|
| |
|
|
Komentovaný překlad: Frida Kahlo, 1907-2007, vybrané kapitoly
Marksová, Romana ; Uličný, Miloslav (vedoucí práce) ; Králová, Jana (oponent)
Cílem této práce je překlad šesti kapitol z knihy Frida Kahlo: 1907-2007, která vznikla pod vedením mexického spisovatele Carlose Fuentese, a překlad následně okomentovat. První část komentáře se zabývá analýzou originálu na základě vnětextových a vnitrotextových faktorů. Druhá se soustředí na typologii překladatelských problémů a posunů a jejich konkrétní řešení. Závěr tvoří popis zvolené překladatelské metody. Součástí práce je také příloha obsahující originál textu a příslušné obrazové reprodukce.
|
|
|
Rétorické figury v překladech politických projevů (70. a 80. léta 20. století)
Tihelková, Martina ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Eichl, Radek (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. První část je dále dělena na část teoretickou jazykovou a teoretickou politologickou. Teoretická jazyková část shrnuje poznatky o metafoře, metonymii a synekdoše čerpané z českých a španělských jazykových příruček, věnuje se jevu nivelizace a dále se zabývá funkcí zmíněných tropů. Do první části je začleněna také kapitola o řečnickém stylu a překládání tropů. Druhá, praktická část se zabývá analýzou tropů ve vybraných politických projevech, jejich funkcí, frekvencí a možným ochuzením jejich významu při překladu do cílového jazyka. Analýza je provedena na základě srovnatelného vzorku politických projevů v českém a španělském jazyce. Jedná se o projevy dvou významných osobností 70.let 20.stol. V českém jazyce projevy prezidenta Ludvíka Svobody, ze španělského jazykového prostředí projevy jeho chilského protějšku prezidenta Salvadora Allendeho a jejich českého překladu. Klíčová slova: nivelizace, metafora, metonymie, synekdocha, překlad, politický projev
|
|
|
Rétorické figury v překladu neliterárních textů
Mazancová, Zuzana ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Eichl, Radek (oponent)
Tato práce se zabývá rétorickými figurami v neliterárních textech a problematikou jejich překladu. První část je věnována teoretickému popisu rétorických figur. Nejprve se zaměřujeme na jejich definici podle české a španělské terminologie a dále přecházíme k jednotlivým figurám, jejichž výskyt očekáváme v popularizačních textech. Zabýváme se zejména metaforami, jejich klasifikací a názory translatologů na možnost jejich překladu; zmiňujeme se ovšem rovněž o přirovnání, metonymii a synekdoše. V další podkapitole se již zaměřujeme na popularizační texty, problematiku jejich překladu, výskyt metafory v tomto typu textů a její překlad. Ve druhé kapitole popisujeme dané texty i metody použité v této práci a ve třetí kapitole se zabýváme výsledky naší analýzy. Při zkoumání analyzovaných textů jsme v obou jazycích nalezli stejný počet rétorických figur. V obou jazycích převládají metafory, ale zatímco v češtině představují naprostou většinu všech figur, ve španělštině tvoří pouze polovinu všech výskytů. Ve španělských textech má dále výrazné zastoupení personifikace, která se v českých textech rovněž vyskytuje, ovšem v menší míře. V obou jazycích se objevila také metonymie, synekdocha, řečnická otázka a ve španělštině rovněž přirovnání. V českých textech jsme taktéž zaznamenali vyšší počet opakujících se...
|
|
|
Vlastní jména jako potenciální projev "cizosti" v překladu neliterárního textu
Bičíková, Romana ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Jana (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá vlastními jmény v češtině a ve španělštině a překladem vlastních jmen ze španělštiny do češtiny. Teoretická část shrnuje současný stav zkoumané problematiky v češtině a ve španělštině. V češtině se vlastními jmény zabývají jak příručky gramatické, tak onomastické, neboť onomastika je v českém prostředí poměrně rozvinutou lingvistickou disciplínou. Ve španělštině se vlastními jmény zabývají zejména příručky gramatické. V obou jazycích se autoři do značné míry shodují v definici vlastních jmen a v rozdělení vlastních jmen do tříd (antroponyma, toponyma, chrématonyma a jejich podtřídy), španělští autoři nicméně nevydělují chrématonyma jako samostatnou kategorii pod tímto názvem. Na rozdíl od českého prostředí se v prostředí španělském dosud nikdo nevěnoval funkcím vlastních jmen. Na překlad vlastních jmen dodnes existují rozdílné názory. Vlastní jména jsou polyfunkční jednotky, jejichž překládání či nepřekládání je do značné míry podmíněno normami a dobově podmíněnými konvencemi, funkcí textu, textovým typem a žánrem, vztahem pracovních jazyků atd. Autoři též navrhují strategie, které se mohou při převodu vlastních jmen používat. Empirická část stručně charakterizuje vybrané texty z hlediska funkčního stylu, žánru a funkce. Jedná se zde o anotace, texty psané v...
