| |
|
Interakce metallakarboranů s biokompatibilními polymery ve vodných roztocích
Ďorďovič, Vladimír ; Matějíček, Pavel (vedoucí práce) ; Cígler, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vodných roztoků polymerů poly(styren)- block-poly(ethylen oxid), PS-PEO a poly(ethylen oxid)-block-poly(2-ethyl oxazolin), PEO-PEOX, o různých koncentracích a jejich interakcí s metallakarboranem, sodnou solí 3-kobalt bis(1,2-dikarbollidu), NaCoD. Vznikající částice byly charakterizovány pomocí statického a dynamického rozptylu světla, mikroskopie atomárních sil a metody cryo- TEM. Zatímco PEO-PEOX je ve vodě molekulárně rozpustný, PS-PEO vytváří ve vodném roztoku micely s PS jádrem a PEO obalem. Při dialýze bylo zjištěno, že aniont CoD¯ interaguje se segmenty PEO i PEOX v závislosti na koncentrace soli. Přídavek malého množství metallakarboranu vede k destabilizaci micel PS-PEO. Vodný roztok CoD¯ s PEO-PEOX v 0,1M NaCl je stabilní a obsahuje monodisperzní vezikuly o poloměru 69 nm.
|
|
Corrosion of Nickel Exposed to LiF-NaF Molten Salt
Král, Lubomír ; Čermák, Jiří ; Matal, O. ; Šimo, T. ; Nesvadba, L.
This work is devoted to study of changes of structure and chemical composition in corrosion areas of the chosen candidate alloy, Nickel 201, for components of a LS-VHTR. The material was annealed at 1013K/10h/vacuum and at 1000°C/24h/Ar before corrosion tests. The annealed material was studied after its exposure to the molten mixture of 60 mol. % LiF + 40 mol. % NaF at the temperature of 1013K. The exposition was carried out in a quasidynamic regime, which simulates real circulation of the coolant (a mixture of molten salts) in the piping. The structure of the alloy was studied by SEM. Severe corrosion damage was observed in grain boundaries.
|
|
Environmentální aspekty pyrotechnických složí
Mešková, Michala ; Bednařík, Karel (oponent) ; Friedl, Zdeněk (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem pyrotechnických složí a jejich vlivu na zdraví a životní prostředí. Je zde vysvětlena podstata a skladba používaných pyrotechnických složí. Při hoření těchto složí se do ovzduší uvolňuje velké množství různých sloučenin, toxických či netoxických. V práci byla prozkoumána problematika toxicity vybraných alkalických kovů, kovů alkalických zemina a ostatních škodlivých kovů. Konkrétně byly zkoumány slože s obsahem vysoce toxických prvků jako Ba, As, Pb a Cd. Při hoření pyrotechnických složí obsahujících tyto prvky se toxické látky dostanou nejdříve do ovzduší a pak se mokrým či suchým spadem dostanou do ostatních složek životního prostředí. Tyto sloučeniny mají různorodý negativní dopad jak na člověka, tak na životní prostředí a ostatní živočichy.
|
|
Teplotní závislost měrné vodivosti elektrolytů pro lithno – iontové akumulátory
Svoboda, Petr ; Sedlaříková, Marie (oponent) ; Máca, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá měřením teplotní závislosti měrné vodivosti aprotických elektrolytů pro lithno – iontové akumulátory. Byly připraveny vzorky elektrolytů, které se skládaly ze směsi aprotických rozpouštědel a solí s alkalickými kovy. Do směsi rozpouštědel byl ve všech případech použit sulfolan v kombinaci s dalším aprotickým rozpouštědlem. Dále se tato práce zabývá stanovením zdánlivých aktivačních energií jednotlivých rozpouštědel a směsí rozpouštědel.
|
|
Ekotoxicita vybraných musk sloučenin
Cvikýřová, Zuzana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Prostředky každodenní potřeby, kterými jsou zejména kosmetické přípravky a prostředky osobní péče, mohou značnou měrou ovlivňovat životní prostředí. V poslední době jsou z hlediska ochrany životního prostředí často zmiňovány organické sloučeniny, které tvoří vonnou složku těchto prostředků - tzv. musk sloučeniny. Tato diplomová práce je zaměřena na zjištění a posouzení ekotoxicity nejnovějších zástupců této skupiny, kterými jsou lineární (alicyklické) musk sloučeniny. Z nich byly testovány následující vonné komponenty: lilial, linalool, arocet a arofloron. Jelikož převážná část jejich reziduí vstupuje do akvatického ekosystému, byly pro testy ekotoxicity vybrány vodní organismy: sladkovodní korýši Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus a vodní rostlina Lemna minor. Byla hodnocena individuální ekotoxicita jednotlivých látek a dále toxicita binární směsi arofloronu a linaloolu, a to na organismech Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus. Na základě výsledků testů byly vypočteny hodnoty ekotoxicity LC50, EC50 a IC50 pro testované látky a byla porovnána jejich ekotoxicita. Nejvyšší ekotoxicitu vykazoval lilial. Hodnota 24h EC50 pro organismus Daphnia magna byla 2,13 mg/l a hodnota 24h LC50 pro organismus Thamnocephalus platyurus byla 10,86 mg/l.
