|
|
Studium vybraných typů sirných látek v pivu a pivovarských surovinách
Mikulíková, Renata ; Ventura, Karel (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V poslední době je celosvětově a rovněž v ČR věnována zvýšená pozornost senzoricky aktivním látkám ovlivňujícím kvalitu piva. Mezi senzoricky aktivními látkami ovlivňujícími zásadně kvalitu piva hrají významnou úlohu heterocyklické a sirné sloučeniny, z nichž některé se vyznačují vysokou senzorickou aktivitou i v extrémně nízkých koncentracích. Stopová množství těchto sloučenin, která lze běžně nalézt v potravinách, se spolupodílejí na vytváření jejich aroma a tento vliv lze obecně hodnotit jako příznivý. U sladu, resp. u piva však toto platí jen v omezené míře a přítomnost heterocyklických a sirných látek se hodnotí spíše nepříznivě. Cílem předložené práce je poskytnout přehled o problematice sirných sloučenin v ječmeni, sladu a pivu, popsat metabolické dráhy vedoucí k jejich vzniku a experimentálně ověřit možnosti jejich stanovení s využitím moderních analytických metod. Sirné aminokyseliny, které jsou přirozenou součástí ječmene, sladu i piva jsou prekursory vzniku těkavých sirných látek. Pro analytická sledování byly vybrány nejčastěji se vyskytující sirné aminokyseliny metionin, cystein a homocystein. K jejich stanovení v ječmeni, sladu a pivu byla použita metoda plynové chromatografie. Před vlastní analýzou byly sirné aminokyseliny derivatizovány za vzniku těkavých N(O,S)-ethoxykarbonyl propyl esterů, které byly následně identifikovány metodou plynové chromatografie ve spojení s hmotnostním detektorem (GC/MSD) a analyzovány metodou plynové chromatografie s plamenofotometrickým detektorem (GC/ FPD). Přímá analýza sirných těkavých látek je možná jen zřídka, protože se nacházejí v analyzovaných matricích (slad, pivo) ve velmi nízkých koncentracích ( g/kg,l - ng/kg,l). Před vlastní analýzou je třeba analyty extrahovat z matrice a zakoncentrovat. K extrakci a následnému zakoncentrování sirných těkavých látek byly experimentálně porovnávány moderní analytické metody SPME (mikroextrakce na pevnou fázi), SPDE (dynamická mikroextrakce na pevnou fázi) a TDAS (automatizovaná termická desorpce). Pro vlastní analýzu sirných těkavých látek byla použita plynová chromatografie ve spojení s plamenofotometrickým detektorem. Byly sledovány tyto těkavé sirné látky: dimethylsulfid, dimethyldisulfid, dimethyltrisulfid, sirouhlík, ethylsulfid, diethyldisulfid, methionol, 3-methylthiofen, ethylthioacetát, 2-methyl-1-buthanthiol. V analyzovaných vzorcích ječmene byl ve významném množství detekován pouze metionin. Sledován byl nejen obsah, ale i závislost na odrůdě a lokalitě. Byly také sledovány změny obsahu methioninu, cysteinu a PDMS v průběhu sladování. Výsledky prokázaly výrazný pokles obsahu těchto látek v závislosti na teplotě hvozdění. Pro analýzy vybraných sirných těkavých látek v pivu byly u metody SPME testovány tři typy vláken. PEG - vlákno se stacionární fází Carbowax, PDMS - vlákno se stacionární fází polydimethylsiloxan a kombinované vlákno CAR/PDMS - Carboxen a polydimethylsiloxan. Touto metodou byly detekovány sirouhlík, methionol, dimethylsulfid, 3-methylthiophen a diethyldisulfid. Obsah ostatních analyzovaných sirných těkavých látek byl pod mezí detekce. Dále byla ověřována možnost použití metod SPDE a TDAS. Bylo zjištěno, že obě metody jsou vhodné pro stanovení sirných těkavých látek v pivu.
