|
|
Abstraktní úlohy u ptáků - prostorový vs neprostorový typ úlohy
Janská, Iveta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Práce porovnává abstraktní úlohy prostorového typu (radiální bludiště a jeho analogy, vnímání geometrie prostoru) s abstraktními úlohami neprostorového typu (tvorba konceptu, kategorizace, transitive inference) u ptáků. Protože každá z úloh má svoji specifickou metodiku, jsou porovnány podle typu metodiky v jednotlivých tématických skupinách, které jsou dále mezi sebou diskutovány. Práce je dále doplněna o teorie srovnávající kognitivní schopnosti ptáků se schopnostmi člověka jako je koncept seberozpoznávání (self-recognition), epizodická paměť (episodic-like memory) a koncept "theory of mind".
|
|
| |
|
|
Potravní neofobie a potravní preference u hlodavců (Rodentia), vliv sociálního učení.
Rudolfová, Veronika ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Neofobie (strach z neznámého) je první ochranou hlodavců před pozřením nebezpečné potravy. Po překonání prvotního strachu začne jedinec novou potravu samplovat (brát si malé kousky). Na základě zkušeností s jednotlivými typy potravy si zvíře vytváří averze pro nebezpečnou potravu a potravní preference pro potravu bezpečnou a nutričně výhodnou. Tyto mechanismy potravního chování se může jedinec naučit individuálně, ale potravní chování jedinců ovlivňují také další jedinci, obzvláště u sociálně žijících druhů. To, jestli se jedinec bude učit podle svých zkušeností, nebo podle jiných jedinců, záleží na situaci a prostředí, ve kterém se zvíře nachází. Klíčová slova: potravní neofobie, potravní preference, sociální učení, individuální učení, Rodentia, Rattus
|
|
|
Evoluce velikosti mozku a encefalizace u ptáků
Straková, Barbora ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Obratlovci vykazují vysokou mezidruhovou variabilitu ve velikosti mozku. Nezávisle na sobě se vyvinuly velké mozky u ptáků a savců. Přes mnohé zásadní rozdíly v jejich anatomické stavbě recentní studie ukazují, že rozsáhlé oblasti koncového mozku ptáků jsou homologické palliu savců. Relativní velikost ptačího mozku je srovnatelná s tímtéž u savců a mnohem větší než relativní velikost mozku nelétajících plazů. Přesto konkrétní selekční tlaky, jež jsou spjaty s evolucí velkého mozku, zůstávají stále neobjasněné. Komparativní analýzy identifikovaly mnoho různých znaků jako je velikost těla, rychlost metabolizmu, maternální investice, rodičovská péče, prodloužení růstu, pářící systém a migrace, jako důležité koreláty relativní velikosti mozku. Naopak socialita pravděpodobně není u ptáků spjata s vývojem velkého mozku. Ukazuje se také, že některé behaviorální znaky, jako je zpěv či skladování potravy korelují s velikostí těch částí mozku, jež se na těchto typech chování podílejí. Budoucí studie by měli nejen hledat nové, ale i zahrnout již známé koreláty velikosti mozku a modelovat průběh evoluce pomocí moderních statistických nástrojů. Jen tak bude možné rozluštit složitou spleť vzájemných vztahů mezi proměnnými a odhalit jejich efekt na evoluci mozku ptáků. Klíčová slova: inteligence, evoluce mozku,...
|
|
|
Reakce zvířat na objekty viděné v zrcadle
Forštová, Tereza ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Téma sebe-poznání a sebe-uvědomění u zvířat začalo být více diskutováno od roku 1970, kdy byl navržen tzv. mark test, který u šimpanzů odhalil schopnost sebe-poznání. Přestože je zatím obecně přijímána teze, že sebe-poznání zprotředkované zrcadlem indikuje schopnost sebe-uvědomění, ukazuje se, že to nemusí být vždy pravda a že sebe-uvědomění má spíš postupný vývoj než jen stav "mít" či "nemít sebe-uvědomění". S otázkou vnímání sebe sama u zvířat jsou spojeny další zrcadlové testy, jako je využití zrcadla k hledání potravy. Přestože naprostá většina testovaných druhů tento typ zrcadlových úkonů zvládne a dokáže tak alespoň určitou míru pochopení principu zrcadla, ne všechny ukazují před zrcadlem projevy sebe-poznání. Negativní výsledky by mohly být způsobeny nevhodnou metodikou a procedurami, použitými na konkrétní druh, stejně jako individuálními rozdíly mezi testovanými jedinci, jako je sociální izolovanost a zkušenost s reflektivními plochami. Problém nastává při komparativním testovaní druhů s rozdílnou morfologií těla, například kytovců, ptáků a ryb, které nemohou vykazovat stejné projevy sebe-poznání před zrcadlem jako primáti, na které byl původně mark test vymyšlen, právě kvůli předním končetinám používaným jako křídla nebo ploutve. Metodika zrcadlových testů se tedy musí vždy přizpůsobit hlavně...
