|
|
Estate of composer Jan Hanuš
Havlík, Vojtěch ; Douša, Eduard (referee) ; Slavický, Milan (advisor)
V predchozim zhodnoceni chronologie vzniku Hanusovych skladeb jsem se snazil naznaCit, ze Hanusovo dilo lze z tohoto hlediska rozelenit do etyr zakladnich obdobi. Prvnim z nich je obdobi od konce 30. let do konce let 40. DruM a treti obdobi maji stejne, zhruba dvacetilete trvani: druM od 50. do konce 60. let a tretf od 70. do konce 80. let. Posledni, etvrte obdobi zaCina v 90. letech a konCi Hanusovou smrti v roce 2004. K tomuto rozvrstveni lze najit paralelu co se tyee vyraznych historickych udalosti. Roky 1948, 1968 a 1989 zhruba odpovidaji vyse zminenemu easovemu rozeleneni Hanusovy tvorby. Dale jsem se snazil naznacit, ze v Hanusove dile existuji tfi vyrazne zanrove celky, kterymi jsou symfonie, mse a jevistni dila. Tyto skladby tvofi v ramci sveho zanru do jiste miry uzavreny cyklus a navle jednotlive skladby techto zanrovych celku vytvareji mezi sebou skupiny svazane nejen dobou vzniku, ale i spolecnym "myslenkovym zakladem". Obe tyto skutecnosti, tedy jak celky v ramci jednotlivych zanru, tak skupiny casove pfibuznych skladeb ruznych zanrUjsou samotnym Hanusem na ruznych mistech proklamovany. Domnivam se, ze lze hovofit 0 vylucnem postaveni, ktere maji tyto skladby v ramci celeho Hanusova dila. Vedle techto skladeb stoji v Hanusove tvorbe dye kvantitativne rozsahle zanrove skupiny skladeb - a to jsou...
|
|
|
Didactic interpretation of the piano sonatas of Ludwig van Beethoven
Kljunič, Bojana ; Herden, Jaroslav (advisor) ; Douša, Eduard (referee) ; Hons, Miloš (referee)
For a concept of the so-called didactic interpretation of Beethoven's sonatas based on a didactic analysis of this work which could become a model usable also in other cases, where the a im will be an optimum style realization of not only these basic series of works of piano literature - both in education of piano players and in receptive forms of musical education. The presented concept of didactic analysis and interpretation is based on an objective structural analysis based on knowledge of historical, biographical and other connections. A special position is occupied by those attributes which can be explained by the language of music theory: harmony, counterpoint, music forms and music tectonics. The reason is the fact that just these disciplines were in their classical theoretical form as well as in their pedagogical application constituted on the basis of a reflection of work of Vienna classics, especially L. van Beethoven. Doctoral thesis is based on three large chapters
|
|
|
Concert and recording dramaturgy of the Czech philharmonie orchestra in the years 1948-1968 in context of the contemporary music scene
Němečková, Milena ; Douša, Eduard (referee) ; Slavický, Milan (advisor)
Historická kapitola orchestru Ceské filharmonie, kterou se zabývá tato práce, zacíná už v roce 1945. V ríjnu tohoto roku podepsal Edvard Beneš Dekret prezidenta republiky c. 129 o zestátnení Ceské filharmonie. Od této chvíle hradí náklady na provoz orchestru stát a Ceské filharmonii se tak dostává stálé jistoty financního zabezpecení. K dalšímu významnému zlomu došlo v roce 1948, nekolik mesícu po únorovém komunistickém puci - tehdejší šéfdirigent Rafael Kubelík odchází do emigrace. V sezóne 1948 - 1949 se vedení ujal Václav Neumann, 20. ríjna 1950 byl na místo šéfdirigenta jmenován Karel Ancerl, který na tomto míste setrval až do roku 1968, kdy také on zvolil odchod do zahranicí. Jak je na první pohled zrejmé, historie orchestru svými mezníky do znacné míry odráží spolecensko-politický vývoj v tehdejším Ceskoslovensku a jeho zásadní prelomy. Proto má svou logiku vymezit období, které nás bude zajímat, roky 1948 - 1968. S výjimkou prvních dvou let vyplnuje tuto etapu vedení Karla Ancerla. Literatura se shoduje, že Ancerlovým hlavním prínosem bylo proniknutí orchestru na mezinárodní pódia a repertoárové oživení - predevším z okruhu skladatelu 1. poloviny 20. století, z okruhu skladatelu moderny. Dodejme, že tehdy se ve vetšine jednalo o skladatele žijící. Celá Ancerlova éra se odehrávala v dobách nejtužšího...
