|
|
Komparace životní úrovně obyvatelstva na vesnici a ve městě v Libereckém kraji mezi lety 1945-1989
Kopecká, Pavlína ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Práce se zabývá zmapováním rozdílného vývoje životní úrovně mezi lety 1945 - 1989 v severočeském pohraničí, ve městě Liberci a ve městě Hejnice. Zachycuje sociální, ekonomickou a politickou proměnu pohraničí od odsunu Němců, přes nastolení komunistického a socialistického režimu, invazi vojsk Varšavské smlouvy, období normalizace, až po revoluci. Dle pravidel komparativní metody jsou u obou měst nejdříve analyzovány a následně srovnány vybrané body životní úrovně. Na základě zjištěných informací práce konstatuje, že životní úroveň obyvatel Liberce byla spíše vyšší, než obyvatel Hejnic, ale uvedené rozdíly nebyly natolik výrazné.
|
|
|
Dopady velké hospodářské krize na československý průmysl a zemědělství ve 30. letech 20. století
Suchá, Monika ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat dopady hospodářské krize na československé hospodářství. Hlavní pozornost je věnována průmyslu a zemědělství. Práce také popisuje konkrétní protikrizová opatření, která byla v těchto dvou odvětvích československé ekonomiky zavedena a kriticky hodnotí jejich výsledky. Na rozdíl od většiny studií je krize zkoumána z pohledu československých ekonomů a ekonomických teoretiků a je popsána v kontextu československého politického spektra. Hlavní zkoumanou hypotézou je tvrzení, že československá vláda zvolila správná protikrizová opatření. Tuto hypotézu však v závěru vyvracím. Na základě srovnání indexů průmyslové a zemědělské produkce jsem došla k závěru, že měla krize horší důsledky v průmyslu.
|
|
|
Hospodářské a sociální důsledky emigrace z Jugoslávie v 70. a 80. letech 20. století
Hradilová, Petra ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce hodnotí příčiny a důsledky emigrace ze zemí bývalé Jugoslávie v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Zaměřuje se zejména na pracovní emigraci do Spolkové republiky Německo. Analýzu příčin emigrace není možné provést bez hlubšího porozumění ekonomickému a hospodářskému vývoji z historického hlediska. Proto práce obsahuje zhodnocení poválečného vývoje ekonomiky, hospodářství a nálady ve společnosti, v obou zemích. Cílem práce je zjistit, zda byla hlavní příčinou odchodu tak velkého množství obyvatel Jugoslávie její vysoká míra nezaměstnanosti. Zda mezi prvními emigranty byli lidé z méně vyspělých částí země. Dalším cílem práce je zjistit, jakou úlohu v problematice migrace hrály aspekty jako, regionální rozdílnost jednotlivých federativních států, věk, vzdělání, náboženství a sociální status migrantů. Jaký vliv měla emigrace na následující hospodářský a společenský vývoj Jugoslávie. Práce dochází k závěru, že hlavním důvodem pracovní emigrace z Jugoslávie byla vysoká nezaměstnanost, a že prvním emigranty nebyli lidé ze zaostalejších oblastí. Práce vychází zejména ze zahraniční literatury, odborných článků a z analýzy jugoslávských statistických ročenek.
|
|
|
Role amerického dolaru jako světové měny ve druhé polovině dvacátého století
Pavelec, Boris ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tato diplomová práce popisuje roli amerického dolaru jako světové měny především ve druhé polovině 20. století. Práce sleduje období od konce druhé světové války až po předvečer globální finanční krize z let 2007/08. Práce popisuje, jak se během období Brettonwoodského systému stal dolar hlavní světovou měnou. I přestože vnitřní rozpory způsobily rozpad tohoto systém, dolar zůstal nejdůležitější světovou měnou. Mnohé pozdější snahy o reformu mezinárodního měnového systému nebyly úspěšné. Nekoordinovaná měnová politika Spojených Států následně vedla k růstu nerovnováh ve světovém hospodářství a ke globální finanční krizi. V práci je ukázáno, že úspěšnou reformu světového měnového systému je možno postavit na plánu Johna. M. Keynese připraveného pro Brettonwoodskou konferenci.
|
|
|
Hospodářské vztahy Československa a Velké Británie v šedesátých letech 20.století
Strnad, Ondřej ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem práce je analyzovat hospodářské vztahy Československa a Velké Británie v 60. letech 20. století. Základní tezí práce je domněnka, že vzájemné vztahy měly během 60. let vzestupnou tendenci. Dále práce zkoumá, zda vývoj zahraničního obchodu byl unikátní ve srovnání s vývojem zahraničního obchodu s ostatními zeměmi, a zda po obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 došlo k utlumení vzájemných hospodářských vztahů. Analýza vychází ze studie dobových pramenů, především pak z archivu ministerstva zahraničních věci České republiky. Na základě vytyčených cílů dospívá práce k závěru, že vzájemné hospodářské vztahy a zahraniční obchod se po celá 60. léta zlepšovaly. Toto zlepšování však bylo typické pro celý československý zahraniční obchod, čili se nepotvrdila domněnka o unikátnosti vývoje vztahů s Velkou Británií. Nepotvrdila se ani domněnka o ochlazení hospodářských vztahů v prvních letech po okupaci.
