|
|
Sacred Choir Music by Vít Clar
Konečná, Jolana ; Slavický, Tomáš (advisor) ; Douša, Eduard (referee)
- 48 - 9. RESUME Bakalářská práce je zaměřena na život a dílo Víta Clara. V práci byly použity ukázky ze sborové duchovní tvorby, byly shrnuty kompoziční prostředky. V závěru práce je zhodnocení vybraných skladeb z hlediska interpretačního. Pozornost byla věnována významným českým osobnostem současnosti v české hudební pedagogice posledních desetiletí. Nemalou překážkou byl stav pramenů a nedostatek dohledatelných materiálů, stejně tak i čekání na zpracování notové pozůstalosti. Naopak byly potěšitelné postřehy a odpovědi kolegů a Clarových studentů, zejména jejich milé vzpomínky na nezapomenutelného skladatele a pedagoga. Tato práce je věnována památce Víta Clara im memoriam. 9. RESUME This thesis focuses on the life and work of Vít Clar. It presents some examples of sacred music for choir and summarizes Clar's musical composition elements. The last chapter evaluates selected compositions from the interpretation point of view. This text also pays attention to significant Czech personalities in contemporary musical education of several past decades. Work on this thesis was considerably hampered by the poor conditions of resources and the lack of available materials as well as by the duration of Clar's score estate's processing. On the other hand, observations and answers of Clar's colleagues and students,...
|
|
|
Music in art competitions at the Olympic Games 1912-1948
Langer, Miroslav ; Douša, Eduard (advisor) ; Herman, Josef (referee)
The Olympic art competitions played an important role in building the relations between art and sport in the first half of the 20th century. Although they have been forgotten since then, they have directly influenced the present look of the Olympic games and their artistic and cultural dimension. Beyond several exemptions, the competitions in the field of music were rather afflicted by the lack of quality. Czechoslovakia participated in the art competitions for the first time in 1932 after several independent and individual attempts, and then it took part again in 1936 and 1948 before the competitions were abandoned, with the organizational level improved year-by-year. Thanks to composers Josef Suk, Jaroslav Křička and Jan Kapr and their works, that differed from each other, Czechoslovakia recorded several important successes including two Olympic medals.
|
|
|
The estate of Luboš Fišer
Hájek, Jonáš ; Havelková, Tereza (advisor) ; Douša, Eduard (referee)
This thesis presents the estate of the composer Luboš Fišer (1935-99). The catalogue of a significant part of his estate, and a detailed list of compositions based thereon, form the core of the thesis. The preceding accompanying text formulates and reflects on various problems connected with the processing of the estate and the related factual account. Apart from the general description of the fund it brings up a range of new issues, namely the issues of notation from external manifestations and textual problems to the notation analysis; it also deals with contemporary reception and with the transformations of the tonal material. Thus, it critically examines various aspects of Fišer's works for concert hall, laying aside the question of style which has already been answered.
|
|
|
Jindřich Feld's chamber music for flute in context of the Czech postwar flute output
Dohnalová, Denisa ; Douša, Eduard (referee) ; Slavický, Milan (advisor)
Skladby pro flétnu sólové, komorní či koncertantní tvoří v díle Jindřicha Felda (1925 - 2007) významnou a početnou skupinu. Je to 42 skladeb, které vznikaly během celého skladatelova tvůrčího období počínaje rokem 1954, kdy byl napsán Koncert pro flétnu a orchestr, až do doby téměř současné. Poslední nově vzniklé skladby jsou z roku 2005 (Sonatina pro pikolu a klavír, Koncertní hudba pro flétnu, violu, harfu a smyčce), v roce 2006, tedy v předposledním roce života, ještě skladatel upravil jedno ze svých dřívějších děl Trio pro hoboj, klarinet a fagot (1987) na Trio pro flétnu, klarinet a fagot. V celém díle Jindřicha Felda tedy nalezneme pět skladeb pro sólovou flétnu, čtyři skladby pro flétnu (nebo pikolu) a klavír, dvě skladby pro flétnu a kytaru či harfu, sedm skladeb pro více dechových nástrojů (z toho dva dechové kvintety), deset skladeb pro několik různých nástrojů (včetně jednoho nonetu) a šest skladeb koncertantních. Nepřehlédnutelnou skupinu tvoří též skladby instruktivní a dětské sbory s účastí flétny. Literatura zabývající se flétnovými skladbami Jindřicha Felda není příliš početná a její značnou část tvoří absolventské a diplomové práce na českých konzervatořích a HAMU v Praze. Tyto práce se zaměřují více na interpretaci, mají spíše kompilační charakter a pokud obsahují analýzu některé skladby,...
