|
|
Interakce tamarixetinu a isorhamnetinu s mědí
Lomozová, Zuzana ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Chocholouš, Petr (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Zuzana Lomozová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce tamarixetinu a isorhamnetinu s mědí Klíčová slova: tamarixetin, isorhamnetin, chelatace, redukce, měď, bathocuproin, hematoxylin Měď je biogenní stopový prvek, důležitý pro správnou funkci lidského organismu. Je nedílnou součástí několika enzymů a podílí se na metabolických procesech v těle. Nadbytek i nedostatek mědi v séru může vést ke vzniku patologických stavů. K léčbě toxického působení mědi se užívají látky schopné chelatovat měď. Flavonoidy jsou polyfenolické látky patřící mezi sekundární metabolity rostlin. Jsou součástí lidské stravy a mají pozitivní vliv na naše zdraví. Vykazují antioxidační a protizánětlivé účinky. Jsou schopny chelatovat přechodné kovy, zejména železo a měď. Chelatační terapie se v současné době používá u Wilsonovy choroby, při které dochází k přetížení těla mědí. Do budoucna by se chelatační účinky flavonoidů mohly využít při léčbě neurodegenerativních, kardiovaskulárních nebo nádorových onemocnění. V této diplomové práci byly otestovány interakce dvou flavonoidů (tamarixetinu a isorhamnetinu) s ionty mědi v odlišném pH, které charakterizuje fyziologické i patofyziologické podmínky...
|
|
|
Environmental risks of anthelmintics
Dojčanská, Nikoleta ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta Hradec Králové Katedra biochemických vied Kandidát: Nikoleta Dojčanská Školiteľ: prof. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D Názov diplomovej práce: Environmentálne riziká anthelmintík Anthelmintiká sú liečivá využívané v humánnej a veterinárnej medicíne k terapii a profylaxii infekčných ochorení spôsobených parazitmi - helmintami. A sú nepochybne prospešné pre liečené organizmy. Avšak ich celkový účinok na ekosystém doteraz nebol dostatočne preskúmaný. Anthelmintiká sa spoločne s ich metabolitmi dostávajú do životného prostredia viacerými cestami. Jednou možnosťou je priamo prostredníctvom moču a exkrementov liečených hospodárskych zvierat alebo nepriamo presakovaním látok z kontaminovaného hnoj do povrchových a podzemných vôd. Takéto znečistenie má účinok na rozličné živočíšne organizmy a rastliny, ktoré majú schopnosť prijímať xenobiotiká a odstraňovať ich prostredníctvom metabolických dráh. Cieľom tejto práce bolo skúmať vplyv anthelmintík ivermektínu a fenbendazolu na rastliny sóje fazuľovej (Glycine max). Zisťovali sme koncentráciu celkových fenolických látok spektrofotometricky pomocou metódy Folin-Ciocalteu. Pomocou kolorimetrickej metódy chloridu hlinitého sme zistili koncentráciu flavonoidov v rastlinách sóje fazuľovej. Stanovenie koncentrácie izoflavónov-...
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum, odrůda Bambi
Vlachová, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
9 ABSTRAKT Předmětem této práce bylo hodnocení vlivu abiotccého elicitoru na producci secundárních metabolitů v in vitro culturách pohancy obecné. Cílem bylo zjisttt zda methylviologen zvyšuje producci rutnu v calusových a suspenzních culturách Fagopyrum esculentum Moench var. Bambi. Pocus byl proveden na culturách cultvovaných na živném médiu podle Murashigeho a Scooga s přídavcem 2t4-dichlorfenoxyoctové cyseliny (2t4-D) o concentraci 1 mg/l jaco růstového regulátoru. Ke culturám byl přidáván 1 ml ethanoliccého roztocu methylviologenu ve třech různých concentracích: c1 = 100t0 mg/100 mlt c2 = 10t0 mg/100 ml a c3 = 1t0 mg/100 ml a byly elicitovány po dobu 6t 12t 24t 48t 72 a 168 hodin. Ke controlním vzorcům (bez přídavcu elicitoru) byl přidán 1 ml ethanolu 96 % a vzorcy byly odebírány po 6t 24t 72 nebo 168 hodinách. Po uplynulé době byly cultury odebrányt vysušeny a uschovány pro pozdější stanovení obsahu rutnu. Předmětem práce byla i analýza vylučování rutnu do živného média. Obsah rutnu ve všech vzorcích byl později vyhodnocen pomocí HPLC. V této práci nebyl pozorován žádný zásadní nárůst v producci rutnu culturami pohancy po expozici elicitorem. Maximální obsah rutnut cterý byl detecovánt byl 0t1 mg/g DWt tedy spodní hranice detecovatelnostt a byl nalezen v suspenzních culturách ve třech případech; při...
