|
Vliv chemického znečištění na kontaminaci a kvalitu biotických složek ekosystémů
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha ; Volka, Karel
Úkol A: Vzorkování. Podle plánu odběru vzorků bylo odebráno 72 vzorků mechu Pleurozium Schreberi a Hylocomium splendes, 72 vzorků jehličí smrku ztepilého (Picea abies), 54 směsných vzorků mokré depozice s částí suché depozice (bulk), 60 vzorků trvalého travního porostu (jetel, vojtěška), 54 vzorků pšenice ozimé a 12 vzorků pylu. Úkol B: Analýza vzorků a uložení dat do databáze. Těžké kovy (Cd, Pb, Hg, Zn, Cu, Ni, As), polychlorované bifenyly (PCB), organochlorové pesticidy a příbuzné sloučeniny (OCP), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), polybromované difenylethery (PBDE), syntetické analogy pižma, alkylfenoly. Úkol C: Zajištění návaznosti výsledků a metrologická služba. Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků v ovzduší, stanovení organochlorových pesticidů v oleji/tuku, stanovení organochlorových pesticidů a polychlorovaných bifenylů v rostlinném oleji, stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků v olivovém oleji. Úkol D: Správa databáze. Úkol E: Zhodnocení trendů ve vývoji zatížení sledovaných lokalit. Expertní posouzení dat. Multivariační analýza dat. Modelování. Analýza pozemních měření vybraných znečišťujících látek.
|
|
Diverzita makrozoobentosu v toku ovlivněném vyústěním vyčištěné odpadní vody z ČOV
SOUKUPOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit diverzitu makrozoobentosu na podélném profilu Živného potoka, který protéká městem Prachatice a je do něj vyústěn výtok z městské ČOV. Byly prováděny odběry na 4 profilech- C, U, E a R, každý v pěti různých datech během roku 2015. Na základě determinace a stanovení početnosti a biomasy byl spočten saprobní index a Shannon-Wienerův index diverzity. Biomasa ani početnost společenstva makrozoobentosu se statisticky významně nelišila mezi jednotlivými odběrovými profily. Naopak hodnoty saprobního indexu a indexu diverzity se mezi lokalitami statisticky významně lišily (p < 0,05). Nejvyšší průměrné hodnoty početnosti a biomasy makrozoobentosu bylo dosaženo nad výtokem z ČOV v profilu U (2068 ? 1712 ind.m-2), naopak nejnižší průměrné hodnoty početnosti byly zjištěny v profilu E pod výtokem z ČOV (925 ? 781 ind.m-2), biomasa společenstva makrozoobentosu byla nejnižší v profilu R (4,25 g.m-2). Saprobní index se pohyboval v hodnotách 1,55 - 2,32 odpovídajících betamezosaprobitě, což nám o toku vyjadřuje, že se jedná o mírně až středně organicky znečištěnou vodu. Index diverzity byl nejvyšší v kontrolním profilu C (H´= 2,59), naopak v následujícím profilu U, který se nacházel ve městě nad ČOV, byl nejnižší (H´= 1,52).
|
|
Vliv chemického znečištění na kontaminaci a kvalitu biotických složek ekosystémů
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha ; Volka, Karel
Úkol A: Vzorkování. Na základě výsledků předchozího projektu bylo zvoleno šest okresů, jejichž míra reprezentace území České republiky byla ověřena řadou předběžných studií. Pardubice, Praha-západ, Strakonice, Uherské Hradiště, Žďár nad Sázavou, Chrudim. Úkol B: Analýza vzorků a uložení dat do databáze. Realizace odběrů terestrických matric, tj. pšenice, travního porostu, mechu, jehličí a atmosférické depozice, dále pylu, ryb a sedimentů. Sledované analyty: Těžké kovy (Cd, Pb, Hg, Zn, Cu, Ni, As), polychlorované bifenyly (PCB), organochlorové pesticidy a příbuzné sloučeniny (OCP), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), polybromované difenylethery (PBDE), syntetické analogy pižma, alkylfenoly. Úkol C: Zajištění návaznosti výsledků a metrologická služba. Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků v ovzduší a vzorku sedimentu. Úkol D: Správa databáze. Úkol E: Zhodnocení trendů ve vývoji zatížení sledovaných lokalit. Kriteria fuzzy shlukování. Úkol F: Vývoj nových metod hodnocení obsahu škodlivin v ekosystémech. Aplikace pasivních vzorkovačů jako nástroj pro odhad bioakumulačního potenciálu akutně toxických xenobiotik. Stanovení obsahu polybromovaných difenylů v rybách z Labe a Vltavy.
