|
| |
|
|
Skupina DHRS enzymů a jejich role v lidském organismu
Zamazalová, Alžběta ; Zemanová, Lucie (vedoucí práce) ; Štambergová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Alžběta Zamazalová Školitel: RNDr. Lucie Zemanová, Ph.D. Název diplomové práce: Skupina DHRS enzymů a jejich role v lidském organismu Lidské enzymy ze skupiny dehydrogenas/reduktas SDR rodiny (DHRS) zahrnují 17 členů, které patří do velké nadrodiny dehydrogenas/reduktas s krátkým řetězcem. Nadrodina dehydrogenas/reduktas s krátkým řetězcem obsahuje 80 lidských zástupců, mezi kterými jsou některé významné a dobře popsané enzymy jako 11β-hydroxysteroiddehydrogenasa 1, karbonylreduktasa 1 a 17β-hydroxysteroid- dehydrogenasy. Nicméně řada zástupců této nadrodiny je popsána málo a nebo vůbec a mezi takové patří i skupina DHRS. O proteinech DHRS1, DHRS12, DHRS13, DHRS4L1 a DHRS4L2 neexistují doposud téměř žádné informace. Proteiny DHRS2, DHRS4, DHRS6, DHRS7, DHRS7B, DHRS7C, DHRS8, DHRS9, DHRS10, DHRS11 a DHRSX jsou na tom podstatně lépe, jelikož je známa minimálně subcelulární lokalizace a substrát (vyjma DHRSX), tudíž se může udělat alespoň prvotní úsudek o jejich možné funkci. Jediným enzymem ze skupiny DHRS, jehož výzkum byl prováděn in vivo, je DHRS3. DHRS3 by mohla mít významnou roli ve vývoji plodu. U DHRS3, ale i u ostatních enzymů DHRS, se objevují prvotní zmínky v souvislosti s některými...
|
|
|
Tvorba ovariálních hormonů v nádorech prsu
Štambergová, Hana ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Dršata, Jaroslav (oponent)
1 SOUHRN Karcinomem prsu onemocní každoročně na celém světě na milion žen. Přibližně 60 - 80 % těchto nádorů vykazuje pozitivitu pro hormonální receptory, tedy odpovídají na stimulaci estrogeny, které působí jako kokarcinogeny. Incidence rakoviny mléčné žlázy stoupá s věkem, většina nových případů této choroby se diagnostikuje v postmenopauzálním období, kdy je ovariální tvorba estrogenů utlumena. U postmenopauzálních pacientek se stává významným faktorem stimulace růstu tumoru lokální produkce estrogenů. V rámci této diplomové práce jsme vypracovali přehled enzymů, které se účastní intratumorální tvorby estrogenů resp. estradiolu, na jehož biosyntéze se podílí zejména aromatáza, jednotlivé typy 17β-hydroxysteroid dehydrogenázy a steroidní sulfatáza. U jednotlivých enzymů jsme uvedli jak biochemické a biologické vlastnosti tak i jejich zapojení do procesu karcinogeneze prsu a jejich využití jako potencionálního cíle farmakoterapie. Do přehledu jsme zařadili také informace o skupině enzymů z podrodiny AKR1C, jejichž studiem (účast na metabolismu xenobiotik nesoucích karbonylovou skupinu) se na naší fakultě zabývá katedra biochemických věd (prof. Wsól). AKR1C3 (= 17β-hydroxysteroid dehydrogenáza typ 5) je schopna tvořit estradiol přímo v nádoru prsu a zároveň může inaktivovat cytostatikum doxorubicin a...