|
|
|
Prostorová orientace u plazů s důrazem na způsoby testování allothetické orientace
Voňavková, Monika ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
V současné době jsou u plazů popsány různé způsoby orientace a to především orientace na velké škále pomocí kompasů (magnetického, slunečního). Nejčastějším objektem pro studium prostorové orientace bývají vodní želvy. O ostatních skupinách, hlavně o šupinatých plazech (Squamata) je informací podstatně méně. U této skupiny není přesvědčivě dokázáno, zda a jak k orientaci na malé škále je využívána allothetická orientace. Cílem této práce je popsat způsoby orientace u plazů a zaměřit se na ty práce, kde byla orientace pomocí vnějších význačných znaků prostředí (tj. allothetická orientace) experimentálně testována. Dále byly v této práci podrobně rozebrány způsoby testování allothetické orientace u jiných skupin (např. savců), kde byla vyvinuta nejpokročilejší metodika testování. Práce obsahuje také návrh experimentů vhodných pro testování allothetické navigace pro modelový druh šupinatého plaza gekončíka nočního (Eublepharis macularius). Klíčová slova: plazi, prostorová orientace, allothetická navigace
|
|
| |
|
|
Ontogeneze personality aneb opakovatelnost v behaviorálních a kognitivních testech
Pšeničková, Eliška ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Pro vývoj personality je důležitá individuální stabilita, a především dva vzory konzistence - strukturální a diferenciální. Hlavním cílem této diplomové práce bylo sledovat změny opakovatelnosti chování v čase (tedy diferenciální konzistenci), v průběhu ontogeneze a porovnat konzistentnost jednotlivých vybraných prvků chování v behaviorálních testech a vybraném kognitivním testu. Testování modelového druhu šupinatého plaza, gekončíka nočního (Eublepharis macularius), v rámci běžných behaviorálních testů i ve vybraném kognitivním testu napříč ontogenezí přes tři životní fáze (juvenilní, subadultní a adultní fázi) po statistickém prověření prokázalo pro některé prvky chování vysoké odhady opakovatelnosti i významný vliv ontogenetické fáze. Konzistence chování se mezi juvenilními a adultními jedinci mohla pro určitá chování zvyšovat i snižovat, případně být konzistentní pouze v jedné životní fázi. V subadultním období nebylo chování obecně konzistentní, vyjma vokalizace v rámci testu reaktivity, kde se prokázala vysokým odhadem opakovatelnosti. Cílem testování ve vybraném kognitivním testu bylo zjistit nekognitivní složku variability, která by byla vysvětlitelná rozdílnou personalitou. Kognitivní styly spojené s personalitou však nebyly prokázány. Nejlepší odhady opakovatelnosti byly naměřeny u...
|
|
|
Druhově specifické strategie učení: význam procesů vedoucím ke vzniku potravní averze a zvláštní případ sociálního přenosu
Landová, Eva
Předložená dizertační práce přispívá k poznatkům o aposematismu - fenoménu, jenž vysvětluje výskyt varovného zbarvení v přírodě. Aposematismus je antipredační strategií, která je založena na tom, že se predátor naučí vyhýbat nechutné kořisti s nápadným zbarvením. Důležitými faktory vysvětlujícími evoluci aposematismu jsou však nejen některé aspekty signalizace aposematické kořisti (barevné varovné zbarvení, nápadnost, nechutnost), ale též psychologie predátora, která vede k vyhýbání se kořisti. První část této práce popisuje rozdílnou druhově specifickou odpověď našich běžných druhů pěvců vůči živé aposematické kořisti (ruměnice pospolná) a tomu odpovídající variantu požadavků predátorovy ekologie. Další část předložené disertační práce se zaměřuje především na druhy, které pozitivně reagují (vrozené biasy, učení, paměť, atd.) na varovné signály aposematické kořisti. Zabýváme se diversitou psychologických procesů, jenž vedou k tomu, že se bude daný druh chovat vyhýbavě. Nejprve zkoumáme, jestli je toto vyhýbavé chování několika druhů čeledi Paridae získáno učením, nebo zda je způsobeno vrozenými mechanismy. Zaměřujeme se na způsob, kterým se ptáci učí vyhýbat se a také na dobu trvání tohoto získaného chování na modelovém druhu sýkory koňadry. Změny v paměti způsobující vyhýbání se aposematické...
|
|
|
Vztah hierarchického postavení ve skupině s personalitními charakteristikami a melaninovým zbarvením u holuba domácího (Columba livia f. domestica)
Vohralíková Houšková, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Postavení v sociální hierarchii je jedním z klíčových mechanismů, jak může jedinec dosáhnout na prioritní přístup ke kvalitním zdrojům potravy, vybojovat a udržet si atraktivního partnera alespoň po dobu nutnou k úspěšné reprodukci a také výhodnější teritorium s nižším rizikem predace a celkově tak zvýšit svoji fitness. Obecně se předpokládá, že personalita jedince, určující míru jeho agresivních projevů, které na fyziologické úrovni úzce souvisí s expresí melaninového zbarvení a hladinami testosteronu v krvi, je důležitým ukazatelem toho, jak se dokáže prosadit v sociální skupině. Více explorující, agresivní, odvážní, avšak méně sociální jedinci, v jejichž tělním pokryvu je více zastoupeno tmavé eumelaninem podmíněné zbarvení by měli být těmi dominantními. Tomuto předpokladu však dosud nebyla věnována přílišná pozornost. Tato diplomová práce si proto kladla za cíl otestovat konzistentnost individuálních projevů v sociálním a nesociálním kontextu, na jejich základě ověřit přítomnost personality a pokusit se najít souvislost mezi individuální variabilitou v agonistickém a exploračním chování a variabilitou v poměru melaninového zbarvení ve vztahu k sociálnímu postavení jedince u sledované populace holubů domácích (Columba livia f. domestica) chované v lidské péči. Existence personality však nebyla...
|
host ::
RSS.