|
|
Zhodnocení rybářského managementu pstruhového revíru Svitava 4
Mareš, Lukáš
Diplomová práce se zabývá problematikou zhodnocení hospodaření na pstruhovém revíru Svitava 4. Hlavním cílem je porovnání stavu rybího společenstva oproti stavu při posledním průzkumu v letech 2003-2004 a vyhodnocení hospodářské evidence v desetileté řadě (úroveň rybářského tlaku, výše dosahovaných úlovků a vysazování násad hospodářsky významných druhů). Ichtyologický průzkum byl proveden v letním období roku 2014 na čtyřech lokalitách pstruhového revíru Svitava 4. Pomocí moderních přístrojů byly zjištěny topografické údaje jednotlivých lokalit a stanoveny základní fyzikálně-chemické parametry vody. Odlov byl proveden pomocí elektrického agregátu. Po zjištění plastických znaků byly ryby vráceny zpět do revíru. Průzkum prokázal výskyt 8 rybích druhů z 5 čeledí. Abundance rybího společenstva se pohybovala na jednotlivých lokalitách v rozmezí 338-1633 ks.ha-1, biomasa 53,6-199,2 kg.ha-1. Rybí společenstvo předmětného toku zaznamenalo od posledního průzkumu výrazné změny. Značný pokles početnosti zaznamenala především populace lipana podhorního.
|
|
Diagnostický význam stanovení protilátek proti klíšťové encefalitidě
CHADTOVÁ, Marie
Diagnostický význam stanovení protilátek proti klíšťové encefalitidě Bakalářská práce je zaměřena na sérologickou diagnostiku klíšťové encefalitidy a na její význam. Data byla získána na Pracovišti virologie Laboratoře lékařské mikrobiologie, Centrální laboratoře, Nemocnice České Budějovice a.s. v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014. Práce je členěna do dvou částí, teoretické a výzkumné. Teoretická část zahrnuje historii onemocnění a popis výskytu a šíření viru. Jako první popsal pravidelně se opakující výskyt onemocnění, které pojmenoval "Epidemische akute Meningitis serosa", rakouský lékař Hans Schneider v roce 1931. Ruskými vědci byl virus způsobující toto onemocnění prokázán v roce 1937. Na území Československé republiky byl virus poprvé prokázán v roce 1947 zásluhou pražských virologů MUDr. Františka Gallii a MUDr. Josefa Rampase. První záchyt viru byl z Berounska, další pak na Vyškovsku MUDr. Krejčím. V následujících letech byl virus klíšťové meningoencefalitidy izolován také v dalších evropských zemích. Domněnku, že přenašečem viru na člověka je klíště, potvrdili Dr. Rampas a Dr. Gallia průkazem viru přímo z klíšťat Ixodes ricinus nasbíraných na Berounsku. V roce 1951 byl v okolí východoslovenského města Rožňava poprvé popsán přenos viru alimentární cestou z mléka infikovaných laktujících ovcí. K nákaze může dojít i při laboratorní práci s materiálem obsahujícím virus. Virus klíšťové encefalitidy je součástí rodu Flavivirus a řadí se do čeledi Flaviviridae. Jsou to obalené RNA viry s kubickou symetrií. Virové částice mají kulovitý tvar o velikosti 50 až 60 nm. Skládají se z nukleoidu (obsahuje nukleovou kyselinu), proteinové kapsidy a obalu. Obal tvoří lipidová dvojvrstva. Onemocnění klíšťovou encefalitidou je přenášeno klíšťaty. Přirozeným rezervoárem viru ve volné přírodě jsou drobní hlodavci. Po přisátí klíštěte virus vstupuje ze slinných žláz klíštěte do kůže a podkožního vaziva, kde dochází k jeho primárnímu pomnožení. Poté je virus přes lymfatický systém přenesen do krevního řečiště. Tento stav odpovídá první fázi onemocnění. Druhá fáze onemocnění je provázena sekundární virémií, pomnožením viru ve tkáních a napadením centrálního nervového systému. Inkubační doba je uváděna 7 až 14 dnů. První stádium probíhá pod obrazem lehké virózy, s teplotami, bolestmi svalů a celkovou únavou. Trvá 1 až 2 dny, maximálně 6 dnů. Následuje dočasné zlepšení bez příznaků (přibližně jeden týden) a poté se může objevit druhá fáze onemocnění, která jeví jako meningitida, meningoencefalitida nebo myelitida. Léčba je symptomatická. Pro zmírnění obtíží se podávají antipyretika, analgetika, případně antiemetika, často se doporučuje antiedematozní terapie. Základem protiepidemických opatření je zdravotní výchova obyvatelstva a očkování, od