|
|
|
Aktivní látky v cereálních produktech určených pro dětskou výživu
Hurtová, Jana ; Pařilová, Kateřina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem antioxidačních látek v cereálních výrobcích určených pro dětskou výživu. Teoretická část je zaměřena na popis anatomické stavby obilného zrna, jeho chemické složení, rozdělení a charakteristiku antioxidačních látek se zaměřením na přírodní antioxidanty, technologii výroby a nutriční parametry cereálních výrobků. Praktická část se zabývá zjištěním obsahu celkových polyfenolů, celkových flavonoidů, redukujících a celkových sacharidů ve 12 cereálních výrobcích s různou příchutí – v 5 druzích ovesné kaše, 3 druzích kaše s vlákninou a 4 druzích obilné kaše. Součástí práce je i titrační stanovení kyseliny askorbové a analýza obsahu tokoferolu, karotenoidů a katechinů metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů i flavonoidů byla nalezen ve výrobku „Dobrá kaše s malinami a vanilkou“ a rovněž v cereálních kaších s přídavkem čokolády. Vysoký obsah vitaminů C i E byl zjištěn zejména ve výrobcích „Dobrá vláknina“ s různými příchutěmi.
|
|
|
Návrh systémů pro cílený transport sloučenin se sladkou chutí
Demová, Radoslava ; Hlaváček, Viliam (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na možnosť imobilizácie sladidiel na vybraný nosičový systém. Teoretická časť práce bola venovaná informáciám o sladidlách, nosičových systémoch a možnosti imobilizačnej techniky. V experimentálnej časti bola optimalizovaná príprava častíc z polyhydroxybutyrátu (PHB). Pripravené PHB častice boli charakterizované metódou dynamického rozptylu svetla (DLS). Povrch PHB častíc bol aktivovaný pomocou plazmy. Takto aktivovaný povrch PHB častíc bol charakterizovaný pomocou infračervenej a Ramanovej spektroskopie. Imobilizované boli látky so sladkou chuťou: glukóza, fruktóza, sacharóza, mannitol, sorbitol a erytritol. Na PHB častice sa z testovaných látok podarilo naviazať iba sacharózu. Imobilizované častice boli vystavené účinkom umelej žalúdočnej, pankreatickej a žlčovej šťavy a bolo sledované množstvo uvoľnenej sacharózy. Ďalej bola sledovaná dlhodobá stabilita častíc a takisto množstvo uvoľnenej sacharózy.
|
|
|
Metody stanovení nádorových markerů v krevní plazmě a jejich klinický význam při diagnostice
Toman, Karel ; Márová, Ivana (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o metodách stanovení tumorových markerů a jejich klinickém významu při lékařské diagnostice nádorových onemocnění. V teoretické části práce jsou uvedeny klinicky nejdůležitější nádorové markery a rovněž jsou podrobně popsány používané chemiluminiscenční imunoanalytické metody pro jejich stanovení. Praktická část práce se týká zavedení nové chemiluminiscenční metody pro stanovení tumorového markeru do rutinního provozu, určení základních analytických parametrů této metody a porovnání se stávající imunoturbidimetrickou metodou. Součástí praktické části práce je monitorování onkologických pacientů s různými nádorovými onemocněními, které probíhá pomocí sledování hodnot nádorových markerů. V praktické části jsou také uvedeny výsledky porovnání naší metody s dalšími metodami v rámci Systému externí kontroly kvality.
|
|
|
Produkce proteolytických enzymů vybranými mikroorganismy
Pala, Martin ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývala studiem možností mikrobiální produkce proteolytických enzymů používaných v řadě průmyslových aplikací. K produkci mikrobiálních proteolytických enzymů byla využita průmyslová bakterie Bacillus subtilis. V průběhu kultivace byl studován růst biomasy a produkce proteolytických enzymů v závislosti na typu substrátu a aplikaci vybraných stresových faktorů (osmotického šoku, peroxidu vodíku a ethanolu). Nejvyšší produkce biomasy byla dosažena v koncentrovaném BM médiu ve 32. hodině kultivace. Výtěžek představoval 1,11 g/l. Nejvyšší proteázová aktivita (88,28 U/ml) byla stanovena ve stejném kultivačním médiu a čase. Na základě vyhodnocení výsledků stresových experimentů lze konstatovat, že převážná většina použitých stresových faktorů působí na bakteriální kulturu toxicky již v nízkých koncentracích.
