|
|
Růst a ontogeneze pohlavního dimorfismu ve velikosti u zlatohlávků (Coleoptera: Scarabaeidae: Cetoniinae)
Vendl, Tomáš ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Saska, Pavel (oponent)
5 Abstrakt Vzhledem ke svému vlivu na fitness a různé biologické procesy je velikost těla jednou z nejdůležitějších vlastností organismu. U hmyzu i ostatních ektotermních živočichů například pozitivně koreluje s fekunditou. Růst, který určuje konečnou velikost těla, je tak důležitým znakem živočichů a jeho studium může ozřejmit některé aspekty evoluce velikosti těla. Bohužel je ale růst u hmyzu v mnoha life-history studiích bagatelizován, není brán ohled na jeho komplexitu, danou zejména existencí distinktních larválních instarů. Nepřesný záznam růstových charakteristik pak může zkreslit i rozdíly v růstu mezi velikostně dimorfními pohlavími. Tato práce má za cíl zaznamenat růstovou trajektorii dvou druhů zlatohlávků. Z té potom popsat proximátní mechanismy růstu s ohledem na jednotlivé instary. Dále si práce klade za cíl nalezení vývojových mechanismů, které vedou k pohlavnímu dimorfismu ve velikosti u těchto dvou druhů zlatohlávků, kteří se liší mírou pohlavního dimorfismu. Růst je jasně rozdělen na tři svébytné části a v každé této části (instaru) ho popisuje asymptotická křivka. Instary na sobě ale nejsou nezávislé, růst předchozího instaru ovlivňuje růst v instaru následujícím. Růstové charakteristiky se neliší mezi pohlavím. Pohlavní dimorfismus ve velikosti u obou druhů vzniká díky rychlejšímu růstu...
|
|
|
Výskyt a význam iridescence a UV reflektantního zbarvení u brouků (Coleoptera)
Vlach, Jan ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Pecháček, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o výskytu a významu iridescentního a UV reflektantního zbarvení u brouků (Coleoptera). Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část detailně popisuje jednotlivé typy iridescentního a UV reflektantního zbarvení, zabývá se fyzikální podstatou jejich vzniku a v neposlední řadě uvádí příklady zástupců brouků, u kterých se jednotlivé typy zbarvení vyskytují. Druhá část pojednává o funkčních souvislostech iridescentního a UV reflektantního zbarvení. Funkce zbarvení je rozdělena na vizuální a nevizuální. V části zabývající se vizuální funkcí zbarvení je věnována pozornost mezidruhové a vnitrodruhové komunikaci, kdežto část věnovaná nevizuální komunikaci je zaměřena na termoregulační a mechanickou funkci zbarvení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Metody studia chemické ekologie nekrofágního hmyzu
Száková, Barbora ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Jakubec, Pavel (oponent)
Nekrofágní hmyz hraje nezastupitelnou roli v koloběhu živin. Mršinu zvládne lokalizovat do několika minut a následně ji kolonizovat s mnohem větší úspěšností, než je tomu u mrchožroutů z podkmene obratlovců. Pro hmyz je k vyhledávání potravy, ale i k dalším aspektům týkajících se přežití, klíčový čich; příslušné receptory se nachází především v tykadlech a v maxilárních palpách. Výzkum percepce chemických signálů se provádí pomocí biotestů, které zkoumají odpověď hlediska behaviorálního, nebo metodami zaznamenávajícími odezvu živočicha po fyziologické tránce, jako je např. elektroantenografie (EAG). K analýze organických těkavých látek slouží sestava plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie (GC
|
|
|
Ontogeneze excesivních struktur u vrubounovitých brouků (Coleoptera: Scarabaeinae)
Žídek, Radim ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Hanus, Robert (oponent)
A b s t r a k t Rohy vrubounovitých brouků jsou sekundárním pohlavním znakem vyskytujícím se většinou u samců, kterým slouží jako zbraně v soubojích o přístup k samicím. U mnoha druhů se vyskytují dvě diskrétní formy samců, s rohy a bez rohů, které využívají rozdílné reprodukční strategie. Velikost těla dospělce i morfologie rohů jsou určeny nutričními podmínkami, za nichž probíhá vývoj larev. Přepínání mezi alternativními vývojovými drahami je zajištěno hladinou juvenilního hormonu (JH), která odráží velikost těla, a k němu geneticky určenou prahovou hodnotou citlivosti. Při překročení kritické velikosti těla dochází k vývoji rohů, pokud překročena není, puls ekdysonu reprogramuje vývoj a vzniká dospělec s bezrohou morfologií. Reprogramování vývoje zahrnuje modifikace dráhy insulinového receptoru a domén exprese genů specifikujících proximodistální osu vznikajícího rohu. Vývoj rohů se morfologicky podobá vývoji ostatních hmyzích přívěsků, s nimž sdílí expresi genů tvořících regulační kaskádu vedoucí ke vzniku výrůstku kutikuly. Některé z nich jsou exprimovány v rozsáhlých oblastech epidermis a ke vzniku funkční kaskády a nového výrůstku v těchto částech těla chybí pouze exprese genu Distal-less. Rovněž exprese genů wingless a decapentaplegic, které zahajují celou potřebnou autonomní kaskádu molekulárních...
