|
| |
|
|
Diskomfort pacientů po operaci, možnosti prevence
Schmidt, Matouš ; Málek, Jiří (vedoucí práce)
V pooperačním období bývá u pacienta přítomen soubor příznaků označovaných jako pooperační nemoc. Vychází z komplexní reakce organismu na chirurgickou intervenci, anestezii a zdravotní obtíž, pro kterou byl operován. Somatické projevy této pooperační nemoci se dají různými metodami a v různé míře potlačit. Z pohledu oboru anesteziologie to je především bolest a pooperační nausea a zvracení. V léčbě bolesti je nezbytný individuální přístup a použití veškerých dostupných metod, tak aby pacientem pociťovaná bolest byla, co nejmenší. V případě nevolnosti a zvracení je důležitá typizace rizikových pacientů a využití dostupných možností prevence PONV u této skupiny. V našich podmínkách je to především preoperační podání antiemetik, prokinetik a způsob anestezie. V rámci této práce byla provedena dotazníková studie obsahující soubor 71 operovaných pacientů. Z ní vyplynulo, že přestože pacienti obecně vnímají pooperační péči jako dobrou, stále zde existuje prostor pro zefektivnění analgetické terapie, především individuálním přístupem k terapii a vyšším využíváním dostupných metod, jako je terapie pomocí kombinace opioidních a neopioidních analgetik. V léčbě pooperační nausey a zvracení se by se měl zlepšit přístup k preventivním opatřením u rizikových pacientů a zvýšit snaha o potlačování a terapii nausey a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Anesteziologická ošetřovatelská péče o pacienta v průběhu náhrady kyčelního kloubu
Miketová, Štěpánka ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent)
Ke své bakalářské práci jsem si vybrala téma anesteziologická ošetřovatelská péče o pacienta v průběhu náhrady kyčelního kloubu. Jako anesteziologická sestra se s touto operací setkávám velice často a tímto způsobem jsem chtěla přiblížit práci anesteziologické sestry. Jelikož jsem se ještě nesetkala s uplatňováním ošetřovatelských modelů v práci anesteziologické sestry, pokusila jsem se touto formou jeden aplikovat. Ke své práci jsem proto použila ošetřovatelský model Virginie Henderson, který se dle mého názoru dá využít i v této oblasti.
|
|
|
Postoj studentů středních nezdravotnických škol k záchraně života a jejich znalosti postupů neodkladné resuscitace
Štěchová, Jana ; Málek, Jiří (vedoucí práce) ; Klicperová, Zuzana (oponent) ; Švarcová, Eva (oponent)
Autor: Jana Štěchová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Postoj studentů středních nezdravotnických škol k záchraně života a jejich znalosti postupů neodkladné resuscitace Vedoucí práce: doc. MUDr. Jiří Málek Počet stran: 97 Počet příloh: 11 Rok obhajoby: 2009 Klíčová slova: první pomoc, neodkladná resuscitace, střední škola, znalosti o poskytování první pomoci Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit úroveň znalostí neodkladné resuscitace u studentů středních nezdravotnických škol a jejich postoj k záchraně života. V teoretické části jsem se zaměřila na historii první pomoci, definici pojmů týkajících se první pomoci a také na základní neodkladnou resuscitaci podle směrnic Guidellines 2005. V praktické části jsem pomocí dotazníkového šetření shrnula úroveň znalostí o poskytování neodkladné resuscitace a ochotu studentů podílet se na záchraně lidského života. Průzkumem se potvrdilo, že i přes kladný postoj studentů k záchraně lidského života, nejsou znalosti o poskytování neodkladné resuscitace uspokojivé a to z důvodu nedostatečné výuky a výcviku první pomoci.
|
|
| |
|
|
Hemodynamika v časné fázi kritických stavů a perioperační medicíně
Beneš, Jan ; Kasal, Eduard (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Kroužecký, Aleš (oponent) ; Adamus, Milan (oponent)
Beneš J.: HEMODYNAMIKA V ČASNÉ FÁZI KRITICKÝCH STAVŮ A PERIOPERAČNÍ MEDICÍNĚ - Využití méně invazivních monitorovacích prostředků k cílené hemodynamické péči ABSTRAKT Oběhová nestabilita je velmi častá u nemocných v intenzivní a perioperační péči. K jejím nejčastějším příčinám patří nedostatečná intravaskulární náplň, porucha arteriálního tonu a srdeční stažlivosti. Hemodynamická monitorace umožňuje včas rozpoznat a adekvátně léčit oběhovou nedostatečnost. Vzhledem k rozvoji nových monitorovacích technik je v současné době možno provádět sledování hemodynamiky s významně nižší invazivitou a kontinuálně monitorovat nové hemodynamické parametry. V některých skupinách kritických onemocnění a hlavně v perioperační péči se v posledních letech uplatňuje směr tzv. hemodynamické optimalizace. Cílem takto vedené terapie je dosáhnout pomocí objemové substituce a inotropních látek takového stavu hemodynamiky, který je optimální pro daný okamžik. Cílená hemodynamická intervence byla v mnoha studiích spojena s významně lepším přežíváním nemocných a snížením počtu komplikací. Výsledky našeho experimentálního výzkumu svědčí o možném využití minimálně invazivních monitorovacích technik založených na analýze tepové křivky a dynamických prediktorů odpovědi na tekutinovou výzvu k optimalizaci chirurgických nemocných a jsou...
|
|
|
Optimalizace hemodynamiky traumatologických nemocných v intenzivní péči pomocí transesofageální dopplerometrie
Pradl, Richard ; Chytra, Ivan (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Šrámek, Vladimír (oponent)
Využití monitorace pomocí transesofageální dopplerometrie jako neinvazívní metody k managementu náhrady tekutin byla popsána v několika studiích u plánovaných chirurgických výkonů. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv žasné optimalizace plasmatického objemu s užitím transesofageální dopplerometrie na normalizaci hladiny laktátu a rozvoj orgánové dysfunkce proti standardnímu režimu léčby u nemocných s polytraumatem. Jednalo se o randomizovanou, kontrolovanou studii. Pacienti s těžkým poraněním a krevní ztrátou větši než 2 000 ml, přijatí na resuscitační oddělení fakultní nemocnice, byli rozděleni do skupiny s monitorováním hemodynamiky s užitím transesofageální dopplerometrie a do kontrolní skupiny. Tekutinová resuscitace ve skupině Doppler byla vedena během prvních 12 hodin pobytu na oddělení pomocí protokolu využívajících dat monitorace transesofageální dopplerometrií, zatímco kontrolní skupina byla sledována standardním hemodynamickým monitorováním. Během hospitalizace byly hodnoceny hladiny laktátu a stupeň orgánového selhávání. Ve studii bylo hodnoceno 80 pacientů ve skupině Doppler a 82 pacientů v kontroloní skupině. U nemocných s transesofageální dopplerometrií bylo podáno intravenozně více koloidů během prvních 12 hodin pobytu na oddělení (1,667±426 ml versus 682±322 ml; p < 0,0001), a hladiny...
|
host ::
RSS.