|
Klimatická změna a klimatické fluktuace - normály vybraných klimatologických prvků na území České republiky: Výzkum dopadů klimatické změny vyvolané zesílením skleníkového efektu na sektory vodních zdrojů, zemědělství, lesního hospodářství a zdravotnictví. Sektor zemědělství
Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta ; Národní klimatický program České republiky ; Trnka, Miroslav ; Muška, František ; Málek, Jan ; Jůzl, Miroslav ; Kohut, Mojmír ; Rožnovský, Jaroslav ; Žalud, Zdeněk
Studie, která navazuje na ucelené závěry a komplexní pohled výstupů řešení VaV/740/1/00, je rozdělena do částí: Dopady změny klimatu na růst a vývoj pšenice ozimé - expertní přístup (agroklimatologické hodnocení území, citlivost půd - změna vodního režimu, růst, vývoj a pěstební technologie, choroby a škůdci) a Dopady změny klimatu na růst a vývoj pšenice ozimé - modelový přístup (metodika studia dopadů změny klimatu, evaluace modelu CERES-Wheat, vyhodnocení změny klimatu).
|
| |
| |
|
Zvláštní případy hoření osob
PETRÁK, Martin
Ve světě, včetně České republiky, jsou evidovány případy požárů, kdy zjevně nedojde k tepelné destrukci těla obětí jako důsledku tepelných účinků požáru z vnějšího prostředí. Tyto požáry jsou vymezené svým rozsahem pouze na lidské tělo a bezprostřední okolí, mnohdy s celkovou rozsáhlou tepelnou destrukcí tkání do stádia jejich zuhelnatění. Problematika hoření lidské tkáně je popisována v zahraničních zdrojích, zejména populárně naučných, pojmem "Spontaneous Human Combustion". V České republice byl zaveden překladový ekvivalent "samovolné vzplanutí osob". Důvodem výběru zpracování daného tématu "Zvláštní případy hoření osob" je chybějící metodika pro šetření okolností příčin vzniku požáru, které provádějí příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky. Dalším důvodem jsou zavádějící informace, které jsou publikovány v populárně naučné literatuře a v jiných informačních zdrojích. Při řešení výzkumných otázek byla prvotně provedena rešerše dostupných odborných textů a konkrétních požárů. Na základě získaných informací byl navržen rozsah a podmínky výzkumného experimentu provedeného na vzorcích typově shodné živočišné tkáně, odpovídající svým složením tkáni lidské. Jedná se o živočišnou tkáň z prasete domácího, která byla jednotně upravena do podoby vzorku s podílem svalové, tukové a kostní tkáně, včetně kůže. Experiment byl realizován v akreditované laboratoři společnosti PAVÚS, a.s. požární zkušebně č. 1026 ve Veselí nad Lužnicí. Na jednotlivých zkušebních vzorcích byl sledován vliv různých druhů hořlavých látek na rozsah následného poškození živočišné tkáně. Byl posuzován vliv typicky vrstveného oblečení, hořlavé podložky a přikrývky. U jednotlivých pokusů byly odlišným způsobem nasimulovány podmínky odpovídající reálnému prostředí, kterými je člověk obklopen v běžném životě. Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení možností vzniku a průběhu hoření živočišných tkání. Při výzkumu byla soustředěna pozornost na nalezení odpovědí na dvě výzkumné otázky, a to: a) může dojít k hoření živočišné tkáně?, b) jaké jsou mechanismy vzniku a průběhu hoření živočišné tkáně? Bylo zjištěno a potvrzeno, že hoření živočišné tkáně, včetně tkáně kostní, je při běžném požáru možné. Zásadní vliv na vznik a průběh hoření mají okolní hořlavé látky např. ve formě oblečení a současně přítomnost a vlastnosti hořlavého podkladu. Experiment ukázal na možnosti dalšího samovolného hoření tkání po dodání určitého množství počáteční energie hořením okolních látek. Samotný proces uplatňovaný při hoření živočišné tkáně je charakterizován převážně formou dlouhodobého žhnutí v řádech několika hodin, při kterém byla zaznamenána maximální teplota na povrchu vzorku 644,50 oC. Dále bylo experimentem zjištěno, že teploty dosahované při hoření živočišné tkáně nejsou v určité vzdálenosti schopné zapálení okolních hořlavých látek a materiálů. Dosažené výsledky diplomové práce umožňují stanovit základní pravidla pro příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky a orgány činné v trestním řízení, které lze v souvislosti s mimořádnými událostmi využít při zjišťování příčin vzniku těchto typů požárů osob