|
|
|
Porovnání interakcí ekvolu a desmethylangolensinu se železem a mědí
Němcová, Hana ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Matysová, Ludmila (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Hana Němcová Konzultant: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Porovnání interakcí ekvolu a desmethylangolensinu se železem a mědí Železo a měď jsou esenciální stopové prvky, které jsou důležité pro náš organismus. Oba prvky mají významný vliv na správnou funkci orgánů a jsou součástí mnoha enzymů. Jsou schopny přijímat nebo odevzdávat elektrony - přeměna mezi oxidovanou (Fe3+, Cu2+) a redukovanou (Fe2+, Cu+) formou. Při nadbytku se hromadí v buňkách a zprostředkovávají tvorbu volných radikálů, které ničí buněčné struktury. Tento nadbytek kovů se léčí pomocí chelátorů, které usnadňují jejich vyloučení z organismu. Isoflavonoidy jsou polyfenolické látky, které mohou mít antioxidační účinek a podílet se na vychytávání volných radikálů. Zároveň mohou mít i negativní prooxidační efekt, protože jsou schopny redukovat ionty kovů. V této studii byly testovány interakce (chelatace a redukce) mezi metabolity isoflavonoidů (ekvol a desmethylangolensin) a ionty železa a mědi. Obě látky jen slabě chelatovaly ionty kovů, ale jsou schopné výrazně redukovat měďnaté ionty. KLÍČOVÁ SLOVA: Železo, Měď, Metabolity isoflavonoidů, Chelatace, Redukce
|
|
|
Porovnání chelatace iontů mědi benzoovými kyselinami
Gorbunovová, Eva ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Spilková, Jiřina (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Mgr. Eva Gorbunovová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název rigorózní práce: Porovnání chelatace iontů mědi benzoovými kyselinami Měd je v lidském těle třetí nejrozšířenější prvek. Je nezbyná pro udržení homeostázy organismu, pro správné fungování enzymů a účastní se různých metabolických drah. Kyselina benzoová a od ní odvozené kyseliny patří do skupiny fenolových látek, které vznikají při metabolickém zpracování flavonoidů v lidském těle a mohou mít antioxidační, protizánětlivé i protinádorové účinky, kterých by se dalo využít v medicíně. V této rigorózní práci byla testována měď-chelatační aktivita šesti benzoových kyselin při různých hodnotách pH prostředí pomocí spektrofotometrických metod za použití hematoxylinu a disodné soli bathokuproindisulfonové kyseliny jako indikátorů. Nejvyšší měď-chelatační aktivitu s měďnatými ionty, za použití hematoxylinu a dále disodné soli bathokuproindisulfonové kyseliny i s měďnými ionty, za použití disodné soli bathokuproindisulfonové kyseliny, vykazovaly dvě kyseliny, a to kyselina 2,4-dihydroxybenzoová a 2-hydroxy-4-methoxybenzoová. Klíčová slova: Fenolové kyseliny, deriváty benzoové kyseliny, měď, chelatace, bathokuproindisulfonová kyselina, hematoxylin
|
|
|
Otravy makromycetami v období 2001-2016
Komínková, Lucie ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zpracovat přehled doposud známých poznatků o akutních otravách houbami. Práce čerpá především ze zahraniční odborné literatury. Uvádí základní informace o houbách, jejich obsahových látkách a syndromech, které vyvolávají. Kromě obecných informací je část práce věnována kazuistikám z různých částí světa. Ty popisují přímo jednotlivé klinické případy otrav nebo se zabývají jejich epidemiologickým stavem a to převážně mezi roky 2001 - 2016. Získané informace jsou zpracovány do přehledových tabulek. Práce se zvláště zaměřuje na situaci otrav makromycetami v České republice a je doplněna údaji získanými konzultací se specializovanými pracovišti. Nejvíce intoxikací se objevuje po požití jedlých druhů hub. Z hub obsahující toxiny jsou nejčastější intoxikace A. phalloides, A pantherina a Psilocybe. Nejčastěji hlášenými příznaky jsou gastrointestinální. Otravy se dělí podle závažnosti na ty méně nebezpečné, u kterých dochází k nástupu příznaků do 6 h a na život ohrožující s nástupem příznaků za více než 6 h. Na otravy houbami je třeba myslet v diferenciální diagnostice gastrointestinálních potíží. Klíčová slova: makromycety, otravy houbami, syndromy otrav houbami
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum, odrůda Bambi
Vlachová, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
9 ABSTRAKT Předmětem této práce bylo hodnocení vlivu abiotccého elicitoru na producci secundárních metabolitů v in vitro culturách pohancy obecné. Cílem bylo zjisttt zda methylviologen zvyšuje producci rutnu v calusových a suspenzních culturách Fagopyrum esculentum Moench var. Bambi. Pocus byl proveden na culturách cultvovaných na živném médiu podle Murashigeho a Scooga s přídavcem 2t4-dichlorfenoxyoctové cyseliny (2t4-D) o concentraci 1 mg/l jaco růstového regulátoru. Ke culturám byl přidáván 1 ml ethanoliccého roztocu methylviologenu ve třech různých concentracích: c1 = 100t0 mg/100 mlt c2 = 10t0 mg/100 ml a c3 = 1t0 mg/100 ml a byly elicitovány po dobu 6t 12t 24t 48t 72 a 168 hodin. Ke controlním vzorcům (bez přídavcu elicitoru) byl přidán 1 ml ethanolu 96 % a vzorcy byly odebírány po 6t 24t 72 nebo 168 hodinách. Po uplynulé době byly cultury odebrányt vysušeny a uschovány pro pozdější stanovení obsahu rutnu. Předmětem práce byla i analýza vylučování rutnu do živného média. Obsah rutnu ve všech vzorcích byl později vyhodnocen pomocí HPLC. V této práci nebyl pozorován žádný zásadní nárůst v producci rutnu culturami pohancy po expozici elicitorem. Maximální obsah rutnut cterý byl detecovánt byl 0t1 mg/g DWt tedy spodní hranice detecovatelnostt a byl nalezen v suspenzních culturách ve třech případech; při...