|
|
|
Journal "Hudební rozhledy" in the years 1948-1973
Sůvová, Vladimíra ; Douša, Eduard (referee) ; Slavický, Milan (advisor)
Ve své diplomové práci se budu zabývat časopisem Hudební rozhledy v letech 1948 - 1973. I když navazoval na tradici jiných hudebních periodik, měl v těchto letech monopolní funkci propagátora hudební kultury v laické i odborné veřejnosti (další významnější časopis byl založen až v roce 1969, a to Opus musicum v Brně). Proto jeho prostřednictvím lze dokumentovat i společenský vývoj a jeho dopad na kulturní dění. Z toho důvodu se ve své práci nezabývám pouze obsahovou a formální stránkou Hudebních rozhledů, ale sleduji i širší kulturně-politické souvislosti. Například přímý vliv vládnoucí politické moci na profesní organizaci skladatelů a jejím prostřednictvím i na jednotlivé tvůrce. Proto jsem považovala za nutné alespoň v základních obrysech naznačit historický vývoj vymezeného období. Je to důležité z toho důvodu, že měnící se politické podmínky měly bezprostřední vliv na hudební kulturu a přirozeně také na obsahové zaměření časopisu. V Hudebních rozhledech se dostávalo prostoru těm, kteří se přizpůsobovali a komponovali díla, jež odpovídala duchu doby. Přestože šlo ve velké míře o skladby, které zazněly třeba jen jednou a jejich autoři jsou dnes již zapomenuti, dostávalo se jim velmi příznivých hodnocení. Je zajímavé sledovat, jak se se změnami politického klimatu měnila i tvář Hudebních rozhledů a své, i...
|
|
|
František Picka; a Significant Author of Spiritual Music from the Turn of the 19th and 20th century
Drahovzalová, Dagmar ; Herden, Jaroslav (referee) ; Douša, Eduard (advisor)
František Picka, český skladatel přelomu 19. a 20. století, varhaník, sbormistr, dirigent, ředitel kůru, korepetitor, výborný hráč z listu a vynikající doprovazeč, byl všestrannou hudební osobností, která ve své době mnoho znamenala. Jeho skladby, ať už církevní či světské, se hrály a vydávaly. Postupem doby se na něj vlivem politických a hospodářských událostí (konec 1. světové války, vznik Československé republiky) zapomnělo, a stal se tak neprávem opomenutým skladatelem. Hlavním cílem mé práce je přiblížit život, osobnost a duchovní tvorbu Františka Picky a představit jeho kompoziční styl, hudební řeč, přínos pro hudební a duchovní život minulý i současný. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Aspects of tradition and innovation in D. Milhaud's string quartets nos. 1-9
Solodovnikova, Tatiana ; Gabrielová, Jarmila (advisor) ; Havlík, Jaromír (referee) ; Douša, Eduard (referee)
Restoration of a whole picture of a musicallife of the XX century and a multilaterally research of activity and creativity of the personalities forrning music's unique shape, help to better understand the music progress. It is also necessary to study and to compare an extensive musical material, in particular of chamber music, the compositions of the different composers in a genre of string quartet. Many works are devoted to life and activity of D. Milhaud (1892-1974) as one of the most prominent French composers of the first half of the XX century, but not all his heritage was studied in detail. The genre of string quartet can be a subject for extensive research because it is the most important part of the work of this composer within years 1912-1951 and consequently that string quartet reflects the composer's style. Insufficient interest in Milhauďs chamber music in the academic literature is connected with necessity to appreciate at the certain stage the leading genres of his work, such as an opera, a ballet, a cantata, a symphonic music; thereby Milhauďs quartets are not unequivocally valued in academic literature. The mam subject in this dissertation is a question of tradition and innovaton in Milhauďs quartets Nos. 1-9 written in a fairly long period of Milhauďs life in years 1912- 1935, based on the...
|
|
|
The historical influences of Petr Eben's music
Menoušek, Radek ; Slavický, Milan (advisor) ; Douša, Eduard (referee)
Jako námět pro svou rigorózní práci jsem zvolil téma "Vl i vy historické hudby v tvorbě Petra Ebena", neboť v jeho kompozičním jazyce dochází k pozoruhodné symbióze prvků archaických s moderním vyjadřováním. Napojení hudebního myšlení Petra Ebena na rozsáhlou oblast historické hudby je sice všeobecně známou věcí, avšak dosud nebyla pojednána v odpovídající šíři a úplnosti (o problematice liturgického uplatnění citátů v jeho dílech nemluvě). Nejdříve bych rád předeslal, že jsem měl k Ebenově tvorbě jistý osobní vztah již před záměrem zpracovávat toto téma, protože jsem jednak řadu jeho děl provedl coby interpret, a také jako skladatel mám svým kompozičním stylem velice blízko k jeho hudební řeči. Trvalým zdrojem inspirace je mi také fenomén gregoriánského chorálu či historická hudba 17. - 18. století. I z tohoto hlediska je mi Ebenův kompoziční jazyk tak blízký ... Je třeba připomenout, že sice některé kapitoly již byly součástí mé diplomové práce, ale i ty jsem tu rozšířil a dále rozpracoval (zcela nově přibyly např. pasáže, týkající se gregoriánského hymnu "lam lucis orto sidere", v úvodu finální věty symfonie Noční hodiny apod.). Soustředil jsem se především detailněji na ty hudební plochy, jež jsou pro moji práci relevantní (např. partie obsahující historické prvky, techniky či citáty). V Ebenově tvorbě...
