|
|
Přibík Jeníšek z Újezda, úředník v pobělohorské době
Bacík, Radek ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent)
V polistopadovém období nebývalou měrou stoupla produkce literatury věnující se dějinám šlechty. Je to pochopitelné, protože právě šlechta po celá staletí disponovala rozhodující politickou a hospodářskou mocí, stejně jako se významně podílela na kulturních dějinách země. Kromě výzkumu postavení aristokracie, tedy jakési úzké elity v rámci panského stavu, se současné bádání stále více orientuje na nižší podmnožinu šlechtické obce Českého království, rytířstvo. Podíl nižší šlechty na správě země, rozkrytí klientského systému, úloha rytířů v úvěrovém podnikání, kulturní aktivity vladyků a zemanů, to jsou jen některé otázky, na něž dnešní historikové a historičky hledají odpovědi. Podobně jsem se tázal i já při psaní této práce. Jakou stopu v historii (celozemské či regionální) zanechal rytíř Přibík Jeníšek z Újezda?
|
|
| |
|
|
Kriminalita a právo na Novém Městě pražském v roce 1586
Hladík, Ondřej ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fejtová, Olga (oponent)
Při každodenní práci zabývající se historií vězeňství jsem si začal klást otázku jak se v průběhu staletí měnila kriminalita a způsob boje proti ní. S tím samozřejmě souvisí i další problémy, mezi něž patří způsob vyšetřování spáchaného deliktu, zatčení zločince, soudní řízení a nelze vynechat ani tresty ukládané viníkům. Obzvláště podoba postihu pachatele doznala z pohledu současného člověka výrazných změn. Dnes běžný kratší či delší pobyt ve vězení nebýval chápán jako náležitá odplata - právě posun významu trestu z ff pomsty" za prožité bezpráví na snahu o nápravu provinilce lze považovat za jeden z nejdůležitějších momentů v dějinách vězeňství. Avšak k tomu došlo až v rámci reforem soudnictví v polovině 19. století, přičemž nelze opomenout zásluhy katolického kněze a prvního vězeňského učitele Františka Josefa Řezáče, který již roku 1852 vydal vlastním nákladem důležitý spis, jenž se zabývá zásadami práce s vězni.1 Nicméně zásadním okamžikem vedoucím k zájmu o městskou kriminalitu v předbělohorských Čechách byla exkurze do Archivu hlavního města Prahy, kde je mimo jiné uložen také soubor knih svědomí ze všech čtyř pražských měst zac hycujících toto období. Jejich obsahem jsou zápisy svědeckých výpovědí k deliktům, které se odehrály v pražských ulicích. Právě tento, téměř bezprostřední, kontakt s...
|
|
|
Buquoyské sklárny
Vojtěchová, Blanka ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
Když se řekne novohradské sklářství popřípadě buquoyské sklárny snad každému se vybaví hyalit - černé sklo, na které není znám recept. 1 Bylo by velkou chybou, zúžit pohled jen na hyalit. Za poslední roky se mnohé informace o zdejších sklárnách zpřesnily, ale i přesto je třeba ještě mnoho věcí objasnit případně opravit nebo doplnit. V mnohém byla přínosnou i výstava pořádaná v letech 2001 - 2002 pražským Uměleckoprůmyslovým muzeem ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích a Passauer Glassmuseum - "Buquoyské sklo v Čechách v letech 1620 - 1851". K této výstavě byl vydán reprezentativní katalog. 2 Samostatnou práci by si jistě zasloužil i rod Buquoy3, stojící ve stínu svých jihočeských předchůdců, Rožmberků a pánů z Hradce, trochu v pozadí zájmu. Snažila jsem se shromáždit dostupné informace a poté je ve své práci utřídit a podat stručný přehled o sklářství a jednotlivých sklárnách na Novohradsku. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se věnuje stručnému přehledu vývoje sklářství v Čechách do konce 19. století. Druhá kapitola představuje rod Buquoy s ohledem na jeho představitele žijící na panství Nové Hrady, Rožmberk a Libějovice. Třetí kapitola stručně představuje vývoj sklářství na Novohradsku od středověku do vyhašení poslední buquoyské sklárny v Černém Údolí v roce 1910....
