|
| |
|
|
Formation of Czechoslovakia: Czech Politics and the Issue of State Territory
Bayer, Lukáš ; Moravcová, Dagmar (advisor) ; Romancov, Michael (referee)
The thesis is looking into the establishment of Czechoslovakia from the perspective of territorial claims of Czech (or more precisely Czechoslovak) policy. It deals with the period of time during World War I when the Czech politicians officially - first through Masaryk's resistance movement abroad and later (in the Spring 1917) on a domestic political scene (Austrian-Hungarian) declared their goal - to achieve independence. The end of the thesis then deals with the negotiations held at the post-war conference in Paris where it was definitely decided about fulfilment (or the opposite) of Czech territorial claims. Czech politicians aspired to establish an independent state which would be territorially larger than the actual territory inhabited by ethnic Czechs. During World War I a certain consensus was achieved as far as the basic territorial claims were concerned - Slovakia, Sub-Carpathian Ruthenia, Serbian Luzice, Czech Land within its historical borders (i.e. even the territories that were populated by Germans and mostly Polish Tesin). As for Slovakia, Sub-Carpathian Ruthenia and Serbian Luzice, these territories were populated by Slavs (therefore inhabitants ethnically close to Czechs). However, this territory was formed by non-Slavic states (Hungary and Germany) and a strong nation- liberation movement...
|
|
|
Economical aspects of the German unification. Currency union and its consequences
Doležal, Jakub ; Nálevka, Vladimír (advisor) ; Moravcová, Dagmar (referee)
Doba mezi oslavami 40. v;froci vzniku NDR a 3. rijnem roku 1990 zahmuje necely rok. V dejimich rok nemusi znamenat temer nic, na prelomu osmdesatych a devadesatych let vsak udalosti bezely mozna rychleji, nez by historikovi bylo mile. Rozpadl se povalecny system rozdelene Evropy zalozeny na soupereni dvou vzajemne nepratelskych bloku. Pfirozen)'m dusledkem tohoto rozpadu bylo sjednoceni obou nemeckych statu zavrsene 3. rijna 1990. J e pravo a povinnost historie tyto udalosti zkoumat. Presto vsak nazev diplomove prace u historika pravdepodobne vyvolava pochybnosti. Nejfrekventovanejsim terminem nasledujicich stran totiz neni napfiklad ,pad Zdi" nebo ,2+4". Je jim ,Wiihrungs, Wirtschafts-, und Sozialuion ", tedy menova, hospodarska a socialni unie zavedena mezi NDR a Spolkovou republikou k 1. cervenci 1990. Toto datum je centralnim meznikem, ktery diplomni praci rozdeluje na dve ponekud odlisne poloviny. (...) Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
German-France Relations during the Reign of Helmut Kohl and François Mitterrand
Fuitová, Veronika ; Kučera, Rudolf (advisor) ; Moravcová, Dagmar (referee)
Veronika Fuitová Vztah SRN a Francie v období vlády Helmuta Kohla a Françoise Mitterranda představoval dobu intenzivní spolupráce těchto zemí, a to zejména na poli evropské integrace. Kohl s Mitterrandem navazovali na tradici kooperace obou národů, která byla dílem Konrada Adenauera a Roberta Schumana. Tomuto smíření předcházelo dlouhé období nepřátelství, proto můžeme o poválečné době hovoňt jako o historickém zlomu v dosavadních vztazích. Klíčem k řešení situace v Evropě po druhé světové válce mělo být vytvořeníjednotné evropské organizace. Spolupráce SRN a Francie pokračovala i v následujícím období 60. a 70. let, stejnějako proces evropské integrace. Vztahy obou zemí však nebyly tak intenzivní a blízké. Co se integračního procesu týče, bývá toto obdobíoznačovánojako doba eurosklerózy. Počátek osmdesátých let a nástup Helmuta Kohla s Françoisem Mitterrandem přinesl nové oživení kooperace obou zemí, a to v oblasti hospodářské, vojenské i politické, předním polem jejich spolupráce se stala evropská integrace. Byli při tom vedeni jednak důvody pragmatickými, jednak navázali na ideje Adenauera a Schumana, kteří v ní viděli prostředek k vytvoření stabilního mírového evropského uspořádání. Svými iniciativami směřovali Kohl s Mitterrandem k posilování stávajících evropských struktur a rozšiřování spolupráce...
