Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Antické ideály ve službách středověku
Hanzová, Barbora
Od konce 12. století roste v kazatelské praxi zájem o historii: antické hrdinské příběhy jsou užívány jako kazatelská exempla. Článek srovnává obsah, formu a funkci příběhu o lidské oběti (Tubach, F. C. Index exemplorum, n. 2745), který zpracoval Livius ve svých Dějinách a který se v 15. století uplatňuje v traktátu De quattuor virtutibus cardinalibus, ve sbírce Gesta Romanorum a Postile zderazské.
Četl Jan Neruda Staré paměti kutnohorské Jana Kořínka?
Šimek, Štěpán
Článek představuje hypotézu o existenci intertextového vztahu mezi Starými pamětmi kutnohorskými (1675) Jana Kořínka a Nerudovou povídkou Figurky (1878) z cyklu Povídek malostranských. Tato hypotéza se zakládá na nápadné podobnosti onomatopoí zachycujících slavičí zpěv v obou dílech.
Slovo se špatnou pověstí
Černá, Alena M.
Článek pojednává o českém slově „čistonosoplena“, které označuje kapesník. Obecně je toto slovo známé ze školní výuky a z internetových stránek, avšak nikdo neví, kdo je autorem tohoto slova a kdy toto slovo vzniklo.
K vývoji slovesné opozice na -ěti a -iti
Chybová, Barbora
Příspěvek se věnuje slovesným dubletám na -ěti a -iti (3. a 4. infinitivní třída), tedy deadjektivním slovesům, vyjadřujícím lexikální opozici intranzitivnosti (děj „získávání vlastnosti“, černět) a tranzitivnosti (děj „udílení vlastnosti“, černit). Tato opozice je sledována ve svém vývoji od staré češtiny po češtinu současnou, s důrazem na období češtiny doby střední.
Slovosled volných slovesných doplnění vyjadřujících místo děje ve starší češtině
Rysová, Kateřina
Příspěvek se zaměřuje na popis slovosledu obligatorních a fakultativních slovesných doplnění v češtině období humanismu a baroka.
Ještě ke konkurenci předpon s-, z-, vz- ve staré a střední češtině – vyjadřování náležitého děje předponou vz-
Vajdlová, Miloslava
Na příkladu staro- a středněčeských lexikálních jednotek vzdáti, vzvésti, vzvod aj. se společným významem ,realizace nějaké činnosti žádoucím způsobem‘ autorka upozorňuje na schopnost starších vývojových fází jazyka vyjádřit žádoucí a náležitý děj za pomoci předpony vz-, vstupující tak do opozice s prefixem s- užitým ve významu ,odchýlit se od náležitého směru‘. Během dalšího vývoje se tento význam předpony vz-, úzce vázaný na středověký způsob myšlení, stává neprůhledným a některá slova jím derivovaná nabývají nové formy i významu (vzdaný – sezdaný).
Dva rukopisy českého překladu sbírky nálezů brněnsko-jihlavských Jana z Gelnhausen
Jamborová, Martina
Český překlad sbírky nálezů brněnsko–jihlavských Jana z Gelnhausenu je významnou středověkou památkou z oblasti městského práva. Příspěvek se zabývá srovnáním textu staršího a mladšího rukopisu (2. pol. a konec 15. stol.).
K homonymii staročeských přejímek aneb Není žejdl jako žejdlík
Voleková, Kateřina
Staročeská slovní zásoba byla obohacována přejímkami z cizích jazyků, zvl. latiny a němčiny. V některých případech docházelo k formální shodě přejímky a domácího slova. Na příkladu dvou paronym žejdl a žejdlík je demonstrována tendence se takové homonymii vyhnout.
Staročeské veršované legendy doby lucemburské a jejich svědectví o jazykovém vývoji
Homolková, Milada
Na základě rýmových slov je v článku podána charakteristika některých, z hlediska vývoje jazyka důležitých vlastností textu legendy o sv. Dorotě, sv. Jiří, sv. Kateřině (zvané Menší n. Brněnská), sv. Margaretě a sv. deseti tisících rytířích.
Sportovní terminologie včera a dnes
Svobodová, Ivana
Obohacování české sportovní slovní zásoby, způsoby počešťování přejatých výrazů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.