Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18,345 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.47 vteřin. 

Antimicrobial activity of cobalt bis(dicarbollide) aminoderivatives
Kvasničková, E. ; Masák, J. ; Šícha, Václav
We carried out experiments focused on the determination of the antimicrobial acitivity of selected representatives of cobalt bis{dicarbollide) aminoderivates. lt was proved, that studied yeast strain C. parapsilosis DBM 2165 is not sensitive to the cobalt bis{dicarbollide) or its aminoderivatives. Gram-negative bacteria P. aeruginosa B-59188 is weakly susceptive to cobalt bis(dicarbollide), but no significant inhibition of growth by cobalt bis(dicarbollide) aminoderivatives was observed. The highest effect on inhibition of microbial growth was confirmed in the case of gram-positive bacteria 5. aureus. This observation demonstrates the real possibility of using these substances in the treatment of infection caused by gram-positive bacterial strains.

Časová náročnost základních ošetřovatelských postupů
SOUMAROVÁ, Iveta
Na odděleních v nemocničním zařízení se denně provádí velké množství ošetřovatelských postupů. Tato bakalářská práce ve své teoretické části představuje dvacet základních postupů. Cílem práce bylo zjistit nejčastější ošetřovatelské postupy a zmapovat jejich časovou náročnost. Pro realizaci cíle byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu. Technikou sběru dat bylo měření časové náročnosti deseti jednotlivých ošetřovatelských postupů. Ty byly vybrány proto, že jsou prováděny nejčastěji. Tyto postupy byly pozorovány na interním a chirurgickém oddělení Nemocnice České Budějovice. Na obou odděleních probíhalo prvotní pozorování 3 dny. Z celkového počtu bylo vybráno 10 nejčastějších ošetřovatelských postupů shodných obou oddělení. Zastoupení výkonů bylo hodnoceno chí-kvadrát testem v kontingenční tabulce. Dále se na každém oddělení zvlášť doba provedení každého z deseti nejčastějších výkonů desetkrát změřila, a to od přípravy po úklid pomůcek. Časy byly zprůměrovány a prezentovány spolu se směrodatnými odchylkami. Shoda či rozdíl v časové náročnosti byla statisticky otestována pomoci F testu a T testu, kdy použitá hladina významnosti se rovná 5%. Výzkumný soubor tvořily sestry a pomocný ošetřovatelský personál. Výsledky jsou prezentovány v grafech a tabulkách. Významně se na jednotlivých odděleních lišily tyto postupy: podáváni léků per os, podávání stravy, odběr venózní krve a měření tlaku krve. Zjištěná časová náročnost a četnost jednotlivých výkonů mohou sloužit jako podklad pro zdůvodnění počtu členů personálu.