|
|
|
Skupina DHRS enzymů a jejich role v lidském organismu
Zamazalová, Alžběta ; Zemanová, Lucie (vedoucí práce) ; Štambergová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Alžběta Zamazalová Školitel: RNDr. Lucie Zemanová, Ph.D. Název diplomové práce: Skupina DHRS enzymů a jejich role v lidském organismu Lidské enzymy ze skupiny dehydrogenas/reduktas SDR rodiny (DHRS) zahrnují 17 členů, které patří do velké nadrodiny dehydrogenas/reduktas s krátkým řetězcem. Nadrodina dehydrogenas/reduktas s krátkým řetězcem obsahuje 80 lidských zástupců, mezi kterými jsou některé významné a dobře popsané enzymy jako 11β-hydroxysteroiddehydrogenasa 1, karbonylreduktasa 1 a 17β-hydroxysteroid- dehydrogenasy. Nicméně řada zástupců této nadrodiny je popsána málo a nebo vůbec a mezi takové patří i skupina DHRS. O proteinech DHRS1, DHRS12, DHRS13, DHRS4L1 a DHRS4L2 neexistují doposud téměř žádné informace. Proteiny DHRS2, DHRS4, DHRS6, DHRS7, DHRS7B, DHRS7C, DHRS8, DHRS9, DHRS10, DHRS11 a DHRSX jsou na tom podstatně lépe, jelikož je známa minimálně subcelulární lokalizace a substrát (vyjma DHRSX), tudíž se může udělat alespoň prvotní úsudek o jejich možné funkci. Jediným enzymem ze skupiny DHRS, jehož výzkum byl prováděn in vivo, je DHRS3. DHRS3 by mohla mít významnou roli ve vývoji plodu. U DHRS3, ale i u ostatních enzymů DHRS, se objevují prvotní zmínky v souvislosti s některými...
|
|
|
Stanovení exprese enzymů DHRS7B a DHRS7C v lidských tkáních
Kozáková, Klára ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Štambergová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Klára Kozáková Školitel: prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení exprese enzymů DHRS7B a DHRS7C v lidských tkáních Dehydrogenáza/reduktáza SDR nadrodiny člen 7B (DHRS7B) a 7C (DHRS7C) jsou lidské enzymy patřící do nadrodiny dehydrogenáz/reduktáz s krátkým řetězcem (SDR). Tato velice stará a rozsáhlá nadrodina zahrnuje členy, kteří hrají roli v různých fyziologických dějích a patologických stavech. I přesto, že jsou v současné době lidské SDR enzymy více studované, patří stále asi polovina z nich mezi málo charakterizované, jako např. enzymy DHRS7B a DHRS7C. Cílem této práce bylo stanovit expresi lidských enzymů DHRS7B a DHRS7C na úrovni mRNA i na úrovni proteinu a tím přispět k rozvoji nových poznatků o těchto enzymech. Exprese enzymů byla stanovena ve vzorcích lidských tkání. Ze vzorků byla izolována mRNA, která byla použita pro přepis do cDNA. Vzniklá cDNA byla použita jako templát pro provedení qPCR s fluorescenční detekcí pomocí SYBR GREEN I. Stanovení na úrovni proteinu bylo provedeno v homogenátech lidských tkání pomocí metody Western blotting s chemiluminiscenční detekcí. Exprese mRNA enzymu DHRS7B byla nejsilnější ve varlatech, a o něco nižší v kosterním svalu,...
|
|
|
Vliv vybraných seskviterpenů na biotransformační a antioxidační enzymy v hepatocytech a v nádorové buněčné linii MCF-7
Auterská, Lenka ; Svobodová, Hana (vedoucí práce) ; Štambergová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Lenka Auterská Školitel: PharmDr. Hana Bártíková, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv vybraných seskviterpenů na biotransformační a antioxidační enzymy v hepatocytech a v nádorové buněčné linii MCF-7 Rakovina prsu patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u žen a její incidence stále stoupá. Procentuálně nejvyšší zastoupení představuje duktální karcinom, který vzniká v buňkách mléčných kanálků a odtud se může šířit do dalších tkání. Pro výzkumné účely v oblasti nádorové terapie dnes existuje řada buněčných linií, které slouží jako model pro in vivo a in vitro studie. Zejména buněčná linie MCF-7 se v tomto směru osvědčila jako významný zdroj informací o reakci nádorové tkáně na podaná léčiva. Bylo prokázáno, že obsahové složky éterických olejů jsou schopné inhibovat proliferaci nádorových buněk, indukovat apoptózu, potlačovat abiogenezi a metastázy a zvýšit účinek chemoterapie. Mimo jiné bezpočet studií potvrdilo jejich vliv na aktivitu enzymů, podílejících se na ochraně organismu před působením volných radikálů a oxidačním stresem. Cílem předložené diplomové práce bylo stanovit cytotoxický vliv seskviterpenů α- humulenu a trans-nerolidolu, hlavních obsahových komponent silice Myrica rubra, na buňky...
|
|
|
Molecular cloning of YinP gene from Leishmania major using two red fluorescent pXG-mCherry plasmids. Valuable tools for gene expression location.
