|
|
Biosorpční schopnosti termofilních kultur
Zichová, Miroslava ; Vránová, Dana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je studium biosorpce těžkých kovů mědi, olova a zinku termofilními bakteriemi rodu Geobacillus – G. thermodenitrificans CCM 2566 a G. thermocatenulatus CCM 2809. Biosorpce byla prováděna ve vsádkovém uspořádání s mícháním pro každý kov zvlášť. Zkoumán byl vliv pH, koncentrace biomasy a počáteční koncentrace kovu na sorpční kapacitu bakterií. U obou bakterií bylo pro biosorpci měďnatých iontů optimální pH 5, pro biosorpci olovnatých iontů pH 4 a zinečnatých pH 5. Sorpční kapacita obou bakterií byla vyšší při nižších koncentracích biomasy a zvyšovala se s rostoucí počáteční koncentrací kovu. Porovnáním sorpčních kapacit bylo zjištěno, že bakterie G. thermocatenulatus má větší sorpční potenciál než G. thermodenitrificans.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek v plodech rybízu
Lišková, Michaela ; Babák, Libor (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v plodech rybízu (Ribes spp.). Teoretická část byla zaměřena na základní charakteristiky a látkové složení rybízu, a základní principy použitých metod: mikroextrakce tuhou fází (SPME), plynové chromatografie (GC) a senzorické analýzy. Cílem experimentální části bylo pomocí metody SPME-GC-FID stanovit aromaticky aktivní látky obsažené v plodech rybízu, pro hodnocení senzorické kvality a chutnosti plodů byl použit profilový test a hodnocení podle stupnice. Celkem bylo analyzováno 18 odrůd, z toho 6 odrůd bílého, 6 červeného a 6 černého rybízu. Ve vzorcích bylo identifikováno celkem 50 aromatických sloučenin, 21 alkoholů, 10 aldehydů, 2 kyseliny, 8 ketonů a 9 esterů. Výsledky byly statisticky zpracovány pomocí analýzy hlavních komponent (PCA) pro zkoumání vlivu jednotlivých látek na senzorickou kvalitu plodů.
|
|
|
Termofilní mikroorganismy
Sůkalová, Kateřina ; Vránová, Dana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zmapováním termofilních druhů mezi mikroorganismy, charakteristikou významných rodů, ve kterých tyto organismy nacházíme a podrobným popisem vybraných druhů. Je popsán vznik termálního prostředí a lokality výskytu termofilních mikroorganismů se zaměřením na geotermální oblasti, kde se nachází největší počet těchto druhů. V důsledku tepelné stability enzymů nalézají tyto mikroorganismy uplatnění v potravinářském průmyslu, při čištění odpadních vod, v lékařství a při produkci termostabilních enzymů.
|
|
|
Produkce polyhydroxyalkanoátů s využitím odpadních substrátů a jejich následná izolace
Grossová, Marie ; Babák, Libor (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem práce je studium možností mikrobiální produkce polyhydroxyalkanoátů (PHA) na různých odpadních substrátech. Polyhydroxyalkanoáty nacházejí uplatnění jako biodegradabilní materiály. Pro laboratorní práci byla využita průmyslově užívaná bakterie Cupriavidus necator, jež byla kultivována s prekurzory různých monomerních jednotek s cílem produkce kopolymerů 3HB s 3HV a 4HB. Bakterie byla dále kultivována na různých odpadních substrátech, především olejnatých, s cílem dosáhnout co nejvyšší produkce polymeru. Další velkou část práce tvoří studium izolačních strategií PHA s využitím enzymů. Komerčně využívané protéazy – alkaláza a pankreatin – jsou účinnými enzymy pro rozklad bakteriální buňky. Řada optimalizačních experimentů ukázala, že při použití enzymu můžeme získat až o 13 % čistší polymer. Vzrůst čistoty PHA až nad 90% hranici byl docílen přídavkem povrchově aktivní látky, která podporuje rozpustnost buněčných komponent netvořících polymer a může zvýšit čistotu až o 20 % vůči kontrolní kultivaci. Část práce se zabývá i využitím enzymového preparátu izolovaného z bakterie Bacillus subtilis. Jeho aplikace na bakteriální kultury vedla k zisku polymeru s čistotou přesahující 95% hranici. Tyto výsledky by mohly být základem nové izolační strategie, která povede k efektivnějšímu zisku PHA z biomasy.
