|
|
Impact of transnational advocacy networks on environmental policy and outcomes
Morin-Robinson, Thomas ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Abstraktní Nadnárodní sítě správy klimatu, které se skládají ze substátních a soukromých aktérů, jsou stále více uznávány v mezinárodním klimatickém režimu, naposledy na summitu UNFCCC v Paříži v roce 2015. Městská centra a jejich vlastní sítě, jako jsou ICLEI a C40, byly zvláště ceněny jako decentralizované řešení problémů kolektivních akcí v oblasti změny klimatu na úrovni národního státu. Tyto sítě pomáhají motivovaným městům získat zdroje a politické pokyny, jakož i politiku klimatu, aby se staly univerzálnějšími a města jako vedoucí představitelé klimatu. Ale skutečně zlepšují produkci klimatu? Do měst v mezoměstských sítích prochází více klimatické politiky než nečlenové? Tato studie zkoumá vzorek 190 měst v 26 zemích OECD, které si samy ohlásily své klimatické akce v roce 2017. Pomocí víceúrovňového regresního modelu se studie zabývá kontrolou proměnných na městské i státní úrovni pro klimatickou expozici, dostupné zdroje , a politické faktory, které zjistily, že síťová města dělají více politik než jejich nepodporovaní partneři. Poskytuje také omezené důkazy o tom, že více sítí může tento účinek složit. Faktory státní úrovně obecně nemají významný vliv na politiku na úrovni měst, kromě stupně závislosti na fosilních palivech. Vzhledem k těmto výsledkům a velké roli, kterou hrají města ve výrobě...
|
|
|
The European Union and the adoption of the Stabilization and Association Agreement with Kosovo: the role of material interests and shared ideas
Procházka, Karel ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním základních motivů, které stojí za uzavřením dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Kosovem dne 27. října 2015. Pro určení role věcných zájmů a sdílených myšlenek v procesu uzavírání dohody o stabilizaci a přidružení práce uplatňuje racionalismus a konstruktivismus, klíčové teorie mezinárodních vztahů. Pro testování teorií a jejich příslušných hypotéz určujících úlohu příslušných pojmů, výzkum využívá metodu případové studie s využitím přístupu kongruenční analýzy. Závěrem lze konstatovat, že racionální náhled z perspektivy EU potvrzuje existenci materiálního zájmu o uzavření dohody o stabilizaci a přidružení, představující bezpečnost, moc a hospodářské přínosy. Analýza konstruktivistického přístupu z perspektivy Kosova vyvozuje pouze omezenou roli identity a norem, zatímco zdůrazňuje, že tyto konstruktivistické koncepce spíše bránily dosažení dohody o stabilizaci a přidružení, přičemž zastíraly skutečnou úlohu hmotného zájmu.
|
|
|
Explaining the UN Security Council's Selective Involvement in African Conflicts
Urbánek, Daniel ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
V současné době se jak na akademické půdě, tak ve sféře praktické politiky opětovně řeší otázka selektivního zapojení Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) v ozbrojených konfliktech. Tato práce si klade za cíl prostřednictvím kvalitativní případové studie zjistit, nakolik se tato selektivita - často dokládaná rozdílným přístupem OSN ke krizím v Libyi a Sýrii - promítá do aktivity organizace v afrických občanských válkách. Dva možné faktory, ovlivňující rozhodování Rady, jsou založeny na klasických teoriích mezinárodních vztahů - dle realismu záleží především na zájmech stálých pěti členů Rady v dané oblasti, konstruktivismus naopak vyzdvihuje normativní cíle organizace, a tedy roli závažnosti dané situace. Vlivtěchto proměnných na aktivitu Rady je následně zkoumán v rámci konfliktů v Alžírsku, Burundi, Džibutsku a Guineji- Bissau, přičemž důraz je kladen na vztah mezi sledovanými příčinami a výsledným zapojením Rady bezpečnosti.