|
| |
| |
|
Depozice a zpracování uhlíkových nanotrubek připravených metodou PECVD za atmosférického tlaku
Kučerová, Z. ; Zajíčková, L. ; Jašek, O. ; Eliáš, M. ; Synek, P. ; Matějková, Jiřina ; Rek, Antonín ; Buršík, Jiří
Uhlíkové nanotrubky byly syntetizovány metodou PECVD ze směsi argonu, metanu a vodíku v mikrovlnném výboji za atmosférického tlaku. Nanotrubky rostly na křemíkovém substrátu s difúzní bariérou a tenkou vrstvou katalyzátoru Fe. Analýza rastrovací elektronovou mikroskopií (SEM) prokázala přítomnost uhlíkových nanotrubek pokrytých vrstvou tvořenou částicemi katalyzátoru, amorfním uhlíkem a dalšími druhy uhlíkových nanočástic. Jelikož mnohé aplikace vyžadují použití jednotlivých nanotrubek bez nečistot byla značná pozornost věnována čistění a separaci syntetizovaných nanotrubek. Shluky nanotrubek mohou být separovány za pomoci ultrazvuku v organických rozpouštědlech jako je etanol nebo vodě.
|
|
Biotransfer of selected risk metals into plants and their accumulation and distribution in plant organs
Le Minh, Phuong ; Lachman, Jaromír (vedoucí práce)
Kontaminace půdy těžkými kovy je jedním z problémů životního prostředí ohrožujících lidské bytosti. Těžké kovy jsou považovány za zvláštní nebezpečí znečišťujících látek v půdě a to z důvodu nepříznivých účinků na růst rostlin, množství a činnost užitečných mikroorganismů v půdě a kvalitu potravin. Vzhledem k perzistenci a toxicitě jsou těžké kovy toxické, když vezmeme v úvahu různé druhy znečišťujících látek v půdě. V půdě, se často vyskytuje toxicita zinku (Zn), kadmia (Cd), olova (Pb) a rtuti (Hg), než je tomu u ostatních kovů z důvodu jejich srážek a sorpce v půdě. Jedná se o velmi nebezpečné situace, protože když jsou tyto kovy absorbovány rostlinami, mohou být dále transportovány potravinových řetězců.
V této studii je sledována akumulace čtyř těžkých kovů (rtuť, zinek, olovo a kadmium) v celém zrnu jarních odrůd pšenice dvouzrnky, jednozrnky a jarní pšenice a brambor (Solanum tuberosum). Těžké kovy a esenciální prvky byly sledovány v odrůdách brambor v přesných polních pokusech a v hydroponicky pěstovaných rostlin. Prvky byly stanoveny pomocí metod F AAS, ET AAS a AMA (Advance Mercury Analysis). Statistické analýzy byly provedeny pomocí SPSS 9.0 a Tukeyho HSD testu (alfa 0,05).
V naší studii se koncentrace těžkých kovů v pšeničných obilkách snižovala v pořadí zinek (Zn)> olovo (Pb)> kadmium (Cd)> rtuť (Hg). Srovnání mezi třemi druhy zkoumané pšenice bylo zjištěno, že dvouzrnka je bohatá na obsah zinku (62,12 mg kg-1 sušiny), zatímco jarní pšenice měla nejnižší průměrné koncentrace zinku v zrnu (40,99 mg kg-1 sušiny). Obecně platí, že hodnoty koncentrací olova v obilkách analyzovaných odrůdy pšenice byly nízké (v rozmezí od 0,1268 mg kg-1 sušiny do 0.2950 mg kg-1 sušiny).
Rovněž byly stanoveny koncentrace rtuti ve čtyřech typických fázích růstu pšenice podle Feekese (10 naduřování listové plochy, začátek metání, 10,1 metání, 10,2 čtvrtina klasu vymetána, 10,2 v listech a ve stupni 11 zrání, raně mléčná zralost). Bylo prokázáno, že koncentrace rtuti v různých odrůdách pšenice byly absorbovány odlišně v různých stadiích růstu rostlin. Růstové stadium 10,2 a 10,2 v listech ukázaly vysoký obsah rtuti (0,0152 mg kg-1 sušiny a 0,0214 mg kg-1 sušiny, v uvedeném pořadí). Mezi jednotlivými odrůdami byly stanoveny významné rozdíly.
Obsahy toxických resp. potenciálně toxických prvků stanovené ve zkoumaných bramborových hlízách se vyznačovaly velkou variabilitou v rámci sledovaných brambor. Statistické analýza (analýza rozptylu jednoduchého třídění ANOVA) však ukázala, že neexistovaly významné rozdíly mezi oběma skupinami zkoumaných vzorků (vzorky z Uhříněvsi a Valečova v roce 2013 a 2014) pokud se hodnotil jeden ze zkoumaných kovů. Měřitelné hladiny rtuti byly nalezeny ve stopových množstvích u všech zkoumaných vzorcích brambor při porovnání s jinými kovy (Cd, Pb).
Rostlinné buňky ve srovnání s živočišné buňky jsou charakterizovány tvorbou buněčných stěn. Plazmatická membrána nebo buněčná membrána jsou biologicky aktivní membrány oddělující vnitřek buňky z vnějšího prostředí. Byla vyvinuta a upravena metoda izolace protoplastů z rostlinného materiálu (brambory). V našem experimentu byly rostliny pěstovány hydroponicky ve Výzkumném ústavu rostlinných plodin Praha-Ruzyně. Jestliže zkoumáme rostlinnou membránu, jednou z možností je odstranění buněčné stěny pomocí speciálních směsí enzymů. Protoplasty byly uvolněny ve tmě při teplotě 25 stupňů Celsia po dobu 18 hodin. Bylo použito síto 70-90 mikrometrů k filtrování a poté odstředění po dobu 5 minut při 100 g. Všechny kroky byly prováděny pečlivě, aby se zabránilo poškození nebo rozbití protoplastů.
|
host ::