|
|
|
Czech organ music from 1945 to 1970
Kolářová, Táňa ; Douša, Eduard (referee) ; Slavický, Milan (advisor)
Tato diplomová práce se zabývá skladbami českých skladatelů pro sólové varhany v letech 1945 - 1970. Těžištěm práce jsou biografické přehledy o vybraných autorech, charakteristika jejich skladatelských profilů a vývoj jejich kompoziční práce včetně příkladů jejich děl, a poté především analýzy jejich varhanních skladeb, vybraných z výše uvedeného časového okruhu. Skladatelé jsou řazeni podle data vzniku těchto skladeb. Tam, kde jsou v rámci pojednání o jednom autorovi zahrnuty analýzy několika jeho děl, jsou řazeny chronologicky. v Jde tedy o tato díla těchto skladatelů - Dvě fantazie a Ctyři preludia Miloslava Kabeláče, Ciaccona a Passacaglia quasi toccata najméno Bach Miloše Sokoly, Fresky a Invokace Klementa Slavického, Nedělní hudba a Laudes Petra Ebena, Vigilie Bohuslava Martinů, Cesta ticha Luboše Sluky, Musica aspera Miloslava Ištvana, Relief Luboše Fišera a Hallelujah Marka Kopelenta. Jednotlivé analýzy se týkají formálního členění díla, melodiky a výběru tónů, tématickomotivické práce, harmonie, rytmické stránky, dynamického vývoje a v neposlední řadě práce s barvou zvuku. Výběr rejstříků je ponechán bez komentáře, jelikož skladby mnohdy nemají předepsané registrační údaje, nebo jsou naznačené pouze obecně a je tedy na vůli interpreta, jakou registraci zvolí. Některá z děl v sobě nesou určité...
|
|
|
Prague ensembles of contemporary music between 1990-2004
Škarda, Robert ; Douša, Eduard (referee) ; Slavický, Milan (advisor)
Na soudobou vážnou hudbu je v dnešní dobe nahlíženo jako na okrajový fenomén, který vetšinová spolecnost nijak nereflektuje. Hudební život masove ovládají produkty nonartificiální hudby, které jsou rízeny tržním mechanismem nabídky a poptávky. Tato situace zpusobuje, že vážná hudba jako taková, spolecne s moderním jazzem a alternativními hudebními žánry, stojí sama o sobe v pozadí povedomí hudební verejnosti. Soudobá hudba pak predstavuje v oblasti vážné hudby další pomezí. Skladatelé v dnešní dobe komponují z vlastních vnitrních potreb spíše pro sebe a pro budoucnost než pro své bezprostrední okolí. Nové kompozice nevznikají z tlaku sociální poptávky, ale z vnitrního presvedcení skladatele. Velké symfonické, oratorní ci operní partitury nemají v dnešní koncertní praxi príliš šancí na provedení, pokud se nejedná o konkrétní objednávku urcitého telesa. Temito znaky je znacne zrelativizován vztah skladatele a nové tvorby smerem k posluchacum, nebot nove vznikající skladby, pokud se je podarí provést, nacházejí pouze omezený okruh recipientu. Práve izolovanost a omezenost možnosti zprítomnovat novou tvorbu ohrožuje soudobou hudební tvorivost nejvíce. Není divu, že si skladatelé pomáhají vlastními silami. Po roce 1989 zacínají zakládat vlastní komorní soubory, kde svou tvorbu mohou prezentovat a konfrontovat s...
|
|
|
The string quartets of Iša Krejčí
Kvasnička, Libor ; Slavický, Milan (advisor) ; Douša, Eduard (referee)
Práce se snažila zachytit rozmanitost Krejčího hudebního vyjadřování a jeho původní přínos pro českou tvorbu předválečné i poválečné doby. Při zkoumání kompoziční práce se dospělo zejména k zajímavým motivickým souvislostem nejen mezi smyčcovými kvartety navzájem, ale i symfoniemi, na které dostupná literatura nepoukazuje; vidíme tedy, že Iša Krejčí dokázal vedle všeobecně zdůrazňovaného klasicizujícího nádechu, hravosti i humoru ve svých kompozicích přemýšlet a hudební materiál zkoncentrovat do pevné formové struktury. Některé otázky, na které zde už nezbyl prostor a čas, však stále zůstávají otevřeny. Jednak by bylo určitě (z důvodů některých zjištěných motivických souvislostí) zajímavé hlubší porovnání s dalšími jeho díly (zejména se symfoniemi), případně i podrobnější srovnání neoklasických impulsů u většího množství smyčcových kvartetů vzniklých v českých zemích; jednak podrobnější pohled na styčné body kompoziční práce Iši Krejčího s některými francouzskými autory (kromě některých autorů pařížské Šestky by si zasluhovalo porovnání třeba s některými díly méně známého autora Jeana Francaixe), zejména pokud jde o motivickou práci a harmonickou složku.
|
guest ::