|
|
Připravenost ČR na pandemii chřipky
JURZYKOWSKÁ, Lucie
Onemocnění chřipkou se hromadně vyskytuje v lidské populaci po celá staletí. Chřipka je akutní infekční onemocnění virového původu. V současnosti se chřipka vyskytuje na celém světě. Viry chřipky neustále cirkulují ve všech kontinentech světa nejen v lidské, ale i zvířecí populaci. Chřipka se poměrně snadno přenáší vzdušnou cestou a šíří dále. Každým rokem zasáhne obyvatelstvo v různě rozsáhlých sezonních epidemiích. Onemocnění chřipkou představuje významný zdravotní, sociální a ekonomický problém. Kromě každoročních sezónních epidemií může chřipka za několik desítek let způsobit pandemii. Pandemie chřipky by znamenala celosvětové rozšíření infekčního onemocnění způsobené novou variantou chřipkového viru. Pandemie chřipky v minulosti způsobily úmrtí milionům lidí na celém světě, hluboké ekonomické ztráty a sociální rozvrat států. Proto jednotlivé státy zpracovávají národní pandemické plány. Včasná připravenost na případnou pandemii chřipky v podobě národních pandemických plánů a z nich vyplývajících opatření představují prostředek ke zmírnění rozsahu, dopadu a následků pandemie. Úroveň připravenosti může mít vliv na hospodářský chod států, zdravotní dopady onemocnění a konečné počty obětí. Cílem diplomové práce je porovnat navržená opatření pro reakci na pandemii chřipky vyplývající z národních pandemických plánů České a Slovenské republiky, zjistit stav připravenosti na pandemii chřipky vyplývající z pandemického plánu České republiky a stav informovanosti civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na epidemiologickou charakteristiku chřipkového onemocnění. V rámci tématu je objasněna problematika pandemií chřipky z hlediska jejich historie a další oblast diplomové práce je zaměřena na pandemické plány. Pro vypracování teoretické části byla použita rešerše dostupné literatury, internetových zdrojů a platné legislativy. Výzkumná část diplomové práce je zaměřena na řešení stanovených výzkumných otázek. Pro splnění definovaných cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jak se liší přístupy a opatření v pandemických plánech České a Slovenské republiky? Jaká je informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice? V rámci první výzkumné otázky ve vztahu k dané problematice metodika práce zahrnovala analýzu obsahu pandemických plánů České a Slovenské republiky a provedení metody checklistu k získání přehledu o přístupu, postupech a úrovni připravenosti na území obou států a možnosti jejich vzájemného porovnání. V rámci druhé výzkumné otázky pomocí dotazníkového šetření byla zkoumána informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. K získání dat pro výzkumné šetření byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Vytvořen byl dotazník obsahující 20 otázek. V dotazníku byla první část otázek zaměřena na obecné znalosti o chřipce a druhá část otázek na pandemii chřipky a související opatření. Respondenti vybírali z předem definovaných odpovědí. Při výběru respondentů nebyl použit náhodný výběr. Dotazník vyplnilo 50 respondentů nereprezentativního vzorku k získání základního přehledu a zjištění teoretických znalostí o pandemii chřipky. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení získaných údajů pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Z výsledků rozboru dotazníku vyplývá, že znalosti o onemocnění chřipkou a pandemii chřipky u respondentů z civilního obyvatelstva tedy laické veřejnosti existují, ale jsou nižšího rozsahu a neodpovídají normálnímu rozdělení četností.
|
|
Knowledge and preparedness of the population to provide first aid in case of an extraordinary events.