|
|
|
Czech compositions for string orchestra 1945-1968
Popelka, Jan ; Douša, Eduard (referee) ; Slavický, Milan (advisor)
Tvorbě pro smyčcový orchestr dosud muzikologická literatura nevěnovala přílišnou pozornost. Nejenže neexistuje žádná práce sledující námi vymezený časový výsek, ba nepodařilo se najít žádnou studii, která by se věnovala jakémukoli historickému úseku tvorby pro toto obsazení, a to jak u nás, tak v zahraničí. Ani slovníková hesla neuvádí smyčcový orchestr jako specifický druh souboru, ačkoli takové soubory existují. Faktem ovšem je, že řada skladatelů zanechala ve svém odkazu dílo určené smyčcovému orchestru, jen málokterý autor se však tomuto druhu tvorby věnoval soustavněji. Historii tvorby pro smyčcový orchestr lze přitom sledovat hluboko do minulosti nejen po linii serenády až k Mozartově Malé noční hudbě, v pozadí lze tušit také renesanční zálibu v jednotné barvě nástrojových rodin. Kromě Mozartovy serenády patří k často hraným skladbám určeným pouze pro smyčce Bachův třetí Braniborský koncert či Corelliho Vánoční Concerto grosso, nicméně nás zajímá smyčcový orchestr spíše v době, kdy je již konstituován orchestr symfonický. Tedy v době, kdy skladatelova rozhodnutí pro užití smyčcového orchestru je vědomou volbou založenou na požadavku jednotné barvy a zvukově kompaktního tělesa či komornějšího zvuku a nebo na objednávce konkrétního tělesa. Ke klasickým dílům 19. století patří zejména Čajkovského...
|
|
|
Catholic liturgical music in Prague 1948-1962
Nováková, Marcela ; Douša, Eduard (referee) ; Slavický, Milan (advisor)
Podmfnky pro fungovanf liturgicke hudby v Cechach se v dusledku mistupu komunisticke diktatury vyrazne lisily od situace v demokratickych zemfch. Skladatele komponujfci liturgickou hudbu se museli vyrovnavat s absenci fungujfci infrastmktury cfrkevnf hudby, s absenci platformy, kterou by jim poskytlo prostredf strednfch ci vysokych hudebnfch skol, s nedostatkem profesionalnfch chramovych hudebnfku a s celkovou posluehacskou nechutf pfijfmat nove kompozicnf postupy. Navfc riskovali rUzne formy postihu ze strany statu (viz s. 8-11). Pro liturgickou hudbu autorU zijfcich v demokratickych zemfch je v tomto obdobf pffznacne hledanf noveho vyrazu. Prevlada linearita, inspirace gregorianskym choralem ve smyslu komponovanf v duchu gregorianskeho choralu, vznikajf liturgicke skladby komponovane s vyuzitfm serialnfch postupu (viz s. 8). Pro mesni ordinaria a propria ceskych autoru JSou ve vymezenem obdobi charakteristieke inspirace gregorianskym choralem (i ve smyslu citatu), renesancnf vokalnf polyfonii Rfmske skoly, ceskymi duchovnfmi pfsnemi a pastorelami ze 16.-18. stoletf. Vetsf cast skladeb je neoklasicka (zvlastnf skupinou jsou vanocni pastoralnf mse s lyrickym vyznenfm, diatoniekou harmonif instmmentovane pro skupinu dechovych nastroju, smycce a varhany). DaiSi definovatelnou skupinou jsou adventnf a postni...
|
|
|
Activities and dramaturgy of the Prague symphony orchestra in the period 1965-1976
Šílová, Tereza ; Douša, Eduard (referee) ; Slavický, Milan (advisor)
Tato práce si klade za cíl zmapovat působení a dramaturgii Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK v letech 1965 - 76. Vzhledem ke skutečnostem, které budou v práci dále objasněny, nelze očekávat přesnou statistickou výpověď, jde spíše o nastínění tendencí, jak hudebních, tak politických, které v daném období pronikaly do tvorby repertoáru orchestru. Časové rozmezí bylo vybráno na základě historické skutečnosti, konkrétně funkčních období dvou ředitelů orchestru. První tři sezóny vedl Symfonický orchestr FOK dr. Jiří Hlaváček, ty následující řídil doc. Ivan Řezáč. Ač byl každý z nich ve funkci rozdílně dlouhou dobu, pokusím se v závěru, na základě zde uvedeného materiálu, o mírné srovnání funkčních období obou ředitelů. Určitým mezníkem v tomto období je rok 1968, a to nejen díky výše uvedené výměně ředitelů, ale převážně z pohledu politického. Jako zásadní moment naší historie určoval vývoj kultury a pro tuto práci je zajímavý náhled před a poté. Pro vymezení hranic této studie je nutné objasnit pojem Koncertní jednatelství. To vzniklo v roce 1962 pro lepší organizaci koncertů a sladění všech ostatních aktivit. Kromě koncertů samotného orchestru organizovalo komorní abonentní cykly, ke kterým se pokoušelo angažovat co největší počet tehdejších souborů, či sólistů. Tato práce se však soustředí...
