|
Ošetřovatelská péče o pacienta s poraněním obličeje
TONCAROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u pacienta s poraněním obličeje. Poranění obličeje představuje synonymum pro spoustu druhů poranění. Pod tímto pojmem se nachází poranění měkkých tkání, obličejových etáží, zubů, nosu, oka, očnice, popáleniny, omrzliny, zlomeniny dolní a horní čelisti, zlomeniny Le Fort a luxace čelisti. Takto nemocný potřebuje kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Sestra se orientuje ve specificích péče a ví, jak o nemocného pečovat. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Úvod teoretické části se skládá z druhů poranění obličeje. Na to již navazuje poranění měkkých tkání, dolní, střední a horní obličejové etáže. Dále práce pokračuje informacemi o příčinách onemocnění, vyšetřovacích metodách, první pomoci, léčbě, komplikacích a o péči orofaciální oblasti. Poté přichází téma, které obsahuje intervence u nemocného s poraněním obličeje v rámci ošetřovatelské péče. Nepostradatelná jsou témata pojednávající o hygieně dutiny ústní, převazech, bolesti a výživě. Dále jsou uvedeny komunikační schopnosti sestry a rehabilitace orofaciální oblasti. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem pomocí polostukturovaného rozhovoru, který je tvořen 17 otázkami. Výzkumný vzorek tvoří sestry traumatologického oddělení z Nemocnice České Budějovice a.s., které pečují o pacienty s poraněním obličeje. Rozhovory byly, po schválení hlavní a vrchní sestry, provedeny na příslušném oddělení, kde tyto sestry pracují. Rozhovory jsou naprosto anonymní, se svobodnou volbou zdravotní sestry. Po souhlasu staničních sester byly rozhovory na přání sester zaznamenány písemně na papír. Výzkumné šetření se uskutečnilo na začátku měsíce dubna 2014.
|
|
Práce sestry v terénu na našem území ve 20. století (do r. 1989).
ŘÍHOVÁ, Martina
Bakalářská práce nese název Práce sestry v terénu na našem území ve 20. století (do r. 1989). Práce sester v terénu prošla během svého vývoje značnými změnami. Ovlivňovalo ji mnoho faktorů dané doby. Sestry se musely těmto faktorům snažit co nejlépe přizpůsobit, aby mohly poskytovat potřebnou péči. Cílem práce bylo zmapovat práci sester v terénu a podat ucelený přehled o tom, jak probíhala péče v minulém tj. 20. století, s ohledem na společenský kontext doby. Zmapovat a popsat činnost sester v péči o různé skupiny obyvatel dle věku, pohlaví a sociální situace. Bakalářská práce je psána metodou podrobné rešerše. Práce zachycuje to, jak vykonávaly sestry práci v terénu v období od roku 1901 do roku 1989. Období byla rozčleněna na jednotlivé časové úseky na základě historických mezníků. Pro sestavení práce bylo nutno vyhledat a nastudovat velké množství zdrojů. Po prostudování dostupných pramenů byl utvořen souhrn informací, členěný dle jednotlivých časových období. Doplněný o informace ukazující danou dobu, jako jsou politické a sociální aspekty. Na začátku práce byla stanovena výzkumná otázka: Jak probíhala práce sestry v terénu na našem území ve 20. století (do r. 1989)? Pro ucelenější náhled na problematiku je zařazena kapitola mapující práci sester v terénu před rokem 1901. Práce sester v terénu na počátku 20. století nebyla příliš rozvinutá. Poskytovaly ji převážně řádové sestry a malá část školených ošetřovatelek. O rozvoji domácí péče lze hovořit hlavně ve dvacátých a třicátých letech. Ve dvacátých letech byly zakládány poradny a zaváděla se ošetřovatelská péče v rodinách. Sestry v této době zajišťovaly nejen odbornou péči, ale mnohdy i chod domácnosti nemocných. Osvědčila se činnost poraden, která se nadále rozšiřovala. Dětské sestry z poraden plnily i funkci školních sester. Práce sester v terénu probíhala i v době obsazení našeho území. Sestry zajišťovaly základní potřeby, někdy i domácnost, odbornou péči, dbaly na hygienu a poučovaly nemocné o léčebném režimu. Pořádaly různé kurzy. V době bojů na našem území poskytovaly sestry potřebnou péči vojákům i civilistům. Mnohdy přímo v bojové linii, či na provizorních ošetřovnách a v protileteckých krytech. V poválečném období bylo zrušeno návštěvní ošetřovatelství a poradny byly přičleněny k ústavům národního zdraví. Návštěvní ošetřovatelství probíhalo v rámci obvodů. Při návštěvním ošetřovatelství sestry prováděly odborné výkony, edukaci a kontrolu stavu pacienta. Neodborné