|
|
|
Brandt's East-Policy and Czechoslowakia 1969-1974
Novotný, Jiří ; Moravcová, Dagmar (advisor) ; Kučera, Rudolf (referee)
Die politische Fühgrung der ČSSR begann die Vorbereitungen der Verhandlungen mit der BRD auf Grund einer Weisung von Leonid Breschnew auf der Tagung des Politischen Ausschußes des Warschauer Paktes vom 20. August 1970. Bis dahin war die ČSSR einem wirksamen Druck der SED-Parteiführung ausgesetzt, die der Regierung Brandt feindlich gegenüberstand und von der Brandts Ostpolitik ständig warnte. Die Vertragsverhandlungen begannen zunächst mit Vorgesprächen, die von tschechoslowakischer Seite durch den Stellvertretenden Außenminister Milan Klusák (ab September 1971 den Stellvertretenden Außenminister Jiří Götz) und von deutscher Seite durch den Staatssekretär Paul Frank geführt wurden. Von März 1971 bis April 1973 fanden insgesammt sechs Vorgesprächsrunden statt, auf Drängen der tschechoslowakischen Seite wurde vor allem die Frage der Ungültigkeit des Münchener Abkommens zum Verhandlungsgegenstand. Der tschechoslowakische Standpunkt war, daß das Münchener Abkommen der Tschechoslowakischen Republik "unter Androhung von Angriffskrieg und Gewaltanwendung aufgezwungen wurde, daß es Bestandteil einer verbrecherischen Verschwörung Nazi-Deutschlands gegen den Frieden sei und eine schwere Verletzung der Grundregeln des Völkerrechts darstelle, und daß es deshalb von Anfang an ungültig sei, mit allen sich daraus...
|
|
|
The influence of the second Berlin crisis on the foreign policy of the Federal Republic of Germany 1958-1961
Janoušek, Petr ; Horčička, Václav (advisor) ; Kovář, Martin (referee) ; Moravcová, Dagmar (referee)
Spolkové republice Německo se v padesátých letech dvacátého století postupně podařilo zařadit mezi standardní západoevropské země. Její členství v NATO a aktivní účast na procesu evropské integrace přispěly alespoň k částečné nápravě nepříznivé pověsti Německa získané za druhé světové války. Klíčovou osobou v tomto procesu byl spolkový kancléř Konrád Adenauer, který stál na čele hlavní vládní strany CDU. Především jeho zásluhou se podařilo, že SRN začala být vnímána s respektem. Rostoucí spolupráci mezi západním státy ovšem podstatně ohrozily události tzv. druhé berlínské krize, která na rozdíl od krize první, odehrávající se v druhé polovině čtyřicátých let, neznamenala přímé ohrožení míru, ale konflikt mezi Východem a Západem tu měl spíše kabinetní a diplomatický charakter. Prvním závažným problémem při popisu druhé berlínské krize je periodizace událostí. Ve své práci se držím tradičního pojetí, které za začátek krize považuje Chruščovovu diplomatickou aktivitu z listopadu 1958 a za její konec stavbu zdi v srpnu 1961. Například Michael Lemke však svůj výklad končí až v červnu 1963, v době Kennedyho slavné návštěvy Západního Berlína. Faktem však zůstává, že stavba zdi znamenala v dějinách druhé berlínské krize zásadní přelom. Po tomto aktu se pozornost světových velmocí začala postupně přesouvat jinam. I...
|
|
|
United States of America and reunification of Germany in the years 1989-1990
Ehler, Tomáš ; Stellner, František (advisor) ; Moravcová, Dagmar (referee)
Cílem této práce je analyzovat americkou zahraniční politiku ve vztahu k německé otázce v období od nástupu nové americké administrativy prezidenta Bushe na počátku roku 1989 do uzavření diplomatického procesu sjednocení Německa na podzim 1990. Budu se věnovat hlavním problémům: Jaké faktory ovlivúovaly utváření "německé politiky" USA; jaké byly americké zájmy; zda byla zahraniční politika USA konzistentní či spíše reagovala na nečekané události; jakou roli v celém procesu hrála - do jaké míry ovlivnila postoj Francie, Velké Británie a zejména Sovětského svazu ke sjednocení, respektive členství sjednoceného Německa v NATO. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
guest ::
RSS feed.