|
| |
|
|
Zahraničně-politické souvislosti vývoje ekonomiky USA v sedmdesátých letech
Hudos, Jan ; Tajovský, Ladislav (advisor) ; Kovář, Martin (referee)
Sedmdesátá léta byla pro Spojené státy obdobím velkých změn, jak na straně vnitřní hospodářské politiky, tak i v rámci mezinárodního obchodu a zahraničně-politických vztahů.Monetární politika ustupovala do pozadí a cílem hospodářských politik vyspělých zemí se stal ekonomický rozvoj a dosažení plné zaměstnanosti. Hlavním nástrojem k dosažení těchto cílů byla fiskální politika, která povolovala používání státních deficitů v době recese.V druhé polovině šedesátých let ve Spojených státech nabírala inflace již na svém tempu, které ještě zrychlilo v následujícím období. Významně ekonomikou Spojených států a také celosvětovým hospodářstvím otřásla první ropná krize v roce 1973, která měla za následek růst cen energetických zdrojů a potravin.V zahraniční politice Spojených států došlo také k výrazným změnám, hlavně prostřednictvím diplomacie Henryho Kissingera. Zahraniční politika sedmdesátých let byla směrována do více oblastí, a potřebovala pevnou základnu v podobě silné vnitřní ekonomiky. Hospodářství Spojených států se však ale dostalo do hluboké recese ? objevil se problém stagflace. Nastupující restriktivní fiskální politika však situaci nezlepšovala, neboť stále docházelo k růstu vládních výdajů.Od poloviny sedmdesátých let se také měnil teoretický základ hospodářských politik západních ekonomik. Ve Spojených státech se postupně zájem hospodářské politiky přesouval ze strany poptávky na stranu nabídky a na konci období se již plně rozvinuly neokonzervativní principy hospodářské politiky. Spojené státy vstoupily do osmdesátých let s hospodářským oživením ekonomiky a následným hospodářským růstem v podobě reaganomiky a v zahraniční politice s rázným přístupem k Sovětskému svazu.
|
|
|
Foreign politics of Mexiko to Cuba en the years 1958 - 1976
Hunčová, Dagmar ; Janoušková, Zuzana (advisor) ; Mrázová, Vlasta (referee) ; Nálevka, Vladimír (referee) ; Opatrný, Josef (referee)
Disertační práce zkoumá a hodnotí vliv vnějších a vnitřních faktorů, které působily na formulování zahraničně politického postoje Mexika vůči Kubě během období od roku 1958 do 1976. K tomu využívá metodu analýzy na hladinách: mezinárodní systém, stát, vnitrostátní prostředí a jednotlivec. Soustřeďuje se na témata jako je hegemonické postavení USA na americkém kontinentu, vývoj na Kubě, postavení Mexika v regionu, vnitrostátní režim vlády jedné strany - PRI, vč. historického vývoje, který ovlivnil tehdejší koncepci zahraniční politiky. Ukazuje, že v určitých obdobích domácí faktory zásadně ovlivnily postoj Mexika k revoluční Kubě.
|
|
|
Současná zahraniční politika vlády velké koalice Spolkové republiky Německo
Kotyzová, Hana ; Šauer, Jaroslav (advisor) ; Matějka, Zdeněk (referee)
Diplomová práce se zabývá současnou zahraniční politikou vlády velké koalice Spolkové republiky Německo. Stručně charakterizuje vývoj německé zahraniční politiky od sjednocení Německa. Pojednává o postavení Německa v Evropě se zaměřením na hlavní cíle německého předsednictví v Evropské unii. Dále se věnuje německo-ruským a německo-polským vztahům. Poslední kapitola popisuje vývoj transatlantických vztahů včetně charakterisktiky jejich současného stavu.
