|
|
Nedotknutelnost diplomatických zástupců a diplomatické mise se zaměřením na případ Teherán
Frňková, Adriana ; Beránek, Milan (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, nejprve z teoretického hlediska a následně při jejich aplikaci Mezinárodním soudním dvorem v případu Diplomatického a konzulárního personálu USA v Teheránu. Zdůvodňuje důležitost jejich dodržování mezinárodním společenstvím a jejich velký význam v rámci mezinárodního práva veřejného. Práce je členěna na úvod, 5 kapitol a závěr. 1. kapitola je zaměřena na výsady a imunity obecně, přičemž nejprve jsou charakterizovány základní pojmy, poté následuje výčet diplomatických a konzulárních výsad a imunit podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, a také jsou řešeny povinnosti, které mají zástupci diplomatické mise a konzulárního úřadu vůči přijímajícímu státu. 2. kapitola uvádí povinnosti, které má přijímající stát vůči diplomatické misi, konzulárnímu úřadu a jejich zástupcům a práva, jež je přijímající stát naopak oprávněn z jejich strany požadovat. 3. kapitola je rozdělena na 2 hlavní části - na část historickou, ve které jsou popsány moderní dějiny Íránu od počátku 20. století se zaměřením na vývoj vzájemných vztahů mezi Íránem a USA. Druhá část kapitoly se věnuje faktickému průběhu útoku na americké velvyslanectví v Teheránu a událostem, které útok předcházely a poté...
|
|
|
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale
Lipovský, Milan ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Beránek, Milan (oponent)
Název práce: Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale Definice zločinu agrese byla přijata v roce 2010 k vyplnění mezery předpokládané článkem 5 odst. 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (dále jen "MTS"). Komplikované diskuse předcházející přijetí předurčily mnohé problematické aspekty v rámci definice, včetně vztahu MTS a Rady bezpečnosti OSN (dále jen "RB") - zda RB bude jediným orgánem s pravomocí zahájit řízení pro zločin agrese či nikoliv; dále včetně právního režimu humanitární intervence pro účely její kriminalizace dle Římského statutu; pozice pachatele zločinu - zda by měly být za ně považovány jen "vůdčí" postavy nebo i "níže" postavení činitelé; jak změny vstoupí v platnost - podle článku 121 odst. 4 nebo 5 Římského statutu, atd. Mnohé z těchto otázek nebyly uspokojivě zodpovězeny v rámci přijatého textu, a tak zatímco mezinárodní společenství oslavovalo úspěch přijetí definice nejvyššího zločinu, mnozí (včetně autora této práce) byli zklamáni nedostatky přijatého textu. Znalci v doktríně stále prohlubují své znalosti definice a jejích důsledků a s přibývajícím časem od přijetí textu, se ukazuje, že, má-li být efektivním prostředkem odstrašení pachatelů zločinu agrese, musí být definice přepracována.
|
|
|
Řízení před Mezinárodním trestním soudem
Linhartová, Radka ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Beránek, Milan (oponent)
Práce obsahuje analýzu hlavního líčení v řízení před MTS ve vztahu k charakteristickým prvkům typickým pro kontinentální (inkviziční) a angloamerický (adversární) typ trestního procesu, které se v této procesní fázi řízení objevují. Hypotéza z úvodu práce, podle níž je hlavní líčení založeno převážně na charakteristických prvcích kontinentálního (inkvizičního) trestního procesu, byla ověřena, neboť předpisy upravující tuto procesní fázi v řízení před MTS obsahují spíše ustanovení typická pro tento typ trestního procesu. Součástí práce je rovněž případová studie historicky prvního hlavního líčení v řízení před MTS, v němž byl vynesen odsuzující rozsudek (řízení proti Thomasu Lubangovi), se zaměřením na procesní překážky této fáze řízení. V práci bylo zjištěno, že při řešení procesních komplikací v průběhu tohoto hlavního líčení byl zvolen způsob výkladu procesních institutů typický převážně pro kontinentální (inkviziční) typ trestního procesu.
|
|
|
Denial of Benefits and Article 17 of the Energy Charter Treaty
Kunstýř, Jan ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Beránek, Milan (oponent)
Cílem této diplomové práce je rozbor procesních požadavků DOB doložek v mezinárodních smlouvách o ochraně investic. Analýza se zaměřuje na specifický případ článku 17 Dohody o Energetické Chartě. Součástí této analýzy je rovněž zodpovězení dvou výzkumných otázek: 1) Které rysy článku 17 Dohody o Energetické chartě způsobují, že funguje jinak než ostatní DOB doložky? 2) Pokud vezmeme v úvahu dosavadní rozhodčí nálezy vztahující se k této otázce, lze vůbec článek 17 Dohody o Energetické Chartě úspěšně uplatnit? Tato práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola představuje téma DOB doložek jednak obecně a dále se věnuje i specifickému případu článku 17 Dohody o Energetické Chartě. Druhá kapitola je teoretická a věnuje se tématu DOB doložek komplexně. Začíná definicí a významem doložky a poté uvádí příklady různých doktrinálních přístupů. Dále tato kapitola mapuje historii, současnost a budoucnost DOB doložek. Třetí kapitola se zaměřuje již výhradně na specifický případ DOB doložky, článek 17 Dohody o Energetické Chartě. Stejně jako v předchozí kapitole jsou rozebrány případy a rozhodnutí rozhodčích tribunálů, které se dotýkají právě dané problematiky. Čtvrtá kapitola nazvaná "Government's Guide to DOB", poskytuje pohled na problematiku z pohledu státu, který hodlá využít svého práva z DOB...