|
|
|
Sukcese a sezonalita společenstev nekrobiontního hmyzu na mršinách malých obratlovců
Mikátová, Šárka ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Šuláková, Hana (oponent)
Tato práce se zabývala průběhem sukcese hmyzu na mršinách malých obratlovců. V průběhu dvou sezón byla zkoumána dynamika hmyzích společenstev v průběhu rozkladu a vliv sezonality na abundanci a druhové spektrum kadaveru. V roce 2014 byly jako návnada použity mršiny myší o váze 20 - 25 g, v roce 2015 byly použity mršiny potkanů o váze 400-500 g. Za účelem získání aktuálního obrazu o stavu hmyzího společenstva byly návnady uloženy do průchozích pastí a nedocházelo tedy ke kumulaci hmyzu. V průběhu obou pokusů se během sukcese i sezóny měnila abundance a diverzita společenstva. Osidlování mršiny probíhalo u obou typů kadaveru podobně, avšak mršiny myši byly kolonizovány dříve. Průběh sukcese byl často ovlivněn primárním kolonizátorem kadaveru a ve většině pastí také docházelo k monopolizaci zdroje. Pouze na mršině myši bylo pozorováno zahrabání kadaveru hrobaříky. Nejčastějšími kolonizátory mršiny byli dvoukřídlí čeledi Calliphoridae, kteří tvořili více jak ¾ abundance celého společenstva. Dalšími významnými pozorovanými čeleděmi hmyzu byli Sarcophagidae (Diptera), Silphidae a Staphylinidae (Coleoptera). Nejvyšší abundance hmyzu byla pozorována v létě, nejnižší abundance na jaře či podzim v závislosti na kadaveru. Dále byly pozorovány sezónní preference některých druhů a skupin hmyzu. Powered by TCPDF...
|
|
|
Růst a pohlavní dimorfismus u vybraných zástupců listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea).
Vendl, Tomáš ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Knapp, Michal (oponent) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Zlatohlávci jsou známou skupinou brouků s nápadným pohlavním dimorfismem. Přesto, na rozdíl od jiných listorohých brouků, u nich bylo studium tohoto fenoménu poměrně opomíjeno. Týká se to i pohlavního dimorfismu ve velikosti - u živočichů velmi rozšířeného jevu. Ačkoliv byly příčiny tohoto dimorfismu hojně zkoumány na ultimátní úrovni, vývojovým mechanismům je dosud porozuměno málo. Zkoumali jsme proto vývoj pohlavního dimorfismu u několika druhů zlatohlávků lišících se mírou dimorfismu ve velikosti. Zjistili jsme, že zatímco u druhů s výrazným dimorfismem se rozdíly mezi samci a samicemi začínají objevovat již v prvním instaru a dále se během vývoje zvětšují, u méně dimorfních druhů tyto rozdíly vznikají během jediného instaru. Rovněž jsme nalezli variabilitu ve způsobu, jakým dimorfismus vzniká, a to jak mezi druhy, tak mezi instary: jak různá doba vývoje, tak rychlost růstu byly odpovědné za vznik dimorfismu. Ukázali jsme ale také, že se pohlaví můžou lišit v růstové trajektorii - samci pokračují v růstu delší dobu než samice, a to i v případech, kdy celková doba trvání instaru je stejná. Chtěli jsme rovněž doplnit chybějící informace o zastoupení pohlavního dimorfismu ve velikosti u zlatohlávků. Zdá se, že přítomnost větších samců je u zlatohlávků rozšířenější než ve většině hmyzích skupin (v...