Komunikace zdravotníků s rodiči dětského pacienta
ŽÁKOVÁ, Nikola
Teoretická část bakalářské práce je rozčleněna do jedenácti kapitol. První kapitola se zabývá definicí komunikace. V kapitole druhé popisujeme druhy komunikace. Popsána je zde komunikace verbální a neverbální. Třetí kapitola pojednává o komunikačních dovednostech sestry, čtvrtá potom o komunikaci sestry s dětským pacientem. Pátá kapitola popisuje základy komunikace sester s rodiči dětského pacienta. Šestá kapitola je věnována situaci, v níž sestra komunikuje s rodiči hendikepovaného a umírajícího dítěte. V sedmé kapitole sledujeme komunikaci sestry na dětském oddělení. Osmá kapitola upozorňuje na specifika dětského oddělení. Devátá kapitola pojednává o komunikaci jako součásti ošetřovatelské péče. A v poslední kapitole je popsán průběh hospitalizace dítěte a jeho rodiče. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Část teoretická je popsána výše, v části empirické jsou popsány výsledky výzkumného šetření. Cíle a výzkumné otázky Prvním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak sestra komunikuje s rodiči dětského pacienta. Dalším z cílů bylo prozkoumat, zda rodič rozumí informacím podaných sestrou, a cíl třetí se zaměřil na chyby, které může udělat sestra při komunikaci s rodičem dětského pacienta. Výzkumné otázky: 1.Jakým způsobem sestra komunikuje s rodičem dětského pacienta? 2.Jakým způsobem sestra podává informace rodiči dětského pacienta? 3.Jak rodič dětského pacienta hodnotí srozumitelnost informací podaných od sestry? 4.Jaké sestra dělá chyby v komunikaci s rodiči dětského pacienta? Metodika Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumného šetření, která byla realizována formou rozhovorů. Druhá použitá metodika v této práci se nazývá zúčastněné pozorování. Potřebná data k první části šetření byla získána prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s rodiči hospitalizovaných dětí. Rozhovory byly vedeny na základě předem připravených otázek. V případě potřeby byl rozhovor doplněn dalšími otázkami. Prostřednictvím rozhovoru bylo zjišťováno, jak probíhal příjem dítěte na dětské oddělení, jaké informace dostali rodiče ohledně vyšetření dítěte, a celkový dojem ze sester na oddělení. Rodičů jsme se dotazovaly na verbální i neverbální komunikaci sester. Na závěr sami popsali, jaké shledali chyby v komunikaci a chování sester. Druhá část výzkumu proběhla na dětském oddělení anonymní nemocnice. Zde jsme sestry hodnotily verbální a neverbální komunikační dovednosti sester. Výzkumný soubor Výzkumný soubor k první části výzkumného šetření tvořilo sedm matek dětí hospitalizovaných na dětském oddělení. Matky byly hospitalizované v různých nemocnicích v České republice. Výzkumný soubor k druhé části výzkumného šetření, který byl veden technikou pozorování, tvoří šest všeobecných sester zaměstnaných na dětském oddělení státní nemocnice. Sestry byly zvoleny náhodně. Jsou rozdílného věku, mají odlišnou délku praxe a jiné vzdělání.

Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).

Cystická fibróza a výživa
PECHOVÁ, Jana
Název bakalářské práce je ,,Cystická fibróza a výživa." Cystická fibróza je dědičné chronické onemocnění. Je charakterizována jako dysfunkce chloridových kanálků v organizmu. Projevem cystické fibrózy je velké množství hlenu v dýchacím a trávicím ústrojí diagnostikovaných. Tuto nemoc řadíme ke skupině velmi vzácných onemocnění. V České republice touto nemocí trpí menší procento obyvatel. Při tomto onemocnění je pro její nositele prioritní dodržovat doporučené stravovací návyky. Zlepšuje se tak prognóza nemoci a pacienti mohou vést plnohodnotný život. Dodržováním doporučených stravovacích návyků a stravovacích režimů se zabývá tato bakalářská práce. Již z názvu práce vyplývají její dané základní cíle. Jedním z cílů bakalářské práce je zjištění, zda děti trpící cystickou fibrózou mohou konzumovat všechny dostupné potraviny, zda mají speciální požadavky na kvalitu a úpravu potravin. Druhým velmi důležitým cílem bakalářské práce je vyhodnocení jídelníčku daného vzorku lidí, kteří trpí tímto vzácným dědičným onemocněním. Pro objektivitu výzkumu byli v této bakalářské práci jako výzkumné vzorky vybráni čtyři respondenti ve věku 3-18 let. Na základě vyhodnocení jejich týdenního jídelníčku, dotazníkového šetření vedené s jejich rodiči i jimi samotnými a řízeného rozhovoru bude zjištěno, zda děti dodržují všechny zásady daného doporučeného stravovacího režimu. V teoretické části je pracováno s názory odborníků zabývajících se nemocí cystická fibróza velmi důkladně. Jejich zkušenosti ukazují na důležitost správně navrženého jídelníčku a na dodržování správných stravovacích zásad a režimů. Tyto poznatky jsou pak plně využívány v praktické části bakalářské práce. Závěry z diskuze mohou být využity v praktické pracovní činnosti nutričních terapeutů, kteří se ve své praxi s dětmi nemocnými cystickou fibrózou mohou setkat.

Some Robust Distances for Multivariate Data
Kalina, Jan ; Peštová, Barbora
Numerous methods of multivariate statistics and data mining suffer from the presence of outlying measurements in the data. This paper presents new distance measures suitable for continuous data. First, we consider a Mahalanobis distance suitable for high-dimensional data with the number of variables (largely) exceeding the number of observations. We propose its doubly regularized version, which combines a regularization of the covariance matrix with replacing the means of multivariate data by their regularized counterparts. We formulate explicit expressions for some versions of the regularization of the means, which can be interpreted as a denoising (i.e. robust version) of standard means. Further, we propose a robust cosine similarity measure, which is based on implicit weighting of individual observations. We derive properties of the newly proposed robust cosine similarity, which includes a proof of the high robustness in terms of the breakdown point.

