|
| |
|
|
Tubulární průtokový generátor pro elektrochemické generování těkavých sloučenin
Luštincová, Petra ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Téma bakalářská práce spadá do oblasti elektrochemického generování těkavých sloučenin pro potřeby atomových spektrálních metod. Předmětem studia byla nově zkonstruovaná tubulární elektrolytická průtoková cela. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit základní charakteristiky elektrochemického generování hydridů pomocí této tubulární cely při použití různých katodových materiálů. Jako katodové materiály byly použity olověná drátková katoda, slitinová (75% Pb; 25% Sn) katoda a granulované olovo. Pro všechny tyto katodové materiály byly nejprve provedeny optimalizace pracovních parametrů. Při optimálních hodnotách pracovních parametrů byly proměřeny základní charakteristiky stanovení selenu metody elektrochemického generování hydridů. Nejvyšší citlivosti (7,6 . 103 dm3 .µg-1 ) a nejnižší meze detekce (0,42 µg.dm-3 ) bylo dosaženo při použití olověných granulí. Předmětová hesla Analytická chemie Klíčová slova Atomová absorpční spektrometrie, elektrochemické generování těkavých hydridů, tubulární elektrolytická cela
|
|
|
Porovnání metod pro stanovení askorbové kyseliny v léčivých přípravcích
Kohoutová, Petra ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo porovnat a zhodnotit vybrané analytické metody pro stanovení askorbové kyseliny v léčivých přípravcích z hlediska jejich správnosti, přesnosti, časové a finanční náročnosti. Ke stanovení byly vybrány čtyři metody: acidimetrická titrace s vizuální a instrumentální indikací, jodometrie a spektrofotometrie. Jako vzorky léčivých přípravků byly vybrány tablety, kapsle a injekční roztok. Z dosažených výsledků se co do správnosti s deklarovanou hodnotou (resp. povoleným rozmezím podle lékopisu) shodly všechny titrační metody, spektrofotometrická stanovení vykazovala nadhodnocené výsledky. Všechny použité metody byly zhruba stejně přesné. Jako časově nejvýhodnější se jeví acidobazická titrace s vizuální indikací, naopak nejnáročnější z hlediska času byla spektrofotometrie. Z hlediska finanční náročnosti se jako nejvýhodnější ukázalo stanovení titračními metodami, jejichž náklady byl srovnatelné.
|
|
|
Možnosti elektrochemického generování těkavé formy stříbra
Linhart, Ondřej ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována studiu možností elektrochemického generování těkavé formy stříbra, především optimalizaci pracovních podmínek, ve spojení s detekcí atomovou absorpční spektrometrií. Pro elektrochemické generování těkavé formy stříbra byla testována tenkovrstvá a tubulární elektrolytická průtoková cela. Z pracovních podmínek byl studován vhodný elektrolyt, jeho koncentrace a průtoková rychlost, generační proud a průtoková rychlost nosného plynu. Za optimálních pracovních podmínek bylo dosaženo citlivosti 0,029 dm mg-1 pro stanovení stříbra metodou elektrochemického generování.
|
|
|
Speciační analýza toxikologicky významných forem arsenu v polétavém prachu s detekcí QF-AAS
Jelínek, Petr ; Rychlovský, Petr (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Tématem této diplomové práce byla speciační analýza toxikologicky významných forem arsenu v polétavém prachu. Detekční metoda používaná v této práci byla atomová absorpční spektrometrie s křemenným atomizátorem. Octová kyselina, octan amonný, hydroxylamin, hydroxid draselný a uhličitan sodný jsou doporučovaná vyluhovací činidla pro extrakci kovů z polétavého prachu. Výsledky předkládané práce jsou následující: Kyselá extrakční činidla nelze doporučit pro speciační analýzu arsenu, protože tato činidla snižují citlivost stanovení As3+ i As5+ a poškozují křemenný atomizátor. Alkalická extrakční činidla nesnižují citlivost stanovení As3+ a neničí atomizátor, ale snižují citlivost stanovení As5+ . Doporučovaná činidla jsou tedy pro extrakci kovů z polétavého prachu pro speciační analýzu nepoužitelná.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Nové přístupy k aplikaci elektrochemického generování těkavých sloučenin ve spektrometrických metodách
Červený, Václav
edložená diserta ní práce se zabývá studiem r zných možností využití elektrochemického generování t kavých slou enin pro stanovení stopových a ultrastopových množství prvk pomocí atomové absorp ní spektrometrie, pop . optické emisní spektrometrie. Práce je rozd lena do ty tématických ástí. Prvním dv ma na sebe navazujícím ástem je spole né elektrochemické generování studených par rtuti. Další ást je v nována elektrochemickému generování t kavé formy kadmia a poslední kapitola se zabývá využitím elektrochemického generátoru hydrid jako derivatiza ní jednotky p i specia ní analýze arsenu. V rámci každého uvedeného tématu byla provedena optimalizace jednotlivých stanovení, zahrnující nap . zm ny v konstrukci generátoru t kavých slou enin (forem) analytu, zm ny v konstrukci separátoru fází, dále pak optimalizaci koncentrace a pr tokových rychlostí všech íslušných roztok a nosného plynu. Nejd ležit jším parametrem však byla velikost vloženého genera ního proudu. V prvním tématickém okruhu byl navíc navržen a optimalizován systém "in-situ" záchytu vygenerovaných studených par rtuti v grafitovém atomizátoru (s vnit ním povrchem pokrytým zlatou folií) atomového absorp ního 12 spektrometru. Po 60 s záchytu byla za optimálních podmínek získána absolutní mez detekce 80 pg, tedy výrazn nižší hodnota než 124 pg...
|
|
|
Porovnání metod pro stanovení sulfidových aniontů
Zlámalová, Magda ; Červený, Václav (oponent) ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce)
Práce se věnuje stanovení sulfidových aniontů v roztoku vhodnými metodami a jejich následnému porovnání z hlediska přesnosti, finančních a časových nároků. Ke stanovení sulfidových aniontů byly vybrány argentometrická titrace, jodometrická titrace a titrace hexakyanoželezitanem draselným. Jako modelové vzorky byly použity bezvodý sulfid sodný a hydratovaný sulfid sodný. Z finančního i časového hlediska byla nevýhodnější titrace hexakyanoželezitanem draselným a nejméně výhodná byla jodometrická titrace. Přesnost použitých metod stanovení závisela na kvalitě použitého vzorku. Při stanovení sulfidových aniontů ve vzorku bezvodého sulfidu sodného byla nejméně přesná jodometrie, přesnost argentometrie a titrace hexakyanoželezitanem byla srovnatelná. Při stanovení vzorku hydratovaného sulfidu sodného byla nejpřesnější titrace hexakyanoželezitanem draselným a nejméně přesná byla argentometrie.
|
host ::
RSS.