|
|
| |
|
|
Společenstva brouků na mršinách: životní strategie a ekologická klasifikace
Kadlec, Jakub ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá společenstvím brouků na mršinách, jejich životními strategiemi a ekologickou klasifikací. Nekrobiontní brouci mají nezastupitelnou roli v dekompozičních procesech a návratu organické hmoty zpět do koloběhu živin. Dekompozice se dá dělit dle několika kritérií, nejčastěji je to podle celkového vzhledu mršiny a sukcese hmyzu a liší u různých autorů, dle jejich pozorování. Rozklad mršiny je ovlivněn přístupem hmyzu. Sukcese hmyzu závisí na mnoha faktorech, které ji mohou usnadnit nebo inhibovat. Důležité jsou vzájemné vztahy mezi jednotlivými kolonizátory mršiny, tyto vztahy popisují tři modely klasické sukcesní ekologie. K životu na mršině pomáhají hmyzu specifické adaptace. Na mršinách se vyskytuje celá řada čeledí brouků, z nichž je vybráno a charakterizováno třináct, které byly v akceptovaných pracích uváděny nejčastěji. Ostatních téměř 190 rodů z 34 čeledí, které byly zaznamenány na mršinách, jsou v abecedním pořadí zařazeny do guild a je uvedena jejich potravní specializace.
|
|
|
Larvální morfologie, fylogeografie a automatická identifikace vybraných zlatohlávkovitých brouků (Scarabaeidae: Cetoniinae)
Vondráček, Dominik ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Bezděk, Aleš (oponent) ; Kundrata, Robin (oponent)
V současné době je popsáno přes 4300 druhů zlatohlávkovitých brouků (Scarabaeidae: Cetoniinae) ve více jak 485 rodech, přičemž počet rodů, druhů a poddruhů přibývá každým rokem o desítky nových taxonů. Především v minulosti se však objevovaly i poměrně vágní a strohé popisy operující jen se zbarvením brouků, případně s extrémně jemnými rozdíly na samčích genitáliích bez podpory dalších dat a analýz. V disertační práci jsem se zaměřil na využití různých dat a metodických přístupů, které mohou pomoci pochopit evoluční procesy uvnitř této skupiny a její komplikovanou taxonomii i systematiku. Ta je i na vyšších taxonomických úrovních dosud značně neustálená. Ve dvou pracích jsme studovali morfologii nedospělých stadií zlatohlávků a jejich bionomii. V případě tribu Taenioderini, jehož imaturní stadia nebyla do té doby známá, jsme u osmi druhů objevili překvapivě výraznou morfologickou variabilitu, která je u larev zlatohlávků neobvyklá. Ve druhé práci jsme se věnovali rodu Oxythyrea. Popsali jsme larvy devíti z deseti aktuálně známých druhů a konfrontovali získané údaje s již existujícími popisy larev zlatohlávků subtribu Leucocelina, kam studovaný rod patří. Následovaly dvě fylogeografické studie, ve kterých jsme využili molekulární data k porovnání s morfologií dospělců. První práce se týkala tvarově...
|
|
|
Výskyt a role UV reflektantního zbarvení u listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeidae)
Vlach, Jan ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá výskytem a rolí UV reflektantního zbarvení u brouků (Coleoptera) se zaměřením na čeleď Scarabaeidae. Během průzkumu evropských muzejních sbírek jsme odhalili přes 900 druhů UV reflektantních brouků, z toho u 850 druhů byla UV reflektance pospána vůbec poprvé. Odhalené povrchové struktury zodpovědné za UV reflektantní zbarvení u brouků jsme následně detailně prostudovali pod SEM a identifikovali jsme dva základní způsoby vzniku UV reflektance. Světelné paprsky při prvním způsobu interagují s vnitřní strukturou kutikulárních útvarů nebo samotné kutikuly, při druhém způsobu s povrchovou vrstvou ve formě kutikulární sekrece. Diplomová práce byla rozšířena o experimenty se živými zvířaty, kde jsme zkoumali vliv věku jedince na intenzitu UV reflektantního zbarvení a vliv UV reflektance na reprodukční aktivitu. Podařilo se nám na pilotní studii ukázat, že čerstvě vylíhnutí jedinci vykazují vyšší míru UV reflektance než starší jedinci.
|
host ::
RSS.