|
|
|
Jód v potravinách
Laba, Marija ; Babák, Libor (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato práce řeší důležitost jódu jakožto mikronutrientu pro lidský organismus. Ač se zdá, že jeho požadovaný denní příjem je malý a vyčísluje se v řádech mikrogramů, je pro organismus neméně důležitý. Problematika se zabývá a shrnuje výskyt tohoto prvku v potravinách. Nedostatečný nebo naopak nadbytečný příjmem jódu způsobuje závažná onemocnění. Na základě této rešerše je možné si udělat obraz o zásobení jódem nejen v České republice, ale i ve světě. Ze získaných informací vyplývá, že příjem jódu se různí v závislosti na stravování, zdravotním stavu nebo věku. Velkou roli sehrává i lokalita, ve které žijeme. S jodizací soli a nesprávným stravováním se v současnosti potýkáme s rostoucím problémem nadměrného přísunu jódu do těla. Jelikož je daný problém řešen pouze teoreticky, metody stanovení množství jódu v potravinách zde byly pouze popsány.
|
|
|
Studium produkce lipáz pomocí vybraných mikroorganizmů
Rošková, Hana ; Babák, Libor (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na studování lipolytické aktivity u sedmi mikroorganismů, u nichž byla produkce lipáz předpokládána či již potvrzena. Teoretická část práce se zabývá obecnou charakteristikou lipolytických enzymů, specifiky mikrobiálních lipáz a průmyslovým využitím těchto enzymů. Experimentální část se pak zabývá studiem jednotlivých mikroorganismů a jejich lipolytickou aktivitou v přítomnosti sacharidového (glukóza) a lipidového zdroje uhlíku (řepkový olej) či jejich kombinace. Ze sedmi mikroorganismů, testovaných v přítomnosti jak lipidového, tak sacharidového zdroje uhlíku byly k dalším experimentům vybrány pouze Rhodotorula minuta a Yarrowia lipolytica, které byly následně testovány na lipolytickou aktivitu v přítomnosti různých druhů rostlinných olejů (olivový, slunečnicový, řepkový a řepkový přepálený olej). Dále byla ověřována reakce mikroorganismů na různé zdroje dusíku jak organického, tak anorganického původu (močovina, kvasničný extrakt, chlorid amonný, síran amonný) a přídavek detergentu, který je běžně používán v potravinářských či restauračních zařízeních.
|
|
|
Optimalizace produkce bioethanolu s využitím Zymomonas mobilis
Andrlová, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o využití Zymomonas mobilis pro produkci bioethanolu z odpadního papíru. Byly použity tři druhy substrátu (lepenka, výkres a kancelářský papír) za účelem optimalizace produkce bioethanolu. Jednotlivé papíry byly podrobeny stejným předúpravám, a to mletí, kombinaci mikrovlnného záření a NaOH, kombinaci mikrovlnného záření a H2SO4 a kombinaci mikrovlnného záření, H2SO4 a NaOH. Po předúpravě byl substrát rozložen enzymatickou hydrolýzou k vyhodnocení nejlepší předúpravy. Poté bylo provedeno SSF pro každý substrát (dvě nejlepší předúpravy). V průběhu hydrolýzy a SSF byly odebírány vzorky, které byly stanoveny pomocí HPLC. Byly sestrojeny růstové křivky Zymomonas mobilis, jako nejvhodnější pro SSF byla zvolena teplota 40 °C, při které exponenciální fáze probíhala v čase 6 - 15 hodin. Při hydrolýze byla sledována koncentrace glukózy v roztoku. Maximální koncentrace glukózy byla u lepenky (mikrovlny + H2SO4 + NaOH) 16,46 gdm-3, u výkresu (mikrovlny + H2SO4 + NaOH) 31,78 gdm-3 a u kancelářského papíru (mikrovlny + H2SO4) 25,04 gdm-3. Koncentrace ethanolu během SSF byly nejvyšší ve stejných případech jako při hydrolýze. U lepenky byla maximální koncentrace bioethanolu 9,50 gdm-3, u výkresu 16,1 gdm-3 a u kancelářského papíru 12,13 gdm-3.
