Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 126 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Celostátní referendum v České republice 1993-2021
Grospič, Erik ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Přestože již od roku 1993 zde probíhá v různé intenzitě debata ohledně přínosu celostátního referenda, Česká republika se v rámci Evropské unie řadí k minoritní skupině států, ve kterých není v právním řádu zakotvena obecná úprava tohoto institutu. Zároveň se zde od dob samotné První republiky uskutečnilo za specifických okolností pouze jediné referendum na této úrovni. Tato diplomová práce se zabývá pojetím tohoto prvku přímé demokracie politickými subjekty, které byly v letech 1993-2021 zastoupeny v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Z časového hlediska se tedy jedná o osm volebních období dolní komory. V úvodní části práce je stručně představeno využití referenda z celosvětového hlediska, posléze pak v rámci Evropy a dále také dosavadní praxe v českém prostředí. Teoretická část představuje pak koncept přímé demokracie a referendum samotné, včetně jeho typologie. Toto je doplněno o řadu poznatků z nedávných vědeckých studií. V souvislosti s tím jsou představeny některé sporné aspekty referenda, jejichž pojetí daným aktérem určuje následně samotný vztah k využití referenda. Analytická část se zaměřuje na diskuzi týkající se celostátního referenda v parlamentním prostředí. Analýza se pak primárně soustředí na volební programy, návrhy zákonů, stenoprotokoly a hlasování. V určitých případech byly...
Analýza efektivity vládnutí - komparace měst a obcí vybraných českých krajů: politicko-geografické aspekty
Hellebrandová, Lenka ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Slach, Ondřej (oponent) ; Jüptner, Petr (oponent)
Hlavním tématem výzkumu bylo hodnocení efektivity lokálního vládnutí s důrazem na přístupy vybraných měst v Česku k financování lokálního rozvoje. Základem je analýza obsahu strategických dokumentů, následná definice rozvojových politik a jejich dlouhodobé financování (v období 2002-2020) včetně využívání Evropských strukturálních a investičních fondů. V další části byly s využitím mediální analýzy lokálních online novin identifikovány lokálně politické konflikty ve vazbě na rozpočet ve zkoumaných městech. Výsledkem je navržený složený index efektivity lokálního vládnutí měřící 4 oblasti efektivity - participaci veřejnosti, politickou stabilitu, financování lokálního rozvoje a role města v mikroregionálním rozvoji. Klíčová slova: lokální a regionální správa, efektivita, komparace, vybraná města a obce
Kvalita demokracie a role ústavních soudů ve střední Evropě
Weishauplová, Barbora ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání role Ústavního soudu v Polsku a České republice a jejich vlivu na stav demokracie, zejména v průběhu pandemie COVID-19. V případové studii obou zemí jsou analyzovány tři tematické okruhy: institucionální nastavení ústavního soudnictví, proces jmenování soudců a samostatná činnost ÚS, které jsou vytvořeny na základě dosavadního výzkumu a odborné literatury. Analýzy se převážně opírají o politický vývoj, ústavní zakotvení a reakce ÚS na vládní postupy, které měly vliv na zhoršení kvality demokracie. Obě případové studie jsou poté vzájemně porovnány za účelem získání odpovědi na otázku; jakou roli ÚS hrály v období pandemie. Vlastní analýza dokládá, že role ústavního soudu během pandemie byla v obou zemích stěžejní, i když se jejich postavení ve zkoumaných oblastech značně lišila. Toto zjištění je založeno zejména na intenzitě ovlivnění následujícího politického dění, které bylo způsobeno právě působením ÚS. Rozdílnost spočívá ve vztahu ÚS k pandemii. V ČR byl jeho přístup shledán jako aktivní, neboť revidoval ochranná opatření za účelem vyvážit ochranu veřejného zdraví a zdraví demokracie, zatímco polský Tribunál byl vůči pandemii pasivní a namísto naplnění role ochránce ústavnosti se stal nástrojem vládnutí. Dále byl dokázán vliv obsazení a činnosti ÚS na...