|
|
|
Role of UN peace operations in keeping international peace
Ostrolucká, Zuzana ; Beránek, Milan (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Cieľom tejto práce je objasniť činnosť mierových operácií OSN a poskytnúť tak odpoveď na otázku, akým spôsobom a s akými výsledkami prispievajú k zabezpečeniu medzinárodného mieru a bezpečnosti. Práca sa zaoberá mierovými operáciami ustanovovanými na základe Rezolúcií Bezpečnostnej rady OSN. Túto tému som si zvolila z dôvodu veľkého významu postavenia mierových operácií v rámci činností OSN a z dôvodu záujmu o objasnenie úlohy ich pôsobenia na mier a bezpečnosť vo svete. Práca sa skladá z piatich kapitol. Prvá z nich sa zaoberá úlohou Organizácie Spojených národov a jej postavením v rámci medzinárodného mieru a bezpečnosti. Druhá kapitola sa sústreďuje na vymedzenie základných pojmov, ktoré sa najčastejšie vyskytujú v súvislosti s charakteristikou mierových operácií OSN a odlišuje ich od seba. Tretia z nich približuje úlohu mierových operácií základnou charakteristikou ich vývoja, mandátu, princípov činnosti a vymedzuje ich typy. Štvrtá kapitola približuje problematiku vzniku mierovej operácie od procesu jej ustanovenia, cez právo aplikujúce sa na operáciu, až po jej financovanie. Posledná, piata kapitola, sa koncentruje na analýzu konkrétnych mierových operácií a pomáha tak vytvoriť jasnejšiu predstavu o jej pôsobení, funkciách a spôsobe realizácie mandátu. Závery sú obsiahnuté v poslednej časti...
|
|
|
Odpovědnost mezinárodních organizací
Brožová, Sandra ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Beránek, Milan (oponent)
Diplomová práce - Odpovědnost mezinárodních organizací - Shrnutí Tématem této diplomové práce je odpovědnost mezinárodních organizací jako důsledek mezinárodně-protiprávního jednání, jako projev mezinárodní subjektivity, a jako předmět oficiální a neoficiální kodifikace. Diplomová práce definuje mezinárodní organizace jako organizace mezivládní, projednává povahu jejich mezinárodní subjektivity (univerzální a partikulární) a vysvětluje podstatu právního institutu mezinárodní odpovědnosti včetně hlavních rozdílů mezi odpovědností států a mezinárodních organizací. Dále se práce věnuje odpovědnosti mezinárodních organizací v různých odvětvích mezinárodního práva - diskutuje otázky smluvní a deliktní odpovědnosti, otázky přičitatelnosti v mírových misích OSN a otázky práva jednotlivců na spravedlivý proces při řešení odpovědnostních vztahů s mezinárodními organizacemi. Následuje analýza významu kodifikace pro mezinárodní právo a přínosu neoficiálních kodifikačních aktivit pro práci Komise pro mezinárodní právo jako hlavního kodifikačního orgánu Organizace spojených národů. Návrh článků o odpovědnosti mezinárodních organizací, který je spolu s komentářem Komise a odbornou literaturou hlavním zdrojem diplomové práce, je představen jako celek včetně stručného nastínění vývoje mezinárodní odpovědnosti a její...
|
|
|
Pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky
Hauserová, Michaela ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Beránek, Milan (oponent)
Resumé Cílem této práce je poskytnout ucelený úvod do mezinárodněprávních otázek, které se pojí s přítomností cizích ozbrojených sil na území ČR a potažmo na území jakéhokoli přijímajícího státu. Práce využívá pro ilustraci příkladu neuskutečněného projektu radarové základny USA na území ČR, kde měly být současně přítomny americké ozbrojené síly. První část práce se zabývá bezpečnostními otázkami. Rozebírá pojem bezpečnosti a mezinárodní bezpečnosti. Nastiňuje, jaké důvody vedou cizí ozbrojené síly k přítomnosti na území jiného státu a jak mohou svou činností přispívat k zajistění bezpečnosti. Z pohledu mezinárodního práva je pojednáno i o systému kolektivní bezpečnosti a systému kolektivní sebeobrany jako významných nástrojů zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti. Druhá část práce se zaměřuje na to, jak přítomnost cizích ozbrojených sil ovlivňuje suverenitu přijímajícího státu. Třetí část je věnována možná nejviditelnějšímu projevu pobytu ozbrojených sil na území jiného státu, tedy zásahu do jeho jurisdikce. Na příkladu jednotlivých dohod o právním postavení ozbrojených sil práce ilustruje, jak jsou práva a povinnosti rozděleny mezi přijímající a vysílající stát. Pomocí deskriptivní, analytické a komparativní metody se diplomová práce snaží osvětlit problematiku pobytu ozbrojených sil na území jiného...