|
|
|
Analýza zázvorového extraktu. I.
Bačová, Barbora ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Bačová, B.: Analysis of Ginger root extract. I. [Thesis] Hradec Králové 2010, Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy. Commercial extract of Zingiber officinale 8 : 1 was analyzed for content of gingerol, water and other compounds. Chromatographic procedures were used including TLC and HPLC. The procedures stated in US Pharmacopeia 1996 and ČL 2009 were method of evaluation. The presence of 6-gingerol was confirmed in amount of 1,17%, water content 89,18% and other demonstrated compounds similar to gingerols.
|
|
|
Přehled méně běžných isoflavonoidů v rostlinách
Cymbál, Martin ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Martin Cymbál, DiS. Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Bakalářská práce 2016/2017: Přehled méně běžných isoflavonoidů v rostlinách, s. 78. Isoflavonoidy jsou skupinou fenolových flavonoidních látek dráhy 3-fenylchroman-4-onu, z nichž mnohé jsou biologicky aktivní. Isoflavonoidy a jejich deriváty jsou někdy označovány jako fytoestrogeny, protože jejich struktura a účinek se podobá steroidním hormonům a v těle se važí na estrogenní receptory. Isoflavonoidy hrají důležitou roli v lidské potravě jako zdraví podporující rostlinné látky. Isoflavonoidy a jim příbuzné sloučeniny jsou používány v mnoha doplňcích stravy a pouze v jednom u nás registrovaném fytofarmaku (Menofem). Nedávno byly některé přírodní isoflavonoidy dokonce identifikovány jako toxiny, např. biliatreson, který může způsobit biliární atrezii, pokud jsou kojenci této látce vystaveni. Nicméně letitými studiemi, nacházením nových isoflavonoidů a to včetně objasnění jejich struktury a mechanismu účinku získaly na významnosti a v posledních deseti letech jsou isoflavonoidy předmětem širokého výzkumu a analýz, a to především pro své nepřeberné množství účinků, které byly studiemi potvrzeny. Je však třeba...
|
|
|
Interakce fenylpropionových kyselin s mědí
Zemanová, Kamila ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Matysová, Ludmila (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Kamila Zemanová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce fenylpropionových kyselin s mědí Měď je základní stopový prvek, který je nezbytný pro náš organismus. Má významný vliv na správnou funkci důležitých orgánů a jako prostetická skupina hraje významnou roli při přenosu elektronů u hlavních enzymatických drah. Na druhou stranu, nadbytek či nedostatek mědi v lidském organismu může způsobit řadu onemocnění. Fenylpropionové kyseliny jsou skupina látek, které mohou mít antioxidační, protizánětlivé i protinádorové účinky a podílejí se na vychytávání volných radikálů a reaktivních forem kyslíku. V této diplomové práci jsem testovala měď-chelatační aktivitu šesti fenylpropionových kyselin při různých pH pomocí spektrofotometrický metod za použití hematoxylinu a disodné soli bathocuproindisulfonové kyseliny jako indikátorů. Nejvyšší chelatační potenciál vykázala 3-(3,4-dihydroxyfenyl)propionová kyselina, avšak pouze při použití hematoxylinu. KLÍČOVÁ SLOVA: Měď, Fenylpropionové kyseliny, Antioxidanty, Chelatační aktivita, Hematoxylin, Bathocuproin
|
host ::
RSS.