|
|
|
Trh práce v průběhu transformace v České republice a politika zaměstnanosti
Knobová, Lucie ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Brhelová, Jana (oponent)
Práce analyzuje vývoj v ohledu trhu práce a nezaměstnanosti v období přechodu z centrálně řízeného hospodářství na systém tržní ekonomiky v České republice. V počátku práce jsou vysvětleny pojmy vztahující se k řešenému tématu a analýza situace na trhu práce před rokem 1990. Stěžejní částí práce je analýza působení procesu transformace ekonomiky na vývoj nezaměstnanosti, potažmo na celý trh práce a také zaměření se na účinnost aplikované státní politiky zaměstnanosti. Hypotézu, že nízká nezaměstnanost v transformačním období nebyla dána efektivní politikou zaměstnanosti státu, jsem v průběhu analýzy situace na trhu práce v transformačním období potvrdila. Za hlavní příčiny nízké nezaměstnanosti považuji především faktory demografické, regionální a historické. Politika zaměstnanosti státu měla spíše marginální vliv na vývoj míry nezaměstnanosti.
|
|
|
Nostrifikace vybraných báňských a hutních podniků v ČSR
Svoboda, Jakub ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o vlivu nostrifikační akce na konkrétní firmy báňského a hutního průmyslu v prvorepublikovém Československu. Cílem analýzy je prověřit hypotézu o nostrifikaci jako tzv. "klientelistické výměně stráží" na konkrétním případu tří největších báňských a hutních podniků prvorepublikového Československa. Nejprve je diskutován stav v odvětví báňského a hutní průmyslu jako celku, na to je stručně diskutována nostrifikace. Nakonec jsou analyzovány konkrétní podniky. Závěrečný názor vůči definované hypotéze je diskutován skrze v úvodu určenou sadu otázek.
|
|
|
Měnová reforma 1953 v Československu
Sovička, Lukáš ; Dufek, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá měnovou reformou v Československu v roce 1953. Cílem této práce je analyzovat měnovou reformu a odpovědět tak na otázku, zda byla reforma provedena úspěšně a byly naplněny všechny její cíle. Práce je tematicky rozdělena do tří základních kapitol. První část je zaměřena na hospodářský a sociální vývoj Československa před měnovou reformou, shrnuje tedy situaci ČSR po II. světové válce, nástup komunistů k moci a v neposlední řadě je zde popsána transformace československého hospodářství. Druhá kapitola bakalářské práce je věnována samotné měnové reformě a to jejím příčinám, průběhu a zásadám. Jsou zde mimo jiné i vysvětleny přípravy a utajení měnové reformy. Poslední část bakalářské práce je zaměřena na ekonomické, sociální či politické a také mezinárodní důsledky měnové reformy.
|
|
|
Prohibice v ruských zemích a Spojených státech amerických
Mikláš, Martin ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
V diplomové práci se zabývám problematikou prohibice alkoholu. Na začátku práce jsou zmíněny teoretické přístupy k prohibici alkoholu napříč nejvýznamnějšími autory ekonomické obce. Následně se zabývám prohibitivními opatřeními v několika zemích. Ve dvou těchto příkladech je provedena podrobná studie příčin, průběhu a důsledku prohibitivních opatření zde zavaděných. Za příklad slouží dva nejvýznamnější experimenty v této oblasti, prvním je prohibice ve Spojených státech amerických (USA), druhým takřka neznámým je prohibice v carském Rusku, resp. ve Svazu sovětských socialistických republik (SSSR). V práci jsem provedl podrobnou studii příčin vzniku prohibice ve vztahu k USA, kdy považuji prohibici z let 1920-1933 za určující směr legislativní tvorby Američanů, který ovlivňuje zákonodárnou moc do dnešních dní. V případě prohibice v ruských zemích jsem se soustředil především průběhem, neboť na rozdíl od prohibice v USA se jednalo o administrativně direktivní opatření. Ve své práci jsem dokázal, že prohibitivní opatření celonárodní působnosti jsou předem odkázána k nezdaru, pokud nejsou přijata širokou veřejností. Za jiných okolností vede k obcházení zákona a růstu kriminality. Zároveň jsem na základě získaných poznatků vyvrátil běžné akceptovaný názor, že prohibice v USA v letech 1920-1933 byla absolutním neúspěchem. Neúspěchem zcela nepochybně byla ve vztahu k politickému hledisku, zohledníme-li však zdravotní dopady na společnost dle statistik vykazovaných po roce 1933. Prohibice změnila celospolečenskou kulturu konzumace alkoholu, kdy se společnost přesunula z barů a ulic do soukromí. Zrušení prohibice bylo logickým krokem nových okolností 30. let 20. století.
|
|
|
Vliv poválečných politických a sociálních změn na cestovní ruch v Českém Švýcarsku
Nádvorníková, Markéta ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato práce analyzuje cestovní ruch v československém pohraničí po druhé světové válce do konce šedesátých let. Analýza je provedena na příkladu Českého Švýcarska. V první části je nastíněn vývoj turismu v oblasti v 19. století a na počátku 20. století. Následně jsou rozebrány některé důležité změny meziválečného období a nakonec dopady poválečných politických a společenských změn. Během práce je potvrzena hypotéza, že odsun Němců z pohraničí ovlivnil rozvoj cestovního ruchu v regionu mnohem výrazněji, nežli následná změna režimu v roce 1948. V analytické části práce je na základě dostupných dat srovnáváno meziválečné a poválečné období z hlediska výkonnosti a postavení státních a nestátních organizací cestovního ruchu.
|
host ::
RSS.