|
|
|
Vliv židovské kultury na formování zahraniční politiky státu Izrael
Slavíková, Michaela ; Langhammerová, Radka (advisor) ; Lehmannová, Zuzana (referee)
Cílem této diplomové práce je na základě charakteristiky židovské kultury a jejích zvláštností analyzovat izraelskou zahraniční politiku a vyslovit závěr, zda a jak je touto kulturou ovlivňována. Teoretická část práce se zaměřuje na historický vývoj a charakteristické prvky židovské kultury, přibližuje základní principy a tradice judaismu a popisuje současnou politickou situaci v Izraeli. V následné analýze je rozebrána jak obecná koncepce zahraniční politiky Státu Izrael, tak konkrétní vztahy Izraele s Palestinci, Spojenými státy americkými a Evropskou unií. Na základě těchto analýz je vysloven závěr, zda a jak ovlivňuje židovská kultura zahraniční politiku Státu Izrael.
|
|
|
Role státu při prosazování politicko-ekonomických zájmů v zahraničí
Poláková, Dagmar ; Peterková, Jana (advisor) ; Chlapcová, Ivana (referee)
Cílem diplomové práce je analýza významu ekonomické diplomacie pro fungování státu v globalizovaném světě. Práce obsahuje definici zahraniční politiky, nástroje které používá a věnuje se také novým aktérům mezinárodních vztahů. V souvislosti s rostoucím významem zahraničních investic pro ekonomickou prosperitu státu jsou rozebrány systémy institucionálního uspořádání ekonomické diplomacie v různých zemích s důrazem na podpůrné organizace v ČR. Hlavním tématem je poté rozbor problematiky zahraničních investic a jejich významu pro stát.
|
|
|
Změny v zahraničně obchodní politice ČR po vstupu do EU
Oldřichová, Alena ; Kambová, Anna (advisor) ; Sedláková, Kateřina (referee)
Práce se zabývá problematikou zahraničně obchodní politiky České republiky a jejím cílem je zjištění nejzásadnějších změn, které v ní proběhly v souvislosti se vstupem do EU. Součástí práce je nastínění situace v předvstupním období a také charakteristika společné obchodní politiky EU, jejích nástrojů a vztahů se třetími státy. Věnuje se změnám obchodní politiky, jejich dopadům na zahraniční obchod a proexportní politice.
|
|
|
Arménská genocida - Aktuální otázky
Aharonjan, Elen ; Nechvátal, Martin (advisor) ; Šabacká, Yvona (referee)
Práce pojednává o aktuálních událostech spojených s arménskou genocidou v Osmanské říši v letech 1915-1923. Zaměřuje se na roli otázky genocidy v zahraniční politice Arménie i Turecka. Pro Turecko také ve vztahu se vstupem do EU. Práce zkoumá arménskou genocidu z pohledu mezinárodního práva a také otázku mezinárodního uznání arménské genocidy v posledních letech. Jsou v ní také shrnuté vztahy mezi Arménii a ČR a možné perspektivy vývoje těchto vztahů.
|
|
| |
|
|
Zahraniční politika G. W. Bushe
Veselá, Veronika ; Pešková, Vladimíra (advisor) ; Eichler, Jan (referee) ; Nováček, Jan (referee)
Základní elementy Bushovy doktríny jsou tedy politika preemptivního zásahu, který vychází z práva na sebeobranu a práva jednat unilaterálně, pokud to bude nutné k prosazení amerických zájmů. Stoupenci preemptivních zásahů říkají, že politika odstrašování předpokládá, že potenciální nepřítel je racionální stát, který nezasáhne v případě, kdyby to znamenalo jeho zničení. Tato doktrína vypadá, jako by podporovala přiměřenou reakci na revidovanou koncepci asymetrické války. Vojensky podřadné síly a povstalecká hnutí si tady nárokují právo použít normálně zakázanou taktiku, jako jsou útoky na civilní cíle a další akce zakázané válečných právem za předpokladu, že ty silnější státy jsou jím stále vázány.
|
guest ::