Musilová, Kateřina ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Štambergová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Kateřina Musilová Školitel: Prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D. Tutor: Prof. Paul Nguewa, Ph.D. Název diplomové práce: Molekulární klonování genu YinP z Leishmania major za použití dvou červených fluorescenčních pXG-mCherry plasmidů. Cenné nástroje pro lokalizaci genové exprese. Ve 21. století zůstává leishmanióza závažným zdravotním problémem v mnoha rozvojových zemích. Každoročně je hlášeno více než 2 miliony případů a odhadovaná mortalita je více než 20 000 úmrtí každý rok. Léky, které se proti leishmanióze v součas- nosti používají, vykazují závažné nežádoucí účinky a nakažení lidé si je často nemo- hou dovolit. Účinné humánní vakcíny zatím nejsou dostupné. Z těchto důvodů, spolu s narůstající rezistencí, jsou nové účinné, bezpečné a dostupné léky proti leishamanióze velice potřeba. Původcem leishmaniózy jsou zástupci rodu Leishmania. Tito parazité jsou přená- šeni pouštní muškou rodu Phlebotomine, které zároveň leishmániím poskytují prostředí nezbytné pro jejich vyzrávání do infekčních forem. Proces přeměny do stádia infekčního pro savčí hostitele je nazýván metacyklogeneze. V současné době jsou intenzivně zkou- mány geny, enzymy a proteiny, které by mohly hrát...
|
|
| |
|
|
Optimalizace transfekcí eukaryontních buněčných linií
Šplíchalová, Iva ; Zemanová, Lucie (vedoucí práce) ; Štambergová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Iva Šplíchalová Vedoucí diplomové práce: RNDr. Lucie Škarydová, Ph.D. Školitel specialista: Mgr. Vojtěch Vejvoda, Ph.D. Název diplomové práce: Optimalizace transfekcí eukaryontních buněčných linií Optimalizace transfekce je proces, při kterém hledáme nejlepší podmínky pro transfekci. Tento proces předchází každé rutinní výrobě rekombinantních proteinů v laboratoři. Nejprve se volí expresní systémy, které by nejlépe vyhovovaly konkrétním požadavkům. Pří výběru se musí zohlednit rychlost, ekonomičnost a funkčnost vzniklého rekombinantního proteinu, která může být ovlivněna posttranslačními modifikacemi expresních systémů. Pro vnášení cílových genů do expresních systémů se využívá expresních vektorů. Cílem diplomové práce bylo optimalizovat podmínky pro transfekci eukaryontních buněčných linií CHO PF a HEK293 za pomoci tří komerčně dostupných kitů. Po optimalizaci následovalo srovnání transfekční účinnosti s doposud používanými transfekčními postupy ve firmě Generi biotech s.r.o. Pro optimalizace byl použit plazmid pMaxGFP. Účinnost transfekce byla hodnocena pomocí Neubauerovy komůrky a kvantifikací GFP v buněčném lyzátu. Pro ...
|
|
|
Inhibiční studie lidské 17β-HSD3
Poláková, Lenka ; Štambergová, Hana (vedoucí práce) ; Zemanová, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Lenka Poláková Školitel: PharmDr. Hana Štambergová, Ph.D. Název práce: Inhibiční studie lidské 17β-HSD3 Enzym 17β-hydroxysteroiddehydrogenasa 3 patřící do proteinové nadrodiny dehydrogenas/reduktas s krátkým řetězcem se podílí především na redukci 4-androsten-3,17- dionu na testosteron. Výkyvy v množství testosteronu mohou být příčinou onemocnění, jakými jsou mužský pseudohermafroditismus či karcinom prostaty. Z tohoto důvodu probíhají studie inhibičních vlivů různých látek na 17β-HSD3, které by mohly nalézt uplatnění v terapii těchto onemocnění. Vytipování farmakologicky zajímavých látek bylo provedeno pomocí modelového systému, v in vitro podmínkách. Na přípravu rekombinantní formy enzymu byla použita hmyzí buněčná linie Sf9. U takto vzniklé 17β-HSD3 bylo provedeno ověření její redukční aktivity vůči androsten-3,17-dionu. Následoval screening potenciálních inhibitorů, přírodních látek z řad flavonoidů a alkaloidů. U sloučenin, které vykazovaly 100 % inhibiční účinek (2-hydroxyflavanon, biochanin A, fumarilin) byla stanovena hodnota IC50.
|
host ::
RSS.