|
|
|
Využití odpadů z potravinářských výrob
Hurčíková, Andrea ; Babák, Libor (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Odpady zemědělského a potravinářského průmyslu jsou v dnešní době dostupné ve velkém množství kdekoliv na světě. Většina těchto odpadů obsahuje celulosu (30 - 40 %), hemicelulosu (20 - 40 %) a lignin (10 - 20 %). Proto tyto odpadní materiály mají široké použití jako substráty pro mikrobiální růst a produkci enzymů. Mikroorganismy jsou schopné využívat organické látky z odpadů jako zdroj energie pro růst a uhlík pro syntézu buněčné biomasy [24]. Jako substráty pro kultivaci mikroorganismů a následnou produkci enzymů lze využít pšeničnou a rýžovou slámu. Tuto diplomovou práci jsem zaměřila na využití odpadů z potravinářského průmyslu pro produkci enzymů pomocí mikroorganismů. Sledovalo se využití pšeničné slámy jako zdroje energie pro růst testovaných mikroorganismů a zjišťovala se jejich schopnost produkovat oxidoreduktasy resp. lakasu.V rámci práce se provedla optimalizace podmínek růstu Aureobasidium pullulans. Dále se studovala jeho lakasová aktivita. Jako substrát se používala mletá pšeničná sláma. Kultivace se prováděla v termostatu při teplotě 27°C. Provedená studie neprokázala aktivitu lakasy při kultivaci na slámě. Při optimalizaci růstu Aureobasidium pullulans se Petriho misky kontaminovaly třemi neznámými mikrooganismy. U jednoho z nich se prokázala produkce lakasy při kultivaci se slámou.
|
|
|
Vliv parametrů sýřeniny na vybrané ekonomické ukazatele výroby sýrů s bílou plísní
Pavlíčková, Žaneta ; Zemanová, Jana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce bylo sledování vlivů na ekonomickou stránku výroby plísňových sýrů Hermelín v Pribině, spol. s r.o. Cílem bylo určit závislosti odchylek ve vlastnostech výrobního kravského mléka a z něj vzniklé sýřeniny a jejich ekonomické dopady. Za tímto účelem se prováděly rozbory sýrařského zrna, syrovátky a čerstvě naformovaných sýrů. Tyto vzorky byly odebírány i analyzovány přímo při výrobě sýru v sýrárně. Dalším úkolem bylo pokusit se navrhnout rychlou provozní metodu pro stanovení míry vytužení sýrařského zrna. To je faktor teoreticky závislý na sýřících vlastnostech mléka a indikující ztráty cenných komponent ze sýřeniny do syrovátky. Vytužení zrna společně s těmito ztrátami potom mohou zapříčinit negativní odchylky finálních produktů od požadovaného standardu, zejména v parametrech potřebných pro vstup sýrů na trh, jako je sušina, váha nebo obsah tuku. U výrobního pasterovaného mléka se nejvíce pozornosti věnovalo syřitelnosti a jejímu vlivu na následné fáze výroby i na finální produkt. Syřitelnost je základní technologická vlastnost mléka podílející se na kvantitativní i kvalitativní produkci sýrárny. Bylo dokázáno že syřitelnost mléka je významně ovlivněna jeho titrační kyselostí, při podrobení výsledků statistické analýze se tento vliv ukázal jako vysoce průkazný (P
|
|
|
Technology of fruity baby food and its monitoring
Gállová, Eva ; Babák, Libor (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
This bachelor thesis is showing technological procedure of fruit baby food production and its monitoring. It specifies the list of used fruits and ingredients for the production. It analyses particular pocedures of stuff processing and and production process from bringing the stuff to the factory to ready products delivery. It analyses toxic impacts and contamiators checkout as well, that may appear in fruit baby meals. There is a legislation part concerning manufacturing process of agricultural production and food inspection of Czech republic that showed defects on baby ready meals.
|
host ::
RSS.