Komparace jednotnosti komunikace koalic Piráti a Starostové a SPOLU před sněmovními volbami 2021
Růžička, Adam ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací jednotnosti komunikace dvou předvolebních koalic vzniklých před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Prvním aktérem je koaliční uskupení České pirátské strany a hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Druhým je koalice SPOLU složena z Občanské demokratické strany (ODS), KDU-ČSL a TOP 09. Práce je zpracována na bázi komparace, která byla učiněna pomocí obsahové analýzy předvolebních kampaní. Cílem bylo zjistit, jakým způsobem utvářely koalice jednotnou komunikaci během předvolební kampaně. Po úvodním představení tématu jsou přiblíženy teoretické pojmy z oblasti politické komunikace, politického marketingu, volebních kampaní a předvolebních koalic. Krátce je představena charakteristika a vývoj koaličních aktérů a motivace vzniku předvolebních koalic. Z komparace vyplývá, že koalice zvolily rozdílný přístup k jednotné komunikaci. Strany koalice SPOLU se snažily nadále budovat vlastní politické značky, které se následně pokusily promítnout do společné koaliční značky, což vedlo k větší etablovanosti a známosti této formace. Koalice Piráti a Starostové byla v dílčích částech komunikace méně jednotná, subjekty ztrácely svou vlastní identitu i voličskou podporu. Na menší integritu koalice Piráti a Starostové měla vliv také dezinformační kampaň a nejednotnost v...
Návrh indexu autonomie městských částí českých statutárních měst
Hála, Jaroslav ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Huňady, Martin (oponent)
Česká statutární města mohou dle zákona o obcích členit svá území na sub-municipální jednotky. Sedm českých statutárních měst této možnosti využilo a zřídilo na svém území městské části, resp. městské obvody. Jednotlivá města ale svým sub-municipálním jednotkám svěřila odlišné pravomoci a odlišnou míru autonomie. V práci jsou nejprve identifikovány faktory autonomie českých sub-municipálních jednotek. Významný je: objemem financí, se kterým jednotky operují; jejich přístup k externím dotacím; rozsah veřejných politik a služeb, do kterých jsou zahrnuty; kompetence zřizovat vlastní organizační jednotky; vliv na městskou normotvorbu a zastoupení v orgánech statutárního města. Na základě těchto faktorů je navržen sub-municipální index autonomie aplikovatelný na sedm českých členěných statutárních měst. Index zkonstruovaný z těchto faktorů přisuzuje nevyšší míru autonomie sub-municipálním jednotkám měst Brna a Ostravy, nejnižší jednotkám měst Ústí nad Labem a Pardubice. Na základě hodnot indexu a rozhovorů s aktéry sub-municipální politiky jsou města Brno, Ostrava, Plzeň a Liberec označena jako "skutečně decentralizovaná", zatímco města Ústí nad Labem a Pardubice jako "spíše dekoncentrovaná".
Sdružení nezávislých kandidátů ve volbách do městských zastupitelstev v České republice
Brýdl, Matěj ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Vimmr, Martin Kryšpín (oponent)
Bakalářská práce Sdružení nezávislých kandidátů ve volbách do městských zastupitelstev v České republice se zabývá podmínkami pro kandidaturu sdružení nezávislých kandidátů ve volbách do zastupitelstev měst a obcí v České republice. Práce nejprve srovnává podmínky pro kandidaturu nezávislých sdružení s okolními zeměmi. Analýza je zaměřena na komparaci výskytu sdružení nezávislých kandidátů v různě velkých městech České republiky. Zkoumány byly zejména komunální volby v roce 2014. Úspěšná sdružení nezávislých kandidátů byla podrobněji popsána. Cílem práce je upozornit na nevýhodu, kterou mají sdružení nezávislých kandidátů ve větších městech tím, že kandidatura sdružení nezávislých kandidátů je v České republice podmíněna podepsanou peticí nejméně 7 % voličů města, ve kterém chce sdružení nezávislých kandidátů kandidovat. Přesto je většina zastupitelů českých měst a obcí zvolena z kandidátních listin sdružení nezávislých kandidátů.
