|
|
Legal regulation of state prosecution in selected countries: Study 5.331
Babka, Tomáš ; Dupláková, Daniela ; Kavěna, Martin ; Mylková, Petra ; Pohl, Michal ; Tetourová, Eva
Studie poskytuje podrobný přehled právní úpravy státního zastupitelství ve vybraných evropských zemích (Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko a Velká Británie). Vnitrostátní právní úprava uvedených států je podrobně popsána z hlediska právního zakotvení státního zastupitelství, struktury státního zastupitelství, způsobu jmenování a odvolávání funkcionářů, vztahu státního zastupitelství k ostatním relevantním orgánům, systému řízení jednotlivých úrovní státního zastupitelství a popisu pravomocí státního zastupitelství. Informační podklad dále poskytuje přehled dostupných zdrojů pro další případné rešerše, a to nejen primárních zdrojů (vnitrostátní zákony), ale též dostupných překladů zákonů, odborných publikací i srovnávacích materiálů a publikací Evropské unie na téma právní úpravy státního zastupitelství v členských státech EU.
Fulltext:  PDF
|
|
|
Legal regulation of whistleblowing and the protection of whistleblowers in selected countries: Study 5.332
Kavěna, Martin ; Mylková, Petra ; Blížkovský, Radek ; Pelíšková, Dana
Informační podklad vychází z pojmu „whistleblowing“, který je využíván v odborné literatuře i Evropskou unii za účelem popisu situace, kdy jednotlivec poskytne nebo zveřejní informaci o tom, že dochází protiprávní či jiné (např. neetické) činnosti. Právní úprava whistleblowingu pak označuje soubor právních norem, které dopadají na takto popsanou situaci – od právní úpravy, která předepisuje způsob oznamování takových informací, až po ochranu oznamovatele (ochrana oznamovatele jako svědka, ochrana v pracovněprávních vztazích) nebo případnou odměnu pro oznamovatele. Informační podklad poskytuje přehled právní úpravy ve vybraných zemích (ČR, Irsko, Maďarsko, Nový Zéland, Slovinsko, Spojené Království, USA, SRN, Rumunsko) a dále přehled vybraných relevantních mezinárodněprávních dokumentů přijatých na půdě OSN a Rady Evropy.
Fulltext: PDF
|
|
|
Czech Republic and the System of Defence Against Ballistic Missiles (Constitutional Aspects): Study 3.061
Kavěna, Martin ; Syllová, Jindřiška
Zapojení České republiky do systému obrany proti balistickým raketám je z ústavněprávního hlediska komplikovanou záležitostí, skládající se z několika rozdílných právních úkonů. Dohoda (smlouva) o protiraketové obraně je dvoustrannou mezinárodní smlouvou, upravenou v čl. 49 Ústavy. Pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky se rozumí služební umístění specifikované součásti ozbrojených sil cizího státu nebo cizích států na území České republiky. K pojmu „pobyt“ je možno citovat důvodovou zprávu k současnému znění čl. 43 Ústavy: „Parlament vyslovuje souhlas s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Za pobyt se nepovažuje průjezd nebo přelet státního území ozbrojenými silami jiných států, proto je tato záležitost navrhována v odstavci 5 do rozhodovací působnosti vlády. Ozbrojenými silami ve smyslu rozhodovací pravomoci ústavních orgánů se rozumí vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary“. Ústava a její důvodová zpráva vykládají pojem tak, že se jím rozumí rovněž umístění vojenských zařízení jiného státu na území České republiky. Při tomto výkladu je nutno takový pobyt schválit oběma komorami Parlamentu kvalifikovanou většinou. Režim vlastního pobytu příslušníků ozbrojených sil cizího státu nestanoví usnesení Parlamentu, ale zákon. Tento zákon upravuje obecně podmínky, za nichž příslušníci cizích ozbrojených sil na území ČR pobývají. Takovým zákonem je nyní zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Podmínky pobytu stanovené zákonem jsou obvykle předem dohodnuty prostřednictvím mezinárodních smluv (nyní SOFA). Jde o smlouvu podle čl. 49 Ústavy, k jejichž ratifikaci musí vyslovit souhlas obě komory Parlamentu.
Fulltext: PDF
|
guest ::
RSS feed.