|
|
|
Sport as a tool of International Politics: International Olympic Committee and mechanism of host city election
Králová, Kristýna ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tématem této diplomové práce je jedna z institucí sportovní diplomacie, konkrétně Mezinárodní olympijský výbor. Cílem práce je primárně představit Mezinárodní olympijský výbor jako vlivnou instituci v oblasti mezinárodních vztahů a zároveň prozkoumat, zda se jako mezinárodní instituce s politickou odpovědností chová normativně. V úvodní části práce je na základě obsahové analýzy představen Mezinárodní olympijský výbor, jeho struktura, rozhodovací procesy, olympijská myšlenka a především průběh volby hostitelského města pro olympijské hry. Následně je pozornost věnována logistické regresní analýze, na jejímž základě se práce snaží zodpovědět, zda Mezinárodní olympijský výbor vybírá hostitelská města v souladu s principy olympijské myšlenky, jež jsou zároveň principy Olympijské charty. Regresní analýza je následně doplněna o případovou studii, která se zabývá olympijskými hrami v Pekingu. Případová studie vychází z teorie "rising powers" a z výsledků regresní analýzy, na jejichž základě se snaží vysvětlit, jak je možné, že po kontroverzních Letních olympijských hrách v r. 2008, získal Peking znovu statut hostitelského města pro Zimní olympijské hry v roce 2022. Práce dochází k několika závěrům. Nejprve neguje myšlenku o normativní funkci Mezinárodního olympijského výboru, když na základě výsledků...
|
|
|
The Paris Agreement: major emitters from the two-level game perspective
Janoušková, Johana ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
V prosinci 2015 přijala klimatická konference Pařížskou dohodu, jejímž cílem je řešit celosvětový problém změny klimatu. Režim klimatické změny se dosud pohyboval mezi multilaterálně vyjednanými cíli (top-down) a přístupem vycházejícím z národních kapacit (bottom-up). Dohoda znamená částečný odklon od dlouhodobé bottom-up preference a byla původně ratifikována "velkou čtyřkou" světových producentů emisí: Spojenými státy, Evropskou unií, Čínou a Indií. Práce si proto kladla za cíl dvě zjištění: (1) určit, do jaké míry Pařížská dohoda přejala top-down prvky a (2) zjistit, zda je posílení režimu možné zdůvodnit na základě dvou předložených hypotéz. První cíl byl adresován navrženým kódovacím schématem, které umožnilo aplikaci souboru indikátorů získaných z přehledu odborné literatury. Rozklíčování druhého zaměření práce bylo dosaženo díky teorii dvouúrovňové hry od Roberta D. Putnama. První hypotéza předpokládala překryv vyjednávacích pozic největších producentů emisí ohledně top-down prvků přijatých Pařížskou dohodou. Podle druhé hypotézy měly být vyjednávací pozice kompatibilní s domácími preferencemi v kontextu klimatických politik a spolupráce. Až na případ Spojených států se identifikované státní pozice na první úrovni a domácí preference na úrovni druhé překrývaly ve všech ostatních případech. Pařížská...
|
|
|
Diversity of interests of OSCE member states and its effects on internal policy of the organization: Case of Special Monitoring Mission to Ukraine
Nestercova, Jelizaveta ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Ozbrojený konflikt na Ukrajině znovu otevřel prostor pro působení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která v době takzvané studené války vznikla jako platforma pro celém ukrajinském území a jejíž pozorovatelé jakožto nestranný aktér mají mezinárodnímu společenství zajistit pravdivé informace o situaci na Ukrajině. Organizace tak ve své snaze zajistit tyto informace, které navíc do značné míry mohou poškodit zájmy jednoho nebo i více členských států OBSE (především Ruské federace a Ukrajiny), čelí obrovskému tlaku ze strany svých členů, kteří regulují její fungovaní celou řadou opatření. Cílem této diplomové práce je prozkoumat, jak organizace reaguje na konflikt zájmů mezi svými členskými státy, které by OBSE mohla vytvořit svými vlastními rozhodnutími a aktivitami. Jak se organizace vyrovnává s různorodostí zájmů svých členů? Jak zájmy klíčových členských států ovlivňují fungování a rozhodování OBSE? Z těchto výzkumných otázek pak vyplývá i několik hypotéz o možných scénářích, které v takových situacích mohou nastat. Odpovědi na tyto výzkumné otázky hledám pomocí obsahové analýzy oficiálních dokumentů a výroků pozorovatelů mise OBSE, jimiž zároveň testuji vymezené hypotézy.
