|
|
Historická topografie města Kostelce nad Černými Lesy
Mrvík, Vladimír Jakub ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
0 Hlavní oblast výzkumu i navrhovaný směr předkládané doktorské disertační práce je vytčen už v samém názvu. Zároveň bych chtěl ovšem na příkladu města Kostelce nad Černými lesy uplatnit určité nové přístupy a především naznačit, jakým směrem se může ubírat analyzování excerpova- ných údajů o urbanistickém a hospodářském vývoji zkoumané městské lokality. Mám totiž za to, že drtivá většina historické obce vůbec historickou městskou topografii nijak neodlišuje od postupů a cílů historické topografie a pro mnohé představuje pouhý soubor metodických postupů, jak sestavo- vat soupisy majitelů jednotlivých domů ve městě. Bohužel většina prací z této oblasti ustrnulo právě jen a pouze u výčtu majitelů staveb ve městě, aniž by své závěry nějak dále vytěžily, což bych já osobně přirovnal právě k úsloví, že přes stromy nevidí les. Zatím nejvážněji vytkl možné oblasti bádání této vědní poddisciplíny Dr. J. Čarek roku 1966 (PSH 3/1966), tedy před více jak čtyřiceti lety, a to na příkladu hl. města Prahy. Praha je ovšem v tomto směru specifická, jak svým vývojem, tak svou pramennou základnou a mnohé postupy není v případu venkovských městských sídel možné použít a naopak. Jiří Čarek tehdy napsal: Historický místopis pracuje metodou shromažďo- vání, popisu a soupisu faktů; tvoří tedy základnu, na níž další vědní obory...
|
|
|
Obraz Strakonic v období let 1526 až 1600
Košner, Radim ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
a klíčová slova Abstrakt Společnost českého raného novověku je velice komplikovaný organismus, bez ohledu na to, v jaké zemi, či v jakém typu obce ho chceme studovat. V případě, že bych se ho pokusil pojmout "totálně", nevystačil by mi s největší pravděpodobností ani rozměr široké monografie. Postupně jsem se tedy dopracoval k výběru hlediska zaměřené na soukromé vlastnictví nemovitostí. Tato práce si tedy bere za úkol dvě věci. Nejdříve se bude snažit vyjádřit složení Strakonic a jejího velkostatku. Na to bude následovat snaha vytvořit sondu do společnosti obyvatel města Strakonic a nedalekého okolí a u této masy lidí se pokusím na základě jejich majetnosti určit alespoň část strakonické elity a některá úskalí tohoto hlediska. Klíčová slova Strakonice, město, měšťan, městečko, vesnice, rychtář, purkmistr, purkrabí, rytíř, šlechtic, převorství, řád Maltézských rytířů, cechy.
|
|
|
Alchymie jako brána ke štěstí
Erös, Roman ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce není vykreslit a odhalit alchymistické postupy, ale spíše poznat myšlení alchymistů a seznámit se s jejich osudy, protože ne všichni byli podvodníci, kteří by chtěli profitovat podvodnými způsoby a tak se obohatit na úkor svého okolí. Nemnozí z nich nejenže nezbohatli, ale dokonce se zadlužili, až nakonec skončili ve vězení. Většina z nich opravdu věřila svým snům o transmutaci a o prodloužení života a další naopak přestali věřit na zázrak zbohatnutí pomocí transmutace a spíše začali přemýšlet o tom, zda něco takového je možné a teprve potom se vrátit na začátek. A to byl vlastně začátek bádání a tím o počátek nové vědecké disciplíny a to chemie. Samozřejmě, že společně se snahou alchymistů o transmutaci kovů a hledání kamene mudrců se pojí i osudy slavných protagonistů této nauky a to od samotného zakladatele Herma Trismegistose až po současnost, protože sen alchymistů není cizí ani dnešnímu člověkovi.
|
|
|
Pavel Michna z Vacínova
Bouček, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
v českém jazyce Existuje jen málo prací týkajících se českého raného novověku, kde by nefigurovalo jméno Pavla Michny z Vacínova. Muže, kterému se podařilo překonat omezení daná jeho měšťanským původem a učinit ze sebe nepostradatelného rádce nejvyšších politických představitelů Království českého i samotného císaře Ferdinanda II a na konci svého života dosáhnout povýšení do stavů říšských hrabat. Michna, syn řezníka z Budyně nad Ohří, se díky protekci nejvyššího kancléře království Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz stal na počátku 17. století sekretářem České dvorské kanceláře a posílil tak řady katolických radikálů, kteří nejvyšší správní úřad království začali postupně využívat k prosazení vlastního vlivu na úkor protestantské většiny. Přestože Michna podepsal Majestát císaře Rudolfa II., který zaručoval všem obyvatelům království svobodu náboženského vyznání, sám se protestanty po celou dobu svého působení v České dvorské kanceláři snažil v těchto jejich právech všemožně omezovat. Nenávist protestantů vůči Michnově osobě vyvrcholila 23. května 1618, kdy se měl stát jednou z obětí třetí pražské defenestrace. Včas se ale o plánech spiklenců dozvěděl a zachránil se útěkem do Vídně k císařskému dvoru. Odtud se jako oddaný stoupenec císaře Ferdinanda II. podílí na přípravách vojenské odvety proti...