KRIŽÁNEK, Ján
Témou diplomovej práce je Znalost a připravenost civilního obyvatelstva poskytnout první pomoc při různých druzích mimořádných událostí. Práca je rozdelená na dve hlavné časti a to na časť teoretickú a časť empirickú. Teoretická časť diplomovej práce je obsiahnutá v jednej hlavnej kapitole s názvom Súčasný stav, ktorá obsahuje niekoľko podkapitol. V následne za sebou idúcich podka-pitolách je popísaná definícia prvej pomoci a jej história. V práci je zahrnutá charakte-ristika a rozdelenie Integrovaného záchranného systému Slovenskej republiky a činnosť koordinačného strediska IZS. V rámci prvej pomoci a jej postupov diplomová práca obsahuje popis prvotného prístupu k postihnutému, charakteristiku záchrannej reťaze a vymenovanie a podrobné popísanie život zachraňujúcich činností. Ďalšia podkapitola obsahuje výber nebezpečných úrazoch s tendenciou priameho ohrozenia života a ich ošetrenie v rámci prvej pomoci. V práci je popísaná samostatná podkapitola o postupe na mieste nehody s hromadných počtom postihnutých osôb. Veľmi dôležitou súčasťou prvej pomoci je psychologické pôsobenie na postihnutého na mieste udalosti, ktorú po-pisuje podkapitola s názvom Poskytnutie psychickej prvej pomoci na mieste nehody. Následujúca podkapitola opisuje najčastejšie mýty, omyly a chyby o poskytovaní prvej pomoci, ktoré prevládajú u laickej verejnosti a prenášajú sa z generácie na generáciu. V práci sú vypísané najčastejšie používané pomôcky pri poskytovaní laickej prvej po-moci. Mnoho laických záchranárov v prípadoch, kedy je potrebné pomôcť postihnutej osobe v núdzi len nečinne prizerajú, pociťujú nedostatočné vedomosti o poskytovaní prvej pomoci alebo strach. Všetky tieto negatívne pôsobiace faktory oberajú postihnuté-ho o drahocenné sekundy potrebné k záchranne života a preto je dôležité zvyšovať po-vedomie verejnosti o poskytovaní prvej pomoci. V ďalšej podkapitole je preto popísaná možnosť edukácie v oblasti poskytovania prvej pomoci. Samostatná podkapitola o mimoriadnych udalostiach obsahuje základnú charakteristiku tejto problematiky a popis vybraných najčastejšie vyskytujúcich sa mimoriadnych udalostí, ktoré ohrozujú obyvateľov Slovenskej republiky. Keďže zvolenou metódou diplomovej práce je dotaz-níkové šetrenie a následne štatistické vyhodnotenie získaných dát bolo potrebné zakom-ponovať do teoretickej časti aj popis štatistických metód. Poslednou časťou teoretickej časti diplomovej práce je popis základných metód deskriptívnej štatistiky a popis zá-kladných metód matematickej štatistiky, ktoré sú aplikované v empirickej časti diplo-movej práce. Empirická časť diplomovej práce sa začína stanovením cieľu a dvoch hypotéz, ktoré sa zameriavajú na zistenie miery teoretických znalostí civilného obyvateľstva v oblasti poskytovania prvej pomoci pri rôznych druhoch mimoriadnych udalostí. Metodika práce popisuje spôsob zberu dát pomocou dotazníka, bližšie popisuje charakteristiku cieľového súboru a prebiehajúceho šetrenia a spracovania výsledkov. Výsledky popisujú jednotlivé otázky a ich vyhodnotenie a následne na to priebeh štatistického šetrenia a komparáciu jeho výsledkov použitím metód deskriptívnej a matematickej štatistiky. Posledná kapitola diplomovej práce je zameraná na diskusiu získaných faktov z dotazníkového šetrenia jednotlivých otázok a následne na to popis výsledkov štatistického šetrenia. Táto časť práce ďalej obsahuje odporúčania pre prax, ktoré vyplývajú zo získaných výsledkov a využitie získaných dát v praxi.