|
|
|
Miroslav Venhoda, New singers of madrigals, Prague madrigalists and new compositions written for these ensembles
Zichová, Jitka ; Douša, Eduard (referee) ; Slavický, Milan (advisor)
Do sveho zkoumani jsem zahrnula skupinu skladeb, ktere vyrazneji ovlivnily repertoar soubom Novi pevei madrigalu a komorni hudby a posleze Prazsti madrigaliste. Tuto skupinu tvofi mnou vytvoreny vyber deseti skladeb, ktere svym vznikem pokryvaji obdobi od roku 1957 az roku 1979, tedy obdobi, kdy se soubor zmenil z komorniho poloprofesionalniho sboru s poctem kolem trieeti zpevaku na komorni soubor asi deseticlenne skupiny zpevaku a nekolika instrumentalistu. Vyber skladeb byl krome vyznamne roli v repertoaru soubom dan do jiste miry i dostupnosti notoveho materialu. Celou tuto velmi mznorodou skupinu otevira Starodcivne carovcini milemu od Petra Ebena z roku 1957. Tato kantata pro tri zenska sola a smiSeny sbor patri k autorovym ranym skladbam, ve kteryeh byl inspirovan renesancnimi teehnikami a truverskou pisnL Take volbou textu se vraei do historie, zhudebiiuje zde stary valassky lidovy text 0 milostnem zaklinani. Skladba je podle textu formalne clenena a objevuji se zde stare skladebne teehniky, jako kvintove organum na zacatku skladby nebo kadenee uzivane v hudbe 16. stoleti v solovyeh partiich. Casti solove a sborove jsou rozdeleny i podle obsahu textu. DalSim dilem v poradi podle doby vzniku jsou Madrigaly 0 case PavIa Borkovee z roku 1958. Jde 0 cyklus smisenyeh ctyrhlasyeh a capella sbom na slova...
|
|
|
Estate of composer Jan Hanuš
Havlík, Vojtěch ; Douša, Eduard (referee) ; Slavický, Milan (advisor)
V predchozim zhodnoceni chronologie vzniku Hanusovych skladeb jsem se snazil naznaCit, ze Hanusovo dilo lze z tohoto hlediska rozelenit do etyr zakladnich obdobi. Prvnim z nich je obdobi od konce 30. let do konce let 40. DruM a treti obdobi maji stejne, zhruba dvacetilete trvani: druM od 50. do konce 60. let a tretf od 70. do konce 80. let. Posledni, etvrte obdobi zaCina v 90. letech a konCi Hanusovou smrti v roce 2004. K tomuto rozvrstveni lze najit paralelu co se tyee vyraznych historickych udalosti. Roky 1948, 1968 a 1989 zhruba odpovidaji vyse zminenemu easovemu rozeleneni Hanusovy tvorby. Dale jsem se snazil naznacit, ze v Hanusove dile existuji tfi vyrazne zanrove celky, kterymi jsou symfonie, mse a jevistni dila. Tyto skladby tvofi v ramci sveho zanru do jiste miry uzavreny cyklus a navle jednotlive skladby techto zanrovych celku vytvareji mezi sebou skupiny svazane nejen dobou vzniku, ale i spolecnym "myslenkovym zakladem". Obe tyto skutecnosti, tedy jak celky v ramci jednotlivych zanru, tak skupiny casove pfibuznych skladeb ruznych zanrUjsou samotnym Hanusem na ruznych mistech proklamovany. Domnivam se, ze lze hovofit 0 vylucnem postaveni, ktere maji tyto skladby v ramci celeho Hanusova dila. Vedle techto skladeb stoji v Hanusove tvorbe dye kvantitativne rozsahle zanrove skupiny skladeb - a to jsou...
|
|
|
Didactic interpretation of the piano sonatas of Ludwig van Beethoven
Kljunič, Bojana ; Herden, Jaroslav (advisor) ; Douša, Eduard (referee) ; Hons, Miloš (referee)
For a concept of the so-called didactic interpretation of Beethoven's sonatas based on a didactic analysis of this work which could become a model usable also in other cases, where the a im will be an optimum style realization of not only these basic series of works of piano literature - both in education of piano players and in receptive forms of musical education. The presented concept of didactic analysis and interpretation is based on an objective structural analysis based on knowledge of historical, biographical and other connections. A special position is occupied by those attributes which can be explained by the language of music theory: harmony, counterpoint, music forms and music tectonics. The reason is the fact that just these disciplines were in their classical theoretical form as well as in their pedagogical application constituted on the basis of a reflection of work of Vienna classics, especially L. van Beethoven. Doctoral thesis is based on three large chapters
|
guest ::
