|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Regenerační schopnosti rozrazilu nitkovitého (Veronica filiformis SM.)
Šerá, Božena
Experiment byl založený na testování schopnosti klonálního šíření rozrazilu nitkovitého (Veronica filiformis Sm.) z částí lodyh bez použití stimulačních prostředků. Byly rozlišovány dva terminální řízkovanci (hlavní terminal s dvěmi nody, postranní terminal s dvěmi nody) a dva řízkovanci získaní ze střední části lodyhy (malý s jedním nodem, velký se dvěmi nody). Všechny typy řízkovanců vytvářely náhradní kořeny a zakořeňovaly v půdním substrátu i na louce, byly schopné přežít zimu, rozrůstat se a vykvést. Řízkovanci prosperovaly lépe v přítomnosti těchto lučních druhů: Lotus corniculatus, Medicago lupulina, Achillea millefolium, Plantago lanceolata, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens a Crepis biennis. Nejúspěšnější z testovaných segmentů lodyh byly hlavní terminály, které vykazovaly největší počet přežitých jedinců, nejvíce kvetly a měly největší hmotnost biomasy.
|
|
| |
|
|
Různá reakce semen kultivarů máku setého po ošetření netermálním plazmatem
Banulescu, G. ; Gajdová, Iveta ; Šerá, Božena ; Kuchtová, P. ; Šerý, M. ; Špatenka, P. ; Hnatiuc, E.
Ověřován byl vliv ošetření nízkoteplotním atmosférickým plazmatem generovaným mezi elektrodami (GlidArc) na růst semen máku setého. Použité časy ošetření: 0 s, 180 s, 300 s a 600 s. Pracovní plyn vzduch. Sledovány byly klíčivost a počáteční růst dvou kultivarů máku setého (Papaver somniferum L., kultivary Major a Orfeus). Hodnoty kontrolních měření (čas expozice 0 s) se u testovaných kultivarů lišily. Proto se při vyhodnocování dat vycházelo z procentuálních hodnot jednotlivých kultivarů vztažených k odpovídající kontrole. Pozitivně byly ovlivněny především délky klíčků u kultivaru Major (22 %, čas 180 s). Počet klíčících semen u obou kultivarů nebyl plazmatem ovlivněn.
|
|
|
Nárůst biomasy u rosičky krvavé (Digitaria sanguinalis (L.) SCOP.) v solí kontaminované půdě – skleníkový experiment
Nováková, Markéta ; Gajdová, Iveta ; Šerá, Božena
Rosička krvavá (Digitaria sanguinalis (L.) SCOP.) není uvedena na Ellenbergově seznamu halofytních druhů rostlin. Přesto je častým druhem běžně rostoucím podél silnic na solí kontaminovaných půdách. Testy ve skleníkovém prostředí byly zaměřeny na zjištění výše hodnot zasolení, při kterých rosička krvavá produkuje biomasu a při kterých již se projeví ztráty na biomase. Použit byl standardní půdní substrát kontaminovaný NaCl v rozsahu 0,12- 1,96 %. Testy prokázaly úspěšný nárůst podzemní i nadzemní biomasy u substrátů s nižší koncentrací NaCl. U vyšších koncentrací byly některé rostliny i přes ztráty na biomase schopné vytvořit generativní orgány a zralá semena. Bylo tak potvrzeno, že rosička krvavá je fakultativním halofytem.
|
|
|
Vliv různých typů zdrojů plazmy na růst semen. Laboratorní pokus na Pohance seté
Šerá, Božena ; Gajdová, Iveta ; Čermák, M. ; Gavril, B. ; Hnatiuc, E. ; Kováčik, D. ; Kříha, V. ; Sláma, J. ; Šerý, M. ; Špatenka, P.
Byla testována klíčivost a počáteční růst nažek pohanky seté (Fagopyrum aesculentum) po ošetření nízkoteplotním plazmatem generovaným různými typy elektrických výbojů s použitím vzduchu jako nosného, resp. pracovního plynu. Byly použity tři časové expozice ošetření: 3 min, 5 min, 10 min. Sledovány byly tyto biologické parametry: klíčivost, délka klíčků a jejich hmotnost. Data byla vyhodnocena dvoucestnou analýzou variance. Byl prokázán významný vliv typu plazmového výboje, času expozice a kombinace obou faktorů. Největší stimulační vliv na klíčivost a počáteční růst nažek byl zjištěn po aplikaci GlidArc plazmatu. Naopak nejmenší vliv vykazovalo plazma generované PDBV výbojem, které se Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2012 249 vyznačuje vysokou hustotou energie. Pro plazmové úpravy se proto musí u této aparatury použít podstatně kratší časy.
|
|
|
Molecular simulations unravel preference of haloalkanes for the air/water interface
Habartová, Alena ; Minofar, Babak ; Obisesan, A. ; Roeselová, Martina
Halogenated organics are emitted into the atmosphere from a variety of sources of both natural and anthropogenic origin (Finlayson-Pitts et al., 2000). Their uptake at the surface of aerosols can affect their reactivity, for example in processes which take part in ozone destruction due to production of reactive chlorine, bromine and iodine radicals. This study presents results of molecular dynamic (MD) simulations carried out to investigate the interaction of short-chain haloalkanes with aqueous surfaces. We report on a free energy minimum that the haloalkanes exhibit at the air/water interface.
|
|
|
Určení infiltračních oblastí pomocí vodního stresu vegetace na základě dálkového průzkumu Země a pozemních měření
Duffková, R. ; Brom, J. ; Žížala, D. ; Zemek, František ; Procházka, J. ; Nováková, E. ; Zajíček, A. ; Kvítek, T.
Infiltrační oblasti povodí s vysokou půdní propustností jsou kritickými zdrojovými lokalitami plošného zemědělského znečištění. Jejich vymezení je podmínkou cíleného zemědělského managementu v ochranných pásmech vodních zdrojů. Zvýšený odtok vody z propustných půd infiltračních oblastí snižuje aktuální evapotranspiraci a podporuje rychlejší nástup vegetačního vodního stresu ve srovnání s ostatními částmi povodí. Vymezení infiltračních oblastí na základě tohoto předpokladu bylo provedeno na malém (částečně odvodněném) povodí kombinací leteckého snímkování v infračervené a optické části spektra elektromagnetického záření, které vytvořilo základ pro modelování složek povrchové energetické bilance a plodinového vodního stresového indexu (CWSI). Jako nejlepší indikátory vegetačního vodního stresu pro vymezení infiltračních oblastí (orné půdy se zapojeným porostem) se na základě statistické analýzy jevily evaporační frakce, CWSI a teplota povrchu. Výsledky byly podpořeny detailním pedologickým průzkumem.
|
host ::
RSS.