|
|
Historical geography of monastic orders in the Czech lands in the 17th and 18th centuries
Jarůšek, Karel ; Semotanová, Eva (referee) ; Hojda, Zdeněk (advisor)
A pa per is comprised of four parts. The first part "Map supplements in old prints" gives a brief analysis of the role of map supplements (and cartographic documentation in general) in the ancient cosmo- and topographic literature and informs about the essential ti tl es of this kind. The second part "Maps with religious themes in the context of the evolution of cartography in the czech territory. Present knowledge of their existence." Follows the evolution of cartographic representation in the czech territories and informs about its contents in respect of the church subject. Is also considers the development and purpose of ancient maps. The focus of the paper is represented by a catalogue of maps of religious orders. Each entry comprises of description of map's content and of a short analysis or annotation to it (e.g. data on the used graphic tools for representation of the terrain, borders, data on used symbols, on verba I contents of a map, data on annotations and appendices on a map). The last part brings a general cartographic and pictorial evaluation of the collection of rnaps. Th~ collection is not complete - it is a drawback and the autho:o :s. fully aware of it. Stili the paper is a first step in a field, which hasn't yet been followed systematica"y in specialized literature.
|
|
|
Administrative development of Pecka townlet during Carthusian era (1627-1782) based on town books
Coganová, Daniela ; Hojda, Zdeněk (referee) ; Ebelová, Ivana (advisor)
This work aims at studying and depicting a small town Pecka municipality within the time of 17th and 18th centuries, both based on the local town books. Introductory part gets the reader to know Carthusians, Pecka suzerain, as well as the Pecka domain itself and its administration. As Pecka town books have been the main archival source, its classification (accompanied by the characteristics of the town office) comes next. The core of the thesis unveils the activities of the municipality and to understand all of them, showing historical background, rules of the parish administrative and the guild system has been added as a must.
|
|
|
The phenomenon of peregrination around castle ruins in the first half of the 19th century. Edition and contentual analyse of three Karel Kramerius's travelling diaries
Kalašová, Marcela ; Hojda, Zdeněk (referee) ; Ebelová, Ivana (advisor)
V letech 1814, 1815 a 1818 podnikl Karel Kramerius (1797-1874), syn známého nakladatele a novináře Václava Matěje Krameria (1753-1808), spolu se svými přáteli Karlem Michelem či Janem Šťasným tři velké prázdninové cesty po Čechách. Cílem těchto cest byly převážně zříceniny hradů, němí svědci minulosti, kterou Karel Kramerius tolik toužil poznat. Tato práce čtenáři přináší především edici tří cestovních deníků, které si Karel Kramerius na těchto cestách psal. Kromě podrobných popisů zřícenin hradů, často provázené vlastnoruční kresbou, deníky obsahují též popisy ostatních historických objektů (zámků, klášterů, přírodních památek), krajin, průběhu cesty a příhod, které cestovatelům putování od vesnice k vesnici zpestřovaly. Při poznávání vlasti se setkávali s obrozenci, příbuznými, přáteli, i prostým lidem. Karel Kramerius vyrůstal ve vlasteneckém ovzduší, vytvořeném již probíhajícím národním obrozením, a v době počínajícího českého romantismu. Oba tyto myšlenkové proudy se promítly v jeho denících. Avšak zatímco vlastenecké cítění se rozvinulo v plné šíři, romantické vnímání zřícenin a přírody zde sledujeme zatím jen v náznacích. Edice Krameriových deníků si klade za cíl rozšířit doposud nevelkou pramennou základnu pro poznání počátků českého romantismu a především počátků romantického zájmu o hrady a jejich...
|
|
|
Henyk of Valdstein. A profile of a noble intellectual from the era preceding the battle of White mountain
Bažant, Petr ; Hojda, Zdeněk (referee) ; Šedivá Koldinská, Marie (advisor)
For historians Prague during the rule of Rudolph II is one of the most attractive periods of Czech history. At the turu of the 16th and 17th centuries, the capital of the Czech kingdom had become an important metropolis. The presence of a secular head of the Christian world attracted foreign diplomats, rich merchants, skilled craftsmen and artists from alI over Europe. For the Czech aristocracy, Prague represented a political and social centre and they built magnificent palaces. Heightened demands in lifestyle stimulated by the imperial court surroundings lead to the acceptance of late Renaissance and Mannerist ideas. Although this related mainly to the wealthiest noblemen, it also concerued the less welI-off members of the nobility who kept reconstructing their country houses into Renaissance chateaus.
|
|
| |
|
|
The diaries of Zdenka Braunerová (1873-1883)
Šámal, Martin ; Hojda, Zdeněk (referee) ; Ebelová, Ivana (advisor)
Zdenka Braunerová je v povědomí širší veřejnosti zapsána jako česká výtvarnice, malířka. Přestože sama sebe vnímala a považovala za krajinářku, významná a mnohem více ceněná je především její tvorba v oblasti knižní grafiky. Její přínos a význam pro české umění je dokonce přirovnáván k významu Boženy· Němcové pro českou literaturu. Mnohem méně je již známa skutečnost, že se jedná o první plně profesionální českou malířku. Rozhodnutí stát se nezávislou a soběstačnou umělkyní a především pak jeho realizace, však narážely na zažité představy o postavení a funkci ženy ve společnosti. Z tohoto důvodu se stala jakýmsi symbolem vzepření se proti dobovým konvencím či maloměšťáctví. V minulosti bylo napsáno mnoho biografických, umělecko-historických či populárně naučných publikací, studentských prací i odborných článků zabývajících se životem či jednotlivými aspekty života této malířky. Přesto zájem o život a dílo Zdenky Braunerové neutichá, což lze vysvětlit nejen významem této osobnosti pro českou kulturu, ale také specifičností jejího života, který stále láká k novému zkoumání a objevování nových souvislostí. Vliv na badatelský zájem má nepochybně také neuvěřitelně rozsáhlá pozůstalost rozptýlená po mnoha českých i zahraničních institucích. Toto mimořádně pestré bohatství není stále ještě zcela vytěženo a láká...