|
|
|
Komentovaný překlad: Villar Raso, M., Historia de la literatura hispanoamericana. Madrid 1977
Trägerová, Lucie ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Obdržálková, Vanda (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přeložit několik kapitol z knihy Historia de la literatura hispanoamericana, kterou napsal španělský autor Manuel Villar Raso, a překlad následně okomentovat. První část komentáře překladu bude obsahovat stylistickou analýzu překládaného textu, část druhá se bude zabývat gramatikou, syntaxí a lexikem užitým v textu originálu. V jeho třetí části se zaměříme na typologii problémů, které při překladu vznikaly. Naším hlavním zájmem je zprostředkovat českému čtenáři co nejfunkčnější překlad originálu, ve kterém budou dodrženy všechny stylistické i gramatické normy originálu. Součástí práce je také příloha, tedy fotokopie originálu textu, který byl překládan. Klíčová slova: překlad, překladatelská analýza, stylistika, gramatika, syntax, lexikální analýza, překladatelský problém
|
|
|
Vyjadřování mezipropozičních vztahů v překladu uměnověedných textů
Procházková, Vendula ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Eichl, Radek (oponent)
V této práci jsme se zabývali prostředky pro vyjadřování propozic a mezipropozičních vztahů v jazykovém páru čeština-španělština a jejich realizací v reálných, synchronních a reprezentativních textech. Při jejich analýze jsme uplatnili deskriptivně-kontrastivní přístup za použití kvalitativní a kvantitativní metody. S vědomím, že realizace mezipropopozičních vztahů je podmíněna žánrovými konvencemi, jsme se zaměřili pouze na žánr katalog výstavě. Chápali jsme jej v užším smyslu slova - výhradně jako text uměnovědného obsahu. Nejprve jsme stylistickou analýzou ověřili, zda zvolené texty náleží k vytyčenému žánru. Jeden dílčí španělský text jsme z analýzy vyřadili, protože nesplňoval kritérium umělecko-historického zaměření. Při realizaci vlastní analýzy jsme pracovali se třemi páry textů - dvojjazyčným, srovnatelným a paralelním. Kontrastivní analýzu jednotlivých textových párů jsme završili translatologickou analýzou španělského textu a jeho překladu do češtiny. Hypotézu jsme formulovali na základě diplomových prací obhájených v posledních letech na Ústavu translatologie FF UK. Výsledky analýzy naši hypotézu zčásti vyvrátily. Především se ukázalo, že se výraz původního španělského textu vyznačuje vyšší mírou sevřenosti než český, což bylo dáno nezvykle vysokým zastoupením vět jednoduchých v původním českém...
|
|
|
Ideology, censorship, indirect translations and non-translation: Czech literature in 20th -century Portugal
Špirk, Jaroslav ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Seruya, Teresa Maria Menano (oponent) ; Mánek, Bohuslav (oponent)
Dizertační práce se zabývá knižními překlady české a slovenské literatury do portugalštiny v Portugalsku ve 20. století. Úvod zdůvodňuje volbu tématu, ukazuje jeho relevanci a nastiňuje strukturu práce. Stanovuje též hlavní otázku výzkumu, Jak byla česká literatura zastoupena na portugalském knižním trhu ve 20. století?, a formuluje hypotézu: Překlady české literatury v Portugalsku 20. století vykazovaly nějakou tendenci, systém. První kapitola se pokouší operacionalizovat sedm obecně translatologických témat: 1. ideologie, 2. cenzura, 3. nepřímé překlady, 4. nepřekládání, 5. kánon a světová literatura, 6. paratexty, 7. "středně velké" kultury. Druhá kapitola vymezuje předmět zkoumání, obecně představuje hlavní typy použitých zdrojů a materiálu a definuje metodologii. Jako hlavní oblast zájmu stanovuje překlady české beletrie do evropské portugalštiny publikované v Portugalsku ve 20. století v knižní podobě. Obšírněji probírá stěžejní práce J. Levého a A. Popoviče, z nichž vyvozuje metodologii vhodnou pro analýzu nalezeného materiálu. Třetí kapitola poskytuje obecně historický, politický a kulturní kontext práce. Soustředí se především na kulturní vztahy Československa a Portugalska ve 20. století a poprvé české odborné veřejnosti přináší informace o fungování cenzury v Portugalsku během Nového...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.