|
|
Kostel sv. Jošta v Chebu ve středověku
Hošková, Eva ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dějinami kostela sv. Jošta v Chebu. Cílem práce je zachytit zejména období středověku, proto podává informace o založení kostela, financování a činnosti hlavně v 15. a 16. století. Toto období je zpracováno na základě dochovaných pramenů a regionální literatury. Informace o dalších osudech kostela a popisu jeho vybavení jsou získány z prací od německých i českých regionálních autorů. Do práce je zahrnuta také historie oblasti a ostatních duchovních staveb v Chebu, otázka církevní správy a chebského patriciátu. Podstatnou částí práce je edice pramenů ke středověkým dějinám kostela.
|
|
|
Metodologie diplomacie Jana Lucemburského
Neužilová, Lucie ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Blechová, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce je vytvoření metodologie zpracování historických pramenů pro výzkum diplomacie ve středověku. V první řadě jsou vymezeny základní pojmy: středověká diplomacie a diplomatický akt. Pramenná základna je rozdělena podle typů materiálu a stejně tak je každé ze skupin stanovován postup práce. Prameny jsou vždy definovány, klasifikovány a je zhodnocen stav jejich dochování. Po rozboru možností práce s nimi je stanoven postup vhodný pro studium diplomacie. V poslední části se autorka zaměřuje na výzkum zprostředkovatelů diplomacie, tedy poselstev, u nichž ukazuje na konkrétní badatelské problematice práci s jednotlivými kategoriemi pramenů.
|
|
|
Comparison of the Use of Historical Motives in the Monarchical Legitimacy in kingdoms of France and Bohemia in the Late Middle Ages
Žůrek, Václav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Moeglin, Jean- Marie (oponent)
Václav Žůrek Využívání historických motivů v panovnické legitimaci: srovnání Francouzského a Českého království v pozdním středověku Abstrakt Pojetí vlastní minulosti je zásadním prvkem, jenž napomáhá vytvářet identitu jedince i skupiny. Významu minulosti pro udržování vnitřní soudržnosti sociální skupiny jakéhokoliv rozsahu (rodu, kmene, obce, regionu, země, státu) si byli vědomi i středověcí autoři, kteří skrze vyprávění o minulosti napomáhali vytváření identity. Právě využití vyprávění a výkladu minulosti v duchu legitimizačních snah panovnického rodu je ústředním tématem předkládané disertační práce. Hlavní důraz je přitom kladen na reinterpretaci a instrumentalizaci minulosti ve službách prvních králů z rodu Valois na francouzském trůně a Lucemburků v Čechách, přičemž hlavním materiálem pro analýzu jsou díla latinské i vernakulární historiografické produkce.
|
|
|
Čeští Lucemburkové ve francouzské soudobé historiografii
Jedináková, Petra ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent)
Petra Jedináková, ČEŠTÍ LUCEMBURKOVÉ VE FRANCOUZSKÉ SOUDOBÉ HISTORIOGRAFII, Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze 2013. Cílem předkládané práce je sledovat na základě zpráv francouzských středověkých pramenů vztahy českých Lucemburků k francouzské panovnické dynastii a ohlasy jejich politiky v západní Evropě. Dále se práce zaměřuje na rozdílné vnímání Lucemburků v českém a francouzském prostředí, důvody vedoucí k těmto specifikům v nahlížení na panovnický rod Lucemburků. Lucemburkové jakožto původně hrabský rod lucemburských Francouzů měli k Francii a jejímu panovnickému rodu vždy silné vazby, pojily je nejen vzájemná úcta, respekt, přátelství a podobné názory, ale i rodinné svazky, které byly posilovány výchovou nástupců rodu přímo u francouzského krále, podpoře v boji i na diplomatické půdě, vzájemnými styky a návštěvami. O tom všem nám zachovaly svá svědectví středověké prameny, zprávy kronik a análů, listiny, korespondence i postřehy literátů z francouzského prostředí, kteří se osobně setkali s českými králi z lucemburského rodu a kteří nám tak o těchto našich panovnících zanechali důležitá svědectví. Jan Lucemburský byl a dodnes je ve Francii vnímán především jako vzor rytířských ctností, statečný bojovník a oddaný druh francouzského krále. V Čechách byl po dlouhá staletí...