|
|
|
Attitudes of states towards the WHO
Lukáš, Filip ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží odhalit, jak přistupují státy ke Světové zdravotnické organizaci (WHO) a jaké faktory tento přístup ovlivňují. Přístupy států byly vyhodnocovány na základě dat získaných z obsahové analýzy přednesených projevů na Světovém zdravotnickém shromáždění a na Výkonné radě. Tyto data byla dále posouzena za použití statistických analýz. Hlavní hypotéza této práce předpokládala, že přístup států k WHO je ovlivněn pozicí státu jakožto dárce nebo příjemce pomoci od WHO společně s globálním statusem tohoto státu, zda je stát stálou nebo rostoucí mocností. Oproti očekávání byly výsledky statisticky nesignifikantní. Přístupy států k WHO tedy vyplývají z jiných faktorů než z ekonomického a mocenského statusu. Zajímavé je také další empirické zjištění možného konsenzu nad návrhy reforem uvnitř WHO. Tohoto konsenzu jsou součástí i rostoucí mocnosti. Tyto dvě zjištění jsou zajímavá především z hlediska literatury zabývající se rostoucími mocnostmi a jejich antagonistickými tendencemi vůči stálým mocnostem. Z této práce totiž vyplývá, že ve WHO k mocenským soubojům těchto dvou skupin nedochází. Výsledek této práce by mohl sloužit jako impuls k dalšímu výzkumu spojeného s WHO.
|
|
|
Efektivita rozhodovacího procesu ve WTO - Uruguayské a Katarské kolo
Jánská, Lucie ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Práce se zabývá multilaterálním vyjednáváním v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu a později v rámci Světové obchodní organizace. Konkrétně se zaměřuje na analýzu efektivity rozhodovacího procesu o liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty v Uruguayském a Katarském kole vyjednávání. Právě oblast zemědělství se v průběhu obou kol vyjednávání jeví jako nejproblematičtější a nejkonfliktnější bod agendy. Cílem práce je na základě analýzy vyjednávání ve zvolených případech (a jejich následným srovnáním) identifikovat faktory, které vysvětlují rozdíl v efektivitě rozhodovacího procesu mezi Uruguayským a Katarským kolem. Práce se také snaží objasnit, z jakého důvodu se nedaří po více než patnácti letech vyjednávání úspěšně uzavřít Katarské kolo. Za tímto účelem je v její teoretické části definováno šest faktorů s předpokládaným vlivem na efektivitu rozhodovacího procesu: počet aktérů, vůdcovství, inkluzivnost jednání, komplexnost agendy, koalice a strategie aktérů. Vliv těchto faktorů je následně testován v praktické části práce. Práce předpokládá, že na efektivitu rozhodovacího procesu pozitivně působí nižší počet aktivních aktérů ve vyjednávání, větší ochota některých aktérů plnit vůdčí roli ve vyjednávání, vyšší míra inkluzivnosti jednání, menší komplexnost agendy, převaha integrativních...
|
|
|
Gibraltar a EU - evropský integrační proces a střet zájmů členských států EU
Košťál, Vratislav ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
|
|
Evaluace strategií komunikace evropských záležitostí České republiky a Evropské komise
Zykmund, Jakub ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
host ::
RSS.