osmdesátých let minulého století je dostupná vakcína. Laboratorní virologická diagnostika zahrnuje přímý a nepřímý průkaz. Mezi metody přímého průkazu patří izolace viru na zvířatech a tkáňových kulturách nebo průkaz virové RNA metodou PCR. Nepřímým průkazem je stanovení protilátek proti viru metodou ELISA, hemaglutinačně inhibičním testem, komplement fixační reakcí, virus neutralizačním testem, nepřímou imunofluorescencí. Cílem bakalářské práce bylo stanovení protilátek proti klíšťové encefalitidě ve vzorcích od pacientů metodou ELISA. V předkládané práci byly zhodnoceny výsledky vyšetření vzorků zaslaných na Pracoviště virologie Nemocnice České Budějovice, a.s. během kalendářního roku 2014 a význam stanovení protilátek pro diagnostiku onemocnění a posouzení stavu imunity po vakcinaci. Byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza předpokládala, že stanovení protilátek metodou ELISA má v laboratorní diagnostice klíšťové encefalitidy významnou úlohu. Na základě celkového počtu zaslaných vzorků od 1264 pacientů je možné tvrdit, že toto vyšetření má pro lékaře, indikující testování přítomnosti protilátek IgM a IgG proti viru klíšťové encefalitidy, velký význam jak pro správnou
|
|
Návratnost úlovků na pstruhových revírech v povodí horní Vltavy
ŠMÍD, Pavel
Návratnost úlovků na pstruhových revírech je důležitým ukazatelem rybářského obhospodařování. Na pstruhových revírech byly v minulosti stanoveny zarybňovací povinnosti uvedené v dekretech o užívání revíru. Plánovité zarybňování má vhodně doplnit skladbu původních rybích společenstev v revíru s dlouholetou platností. Cílem práce bude posoudit podle rybářských statistik úroveň obhospodařování revírů ukazatelem návratnosti úlovků v ks i hmotnosti, ale i podle složení hodnotných a doplňkových, případně škodlivých druhů ryb. Užitečné informace vyplývají i z rybářského tlaku (návštěvnosti) na rybářských revírech. Důležitými charakteristikami jsou také členitost revíru, počet migračních překážek, průtok vody, typ dna u břehů, členitost toku, úkrytová kapacita, vegetační doprovod apod. Proto bude účelné rozdělit posuzované revíry v povodí horní Vltavy i podle těchto charakteristik v horské a podhorské zóně jižních Čech. Závěr práce bude obsahovat návrh opatření směřující ke zlepšení obhospodařování pstruhových revírů.
|
|
VLIV KOMUNÁLNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ NA RYBY ŽIJÍCÍ V MALÉM TOKU
HORA, Vojtěch
Hlavním cílem této práce bylo posouzení ovlivnění ryb žijících v Živném potoce cizorodými látkami vstupujícími do toku přes ČOV Prachatice. Jako indikátorový organismus byl zvolen pstruh obecný (Salmo trutta m. fario). Odlov ryb byl proveden v roce 2012 pomocí elektrického agregátu ze tří lokalit. Celkem bylo odloveno 36 ryb. Následně byla u odlovených ryb provedena analýza vzorků krve a tkání pomocí vybraných biomarkerů (vitellogenin a EROD). Dále byla provedena analýza tkání ryb a analýza vzorků vody na přítomnost vybraných cizorodých látek. Koncentrace vitellogeninu v krevní plazmě samců ryb byla v kontrolní lokalitě nulová, ve znečištěných lokalitách se průměrná koncentrace pohybovala od 275 do 573 ng.ml-1. V krevní plazmě samic byla koncentrace vitellogeninu nejnižší v lokalitě pod ČOV (7 185 823 ng.ml-1). V ostatních lokalitách byla průměrná koncentrace v rozmezí 9 250 302 - 11 614 177 ng.ml-1. Aktivita jaterních detoxikačních enzymů (EROD) byla nejvyšší ve znečištěných lokalitách, v rozmezí 63,9 - 87,4 pmol.mg-1protein.min-1. V kontrolní lokalitě byla aktivita minimální (5,4 pmol.mg-1protein.min-1). Výsledkem stanovení vybraných cizorodých látek v tkáních ryb (játra) a ve vodě je suma všech detekovaných farmak. V tkáních ryb byla suma všech detekovaných farmak v rozmezí 20,8 - 138,8 ng.g-1. Ve vodě byla suma všech detekovaných farmak v rozmezí 0,07 - 3,00 g.l-1. Nejvyšší hodnoty byly opět naměřeny ve znečištěných lokalitách. Z výsledků provedených analýz vyplývá, že v Živném potoce pod Prachaticemi přítomné koncentrace cizorodých látek negativně ovlivňují přítomné organismy.
