|
|
Změny erozního ohrožení a intenzita vodní eroze půdy v povodí Odlezelského jezera
Pagáč, Petr ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Vodní eroze v Česku je významný jev, který degraduje a vážně poškozuje zemědělské plochy po celém území republiky. Je ovlivněna mnoha faktory, jenž se od 50. let 20. století měnily. K hodnocení intenzity eroze se užívají nejrůznější metody. V Česku je nejpoužívanější rovnice USLE (univerzální rovnice ztráty půdy), která je základním stavebním kamenem modelu použitým v této práci. Pomocí modelu WaTEM/SEDEM jsem kvantifikoval a lokalizoval vodní erozi v povodí Odlezelského jezera pro jednotlivé scénáře změn využití půdy. Výsledky poukazují na vážnost vodní eroze ve vztahu k hospodaření v krajině, jelikož modelovaná intenzita eroze v roce 2018 je téměř totožná jako v období kolektivizace. Výsledky modelování jsou konfrontovány se změnami jednotlivých vstupních faktorů, s naměřenými daty plavenin v Mladotickém potoce a dosavadními poznatky o zanášení jezerní pánve. Klíčová slova: vodní eroze, modelování eroze, WaTEM/SEDEM
|
|
|
Hydrologické sucho v pramenných oblastech Krušných hor
Vlach, Vojtěch ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Změny v hydrologickém cyklu jsou jedním z očekávaných projevů klimatické změny. Pohoří střední Evropy ještě donedávna nebyla považována za oblasti, které by měly být ovlivněny nedostatkem vody. Nicméně poslední roky napovídají o zvyšujícím se riziku častějšího výskytu sucha právě i v těchto regionech, jež mají zásadní vliv na přísun vody do řek, které je odvodňují. Diplomová práce se zabývá vyhodnocením hydrologického sucha v pramenných oblastech tří povodí v Krušných horách pro období 1967 až 2018. Hlavním cílem je porovnání charakteristik hydrologického sucha v povodí horní Svatavy, horní Rolavy a Načetínského potoka na základě dostupných hydrologických a klimatických dat. V souvislosti s tím si práce klade za dílčí cíl detekci dlouhodobých trendů ve výskytu sucha ve vybraných povodích. V neposlední řadě je kladen důraz na zhodnocení přírodních podmínek, zejména pak historickým a současným změnám krajinného pokryvu v zájmových povodích. Výsledky práce poukazují na výraznou změnu sezonality výskytu hydrologického sucha ve druhé polovině sledovaného období, kdy se nedostatkové průtoky koncentrují v rozmezí srpna a října. Dále byly zjištěny rostoucí trendy nedostatkových objemů v povodí horní Svatavy a Načetínského potoka. Povodí horní Rolavy vykazuje významné rozdíly ve výsledných hodnotách...
|
|
|
Variabilita hydropedologických charakteristik půdních typů v povodí Tetřívčího potoka
Kozáková, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením variability hydrologických vlastností půd v lesním povodí Tetřívčího potoka v pramenné oblasti Blanice na základě vybraných hydropedologických charakteristik s ohledem na půdní typ, charakter vegetačního pokryvu a sklon svahu. Vybranými hydropedologickými charakteristikami jsou maximální kapilární vodní kapacita, plná vodní kapacita, infiltrační schopnost půd - infiltrační rychlost a kumulativní infiltrace a retenční potenciál půd. V povodí bylo zkoumáno celkem sedm půdních subtypů, které se vyskytují v lesním (jehličnatý, listnatý a smíšený) a lučním prostředí (sečené a neudržované) a na rozdílném sklonu svahu (tři kategorie). Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci, která se zabývala variabilitou hydropedologických charakteristik v experimentálních párových srovnávacích povodí Tetřívčího a Zbytinského potoka. Použita byla především vlastní naměřená data získaná z opakujících se terénních kampaní na předem vybraných lokalitách a data z databáze experimentálních povodí Zbytiny. Na vybraných lokalitách byly provedeny půdní sondy, odebrány půdní vzorky pomocí Kopeckého válečků a změřeny infiltrace jednoválcovým infiltrometrem. Laboratorním stanovením a výpočtem byly získány vybrané hydropedologické charakteristiky. Výsledky byly zhodnoceny a porovnány...
|
|
| |
|
|
Srážko-odtokové vztahy v povodí Klabavy
Kadeřábek, Michal ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá srážkovými a odtokovými poměry v povodí řeky Klabavy. Práce hledá v srážkoodtokovém procesu nehomogenity, které mohly způsobit za dobu pozorování průtoků (1950-2014) změny vyvolané antropogenními nebo klimatickými změnami. V rešeršní části je popsán srážkoodtokový proces a poměry v povodí Klabavy. V aplikační části jsou využity jednoduché i podvojné součtové čáry a statistické testy pro testování absolutní homogenity, relativní homogenity a trendu (Mann-Whitney-Pettit, Alexandersson, Mann-Kendall) v měsíčních, ročních a sezónních průměrných a minimálních odtokových a průměrných srážkových řadách. Testy jsou provedeny převážně ve volně stažitelném softwaru AnClim, určeném pro tyto účely, Mann- Kendallův test v MULTMK/PARTMK, který je volně stažitelný jako makro programu MS Excel. Dále je provedena základní diskuse o povodních na Klabavě a jejich sezonalitě. Testy homogenity neodhalily příliš mnoho nehomogenit, většina detekovaných nehomogenit byla zjištěna u řad minimálních průtoků. Srážky za pozorované období vykazují spíše rostoucí trend, zatímco u průtoků trend detekován nebyl. Zjištěné výsledky jsou v závěru porovnávány s podobnými pracemi, které na toto téma vznikly pro jiná povodí v rámci ČR. Klíčová slova: Klabava, srážkoodtokové vztahy, trendy odtoku,...
|
|
|
Vliv změn landcover na konektivitu fluviálních procesů v povodí
Kofroňová, Jitka ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Konektivita fluviálních procesů respektive hydrologická konektivita je označením pro propojení krajiny, které urychluje nebo naopak zpomaluje odtok vody, odnos sedimentů a látek v nich obsažených. Vychází z konceptu konektivity krajiny související především s fragmentací a bariérami zabraňujícími pohybu. Na rozdíl od výzkumů vodní eroze či odtoku vody, je tento jev komplexnějším procesem. Nezaměřuje se na množství, ale přináší nové informace o fungování povodí a reakcích na podněty. V posledních letech byly vyvinuty nové přístupy a modely, které se ji pokouší kvantifikovat. Tato diplomová práce informuje o celém konceptu konektivity povodí a testuje některé z těchto přístupů modelování. Využity jsou metody vyhodnocení indexu konektivity přístupem od Borselliho a kol. (2008) modelovaného pomocí ArcGIS a modelem SedInConnect 2.0. Dále je vyzkoušen model vývoje krajiny LAPSUS 5.0, na kterém je prokázáno, že i nepřímé způsoby vyhodnocení konektivity povodí jsou vhodným způsobem. Modelování konektivity bylo aplikováno na povodí Mladotického potoka a výsledky byly poté ověřeny terénním protokolem navrženým Borsellim a kol. (2008) a porovnány s aktuálními trasami v terénu. Výsledky a diskuse porovnávají jednotlivé výstupy a faktory vlivu a poukazují na nedostatky především v zobecňování některých...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.