|
|
Útvary civilní ochrany v armádě v České republice od roku 1989
ŽÁKOVÁ, Markéta
Tato práce má dvě části a to teoretickou část a praktickou část. Teoretická část má pět podkapitol a ty jsou rozděleny do několika částí. V první podkapitole popisuji, co znamená pojem civilní ochrana a také její dlouholetou historii, která se píše již od roku 1929 a překonala i 2. světovou válku. Podkapitola dvě obsahuje vysvětlení, co jsou to služby zařazené v civilní ochraně a jejich stručný popis. Tyto služby byly složeny z určených jednotek civilních osob a vojáků z povolání. Sloužily k záchranným a likvidačním pracím, pokud nastaly mimořádné události, havárie, epidemie, epifytie a další. Ve třetí podkapitole je podrobně popsán legislativní vývoj civilní ochrany. Tato podkapitola je rozdělena do osmi částí, kdy každá z nich popisuje konkrétní období legislativních změn. První legislativou spojenou s civilní ochranou byl zákon č. 82/1935 Sb., o ochraně a obraně proti leteckým útokům, který položil základy další legislativě. V období 2. světové války se legislativa neměnila, změnil se jen název civilní ochrany na Luftschuz. Avšak oficiálně se pojem civilní ochrana objevil až roku 1992. Po tomto roce začaly významné změny v této oblasti. Podkapitola čtyři obsahuje popis předválečného vývoje československé armády v období 1918 až 1938. Popisuji zde i následnou modernizaci a reorganizaci československé armády, která směřovala k obraně před jediným tehdejším protivníkem, kterým bylo Německo. Naše armáda patřila mezi nejlepší armády z celé Evropy, i přesto byla z důvodu okupace rozpuštěna. V páté podkapitole je rozebrán poválečný vývoj armády. Pátá podkapitola má šest částí, ve kterých je vývoj rozdělen do určitých časových období. Největší změny v armádě nastaly v roce 1948 kvůli nástupu komunismu v naší republice, poté rozsáhlou reorganizací roku 1968 po vpádu sovětských vojsk a nakonec v roce 1993 po rozdělení Československé republiky na dva samostatné státy. Praktická část mé bakalářské práce je pouze teoretická, a to z důvodu názvu práce a cíle práce. Skládá se ze čtyř kapitol, jimiž jsou výzkumná otázka a metodika, výsledky, diskuze. Druhá kapitola obsahuje dvě podkapitoly, ve kterých je výzkumná otázka a metodika. V podkapitole, která se zabývá výzkumnou otázkou, je popsáno pouze znění výzkumné otázky, a to je "Jaký je trend vývoje civilní ochrany v armádě v České republice od roku 1989? Trend vývoje je velmi klesající z důvodu, že vojáci civilní ochrany nesmějí vyjíždět za hranice našeho státu a nemohou bojovat. V druhé podkapitole popisuji metodiku, podle které jsem zpracovávala svou práci. Kapitola 3 obsahuje výsledky mé bakalářské práce, ve kterých popisuji historii a změny ve struktuře 15. ženijního pluku. Dále historii ženijních praporů, jejich strukturu, úkoly, možnosti využití, vybavení a techniku. Popsány jsou zde i jednotlivé zákony, předpisy, směrnice, smlouvy a dohody, které jsou v souladu s nasazením sil a prostředků vojenských záchranných útvarů Armády České republiky. Výsledky obsahují i tabulky počtů ženijních a záchranných pracovníků v 15. ženijním pluku, jak se měnily s postupem času od roku 2003 až do roku 2013, od kterého ke změnám v počtech nedošlo. Tyto počty jsou zobrazeny v grafu, tak aby byl vidět právě klesající trend v počtu vojáků civilní ochrany u nás. Čtvrtou kapitolou je diskuze, ve které popisuji změny počtů vojenských útvarů civilní ochrany a důvody proč k těmto změnám vlastně došlo. Tyto útvary byly buď převedeny na jiné typy útvarů, zrušeny a záchranný prapor Hlučín byl dokonce převeden do podřízenosti Hasičského záchranného sboru České republiky.
|
|
Analýza chovu skotu v Libereckém kraji
TLUSTÁ, Tereza
Chov skotu má v Libereckém kraji dlouholetou tradici; ve druhé polovině 20. století zde bylo chováno přes 100 000 kusů. V současné době je stav chovaného skotu sotva poloviční. Cílem práce je získat od chovatelů údaje o početních stavech a užitkovosti (plodnost, mléčná a masná užitkovost) jejich stád a tyto údaje porovnat s průměrem České republiky a s výsledky v ročenkách a další literatuře. V teoretické části práce jsou nastíněny technologie chovu skotu a shrnuty hlavní produkční směry skotu produkce mléka a produkce masa a s nimi související reprodukce. Dále jsou specifikovány přírodní a historické podmínky pro zemědělství v Libereckém kraji a část chovaných plemen. V praktické části jsou zpracovány údaje získané od vybraných sledovaných chovů Libereckého kraje. Údaje jsou přepracovány do tabulek a grafů a porovnány s výsledky celého Libereckého kraje a s celorepublikovým průměrem České republiky. Stavy skotu v Libereckém kraji se po propadu v r. 2012 opět zvýšily, v r. 2015 byl počet chovaného skotu vyšší než v r. 2011 před svým snížením. Vývoj početních stavů skotu v Libereckém kraji s minimálními odchylkami kopíruje průměrný celorepublikový vývoj. Nárůst stavů v posledních letech byl zaznamenán u 8 z 9 sledovaných chovů. Výsledky užitkovosti skotu v Libereckém kraji se pohybují mírně pod celorepublikovým průměrem. U většiny produkčních i reprodukčních vlastností skotu byl za-znamenán pozvolný nárůst, rychlejší než růst průměru. Při udržení pozitivní růstové tendence by mohla užitkovost v Libereckém kraji v následujících letech dosáhnout průměru užitkovosti České republiky. Sledované chovy je podle užitkových vlastností chovaného skotu možné řadit mezi nadprůměrné v kraji; v některých ukazatelích překonávají i výsledky České republiky.