Využití (nano)oxidů pro stabilizaci kovů a metaloidů v kontaminovaných půdách
Michálková, Zuzana ; Komárek, Michael (vedoucí práce) ; Luke, Luke (oponent)
Hlavním cílem předkládané dizertační práce bylo zhodnocení potenciálu vybraných (nano)oxidů Fe a Mn pro stabilizaci kovů a polokovů v kontaminovaných půdách. Výzkum byl zaměřen především na tři materiály - komerční nanomaghemit (Fe III) a nanomagnetit (Fe II,III) a nově syntetizovaný amorfní oxid Mn (AMO). Hlavním cílem práce bylo poskytnout komplexní pohled na vybraná stabilizační činidla, přičemž důraz nebyl kladen pouze na jejich přímý vliv na mobilitu kontaminantů, ale též na jejich stabilitu a transformace v půdním prostředí, spolu s vlivem na půdní mikroorganismy a vyšší rostliny. Nejprve byly u testovaných materiálů zjištěny jejich adsorpční vlastnosti. V tomto případě se jako nejúčinnější ukázal AMO, který za daných experimentálních podmínek vykazoval o 1 až 2 řády vyšší adsorpční kapacity než Fe III a Fe II,III. Míra adsorpce As(V) na AMO se zvyšovala se zvyšujícím pH, což je v případě AMO způsobeno jeho vysokým pHzpc (8,1) a vyšší rozpustností při nižších hodnotách pH. Dále byl sledován vliv aplikace (nano)oxidů na mobilitu kovů a polokovů v půdě a další fyzikálně-chemické vlastnosti. Zde se AMO opět prokázal jako nejúčinnější činidlo pro snížení mobilní frakce Cd, Cu, Pb, Zn a As. Aplikace činidel Fe III a Fe II,III měla naproti tomu jen minimální či žádný efekt. Aplikace AMO dále vedla ke zvýšení půdního pH spojeného s rozpouštěním samotného materiálu a nežádoucí degradací půdní organické hmoty. Při studiu transformací (nano)oxidů v půdním prostředí byl na povrchu AMO identifikován nově vzniklý MnCO3, zatímco na povrchu Fe III a Fe II,III nebyly pozorovány žádné významné změny. Vzhledem k tomu, že pozorovaná formace MnCO3 byla spojená se vzrůstem stability AMO, byly uměle připraveny částice AMO pokryté vrstvou MnCO3 (SM-AMO). Přestože SM-AMO prokázal v půdě menší hmotnostní ztrátu než AMO, stabilizační účinnost byla u obou materiálů téměř stejná. Rozdíly ve složení povrchů u obou materiálů v čase klesaly, neboť na povrchu AMO docházelo k precipitaci MnCO3, zatímco povlak na SM-AMO se postupně rozpouštěl. Při zjišťování vlivu na půdní organismy AMO účinně podpořil půdní mikrobiální aktivitu, zatímco v případě Fe III a Fe II,III nebyly pozorovány žádné významné změny. AMO byl též schopen snížit koncentrace Cd, Pb a Zn přijaté slunečnicí (Helianthus annuus L.), eliminovat symptomy fytotoxicity Zn a zvýšit výnos biomasy. Na druhou stranu byly ve tkáních slunečnice zaznamenány toxické koncentrace Mn uvolněného z aplikovaného AMO. V závislosti na výsledcích této práce tedy doporučujeme aplikace AMO do kontaminovaných neutrálních až alkalických půd. Dále byly před nedávnem připraveny různé typy kompozitních sorbentů na bázi AMO a biocharu a v současné době je v přípravě polní experiment zaměřený na stabilizaci Cd, Pb, Zn a As v kontaminované půdě pomocí studovaných stabilizačních činidel. Výsledky této práce vyzdvihují důležitost použití komplexního experimentálního přístupu zahrnujícího všechny složky půdního systému při studiu nových stabilizačních činidel.

