|
|
Filtrační struktury obsahující prvky fraktálního řádu
Kubát, Pavel ; Kubánek, David (oponent) ; Dvořák, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou kmitočtových filtrů s neceločíselným řádem. V první části této práce je přiblížení a základní rozdělení kmitočtových filtrů, na kterou navazuje část, která se zabývá problematikou neceločíselných kmitočtových filtrů a jejich možnou realizovatelností. V následující kapitole jsou stručně popsány aktivní prvky, které byly použity pro návrh kmitočtového filtru. Poslední kapitolou zajímající se o teoretickou část je kapitola metody návrhu kmitočtových filtrů, tato kapitola se zajímá a stručně popisuje metodu grafů signálových toků. Další částí této práce je praktická část, kde je popsán samotný návrh a následnými simulacemi kmitočtového filtru s neceločíselným řádem. Poslední část je věnována praktické realizaci a měření obvodu.
|
|
|
Procesory dynamiky zvukových signálů a jejich zapojení do laboratorní výuky
Růžička, Matěj ; Koton, Jaroslav (oponent) ; Kubánek, David (vedoucí práce)
Tato diplomová práce popisuje procesory dynamiky signálu, jejich základní stavební bloky, parametry a také rozdíly mezi různými typy procesorů. Dále se zabývá procesem návrhu a simulace jednotlivých částí audio kompresoru využívajícího integrovaný obvod THAT4305. Pro ověření funkčnosti byl nakonec simulován celý obvod audio kompresoru. Z důvodu dlouhodobé nedostupnosti integrovaného obvodu THAT4305 musel být pro návrh laboratorního přípravku použit integrovaný obvod THAT4315. Dále byla navržena deska plošného spoje kompresoru pro laboratorní úlohu, následně byly ověřeny parametry tohoto zařízení. Nakonec byl vypracován návod laboratorní úlohy se vzorovým protokolem.
|
|
|
Univerzální aktivní prvky a jejich využití v kmitočtových filtrech
Vencálek, Roman ; Kubánek, David (oponent) ; Herencsár, Norbert (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o univerzálních moderních aktivních prvcích, jako je univerzální proudový a univerzální napěťový konvejor. Jejich velký problém s malou šířkou pásma je minulostí díky rychlému vývoji technologií v několika posledních letech. Proudové a napěťové konvejory jsou stále ve fázi výzkumu, díky jejich dobrým vlastnostem je ale pravděpodobné jejich komerční nasazení v budoucnu. Pro ověření vlastností proudových konvejorů byly použity části jiných integrovaných obvodů, a byl tak získán prvek s podobnými vlastnostmi. V této práci je ukázán návrh aktivních filtrů s prvky DBTA a FDBTA, které vznikly „spojením“ právě univerzálního proudového a napěťového konvejoru. Na vybraných obvodech s DBTA byly provedeny simulace za účelem ověření jejich vlastností. Pro zjištění chování v reálných aplikacích byly také obvody zkonstruovány, což umožnilo porovnat výsledky získané ze simulačních programů s ideálním chováním prvků a s modely simulujícími reálné vlastnosti oproti hodnotám získaným měřením obvodů.
|
|
|
Měření lokálních charakteristik paasivních elektrických součástek
Šikula, Radek ; Kubánek, David (oponent) ; Tománek, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na nově koncipované lokální měření charakteristik elektrických, případně optoelektrických součástek. S tím, jak se dle Moorova zákona zmenšují rozměry aktivních součástek na čipech, existují i snahy o odpovídající zmenšování pasivních elektrických součástek, při současném zvyšování, nebo alespoň zachování jejich parametrů. Ukazuje se, že problémy zmenšování jsou spojeny s existencí fyzikálních mezí použitých materiálů a konec konců i s nemožností měření lokálních vlastností součástek pomocí klasických elektrických měřicích metod. Právě v oblasti fyzikálních mezí začínají být vážným problémem defekty v materiálech, které při malých rozměrech součástek mohou značně ovlivnit účinnost, výkon, životnost a spolehlivost zařízení. Měření provedená na pasivních i aktivních součástkách vykazují vyšší rozlišovací schopnost defektů na povrchu vybraných součástek než umožňují stávající metody. 1) Z výsledků měření na kondenzátorech vyplývá, že existuje několik možných příčin, proč u nich dochází k průrazům, např. mechanické defekty, nebo přítomnost nečistoty či krystaly oxidu v dielektriku. 2) Měření provedená na fotodiodě umožnila zviditelnit proud minoritních nosičů a zobrazit jejich dobu života. Navíc se ukazuje, že doba života minoritních nosičů pochází hlavně z objemová rekombinace.
|
|
|
Modulátor QAM
Duffek, Luděk ; Kubánek, David (oponent) ; Číž, Radim (vedoucí práce)
Náplní práce je zvážit možné způsoby realizací vícestavových modulátorů pro vytvoření laboratorního přípravku. Přípravek bude názorně ukazovat signály, které se podílí na vytváření modulací QAM. Návrh přípravku v práci obsahuje teoretický návrh schématu i samotné vyhotovení funkčního prototypu. Začátkem práce je teoretické seznámení s vícestavovými signály a vícestavovými modulacemi. Podle teorie vytváření kvadraturně amplitudové modulace je stanoven jednoduchý blokový diagram přípravku. Pro každý blok jsou dále navrženy jednotlivá schémata, která jsou pak výsledně součástí celkového schématu. Ze schématu dále vychází návrh desky plošných spojů a návrh konstrukčních prvků přípravku. Další část je věnována programovému vybavení pro použitý mikroprocesor, který zajišťuje celou funkci přípravku. Posledním bodem je provedené měření, které ověřuje funkce laboratorního přípravku a správně nastavené konstelační diagramy kodéru.