|
| |
|
Quantitative binding of different analogues of vancomycine to D-Ala-D-Ala using surface plasmon resonance
Černá, Ivana ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Kubíček, Vladimír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Titul, jméno, příjmení kandidáta: Ivana Černá Titul, jméno, příjmení školitele: Drª María José Hernáiz Gómez-Dégano Doc. Ing. Barbora Szotáková, PhD. Název diplomové práce: Kvantitativní vazba různých analogů vankomycinu na D-Ala-D-Ala za použití povrchové plasmonové resonance Tato diplomová práce pojednává o interakcích glykopeptidových antibiotik: teicoplaninu; MDL 63,246; mideplaninu; BI 397 (dalbavancin); A 40926 a vancomycinu s dipeptidem D-Ala-D-Ala. Pro tato antibiotika byly stanoveny a optimalizovány podmínky HPLC analýzy. Pro výzkum vazby uvedených antibiotik na bakteriální stěnu byly připravovány a zkoušeny samotvořící vrstvy (SAM) různých vlastností a různé délky řetězce, prezentující D-Ala-D-Ala. Výsledky dokazují, že nejvhodnější způsob přípravy SAM je inkubace čipu přes noc v etanolovém roztoku alkanthiolu. Nejvhodnější pro studium interakce antibiotikum - D-Ala-D-Ala je SAM tvořena osmiuhlíkovým řetězcem a s několika polyethylenglykolovými skupinami na druhé straně, zakončené karboxylovou skupinou. Na tomto povrchu jsme provedli měření interakcí. Všechny zkoumané glykopeptidy mají k povrchu vyšší afinitu než vankomycin, zvláště BI 397 - dalbavancin.
|
|
Stanovení vzájemných vazeb mezi mozkovými strukturami
Klimeš, Petr ; Hlinka,, Jaroslav (oponent) ; Krajča,, Vladimír (oponent) ; Halámek, Josef (vedoucí práce)
Lidský mozek je tvořen vzájemně propojenými populacemi nervových buněk, které formují anatomicky i funkčně oddělené struktury. Pro studium fyziologie a patologie lidského mozku je zcela zásadní znát, jak jsou tyto struktury propojeny a jak se mezi nimi šíří informace. Publikované metody na detekci vzájemných vazeb se velmi často omezují pouze na analýzu povrchového EEG, pracují s vymezeným počtem kontaktů a nezachycují dynamický vývoj konektivity při kognitivních procesech nebo při různých stavech vědomí. Současně nepopisují konektivitu patologických částí mozku, jejíž analýza by mohla zásadně přispět k výzkumu a léčbě dané patologie. Cílem této práce je návrh metodiky a následná analýza časového průběhu vzájemných vazeb mezi mozkovými strukturami z intrakraniálního EEG. Analyzovány jsou fyziologické procesy v průběhu kognitivní stimulace, a lokální konektivita patologických částí epileptického mozku při klidu a spánku. Výsledky přinášejí nové poznatky v oblasti základního výzkumu fyziologie lidského mozku, kterých bylo dosaženo pomocí inovativního postupu, jenž kombinuje metody konektivity a výpočty výkonů EEG signálů. V druhé části práce je analyzována lokální konektivita epileptického ložiska (SOZ). Výsledky popisují funkční oddělení SOZ od okolní tkáně a mohou přispět do klinické praxe léčby epilepsie.
|
host ::