|
|
|
Raně novověké narativní prameny k dějinám českých měst
Tošnerová, Marie ; Bláhová, Marie (vedoucí práce)
Raně novověké narativní prameny k dějinám českých měst Marie Tošnerová Práce přináší základní informace o dochovaných narativních pramenech týkajících se českých měst, sepsaných v předbělohorském období. V 16. a počátkem 17. století dosáhla historie značné obliby, což se projevilo ve vzniku mnoha historiografických spisů. Práce je zaměřena především na kronikářská díla pojednávající o minulosti českých měst, která se dochovala převážně v rukopisech. Pouze okrajově jsou zmíněny osobní pamětní záznamy jednotlivých měšťanů, neboť u většiny převažují informace o vlastní rodině. Údaje o dalších historiografických pramenech spíše literárního charakteru jako jsou humanistické topografie a panegyrická díla, jsou uvedena pouze v případě, že se týkají města, jež má dochován také jiný historiografický pramen z předbělohorské doby. Městské narativní prameny jsou studovány z pohledu historických věd, kdy je především posouzen jejich význam a přínos pro poznávání života našich předků. Důraz je kladen na jejich vypovídací schopnost k otázkám předbělohorské společnosti, k procesům a dějům odehrávajícím se v blízkém i dalekém okolí pisatele, k problematice každodennosti i dějinám mentalit. Pozornost je soustředěna na genezi a recepci pramene, na osoby autorů těchto prací a sociokulturnímu prostředí, ve kterém díla vznikala....
|
|
|
Druhá římská jízda Karla IV.
Obůrková, Radka ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Diplomová práce "Druhá římská jízda Karla IV." se snaží postihnout celé tažení císaře Karla IV. v letech 1368 a 1369. Zároveň sleduje základní otázky spjaté s problematikou panovnického dvora na cestách. První z nich je směřována k doprovodu císaře Karla IV. na italském území. Jakým způsobem docházelo k proměně dvora během cesty do Říma a na cestě zpáteční. Druhá otázka spočívá ve snaze o sestavení dvora Alžběty Pomořanské, která byla stěžejní postavou druhé římské jízdy a ne vždy cestovala po boku císaře. Poslední otázka směřuje k pokusu o popis zajištění dvora během římského tažení v italských městech, tj. jak byl císař se svým dvorem ve městech přijat a přivítán, ubytován, zásobován, obdarován atd.
|
|
|
Raně novověké narativní prameny k dějinám českých měst
Tošnerová, Marie ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Raně novověké narativní prameny k dějinám českých měst Marie Tošnerová Práce přináší základní informace o dochovaných narativních pramenech týkajících se českých měst, sepsaných v předbělohorském období. V 16. a počátkem 17. století dosáhla historie značné obliby, což se projevilo ve vzniku mnoha historiografických spisů. Práce je zaměřena především na kronikářská díla pojednávající o minulosti českých měst, která se dochovala převážně v rukopisech. Pouze okrajově jsou zmíněny osobní pamětní záznamy jednotlivých měšťanů, neboť u většiny převažují informace o vlastní rodině. Údaje o dalších historiografických pramenech spíše literárního charakteru jako jsou humanistické topografie a panegyrická díla, jsou uvedena pouze v případě, že se týkají města, jež má dochován také jiný historiografický pramen z předbělohorské doby. Městské narativní prameny jsou studovány z pohledu historických věd, kdy je především posouzen jejich význam a přínos pro poznávání života našich předků. Důraz je kladen na jejich vypovídací schopnost k otázkám předbělohorské společnosti, k procesům a dějům odehrávajícím se v blízkém i dalekém okolí pisatele, k problematice každodennosti i dějinám mentalit. Pozornost je soustředěna na genezi a recepci pramene, na osoby autorů těchto prací a sociokulturnímu prostředí, ve kterém díla...