|
|
Logistika Hradní stráže při řešení a zabezpečení mimořádných událostí.
ZATLOUKAL, Miroslav
Tématem bakalářské práce je logistika Hradní stráže při řešení a zabezpečení mimořádných událostí. Práce je rozdělena do několika kapitol. V teoretické části je vymezena základní terminologie, je zde uvedena definice logistiky, její funkce a prioritní úkoly na území České republiky. Další kapitola je věnována historii a vývoji logistiky. Je zde zmíněn vznik logistiky v Armádě české republiky, místo a její úloha v armádě ve 20. století, etapy a priority, logistika armády České republiky na počátku 21. století a ve vzdálenější perspektivě. V kapitole týkající se velení a řízení logistiky je zmíněn strategický, operační a taktický stupeň velení. Následuje přehled členění vojenského materiálu, zbraní a munice. Další část je zaměřena na specifika Hradní stráže, zmíněna je organizační struktura, působnost a zejména specifická výzbroj a výstroj. Následující kapitola je věnována logistice Hradní stráže při řešení mimořádných událostí, kterou byly povodně na území České republiky v roce 2013. Popsáno je působení jednotek 1. a 2. praporu při odstraňování škod po povodních. Cílem bakalářské práce bylo porovnat logistiku Hradní stráže při standartním výkonu služby a při zabezpečení a podílení se na řešení mimořádných událostí. Práce byla zpracována na základě studia odborné literatury, internetových stránek, sběrem informací získaných rozhovorem s Náčelníkem Štábu Hradní stráže a Náčelníkem Odboru logistiky Hradní stráže. K analýze logistického zabezpečení povodní v roce 2013 byl využit dotazník pro příslušníky Hradní stráže, kteří se této mimořádné události zúčastnili. Veškeré údaje odpovídají skutečné realitě. Ve výsledcích je popsáno logistické zabezpečení nasazených vojsk, spolupráce v místě nasazení, zabezpečení střídání, je zmíněno logistické a materiální zabezpečení jednoho dne při povodních 2013 (přeprava, výdej stravy, vydané prostředky pro jednotlivce). Veškeré náklady logistiky na zajištění mimořádné události jsou uvedeny v tabulkách v příloze. Součástí práce bylo sestavení dotazníku pro příslušníky Hradní stráže, kteří se účastnili mimořádné události. Dotazováno bylo 186 vojáků, kteří odpovídali na 20 otázek k danému tématu. Vyhodnocení dotazníku bylo pro přehlednost zpracováno 3 do tabulek a grafů (uvedeny v příloze). Většina dotazovaných příslušníků se vyjádřila kladně k hodnocení logistického zabezpečení mimořádné události. Na základě tohoto průzkumu lze říci, že tato situace byla zvládnuta na velmi dobré úrovni. Vojáci Hradní stráže prováděli zejména úklidové práce, nakládku zničeného majetku při vyklízení budov a v některých případech jejich přípravu k demolici. Dále se podíleli na údržbě, kontrole, kompletaci a ukládání protipovodňových zábran do kontejnerů. V některých lokalitách se jednalo o vyklízení obytných prostorů, pozemků a rekonstrukci oplocení. Přítomen byl i kaplan Hradní stráže, který poskytoval duchovní pomoc obyvatelům nejvíce postižených oblastí. Logistika Hradní stráže pracovala velice pružně a systematicky. Povodně v roce 2013 znamenaly pro Hradní stráž obrovskou a zatím ojedinělou zkušenost, která byla z hlediska logistického zabezpečení zvládnuta na velmi dobré úrovni. Přes toto kladné hodnocení si vedení logistiky Hradní stráže uvědomuje možnost dalšího nasazení jednotek a na ty se připravuje ještě s větší pečlivostí a precizností. Vzhledem ke stále častějšímu výskytu povodní na území České republiky se dá předpokládat, že tato mimořádná událost nebude zdaleka poslední, na které se bude Hradní stráž v budoucnu podílet.