|
|
|
Alchymie jako brána ke štěstí
Erös, Roman ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce není vykreslit a odhalit alchymistické postupy, ale spíše poznat myšlení alchymistů a seznámit se s jejich osudy, protože ne všichni byli podvodníci, kteří by chtěli profitovat podvodnými způsoby a tak se obohatit na úkor svého okolí. Nemnozí z nich nejenže nezbohatli, ale dokonce se zadlužili, až nakonec skončili ve vězení. Většina z nich opravdu věřila svým snům o transmutaci a o prodloužení života a další naopak přestali věřit na zázrak zbohatnutí pomocí transmutace a spíše začali přemýšlet o tom, zda něco takového je možné a teprve potom se vrátit na začátek. A to byl vlastně začátek bádání a tím o počátek nové vědecké disciplíny a to chemie. Samozřejmě, že společně se snahou alchymistů o transmutaci kovů a hledání kamene mudrců se pojí i osudy slavných protagonistů této nauky a to od samotného zakladatele Herma Trismegistose až po současnost, protože sen alchymistů není cizí ani dnešnímu člověkovi.
|
|
|
Nekatolíci na třebíčském panství v 17. a 18. století
Honč, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Tato práce se primárně zaměřuje na nekatolické obyvatelstvo na třebíčském panství v 17. a 18. století. Stručné nastínění předchozího náboženského vývoje na panství v době reformace a třicetileté války umožňuje demonstrovat, že k rozpadu konfesijní identity docházelo již před zahájením systematické rekatolizace v 2. pol. 50. let 17. století. Do této doby bylo třebíčské dominium vyhledávaným útočištěm pro uprchlíky z Čech. Popis průběhu rekatolizace na panství, ve městě i na vesnicích, patří k jednomu ze stěžejních témat této práce. Pozornost je rovněž věnována stavu farní sítě v rámci třebíčského děkanství, který byl klíčový pro úspěch rekatolizace. Druhým stěžejním tématem a vrcholem práce je situace na panství po vyhlášení Tolerančního patentu. Středem zájmu jsou přihlášky nekatolíků k jedné ze státem povolených protestantských konfesí a problémy, které nová situace s sebou přinesla. Rozkol mezi protestanty v otázce, zda přijmout augšpurskou či helvetskou konfesi téměř ukončil jejich naděje na vlastní sbor.
|
|
|
Kláštery v ohroženíSpory o rušení českých a moravských klášterů v předbělohorském období
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; x, (oponent)
Rušení klášterů v době reformací je fenoménem poměrně málo prozkoumaným. Případů zaniklých, resp. zrušených klášterů bylo velmi mnoho. Autor se zaměřuje na dvě kauzy (augustiniánské kanonie v Kladsku a v Olomouci), kdy snahy o zrušení kláštera narazily na odpor daných komunit, případně řádových struktur. Jde o téma mnohovrstevnaté, vyžadující důkladnou analýzu. Vzhledem k tomu, že do uvedených rozepří zasahovala řada vlivných osobností (nejvyšší zemští úředníci, nunciové, biskupové, řádoví představení atd.), představuje ideální materiál ke studiu vztahů v nejvyšších patrech předbělohorské společnosti. Vedle této vysoké politiky se však můžeme zabývat i jinými rovinami - např. právní argumentací sporných stran, rovinou jazykovou, uměleckohistorickou či teologickou. Autor po výzkumu nejen v českých, ale i zahraničních archivech (např. Řím, Krakov, Kladsko, Vratislav, Vídeň) doplňuje či opravuje starší závěry (Jan Tenora, Aloys Bach atd.). Snaží se také prověřit teorii, že v rámci katolické církve byly rušeny kláštery, které se nacházely - v rovině hospodářské i duchovní - ve stavu hlubokého úpadku.