|
|
|
Působení španělských vyslanců v Praze v předbělohorské době ve světle diplomatické korespondence
Nedvědová, Markéta ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá působením španělských vyslanců, kteří byli posíláni do Prahy za účelem obrany zájmů protireformační politiky. Práce je rozdělena do osmi kapitol. Úvodní partie se zabývají historií česko - španělských vztahů do předbělohorského období. Další kapitoly se věnují španělským vyslancům (Chantonnayovi, Monteagudovi, Borjovi, San Clementemu, Zúñigovi a Oñatemu) a vybraným událostem mezi lety 1564 - 1617. Cílem práce bylo zjistit, jaké byly konkrétní činy vyslanců související s politikou protireformace, dále také jak vnímali významné události té doby a zda bylo jejich úsilí úspěšné. K tomu bylo nutné prostudovat obsáhlou korespondenci vyslanců, kterou posílali z Prahy do Madridu. Tato diplomatická korespondence je uložena ve španělském archivu v Simancas. Pro potřeby českého bádání byla opisována kopisty, kteří pracovali zejména pro profesora Vlastimila Kybala na počátku 20. století. Tyto opisy, které jsem prostudovala, jsou uloženy v Národním archivu v Praze.
|
|
|
Nekatolíci na třebičskem panstvi v 17.a 18. století
Honč, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se primárně zaměřuje na nekatolické obyvatelstvo na třebíčském panství v 17. a 18. století. Stručné nastínění předchozího náboženského vývoje na panství v době reformace a třicetileté války umožňuje demonstrovat, že k rozpadu konfesijní identity docházelo již před zahájením systematické rekatolizace ve druhé polovině 50. let 17. století. Do této doby bylo třebíčské dominium vyhledávaným útočištěm pro uprchlíky z Čech. Popis průběhu rekatolizace na panství, ve městě i na vesnicích, patří k jednomu ze stěžejních témat této práce. Pozornost je rovněž věnována stavu farní sítě v rámci třebíčského děkanství, který byl klíčový pro úspěch rekatolizace. Druhým stěžejním tématem a vrcholem práce je situace na panství po vyhlášení Tolerančního patentu. Středem mého zájmu jsou přihlášky nekatolíků k jedné ze státem povolených protestantských konfesí a problémy, které nová situace s sebou přinesla. Rozkol mezi protestanty v otázce, zda přijmout augšpurskou či helvetskou konfesi téměř ukončil jejich naděje na vlastní sbor.
|
|
|
Kriminalita v raně novověkých Čechách na příkladu Říčan (1667-1757)
Šimek, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pánek, Jaroslav (oponent) ; Matlas, Pavel (oponent)
DISERTACE PhDr. Jan Šimek Kriminalita v raně novověkých Čechách na příkladu Říčan (1667-1757) Práce je příspěvkem k poznání kriminality v raně novověkých Čechách, pojímané v tradici české historiografie posledních desetiletí jako součásti sociálních dějin. Hlavním pramenem je šest soudních manuálů vzniklých činností hrdelního soudu v poddanském městečku Říčany u Prahy, které pokrývají časové období 1667-1757 a obsahují záznamy 289 kriminálních procesů. Ve struktuře kriminality analyzované dle již ustavených metodologických schémat jednoznačně převažují delikty proti majetku (37%), výrazný podíl připadá na spory o čest (26%), menšími podíly jsou zastoupeny činy proti životu a zdraví (12%) a mravnostní delikty (8%). Vedle kvantitativního zpracování pramenů je pozornost věnována i typickým rysům jednotlivých deliktů a z hlediska historické antropologie i jejich pachatelům. Pozornost je věnována i vlastnímu fungování říčanského soudu a jeho vazbám na patrimoniální správu, která byla až do prvních let 18. století velmi těsná. Mezníkem je josefinská soudní reforma roku 1707, od kdy přebírá určující úlohu ve vedení říčanských procesů pražský apelační soud. Z hlediska udílených jsou dominantní tresty odnětí svobody (25%) a tresty podmíněné (23%), vykonané tresty smrti jsou naopak marginální (8%). Pro první...