|
|
|
Zpracování signálu RDS-TMC
Plch, Jan ; Kubánek, David (oponent) ; Lattenberg, Ivo (vedoucí práce)
V úvodu práce je pojednáno o základních vlastnostech signálu RDS, který je přenášen pomocí rádiového vysílání. Popsán je způsob kódování, členění do skupin a také vnitřní pravidla skupiny a rozdělení na informační a zabezpečovací část bloku. Následuje popis povinného obsahu všech skupin a také popis jejich obsahu podle skupiny a verze. Další kapitola je věnovaná podrobnému popisu obsahu skupin se zprávami TMC, jež obsahují dopravní a cestovní informace . Popsán je základní prostor využívaný pro přenos informací. Následuje vysvětlení povinných částí zprávy a ukázka převodu identifikátorů na údaje které jsou zobrazeny uživateli. Poté jsou popsány i další nepovinné údaje a jejich rozdělení do kategorií. Zmíněny jsou také možnosti rozdělení vysílaných zpráv na jedno-skupinové nebo multi-skupinové a jejich následující správa v přijímači. Závěrečná část práce se věnuje popisu činnosti vytvořené aplikace sloužící pro zpracování signálu RDS-TMC s vysvětlením návaznosti a funkčnosti jednotlivých funkcí.
|
|
|
Generování pozičních dat pro rentgen DPS
Popela, Vojtěch ; Kubánek, David (oponent) ; Hanák, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo seznámit se s formátem pozičních dat pájecích plošek pro rentgen plošných spojů Phoenix X-ray Micromex 180 a následně vytvořit programy pro export dat vstupních pro toto zařízení. Teoretická část se věnuje popisu rentgenového zařízení a popisuje problematiku přepočtu a generování pozičních dat, dále pak popisuje různé formáty pro výrobu DPS. V první části řešení byl vytvořen User Language Program (ULP) pro návrhový software Cadsoft Eagle, v druhé části program pro export dat z formátu ODB++.
|
|
| |
|
|
Nelineární obvody s řízenými proudovými zdroji
Dolák, Jan ; Hanák, Pavel (oponent) ; Kubánek, David (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o problematice nelineárních obvodů. V úvodu práce jsou popsány základní možnosti řešení nelineárních obvodů. Dále jsou uvedeny základní informace o moderních proudových aktivních prvcích, jako jsou například proudové sledovače, proudové operační zesilovače a proudové konvejory. V další části diplomové práce je probrána problematika reálných vlastností polovodičových diod, hlavní pozornost je věnována závěrné zotavovací době. V diplomové práci jsou popsány tři různé typy obvodů s nelineárními prvky. Prvním typem obvodů jsou obvody diodových přesných usměrňovačů, nejvíce jsou prozkoumány dvoucestné usměrňovače obsahující napěťové operační zesilovače, proudové sledovače a další aktivní prvky popsané v předchozích kapitolách. Pro každý z těchto obvodů byly provedeny simulace v programu PSpice, aby byly zjištěny jejich vlastnosti. Následně je věnována pozornost zvyšování maximální zpracovávané frekvence. Také je hledána minimální potřebná velikost vstupních signálů obvodů. V následující části jsou zpracovány dva návrhy diodového funkčního měniče, funkční měnič s napěťovým operačním zesilovačem a funkční měnič s proudovým sledovačem. Pro oba navržené funkční měniče byly provedeny simulace pro zjištění jejich skutečných vlastností. Třetí zkoumaný typ nelineárních obvodů jsou různé druhy napěťových a proudových diodových okrajovačů, ze kterých jsou blíže zkoumány horní, dolní a oboustranné okrajovače. Pro všechny zkoumané obvody okrajovačů byly opět provedeny simulace a byla zkoumána jejich funkčnost a problémy spojené s jejich využitím pro okrajování signálů s vysokými frekvencemi. V poslední části práce je popsána praktická realizace obvodu přesného usměrňovače, který se ze všech zkoumaných obvodů vykazoval nejlepší schopností zpracovávat vysoké frekvence signálů. Tento obvod byl realizován pro možnost použití v proudovém režimu a ve smíšeném režimu. Získané hodnoty reálných obvodů byly následně srovnávány s hodnotami získanými ze simulací příslušných obvodů.
|
|
|
Řízení výkonové LED pomocí ATtiny
Martynek, Tomáš ; Kubánek, David (oponent) ; Balík, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout vhodné zapojení DC/DC měniče pro řízení výkonové LED při použití mikrokontroléru firmy ATMEL řady Tiny. Jako světelná zdroj je použita výkonová LED dioda bílé barvy firmy Philips typ Luxeon Star/O. Proud tekoucí LED diodou je nepřímo měřen AD převodníkem. Změřená hodnota poslouží pro nastavení proudu pomoci PWM výstupu mikrokontroléru. Napájení zařízení je realizováno z nabíjecích akumulátorů, je počítáno z jejich možností výměny za alkalické články. Pro napájení je vybíráno mezi variantou pro dva nebo tři články. Z důvodu maximální provozní doby byla vybrána varianta se třemi články, kdy je uvažovaná provozní doba při plném jasu okolo 7 hodin. Zařízení umožňuje nabíjení NiMH akumulátorů pomocí externě připojitelného zdroje konstantního proudu. Mikrokontrolér řídí celý nabíjecí režim a zajišťuje odpojení akumulátorů od nabíjecího proudu při jejich plném nabití metodou záporné změny napětí. Pro případ velmi malého poklesu napětí je použit i časovač, který omezuje maximální dobu nabíjení na 9 hodin. Obstarává také detekci vadných nebo nenabíjecích článků.
|
host ::
RSS.