Motivace prvovoličů ve městě Říčany pro parlamentní volby 2010
Babíček, Lukáš ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Autor se v této práci zabývá studiem volebního chování prvovoličů ve městě Říčany ve volbách do PSP ČR v roce 2010. Výzkum se zaobírá jednotlivými aspekty, které mohou ovlivňovat samotné chování prvovoličů, než jdou k volbám. Mladí lidé často řeší svoji volbu s příslušníky některých sociálních skupin (rodiče, přátelé, sourozenci) a politické strany se snaží na mladé lidi zaměřit, působit na ně a motivovat je, aby dali hlas právě oné straně. Cílem práce je zjistit, která sociální skupina ovlivňuje prvovoliče ve městě Říčany nejvíce, jakou roli v této otázce hraje rodina a zda jsou prvovoliči samostatnou jednotkou, která je hodná zkoumání. V této práci je stručně nastíněna historie města, výsledky parlamentních voleb pro rok 2006 a 2010 ve státě a v Říčanech, a jsou zde popsány předvolební kampaně stran, které se v roce 2006 a 2010 dostaly do parlamentu. U těchto kampaní je samostatnou kapitolou zaměření na mladé lidi. Součástí kapitol s výsledky jsou motivace účastníků voleb. Páteří práce je dotazník rozšířený mezi respondenty z města Říčany v cílové skupině. Na základě výsledků těchto anonymních dotazníků jsou pak potvrzeny či vyvráceny výše uvedené hypotézy.
Národní park Šumava a zájmy municipalit na jeho území: případ postmateriálních cleavages?
Musilová, Karolína ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Předkládaná diplomová práce Národní park Šumava a zájmy municipalit na jeho území: případ postmateriálních cleavages? analyzuje, zda lze v případě NP Šumava mluvit o postmateriálním štěpení a jak se případné štěpení projevuje na národní úrovni. Po celou více než dvacetiletou existenci NP probíhají spory o jeho směřování, kde se střetávají zcela rozdílné postoje na jedné straně místních samospráv, pro které je NP jedním z hlavních zdrojů příjmů, a environmentalisty, kteří usilují o co nejmenší míru zasahování. Teoreticky je práce ukotvena v konceptu konfliktních linií S. Rokkana a S.M. Lipseta, důraz je pak kladen na jeho postmateriální dimenzi, která je spojena s R.Inglehartem. Analytická část práce je případovou studií, která zkoumá postoje jednotlivých aktérů, a to prostřednictvím jednak polostrukturovaných rozhovorů se starosty místních obcí, a jednak dokumentů a tiskových zpráv zájmových skupin. Na základě šetření je zřejmé, že jde o štěpení, neboť se projevuje v empirické, normativní i organizační rovině. Přítomnost štěpení je zřejmá na všech úrovních politického systému, neboť do něj kromě samospráv a zájmových skupin vstupují i politické strany a prezidenti.
Autonomizace obcí po roce 1989 v okrese Česká Lípa
Jogheeová, Eva ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Masopustová, Ilona (oponent)
Diplomová práce Autonomizace obcí po roce 1989 v okrese Česká Lípa pojednává o vlně osamostatňování, která proběhla bezprostředně po nástupu demokratického režimu v České republice. Práce se zabývá jednak vývojem obecní struktury v českých zemích, současným postavením a funkcemi obce, zásadními aspekty demokratizace na lokální úrovni, problematikou teritoriální fragmentace a lokálního rozvoje, stejně tak konceptem secese, proměně podmínek pro vznik nových obcí v ČR a v neposlední řadě správním vývojem v okrese Česká Lípa, na který je práce zaměřena. Cílem práce je zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: Jaké byly politické aspekty procesu autonomizace obcí po roce 1989 v okrese Česká Lípa? Zkoumány budou hlavní důvody osamostatňování, kdo byl hybatelem tohoto procesu, způsob zjišťování názoru veřejnosti, existence názorového štěpení mezi obyvateli daných obcí, hodnocení současné situace obce z pohledu hlavních aktérů, skutečná změna ve stupni rozvoje obcí, formální aspekty tohoto procesu a to, jaký vliv mělo předchozí vynucené slučování obcí v osmdesátých letech minulého století. K dosažení tohoto cíle bude použita obsahová analýza dobových dokumentů z okresního archivu vztahujících se k této události a zejména také přímá práce s tehdejšími aktéry tohoto procesu, kteří budou dotazováni prostřednictvím...
Teorie koalic v kontextu voleb do krajských zastupitelstev 2000, 2004
Slámová, Klára ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce je aplikovat teorie koalic na vytváření krajských výkonných orgánů v letech 2000 a 2004. Proto je třeba se zaměřit na politické složení jednotlivých krajských zastupitelstev, zejména na rozložení sil na ose levice a pravice, ze kterých lze odvodit jednotlivé možnosti koalic a pojmenovat dle typologie koaličních vlád. Zároveň stručně popíší skutečné koaliční jednání ve čtrnácti krajích, včetně volebních výsledků obou voleb, což poskytne jistý přehled a srovnání dosavadních krajských koalic v ČR. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 126 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.