|
|
Forgotten Carinthian Photographers
Golob, Rok ; Scheufler, Pavel (advisor) ; Silverio, Robert (referee)
Photography is one of the media of mass reproduction of the artwork in the era of industrial society, accompanying one of the most unpeacefule time in the history. My master degree work follows the developement of photography in Carinthia from the end of 19th century up to the 1996 in the light of historical, political, social changes and the development of photographic artisanship. Following the work of local photographers as Ferdinand Andreiz, Franc Chovník (1881 ? 1971), Stanko Chovník, (1927), Maks Dolinšek (1910 ? 1987), Maks Kunc (1930 - 1997), Dr. Hans Harpf (1866 ? 1938) I found some technically and thematically excellent photographic works, but I also stated their basic tendence to document static views of Carinthia rather than its stormy history.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Romani Theme in Czech Photography
Kubíčková, Dora ; Musilová, Helena (advisor) ; Silverio, Robert (referee) ; Grygar, Štěpán (referee)
Romani people have been a popular subject of Czech photography, mainly the documentary one. This theme is very attractive both by its exoticism and availability. The focus was mainly in the research of sources. We targeted the photographers of the twentieth and twenty-first centuries for whom this theme was crucial - whether they dealt with it on a long-term basis or it appeared in just one of their series.
|
|
|
EMPIRE
Babuščák, Ladislav ; Pospiszyl, Tomáš (advisor) ; Silverio, Robert (referee)
The subject-matter of this bachelor thesis, is a film by an American artist Andy Warhol called EMPIRE, which I subjected to a detailed analysis from a formal and significant stand point. The following chapters elucidate the EMPIRE in various connections with a film medium, it´s history, it´s link with a state of an American society, but also in connection with other artists or particular art works. Analysis of this movie is interconnected with hypothesis and contemplations over possible meanings, or symbols of the film.
|
|
|
David LaChapelle
Malý, Jan ; Silverio, Robert (advisor) ; Ptáček, Josef (referee)
In my work i am engaged at life and work of american photographer David Lachappelle. In first part i compare Lachappelle creation accordingly along mode and portrait with historical connections in photography. I present him in the kontexts with american popculture and his progress from childhood to present. I describe his character of his work, style how he forms his style. And how he edge in portraiture celebrities.
In second part i occupy one´s mind after "samet" revolution prograssion of czech society and accesion of popculture in to the film, theatre and media. Follows his biography in which i describe Lachappelle progress - effect of his mother and his illness.
His life in studies to meet with Andy Warhol.
And start of his career upon this day. His actual work. I have there collage contains as in-person bearings, tact, all over himself ingress to creation and life. I was finding causes about facts, who these pictures are rised and who is that, who made these pictures.
|
|
|
Média ve válce
Jarlbro, Olof ; Silverio, Robert (advisor) ; Kolář, Viktor (referee)
Existence médií ve válce se lišila od konfliktu ke konfliktu. Během Vietnamské války měla média největší vliv dopodud v dějinách fotografie. Tak vznikla první TV válka. Rozsáhlé mediální pokrytí změnilo postupně verejný názor na Vietnamskou válku, US armáda později obviňovala média za ztráty ve Vietnamu. Když US armáda napadla Grenadu, kvůli tomu jak "selhala" média ve Vietnamu, byl ostrov zcela uzavřen. Tisk vyvolával a tvořil problémy pro americkou vládu silou. Když US armáda napadla Panamu, již poučena z předchozích chyb, dovolila médiím "nahlédnout" do války, způsobem jakým vyhovovalo armádě. Během války v Perském zálivu, tento postup byl vylepšen. Vylepšena cestou, že se z ní stala první válka v přímém přenosu. Dovolila obyčejným lidem dívat se na válku, tak jak se dívají na footbalový nebo hokejový zápas. I když byla válka, která se vysílala živě v TV, diváci viděli jenom to co vyhovovalo armádě. Třetí Balkánská válka vytvořila nový druh mediálního pokrytí "Journalism with attachment", tisk se stává subjektivním (zaujatým), rozhoduje se co je špatně, a co je dobře. Genocida v Rwandě, tisk byl na místě, ale zanedbal událost. Následky této války vytvořily značnou epidemii Cholery v Zaiře, média znovu selhala, místo toho aby ukázala divákovi skutečný politický problém, ukázala zainteresovanost v humanitární krizi. Mezinárodní komunita odpověděla rychlou pomocí, ale vlastně pomohla viníkům, kteří zavinili tuto válku. Konflikt, který vznikl v Kongu neměl téměř žádnou odezvu v médiích, a důvod? Důvodů bylo pár, Kongo je země považována za méně vyvinutou , a chyběl mediální zájem o tuto část světa, k tomu hrozba únosu žurnalistů nechala konflikt v Kongu bez mediálního pokrytí, i když tento konflikt měl větší následky než druhá světová válka. Válka v Iraku má obrovskou mediální hodnotu, ale kvůli značně vysokýmu riziku pro žurnalisty, fotografie pořízené amatéry jsou mnohem důležitější.
