evidentní je tedy její nedostatečná ochrana před rozpínající se zástavbou hlavního města. Klíčová slova: (sub)urbanizace, urban sprawl, krajinná struktura, krajinný pokryv,...
|
|
|
Hodnocení změn prostupnosti krajiny na příkladu Pražského okruhu
Štambergová, Barbora ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Prostupnost krajiny je klíčová pro přežívání mnohých druhů organismů. V současné době však rychle nárůstá míra fragmentace krajiny a propojenost jednotlivých krajinných elementů klesá. K fragmentaci krajiny nejvíce přispívá výstavba silnic, která s sebou přináší i další nezanedbatelné ekologické dopady. V souvislosti s obnovou prostupnosti krajiny je proto často řešeno zprůchodňování těchto liniových bariér. Výstavba průchodů skrze silnice je častým opatřením, otázkou však stále zůstává, zda je výstavbou těchto objektů dosahováno požadovaných kompenzačních opatření. Praktická část této práce je proto zaměřena na analýzu vybraných průchodů na části Pražského okruhu a zhodnocení jejich využívání. Klíčová slova: Fragmentace krajiny, prostupnost krajiny, ekodukty
|
|
|
Vliv reliéfu a geologického substrátu a na funkční diverzitu rostlin v CHKO Křivoklátsko
Radoměřský, Tomáš ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Během geologického vývoje docházelo k neustálým přeměnám přírodního prostředí. Tyto změny se projevují i dnes a bude k nim rovněž docházet v budoucnosti. Současná podoba přírody je výsledkem protichůdného působení endogenních a exogenních pochodů. V čím dál větší míře je však přírodní prostředí narušeno a přetvářeno činností člověka. Výsledná podoba krajiny pak má určující vliv na rozmístění vegetace. Ve své práci se zabývám vlivem nadmořské výšky a členitosti reliéfu na rozmístění funkčních typů rostlin. Nejprve stručně shrnuji paleogeografický vývoj Křivoklátska s přesahem do blízkého okolí od období svrchního proterozoika až do současnosti. Dále popisuji jednotlivé fyzickogeografické faktory prostředí a jejich vliv na rozmístění a diverzitu rostlin. Patří mezi ně geologický podklad, půdy, reliéf, klima a disturbance. Následně stručně charakterizuji geologické podloží, geomorfologii, půdy, hydrologii a vegetaci CHKO Křivoklátsko. Poté popisuji způsoby vyjádření diverzity rostlin s důrazem na rozmanitost funkčních typů. Moje bádání spočívá v analýze funkční rozmanitosti rostlin a zhodnocení zastoupení jednotlivých funkčních typů v závislosti na reliéfu. Výsledky práce naznačují, že se největší rozmanitost funkčních forem rostlin v CHKO Křivoklátsko soustředí do oblastí s členitým reliéfem a nízkou...
|
|
|
Význam kontinuity a fragmentace lesních porostů jako proměnné určující diverzitu brouků
Loskotová, Tereza ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí vliv dvou hojně diskutovaných faktorů, kontinuity a fragmentace lesních porostů, na druhovou bohatost brouků. Hodnocena byla data za lesní území nedaleko Chocně, využívané k hospodářským účelům. Dlouhodobou přítomnost lesů, po dobu minimálně 240 let, lze dokumentovat dle historických mapových podkladů. Jako kontinuální byly označeny dubové porosty, odpovídající tamní potenciální přirozené vegetaci, s věkem 100 a více let. K nim byly jako kontrolní vybrány porosty smrkové. Fragmentace je zde chápána jako výsledný stav změn druhové skladby dřevin probíhajících od konce 18. století po současnost. Vedle sledovaných faktorů byly hodnoceny další ekologické a strukturní proměnné porostů s možným vlivem na společenstva brouků. Z 38 kompletně určených čeledí byly vybrány dvě skupiny brouků, taxonomicky definovaná skupina kovaříkovitých (Elateridae) a ekologicky definovaná skupina saproxylických brouků, k porovnání jejich odpovědí na proměnné kontinuity a struktury lesních porostů. Klíčová slova: kontinuita lesních porostů, fragmentace, nárazové pasti, biodiverzita, saproxylický, brouci, Elateridae
|
|
|
Hodnocení vlivu využití území na stupeň přírodnosti krajiny
Kaňková, Helena ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