|
|
Výchova a vzdělávání zdravotně postižených osob na úseku ochrany obyvatelstva tvorba vzdělávacích materiálů
DVOŘÁKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývala problematikou výchovy a vzdělávání zdravotně postižených osob na úsek ochrany obyvatelstva. Cílem práce bylo posoudit současný stav výchovy a vzdělávání zdravotně postižených dětí, žáků a studentů v oblasti ochrany obyvatelstva v Kraji Vysočina, a dále navrhnout a vytvořit adekvátní vzdělávací materiály pro jednotlivé typy zdravotního postižení. V teoretické části byl popsán vývoj ochrany obyvatelstva v České republice, dále byla provedena rešerše právních norem zabývající se problematikou ochrany obyvatelstva. Velká část práce byla věnována vzdělávací soustavě České republiky. V této části práce byly popsány jednotlivé typy zdravotního postižení včetně způsobů vzdělávání takto zdravotně znevýhodněných osob. Další část byla věnována preventivně výchovné činnosti Hasičského záchranného sboru České republiky, podpoře výuky problematiky "Ochrana člověka za mimořádných událostí" od Hasičského záchranného sboru České republiky. Zvláštní pozornost byla věnována preventivně výchovné činnosti Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina. Ve výzkumné části byla popsána metodika výzkumu. Požadované informace byly získány formou PAPI Paper and Pen Interviewing u hasičských záchranných sborů krajů a formou dotazníkového šetření u ředitelů a pedagogů speciálních škol na území Kraje Vysočina. U hasičských záchranných sborů se jednalo o kvalitativní výzkum, u ředitelů a pedagogů speciálních škol se jednalo o kvantitativní výzkum. Rozhovory formou PAPI u hasičských záchranných sborů krajů obsahovaly 10 otázek. Rozhovor zkoumal, zda probíhá preventivně výchovná činnost v mateřských, základních a středních školách a v mateřských, základních a středních školách pro zdravotně postižené děti, žáky a studenty. Část rozhovoru se zabývala dispozicí pomůcek pro nevidomé, neslyšící a mentálně postižené. Dotazník pro ředitele speciálních škol obsahoval 17 otázek, které se týkaly základních informací o škole, další otázky se týkaly hodinové dotace výuky problematiky "Ochrana člověka za mimořádných událostí" a dostatečností pomůcek pro výuku dané problematiky, dále dostatečnosti pomůcek pro zdravotně postižené, zejména pro nevidomé, neslyšící a mentálně postižené. Dotazník dále obsahoval otázky týkající se speciálního proškolení pedagogů, kteří se věnují problematice "Ochrana člověka za mimořádných událostí", a otázky, které s týkaly praktických nácviků, preventivně výchovné činnost a pořádání exkurzí na stanice Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina. Dotazník pro pedagogy speciální škol obsahoval 22 otázek, které se týkaly základních informací o respondentech. Blok I. se týkal sebereflexe a obsahoval otázky týkající se vzdělávání pedagogů na úseku problematiky "Ochrana člověka za mimořádných událostí". Blok II. se zabýval vzděláváním dětí, žáků a studentů a obsahoval otázky zabývající se rozsahem výuky dané problematiky, používanými metodami při výuce, další otázky se týkaly dostatečnosti pomůcek, zejména pak pro zdravotně postižené nevidomé, neslyšící a mentálně postižené. Práce poskytuje náhled na problematiku výuky "Ochrana člověka za mimořádných událostí" a názory pedagogů na toto téma. Bakalářská práce poukazuje na nedostatečnost výchovy a vzdělávání zdravotně postižených dětí, žáků a studentů v oblasti ochrany obyvatelstva v Kraji Vysočina. Výsledky ukazují zejména nedostatečnost pomůcek pro nevidomé, neslyšící a mentálně postižené. Součástí práce je návrh na vytvoření adekvátních vzdělávacích materiálů pro dané druhy postižení. Výsledky práce, zejména pak návrhy na vytvoření materiálů, by mohly sloužit jako vzdělávací materiál pro výchovu a vzdělávání zdravotně postižených osob.
|
host ::