|
|
|
Američané
Mulla, Atdhe ; Kolář, Viktor (advisor) ; Silverio, Robert (referee)
Názorem, který čiší z téměř každého článku nebo recenze, týkající se knihy fotografií Roberta Franka "Američané" je, vedle mnoha dalších názorů ten, že jeho dílo nese silné politické poselství. Takové tvrzení se ale zdá být nedostatečně rozpracované a neodkazuje na žádný konkrétní politický princip nebo konkrétní téma, kterého by se měla daná práce snad týkat. Domnívám se, že jedním z důvodů je snaha vyhnout se spojování s politickými filozofiemi nebo ideologiemi, z nichž je nejprominentnějším komunismus, na které je v USA z historického hlediska nahlíženo jako na nebezpečné a bývají veřejně diskreditovány. To bylo silným trendem obzvláště v padesátých letech, kdy se v Americe v období studené války odehrávaly pod vedením senátora Johna McCarthyho téměř inkvizitorské kongresové výslechy, jejichž účelem bylo označit visačkou kajýkoli vůči společnosti silný kritický názorový proud, mezi ně komunismus ve své podstatě rozhodně patřil. Frank měl tu možnost tento trend zakusit na vlastní kůži při svém fotografování. V závodech Ford Motor v River Rouge v Michiganu se jeden z dozorců obával, že by mohl být komunistou. Ale Rober Frank není komunista. Pokud má tedy mít Frankov dílo politický význam, je nezbytné nastínit některé z politických principů, které se v jeho obrázcích objevují nebo jsou jimi posilovány. Jeho kritika společnosti se odehrává za použití ztvárněných kritických vyobrazení a jejich vyjádření. Politická kontroverze "Američanů" tedy přichází v důsledku skutečnosti, že současné způsoby vyjadřování, diktované redakčními radami, mají jasný politický princip; tedy udržovat a posilovat současný status quo. Politická kontroverze Frankova díla je výzvou k tomu, aby byl znovu důkladně Přehodnocen již zažitý obraz Ameriky jako úspěšného a prosperujícího druhu reality, plné neomezených možností a Frank s tím začíná v samotném jádru lidské zanedbanosti, v každodenním životě. V první kapitole této diplomové práce v krátkosti pojednávám o převládajícím kulturním kontextu v Americe dvacátého století a pnutí, která ji formovala. Ve druhé kapitole využiju Karla Marxe, Herberta Marcuse, Maxe Webbera abych mohl nastínit převládající politickou opozici daného statusu quo vytvořeného kapitalismem, konzumismem a třídní společností. Ne snad proto, že by Robert Frank svým dílem něco takového zamýšlel, ale proto, abych ukázal směr, jakým by mohlo vést politické šetření vyvolané "Američany". V rámci toho podrobím v poslední kapitole analýze to, jak mohou Frankovy obrazy doplňovat myšlenky prezentované ve druhé kapitole a zjistím, jak tyto myšlenky prispívají k daným obrazům a nakoli se vztahují k poměrům jednadvacátého století.
|
guest ::