|
|
|
Produkce mikrobiálních enzymů a jejich stabilizace enkapsulací
Hazuchová, Eva ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá produkcí mikrobiálních enzymů a jejich následnou stabilizací prostřednictvím enkapsulace. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na mikrobiální enzymy, zejména extracelulární hydrolázy, jejich producenty a vlastnosti. V rámci teorie je rovněž diskutována možnost aplikace enzymů v oblasti farmacie a medicíny. Experimentální část diplomové práce byla zaměřena na samotnou produkci mikrobiálních enzymů a jejich stabilizaci. Sledovány byly produkce proteolytických a lipolytických enzymů v závislosti na čase a použitém kultivačním substrátu. Nejvyšší produkce enzymů byla zaznamenána u plísně Aspergillus oryzae při kultivaci na pšeničných otrubách 3. den kultivace. V rámci experimentální části byla dále provedena identifikace, izolace a purifikace enzymů. Podstatnou částí experimentu byla stabilizace naprodukovaných mikrobiálních enzymů prostřednictvím enkapsulace. Připraveny byly alginátové částice, stanovená enkapsulační účinnost se pohybovala v rozmezí 55 až 70 %. S nejvyšší účinností se enkapsulovaly enzymy plísně Aspergillus oryzae. Následně byla ve dvou prostředích (ve vodě a v gelu) v průběhu šesti týdnů sledována dlouhodobá stabilita enkapsulovaných enzymů a srovnána se stabilitou enzymů volných. U volných enzymů došlo během skladování k výraznému poklesu enzymových aktivit, a to především v rozmezí čtvrtého a šestého týdne uchovávání. U enkapsulovaných enzymů byl naopak pozorován nárůst enzymových aktivit. Stabilita byla studována rovněž z pohledu stability částic samotných. Obecně vyšší stabilitu vykazovaly částice uchovávány v prostředí gelu. V předložené diplomové práci bylo testováno i potenciální využití enzymů ve farmacii, jakožto látek podporujících trávení. Dle dosažených výsledků by testované částice s enkapsulovanými mikrobiálními enzymy mohly být vhodné pro vybrané farmaceutické aplikace.
|
|
|
Izolace a charakterizace přírodních beta-glukanů
Ratsilouskaya, Lizaveta ; Hoová, Julie (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá charakterizací přírodních beta-glukanů a dalších aktivních látek izolovaných z makrořas a kvasinek. Použité vzorky makrořas se od sebe liší pigmentem, původem a metodou extrakce. Teoretická část se zaměřuje na druhy mořských řas a kvasinek, na beta-glukany, jejich zdroje a biologické účinky, dále na další biologicky aktivní látky (jako jsou např.: polyfenoly a antioxidanty) a nakonec na metody stanovení těchto biologicky aktivních látek. V praktické časti byly analyzovány vzorky vybraných makrořas, konkrétně vzorky Arame, Nori, Kombu, Wakame, Hijiki a Spaghetti. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a acetonové extrakty těchto řas. Vodné extrakty byly použity pro spektrofotometrické stanovení fenolyckých látek, flavonoidů a antioxidační aktivity metodou ABTS. Ethanolové a acetonové extrakty zmíněných makrořas byly použity pro spektrofotometrické stanovení obsahu celkového chlorofylu a karotenoidů. Součásti práce byla také analýza obsahu beta-glukanů u makrořas a kvasinky R. toruloides. Vysoký obsah beta-glukanů měly řasy Arame a Nori a kvasinky R. toruloides. Obsah beta-glukanů byl v případě ostatních makrořas velice nízký.