|
|
|
Czech baroque coronations
Hrbek, Jiří ; Maur, Eduard (advisor) ; Hojda, Zdeněk (referee)
The Bohemian coronations in the baroque period certainly ranked among the most significant politi cal events in the entire Habsburg monarchy in the 17th and 18th centuries. In my study, I tried to compare the coronations of Ferdinand III. (1627), of his two sons Ferdinand IV. (1646) and Leopold I. (1656) and of Leopolďs son Charles Vl. (1723). I discussed four spheres, in which we can see these events. The first one was the political sphere: after the battle on the White Mountain, Bohemia became a hereditary monarchy, so it was never more necessary for Habsburgs to deal with the Bohemian estates, when the son of the King should be coronated. But the vote of the new king was only one limitation of the King's power, another limitations, which originated from the early modem political philosophy, continued further in the baroque period. There was no responsibility to the estates, but King was responsible to the God and to this effect he took an oath during the coronation mass before the unction. When the archbishop of Prague as a consecrator was pouring the holy oil with balsam ( chrisma) on the head of the King, he received the Goď s Grace like the jewish kings of the Old Testament (David, Salomon). The coronation connected the politics with the religion and only after the unction the King could receive the...
|
|
|
Heřman Jakub Černín at Rome (1679-1680)
Tesaříková, Alexandra ; Pazderová, Alena (referee) ; Hojda, Zdeněk (advisor)
Trus thesis aims at analysing from various perspectives the Rome part of a travel diary written by Heřman Jakub Černín of Chudenice, presenting a picture of how the Grand Tour was experienced by lůmself, and assessing it in a European context. The hrst part is primarily an analysis of the sources, but it also draws attention to other related sources in the yet-to-be-explored Černín Family Arcruves. I was able to identify the scribes' hands in aU versions of the travel diary. The second part summarizes the current knowledge about Grand Tours in general, wruch is mostly found in foreign (non-Czech) books on trus issue. It also comprises extensive information about the life of Heřman Jakub Černín with extra emphasis on rus Grand Tour and the connections of the Černín family to Italy, as seen for example from the two visits paid by Heřman to rus mother Diana Marie Hippoliti di Gazoldo, who stayed in Mantua after she and her husband split.
|
|
|
Historical motives in the Czech baroque homiletic
Zilynská, Kateřina ; Maur, Eduard (referee) ; Hojda, Zdeněk (advisor)
Užívání historických motivů v českých barokních kázáních souvisí s dobovou představou o tom, že starobylá tradice je zárukou kvality. V kázáních pronesených v klášterech se to projevuje poukazy na zakládací legendy těchto řádových domů, do centra pozornosti se tedy dostávají předchůdci barokního osazenstva kláštera. Ostatní posluchači takové promluvy, kteří nebyli stejně vzdělaní jako místní mniši a někteří ani nedokázali číst, mohli díky historizujícímu kázání slyšet o příslušných (pseudo )historických událostech vůbec poprvé v životě. Role kazatele jako zprostředkovatele výsledků bádání učených mnichů pro ostatní je zřetelná zvláště tehdy, čerpal-li z rukopisných latinskojazyčných podkladů. Na druhou stranu známe i případy, kdy autor promluvy využil svého vystoupení k propagaci knížky o dějinách daného místa, která byla sepsána právě se zřetelem k lidovému čtenáři.
|
|
|
Catherine of Zerotin, née of Wallenstein, on Trebic and Cervena Lhota (1568 - 1637). Edition of correspondence
Tibitanzlová, Radka ; Hojda, Zdeněk (referee) ; Ebelová, Ivana (advisor)
První zmínka o Kateřině ze Žerotína, rozené z Valdštejna, se objevila v odborné literatuře roku 1839 v Jungmannově Slovníku česko-německém, kde Jungmann citoval slovo "vašnostiný" a jeho použití uvedl na příkladu Kateřinina dopisu z roku 1631. Dále o Kateřině učinil poznámku archivář Markrabství moravského Vincenc Brandl, který v roce 1866 napsal, že " ... 22. června 1614 se Karel starší ze Žerotína počtvrté oženil a vzal si vdovu po Smilu Osovském z Doubravice a na Třebíči Kateřinu z Valdštejna."I Ve druhé polovině 19. století získalo Františkovo muzeum v Brně čtyři svazky rukopisů od neznámého dárce, které pocházely z třebíčského archivu. Jedním z nich byly "všelijaké listy v kopiářích nepojmenované , ,,2 pam. Později se ukázalo, že touto "nepojmenovanou paní" je Kateřina ze Žerotína, rozená z Valdštejna. Dopisy z let 1631 a 1633-1635 byly ale pouhým zlomkem její kdysi velmi rozsáhlé korespondence. V letech 1894 a 1895 vydal edici těchto dopisů František Dvorský.3 Se jménem Kateřiny z Valdštejna se lze setkat také v edicích dopisů Karla staršího ze Žerotína od Františka Dvorského a Vincence Brandla.4 Další zmínky se o ní objevily v díle Petra Chlumeckého o Karlovi starším ze Žerotína,5 v Riegrově slovníku naučném6 a postupně také v publikacích zabývajících se šlechtickou genealogií - za všechny lze uvést...
|
guest ::