Vliv vodního deficitu na obsah energie jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů listové zeleniny
Šimůnková, Petra ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Česká, Jana (oponent)
Práce je věnována vlivu vodního deficitu na tvorbu sušiny a fotosyntetickou akumulaci energie u jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů rostlin. Jako vybraný pokusný materiál byly zvoleny rostliny špenátu setého (Spinacea oleracea), odrůda Matador a novozélandský špenát (Tetragonia tetragonioides). Rostliny špenátu setého a čtyřboče rozložité byly pěstovány v nádobách o velikosti 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A, křemičitého písku (2:1) sklenících FAPPZ ve dvou variantách. Jedna varianta byla kontrolní a druhá vystavená stresové reakci. Kontrolní varianta byla zalévaná po celou dobu pokusu 50 ml vody 2x za týden. Stresovaná varianta byla zalévaná po přepichování a po 6. odběru až do konce pokusu. U rostlin byla v průběhu ontogenetického vývoje sledována hmotnost sušiny jednotlivých rostlinných orgánů. V sušině byl metodou spalné kalorimetrie sledován obsah fotosynteticky akumulované energie. Obsah netto energie byl zjišťován suchým spalným adiabatickým kalorimetrem LAGEST MS 10A. Ze získaných výsledků vyplývá, že rostliny čtyřboče (tzv. novozélandského špenátu) mají 2x vyšší nárůst hmotnosti sušiny oproti špenátu. Kontrolní rostliny čtyřboče mají v porovnání s rostlinami rostoucími ve vodním deficitu vyšší hmotnost o 25,5 % (123 mg). Obdobně vyšší hmotnost kořenů vykazují kontrolní rostliny (41 mg) v porovnání se stresovanými rostlinami (40 mg). Kontrolní rostliny špenátu měly vyšší hmotnost nadzemní biomasy o 19,5 % v porovnání so stresovanými rostlinami (43 mg). Kořeny kontrolních rostlin měli nižší hmotnost v porovnání s se stresovanou variantou o 2960 mg. Z výsledků dále vyplývá, že rostliny čtyřboče mají vyšší hmotnost sušiny kořenů a nadzemní biomasy v porovnání s rostlinami špenátu. Spalné teplo bez popelovin bylo u nadzemní biomasy kontrolních rostlin čtyřboče ve výši 15,96 kJ.g-1 a u rostlin stresovaných 14,93 kJ.g-1 . V případě rostlin špenátu byl obsah energie kontrolních rostlin 14,98 kJ.g-1 a u stresovaných 14,21 kJ.g-1. Spalné teplo bez popelovin kořenů kontrolních rostlin čtyřboče bylo o 1.11 kJ.g-1 vyšší než u rostlin stresovaných (13,19 kJ.g-1). V případě rostlin špenátu byl obsah energie kořenů kontrolních rostlin 11,90 kJ.g-1 a u stresovaných 11,72 kJ.g-1 . Na základě měření byly potvrzeny mezidruhové rozdíly v reakci na vodní deficit a sledované charakteristiky. Z měření vyplynulo, že rostliny špenátu jsou citlivější na působení vodního deficitu v porovnání s rostlinami čtyřboče, který je tolerantnější. Dále z měření vyplynulo, že existují rozdíly v množství sušiny a hodnotách spáleného tepla v závislosti na působení vodního deficitu.