|
|
|
Obyčejný život královského města Louny na konci 16. století
Paterová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Roedl, Bohumír (oponent)
Dějiny každodennosti jsou zajímavým historickým odvětvím, které přináší badateli informace o rodině, zaměstnání, zábavě, potížích a dalších věcech, které každého z nás denně obklopují. Stejně tak tyto věci ovlivňovaly životy našich předků. Fascinace obyčejnými životy lidí raného novověku je vlastně touhou po poznání sebe sama. Ačkoli se náhled na věci běžného dne mohl v průběhu staletí měnit, co se nezměnilo, byla právě jejich témata. Knihy svědomí jsou více než vhodným pramenem pro studium všedního dne. Na jejich stránkách se skrze výpovědi svědků k jednotlivým soudním procesům, mimoděk dozvídáme právě podrobnosti ze života obyvatel raně novověkého města. Jejich studium přináší podněty pro výzkum nejen dějin každodennosti, ale také dějin kultury a dějin mentalit. V neposlední řadě nelze nejmenovat výzkum raně novověké městské kriminality.
|
|
|
Marie Magdaléna Trčková z Lípy
Mikysková, Jitka ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Marie Magdaléna Trčková z Lípy Předkládaná práce se zabývá osobností české šlechtičny 1. poloviny 17. století Marie Magdalény Trčkové z Lípy (1569 - 1633). Na základě dostupných pramenů a literatury se tato práce snaží o rekonstrukci životních osudů této významné aristokratky. Dochovaných pramenů se zachovalo bohužel velmi málo, trčkovský archív jako takový neexistuje. Předkládaná práce tedy vychází z nejrůznějších edic pramenů a zejména z prací Josefa Pekaře a Josefa Janáčka. Marie Magdaléna, narozená v rodině Lobkoviců, se později provdala za Jana Rudolfa Trčku z Lípy. Oba manželé byli ekonomicky velmi aktivní a obratní hospodáři. V předbělohorském období se o politiku příliš nezajímali a po pražské defenestraci se snažili o neutrální a opatrnický postoj. Práce se zabývá v jednotlivých kapitolách rodinným životem, dětmi, přáteli, hospodářskou aktivitou a politickými postoji Marie Magdalény Trčkové a to v kontextu doby konce 16. století a prvních desetiletí 17. století. Jednotlivé etapy jejího života jsou řazeny chronologicky, od mládí, sňatku, rodinného života, jejích postojů jak před Bílou horou, tak zejména v pobělohorském období, kdy se nákupem konfiskátů Trčkové nesmírně obohatili. Na závěr se práce zabývá i povahou jejích styků s Albrechtem z Valdštejna, se kterým jsou Trčkové v tomto období tradičně...
|
|
|
Urbář táborského panství z let (1466) 1510-1547: sociální a hospodářské poměry
Vandrovcová, Jitka ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Ve své diplomové práci zpracovávám urbář táborského panství. Urbář byl sepsán kolem roku 1510. údaje z urbáře porovnávám ještě s dalším účetním materiálem, který se pro panství dochoval z 15. a 16. století. jedná se o nejstarší urbář z let 1469-1486 a výběrčí rejstříky z let 1498 (svatohavelský), 1502 (svatohavelský), 1503 (svatojiřský) a 1530 (svatojiřský a svatohavelský). Jelikož bylo táborské panství rozsáhlé, vybrala jsem si 24 vesnic, které budu zpracovávat podle údajů v pramenech. V pramenech sleduji vývoj počtu usedlých (držitelů gruntů či hospodářství), výměry polností zapsaných k vesnicím a jednotlivým usedlým, úroční dávky a formu dávek a změny držitelů gruntů. Annotation I adept the urbar Tabor's manor in my diploma's work. The urbar was writen around year 1510. I compare dates od the urbar with another accounting materiál, which it preserved from 15th ant 16th of century for manor. It is the oldist the urbar between 1469 and 1486 and tax collector index form year 1498 (sainthavel's), 1502 (sainthavel's), 1503 (saintgeorge's) and 1530(sainthavel's and saintgeorge). The Tabor's manor was extensive, I chaose 24 vilages, which I will adept accord dates in historical source. In historial source I monitor process numer of rezidents (farm's tenants and homestead's tenants), areas of fields,...
|
host ::
RSS.