1 Hodnocení vlivu využití území na stupeň přírodnosti krajiny Abstrakt Lidská činnost způsobuje stále větší tlak na přírodní oblasti. Komplexní pochopení a vyhodnocení dopadu člověka na přírodní prostředí je považováno za klíčový předpoklad zachování přírodní rovnováhy. Jako ukazatel pro hodnocení přírodnosti byla vybrána biodiverzita, která je jedním z hlavních komponentů ekologické stability. Pro hodnocení změn biodiverzity způsobených člověkem bylo vyvinuto několik různých indikátorů. V této práci je k hodnocení současného stavu přírodnosti využit indikátor MSA, který porovnává průměrné početnosti původních druhů s jejich početností v původním, nenarušeném prostředí. Indikátor je založen na přímých příčinných vztazích mezi hnacími silami a jejich dopadem na biodiverzitu, stanoveným podle současně dostupné vědecké literatury. Mezi hnacími silami je zahrnuta změna krajinného pokryvu, intenzita využití území, fragmentace a infrastruktura. Jako většina indikátorů biodiverzity, MSA dokládá převážně špatný stav přírodního prostředí způsobený antropogenním tlakem, zvláště změnami krajinného pokryvu. Při zvážení stále rostoucí lidské populace a ekonomického rozvoje lze předpokládat další nárůst tlaku lidské činnosti na ekosystémy, spojený s nevratnou ztrátou diverzity života na Zemi. Klíčová slova: Průměrná...
|
|
|
Acidifikace lesních půd v České republice a analýza rozdílů mezi smrkovými a bukovými porosty
Růžek, Michal ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Acidifikace lesních půd v České republice a analýza rozdílů mezi smrkovými a bukovými porosty Abstrakt Acidifikace lesních půd je proces, jenž ve druhé polovině minulého století značně ovlivnil půdní chemismus. Cílem této práce je podat ucelený přehled o půdní acidifikaci, zvláště pak s důrazem na rozdíly mezi lesními druhy bukem lesním (Fagus sylvatica) a smrkem ztepilým (Picea abies). Dále podává informace o mechanismech acidifikace a jejím historickém vývoji na území České republiky. V praktické části jsou porovnávány půdní podmínky pod bukovými a smrkovými porosty z pěti lokalit rozmístěných v horských a vrchovinných oblastech. Výsledky prokázaly lepší půdní vlastnosti pod bukovým porostem, kde byly naměřeny vyšší hodnoty pH a koncentrace bazických kationtů, nicméně pod smrkovým porostem, ačkoli nevýznamně, byly v hlubších horizontech zaznamenány nižší koncentrace toxického Al3+ . klíčová slova: acidifikace půd, smrkové porosty, bukové porosty, Česká republika
|
|
|
Typologie krajiny Střední Evropy - vztah přírodních podmínek a kvality krajiny z hlediska potenciálu ekosystémových služeb
Fňukalová, Eliška ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Typologie krajiny Střední Evropy - vztah přírodních podmínek a kvality krajiny z hlediska potenciálu ekosystémových služeb Abstrakt Degradace přírodního prostředí v minulém století zřetelně zasáhla do fungování ekosystémů. Potřeba rozhodovat o krajině způsobem vedoucím k trvale udržitelnému rozvoji a lidskému blahobytu vyústila ve vznik nového přístupu studia tzv. ekosystémovému přístupu. Výzkumy se snaží rozpoznat především vazby mezi ekosystémovými službami a jejich prostorovou a časovou distribucí. Tato práce se pokouší identifikovat vztahy mezi potenciálem ekosystémových služeb a fyzickogeografickými podmínkami na území Střední Evropy. Komplexní typologie přírodní krajiny slouží k vyjádření biofyzikálních charakteristik. Vstupní vrstvy jsou proměnnými klimatických a půdních podmínek, a tvaru terénu. Klastrovou analýzou K-průměrů bylo vymezeno sedm typů přírodní krajiny. Potenciál poskytovat ekosystémové služby zhodnotil pro vrstvu CORINE Land Cover Burkhard a kol. v roce 2009. Tato metodika byla využita k vyjádření prostorové distribuce ekosystémových služeb a určení jejich hodnot pro jednotlivé typy přírodní krajiny. V rámci krajinných typů se projevuje zřejmá závislost ekosystémových služeb na nadmořské výšce, jenž jsou limitovány produkční schopností půd v nejvyšších horských oblastech. Nejnižší...
|
host ::
RSS.