|
|
|
Život barokní šlechtičny. Sylvie Kateřina hraběnka Černínová, rozená Caretto-Millesimo
Boháčová, Veronika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent)
V poslední době došlo k zintenzivnění zájmu badatelů a badatelek o témata týkající se dějin žen a gender history a je jim dnes i v Čechách věnována značná pozornost. Ve své diplomové práci se snažím reflektovat dosavadní výsledky českého bádání zaměřující se na život šlechtičen v 17. století, s přihlédnutím k situaci v 16. století, a využít poznatků zahraničních (hlavně z něměckojazyčného prostředí pocházejících) badatelů a badatelek. Základem práce je však archivní výzkum a práce s vydanými prameny, které se vztahují k životu Sylvie Kateřiny, rozené Caretto- Mi11esimo (1606- 1664). Uvědomuji, že použití analogií, k nimž jsem byla nucena často, kvůli nedostatku jiných pramenů, přistoupit, může být zrádné. Pomáhá ovšem odpovědět na některé otázky, vyplnit prázdná místa a docílit toho, že výsledný, více či méně prameny podložený obrázek, získává zasazením do kontextu jiných pramenů na spolehlivosti a plastičností.
|
|
|
Spory týkající se manželství ve světle akt kutnohorské konzistoře ve 2. polovině 16. století do počátku 17. století (s přihlédnutím k týmž sporům v pražské konzistoři)
Krupková, Hana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Cílem mé práce bylo představit pohled na manželství společnosti 16. a počátku 17. století, hlavně ale zobrazit nejrůznější příčiny konfliktů mezi mužem a ženou v manželství a také se podívat na zajímavou otázku manželských slibů. To vše za pomoci jedinečného pramene, jakým bezesporu jsou akta konzistoře podobojí v Kutné Hoře. Alespoň ve stručnosti jsme svou pozornost věnovali též jejím dějinám. Námětem pro studium zabývající se dějinami církve podobojí by mohl být pohled na vzájemný vztah mezi kutnohorskou a pražskou konzistoří, pečlivější probádání dějin kutnohorské konzistoře, což ovšem nebylo úkolem této práce. Pokusili jsme se přiblížit tematiku vývoje manželského svazku, především snahu církve ovládnout plně tuto část lidského života, její "tažení" za tímto cílem. Ten se jí podařilo úspěšně začít plnit především během 17. století, kdy již začaly být uskutečňovány zásady vytyčené tridentským koncilem. Teprve pak začaly být sňatek a manželství plně chápány jako významné církevní svátosti. Ještě po celé 16. století a počátek století následujícího byl pro partnery důležitý vzájemný manželský slib, po němž manželství chápali za již uzavřené, církevní požehnání bylo až druhotné. Toto požehnání a církevní obřad vyžadovali většinou až poté, co jeden z partnerů slib popíral nebo od něj chtěl ustoupit. Intimně...
|
|
|
Soupis poddaných podle víry na Trutnovském panství
Tomková, Adéla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zahradník, Pavel (oponent)
Hlavním tématem mé práce je rozbor demografické, sociální a náboženské situace na trutnovském panství po skončení třicetileté války. Za tímto účelem jsem využila Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 jako prvořadého pramene, který umožňuje proniknout hlouběji do struktury poměrů trutnovského panství. Jelikož vznik tohoto pramene úzce souvisí s rekatolizačním úsilím, nastínila jsem v úvodní části náboženský vývoj na trutnovském dominiu po bitvě na Bílé hoře. Stěžejním tématem mé práce je rozbor některých demografických ukazatelů, např. věkové struktury obyvatel, rozdílu věku mezi manželi nebo poměru pohlaví. V souvislosti s náboženským přesvědčením trutnovských usedlíků jsem se zaměřila i na problematiku přijímání nekatolické víry jejich dětmi, které ne vždy sdílely vyznání svých rodičů. Závěr práce jsem věnovala otázce početnosti a pohlavního zastoupení čeledi i roli řemesel ovlivněné destrukčními účinky třicetileté války, přičemž mi pro komparaci byla velice užitečná Berní rula.
|
host ::
RSS.