Vliv pohlaví na růst a utváření zádového svalu u prasat
Fáberová, Gabriela ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zadinová, Kateřina (oponent)
Vliv pohlaví na růst a utváření zádového svalu u prasat Souhrn Cílem bakalářské práce, je zjištění vlivu pohlaví na růst a utváření zádového svalu u prasat. Růst je jeden ze základních jevů charakterizující živý organismus. Vytváří se při něm z neživé hmoty, hmota živá. Množství tělesné hmoty není stálé, v průběhu života se výrazně mění. V raném postnatálním období roste rychleji kostra oproti svalstvu a tuku, poté dochází k rychlejšímu nárůstu svalstva a v posledním postnatálním období, označovaném jako dospělost dochází k tučnění. Při hodnocení růstu má významný vliv pohlaví. U prasat se běžně vykrmují vepříci a prasničky. V současnosti se začíná uvažovat o výkrmu kanců, či o imunokastrátech. U těchto zvířat lze vlivem rozdílné hormonální činnosti očekávat rozdílné ukládání svaloviny a tuku. Cílem této práce bylo objasnění vlivu pohlaví na utváření a růst zádového svalu u prasat. Testováno bylo celkem 72 kusů prasat. Prasata byla ustájena po dvojicích v kotcích a dle pohlaví rozdělena na vepře, kance, imunokance a prasnice. Tato subpopulace zvířat genotypu DanBred byla, rozdělena na 1/4 (18ks) kanečků nekastrovaných (K), 1/4 (18ks) kanečků hormonálně kastrovaných (I), 1/4 (18ks) vepříků (V) a 1/4 (18ks) prasniček (P). Průměrná živá hmotnost prasat při zahájení pokusu byla 28,5 kg, přičemž test probíhal do průměrných 107 kg živé hmotnosti. Po celou dobu výkrmu byla prasata krmena KKS ad-libitně. V průběhu testu byla v týdenních intervalech sledována individuální živá hmotnost, výška hřbetního tuku v místě A, B, hloubka svalu v místě A, B a celkový celkoví podíl svaloviny u všech kategorii prasat. Z dosažených výsledků vyplývá, že na růst a utváření dlouhého zádového svalu pohlaví vliv má. Při porovnávání hmotnosti v daném období, docházíme k závěru, že s přibývajícím věkem se rozdíl mezi prasničkami a imunokastráty zvětšoval. Nejlépe rostli imunokanci, prasničky na tom byly podobně, akorát byl u nich růst z fyziologického hlediska ukončen dříve. Nejvyšší nárůst tuku i svalů měřeno v místě A a B, se vyskytoval u vepřů u prasnic můžeme pozorovat zvyšující se nárůst tuku s ohledem na dobu, ve které jsou ve výkrmu. Kanci měli na konci výkrmu nejnižší výšku hřbetního tuku, imunokastráti. U immunokastrátů hodnotíme nízký nárůst tuku, oproti začátku sledovacího období. Nejvyšší hloubku svalu měřenou v místě A i B, měli vepříci spolu s prasničkami a imunokanečci a především kanci nedosahovali hodnot jako vepříci a prasničky, kteří měli hloubku svalu nejvyšší. Největší % podíl svaloviny byl naměřen u prasnic. Velký podíl svaloviny můžeme pozorovat u kanečků. Jako podprůměrný se ukazal podíl svaloviny u imunokanců a nejhorší poměr svaloviny na těle měli především na konci výkrmu vepříci což značí, že se zvyšujícím se věkem vepřů dochází k výraznějšímu tučnění, oproti zbylým skupinám prasat. Klíčová slova: prase, pohlaví, růst, kaneček ,MLLT, tuk

Vliv člověka na utváření krajiny
Lainová, Dana ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na rozdíly ve struktuře krajiny způsobené vlivem člověka v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Provede nás obdobím od roku 1955 až do současnosti. Bere v potaz jak dřívější tak i současnou podobu krajiny, co se týče rozlohy, krajinného rázu, rostlinných a živočišných společenstev a abiotických faktorů. Popisuje jednotlivé vlivy člověka na utváření podoby tohoto přírodního dědictví. Zaměří se na lesní hospodářství a stav lesních porostů, zemědělství a ochranu půdy. Neopomine ani myslivost a s tím spojené stavy zvěře, rybníkářství a tudíž i čistotu vody. Věnovat se bude vodnímu hospodářství a jeho úpravě vodních toků. V neposlední řadě se soustředí na infrastrukturu a s tím spojenou výstavbu sídel a inženýrských sítí. Pozornost bude směřována i na odpadní hospodářství, průmysl a těžbu nerostných surovin. Nelze nezmínit oblasti jako turistika, horolezectví a rekreace, které je třeba provozovat jen ve vyznačených oblastech a v souladu s ochranou přírody. Na základě poznatků z jednotlivých oblastí je možné porovnat, jaký vliv měl člověk na utváření krajiny Českého ráje od roku 1955 do současnosti. I za takto v dějinách krátkou dobu lze pozorovat velkou změnu v krajinném rázu či v druhových společenstvech. Do budoucna bude třeba zmírnit intenzitu přetváření krajiny a zaměřit se více na zachování původní přirozenosti tohoto přírodního dědictví.