|
|
|
Rytíř Kryštof z Týna. Válečník a diplomat pozdního středověku
Boukal, Jan ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Tématem bakalářské práce je život Kryštofa z Týna (1453 - po r. 1517), představitele nižší šlechty z oblasti historického Loketska (dnes Karlovarský kraj, okres Sokolov). Rytíř Kryštof z Týna byl významným diplomatem, vojákem a rovněž i literátem, z jehož pera pochází poutavá autobiografie popisující jeho životní osudy. Cílem práce je především kritický rozbor tohoto literárního díla, komparace s jinými prameny, které sledují tytéž události v témže čase, a také zasazení těchto událostí do širšího kontextu. Rytířova autobiografie je součástí rovněž jím sepsaného urbáře, který posloužil k poznání šíře jeho majetkových poměrů a hospodářskému fungování jeho panství Starý Hrozňatov nedaleko Chebu. Práce je doplněna drobnými exkurzy o jeho rodině, o problematice autobiografie ve středověku, o rytířském stavu na Loketsku a o válce mezi císařem Fridrichem III. a Matyášem Korvínem. Klíčová slova: Kryštof z Týna - 15. - 16. století - Týn - Hrozňatov - Loketsko - Chebsko - Kraňsko - autobiografie - urbář
|
|
|
Podblanická šlechta v pozdním středověku (Mladovožicko)
Šulc, Martin ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Práce se zabývá šlechtou v Podblanickém regionu, konkrétně jeho dílčí částí Mladovožickem, v období druhé poloviny 14. a první poloviny 15. století. Práce je zaměřena zejména na přesuny majetkové držby šlechty a její vztah k církevním institucím, sleduje donace a patronátní právo. Do práce jsou v pramenně příznivých případech zahrnuty také genealogické souvislosti jednotlivých rodů a stručně charakterizovány některé osobnosti. Pozornost je věnována i dějinným událostem regionu a připojeny jsou rovněž části pojednávající o stavu české společnosti v pozdním středověku. Jako hlavní zdroj informací byly použity prameny světské i církevní povahy, především Desky zemské a Desky dvorské království českého, konfirmační a erekční knihy pražského arcibiskupství a v některých případech také soudní akta pražské konzistoře. V nejvyšší možné míře byla využita unikátní historicko-genealogicko-místopisná sbírka "Pozůstalost Augusta Sedláčka".
|
|
|
Česko-bavorské kulturní kontakty v raném středověku
Hasil, Jan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Předkládaná práce představuje první pokus o multidisciplinární pohled na nejstarší období česko-bavorských vztahů optikou nikoliv politických, nýbrž kulturněhistorických dějin. Cílem studie nemohlo být podchycení této široké problematiky jako celku, protože na rozdíl od již v zásadě vytěžených písemných pramenů, které jsou bezezbytku dostupné v podobě kritických edic, neustále přibývající hmotné prameny k uvedené problematice doposud nebyly (a sotva kdy budou) alespoň základním způsobem zmapovány, natož pak kriticky zhodnoceny. Text má tedy povahu několika sond do pramenné báze, které mají poukázat - v kontrastu vůči dosavadním jednostranným přístupům - na její možnosti i limity. V úvodní kapitole se autor vyjadřuje k chronologickému vymezení problematiky a problematice etnické interpretace. Následuje přehled česko-bavorských kontaktů v rovině politických dějin a formulace otázek. Druhá kapitola je věnována českými badateli doposud opomíjené problematice slovanského osídlení severovýchodního Bavorska. Ve třetí kapitole, která je věnována chronologickým vztahům mezi raně středověkými pohřebišti v Čechách a severovýchodním Bavorsku, autor poukazuje na lokální rozdíly v dataci jednotlivých typů esovité záušnice a naznačuje možné řešení tohoto problému. Čtvrtá kapitola se zabývá osídlením česko-bavorského...
|
host ::
RSS.