|
|
|
Odpovědnost mezinárodních organizací
Brožová, Sandra ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Beránek, Milan (oponent)
Diplomová práce - Odpovědnost mezinárodních organizací - Shrnutí Tématem této diplomové práce je odpovědnost mezinárodních organizací jako důsledek mezinárodně-protiprávního jednání, jako projev mezinárodní subjektivity, a jako předmět oficiální a neoficiální kodifikace. Diplomová práce definuje mezinárodní organizace jako organizace mezivládní, projednává povahu jejich mezinárodní subjektivity (univerzální a partikulární) a vysvětluje podstatu právního institutu mezinárodní odpovědnosti včetně hlavních rozdílů mezi odpovědností států a mezinárodních organizací. Dále se práce věnuje odpovědnosti mezinárodních organizací v různých odvětvích mezinárodního práva - diskutuje otázky smluvní a deliktní odpovědnosti, otázky přičitatelnosti v mírových misích OSN a otázky práva jednotlivců na spravedlivý proces při řešení odpovědnostních vztahů s mezinárodními organizacemi. Následuje analýza významu kodifikace pro mezinárodní právo a přínosu neoficiálních kodifikačních aktivit pro práci Komise pro mezinárodní právo jako hlavního kodifikačního orgánu Organizace spojených národů. Návrh článků o odpovědnosti mezinárodních organizací, který je spolu s komentářem Komise a odbornou literaturou hlavním zdrojem diplomové práce, je představen jako celek včetně stručného nastínění vývoje mezinárodní odpovědnosti a její...
|
|
|
Diplomatický azyl
Baránek, Martin ; Beránek, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá mezinárodněprávním institutem diplomatického azylu. V úvodu práce analyzuje ranou historii poskytování azylu, přičemž se zaměřuje především na období starověkého Řecka a Říma, posléze azylovou praxi církve, která jako vlivná instituce středověkého světa značně ovlivnila vývoj azylového práva. Aby bylo možné zasadit diplomatický azyl do širšího kontextu azylového práva, zabývá se práce rovněž azylem teritoriálním, tedy klasickou formou azylu. Okrajově se práce dotýká rovněž problematiky uprchlictví. Po obecném výkladu následuje pojednání o samotném diplomatickém azylu. Diplomatický azyl, jakožto jihoamerický právní partikularismus, představuje zvláštní formu azylu, poskytovanou zejména na zastupitelských misích států, nebo jiných vhodných místech. Práce se zabývá zejména výkladem nezbytných atributů, které diplomatický azyl formují a rozborem významných kodifikačních počinů v Latinské Americe. Milníkem ve vývoji diplomatického azylu bylo rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v případě Diplomatického azylu, který na jeho půdu přenesly Kolumbie a Peru poté, co se v roce 1948 na kolumbijské velvyslanectví v Limě ukryl neúspěšný peruánský revolucionář Haya de la Torre. Negativní postoj Mezinárodního soudního dvora, k tomuto institutu, podnítil legislativní akci ze...
|
|
|
Právo na sebeobranu v současném mezinárodním právu
Kittrich, Jan ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Beránek, Milan (oponent)
Právo na sebeobranu v mezinárodním právu veřejném Disertační práce je věnována jedné z klíčových otázek současného mezinárodního práva - právu na sebeobranu. Práce je rozdělena do několika kapitol. Po úvodní kapitole mapující historický vývoj použití síly v mezinárodních vztazích se práce zabývá klasickým institutem sebeobrany v kontextu jeho obyčejového i smluvního vyjádření v Chartě OSN. Hlavní pozornost je věnována rozboru sporných pojmů (jako je např. ozbrojený útok) s tím, že příslušný výklad se opírá o judikáty Mezinárodního soudního dvora a doktrinární výklad. Předmětem zájmu se stává i problematika nepřímého použití síly a v této souvislosti zejména rozsudek Mezinárodního soudního dvora ve věci Nicaragua. Práce zkoumá i poměrně nový pojem v mezinárodním právu, kterým je kybernetický útok. Další kapitola se zabývá problematikou preventivní sebeobrany. Práce detailně analyzuje přístupy doktríny k prevenci a zaměřuje se na jejich hlavní argumenty. Předmětem zájmu jsou obě hlavní teorie - tradiční a restriktivní. Práce se detailně věnuje i historickému případu Caroline, od kterého se počínají vyvíjet podmínky výkonu sebeobrany. Krátce je analyzována i tzv. Šestidenní válka v roce 1967, která je částí nauky považována za typický příklad aplikace prevence. Závěrečná kapitola se zaměří na zkoumání...
|
host ::
RSS.