|
|
|
Změny růstu mikoroorganismů v rouškách z různého materiálu v průběhu použití
Korvasová, Lucie ; Hoová, Julie (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Na českém trhu se kvůli momentálnímu šíření onemocnění Covid-19 nachází mnoho druhů pomůcek na ochranu dýchacích cest. Kvůli podmínkám, které dech v roušce vytváří, ale mohou být ideálním místem pro množení mikroorganismů jako jsou kvasinky, plísně a zejména bakterie. Jelikož se roušky liší svými materiály, tak i bakteriální osídlení nebude vždy stejné. Předmětem předkládané práce je srovnání jednotlivých typů roušek a respirátorů s ohledem na množení mikroorganismů v jejich struktuře, které byly testovány pomocí otiskové metody na agarových plotnách a dále v tekutém médiu. Při práci byla nutnost sterilního prostředí, aby se zamezilo vnější kontaminaci. Pro získání dat se využívaly metody otisku na agarové plotny a skutečnost, že s rostoucím počtem mikroorganismů roste i zákal a tím i měřitelná absorbance v tekutém médiu. Výsledkem práce bylo zjištění, že již z výroby roušky obsahují nějakou míru kontaminace. Jako nejlepší materiál roušek z hlediska množení mikroorganismů vyšla bavlna, která množení v zaočkované kultuře zabraňovala. Zároveň byl u každého nárůstu proveden test viability, kde bylo zjištěno, kolik daný vzorek obsahuje životaschopných buněk oproti plně narostlé kultuře.
|
|
|
Přídavek probiotické složky do výrobků pro dětskou výživu
Dudrová, Markéta ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou probiotických kultur Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus casei a Bifidobacterium breve obohacených o vhodná prebiotika určených k aplikaci do výrobků pro dětskou výživu. Jako prebiotika byly vybrány přírodní extrakty z matchy, moringy, mladé pšenice, mladého ječmene, chlorelly a spiruliny. Teoretická část je zaměřena na probiotické bakterie, jejich biologické účinky a jejich současný vliv na dětský organismus. Experimentální část se zabývá kultivací probiotických bakterií s rostlinnými extrakty, sledováním jejich viability a následnou stabilizací do enkapsulované formy. Pro zvýšení stability byly směsi probiotických buněk s prebiotiky enkapsulovány do alginátových částic. Část alginátových částic byla ještě sušena mrazem metodou lyofilizace. Směsi probiotických kultur s rostlinnými extrakty v neenkapsulované, enkapsulované a lyofilizované formě byly působením modelových trávicích šťáv podrobeny simulaci lidského trávení. Vybrané extrakty rostlinných materiálů byly charakterizovány z hlediska celkového obsahu sacharidů, redukujících sacharidů, celkových fenolických látek, jednotlivých fenolických látek a antioxidační aktivity. Pro porovnání byly vybrány dva dětské komerční doplňky stravy s obsahem probiotik, které byly charakterizovány z hlediska počtu buněk a jejich životaschopnosti. Probiotické přípravky byly také podrobeny modelovému trávení.
|
|
|
Charakterizace a účinek vybraných přírodních látek s antimykotickým účinkem
Plachá, Monika ; Hlaváček, Viliam (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Predložená bakalárska práca je zameraná na štúdium účinku prírodných látok s potenciálnym antimykotickým účinkom a charakterizácie ich obsahových látok. V práci bola spracovaná rešerš, ktorá je zameraná na mykózy, antimykotiká a zložky prírodných látok. Ďalej bola popísaná antimykotická citlivosť a rod Candida. V závere teoretickej časti boli popísané lipozómy a ich charakterizácia. V rámci experimentálnej časti bola vykonaná všeobecná charakteristika vybraných prírodných látok a antimykotické testy na kvasinke Candida glabrata s použitím vodných, etanolových, metanolových a DMSO extraktov. Ako najúčinnejší bol vyhodnotený klinčekový extrakt. Do lipozómov bol preto enkapsulovaný vodný extrakt z klinčeka, klinčekový olej a ich kombinácia. Boli stanovené enkaspulačné účinnosti, dlhodobá stabilita lipozómov vo vodnom prostredí a ich antimykotická účinnosť. Charakterizácia lipozómov bola vykonaná tiež pomocou DLS. Na záver boli navrhnuté možnosti využitia lipozómov na prípravu farmaceutických a kozmetických preparátov.
|
host ::
RSS.