výkony většinou vykonávaly pracovnice nově vznikajících pečovatelských služeb. Sestry měly na starost nejen návštěvy pacientů, ale i hygienické kontroly a zajišťování první pomoci. Nově také vznikla dispenzární péče a funkce závodních, či školních sester. V sedmdesátých letech dochází k výraznému prohloubení terénní práce sester. Byly zřizovány tzv. úvazky na 0,5 obvodu. Specializované na chronicky nemocné a starší občany. Sestry pracující v této službě byly vyčleněny pouze pro návštěvní ošetřovatelství. V osmdesátých letech došlo k rozšíření péče o staré a chronicky nemocné. Rozrůstala se pečovatelská služba. Geriatrické sestry jednou za půl roku navštěvovaly všechny občany starší 65 let. V této době se kladl čím dál větší důraz na prevenci. V současné době na našem území poskytují péči v terénu agentury domácí péče. Poskytovaná péče je multidisciplinární a velmi důležitá je spolupráce klienta s agenturou. Výhodou agentur domácí péče jsou nižší náklady oproti pobytovým zařízením. V současné době se péče poskytuje pouze lidem se zdravotními obtížemi, proto velkou část klientů tvoří geriatričtí pacienti. Domácí péče má však různorodé spektrum klientů. Práce sester v terénu byla vždy velmi náročná, ale zároveň atraktivní práce. Vyšší nároky na sestry vyvažovala jejich větší samostatnost. V průběhu let došlo k výraznému rozvoji péče a změně náplně práce.
|
|
Identifikace a analýza rizik v ošetřovatelské praxi
LUDÁNYIOVÁ, Sabina
Teoretická východiska: Bezpečnost zdravotnického personálu je jedním z nejpodstatnějších aspektů vedoucích ke kvalitní a bezpečné péči o pacienty. Existuje mnoho rizik, která každodenně ohrožují sestry při výkonu jejich povolání. Je nutné se těmto rizikům věnovat podrobnou identifikací, analýzou a vyhodnocováním. Tyto procesy povedou ke zkvalitnění pracovního života všeobecných sester a pobytu pacientů ve zdravotnické instituci. Významnou částí teoretické části práce jsou kapitoly týkající se akreditací a certifikací poskytovatelů zdravotnických služeb, které výrazně napomáhají bezpečnému prostředí. Cíl: Cílem této práce je identifikovat rizika, která hrozí sestrám při výkonu zdravotnického povolání, analyzovat problém fyzické zátěže sester, nozokomiálních nákaz a riziko poranění ostrými předměty. Dalším cílem je popsat preventivní mechanismy související s dodržováním norem bezpečnosti práce a to, jak jsou sestrami vnímány. Hlavním záměrem je analyzovat postoje všeobecných sester k rizikům tak, jak je každá individuálně vnímá. Metodika: Je zvolena forma kvalitativního výzkumu, která dokáže pomocí hloubkových rozhovorů proniknout do nitra vnímání rizik sester. Pomocí předem důsledně připravených otevřených otázek je získána řada rozsáhlých odpovědí, které dokreslují jednotlivá témata práce. Po zpracování rozhovorů proběhlo kódování a následná kategorizace dat. Tyto kategorie byly využity i pro přehledné zpracování výsledků v diskuzi. Výzkumný soubor: Záměrně bylo zvoleno deset sester rozdílného věku, délky praxe, oddělní a v neposlední řadě také názorů a postojů. Oslovené všeobecné sestry pracují v jedné z nemocnic Středočeského kraje. Velikost výzkumného souboru byla dána teoretickou saturací dat. Výsledky: Výsledky výzkumného šetření jsou rozděleny do sedmi kategorií, dle získaných dat. Sestry si uvědomují rizika, která jim hrozí. Dokážou je pojmenovat, popsat rizikové jednání a preventivní mechanismy, které minimalizují rizika. Všeobecné sestry prokázaly základní vědomosti týkající se nozokomiálních nákaz, avšak v oblasti bariérové péče je stále prostor pro hlubší pochopení mechanismů a přístupů, které mohou dopomoci ke snížení četnosti nozokomiálních nákaz. Sestry si také uvědomují rizika, která vyvstávají z nadměrné fyzické zátěže a zvládají je eliminovat pomocí sportovních aktivit. Dalším rizikem, které si sestry uvědomují a považují i za nejvíce ohrožující, je riziko poranění o ostré předměty. I když si tuto skutečnost uvědomují, z výzkumného šetření je zřejmé, že sestry nedodržují preventivní mechanismy, i když je znají. Sestry mají spíše negativní postoj ke školením bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato skutečnost je dána nekvalitním zpracováním těchto školení. Ke svému vzdělávání se staví převážně kladně, avšak neopomínají fakt, že školení, která by pro všeobecné sestry byla zajímavá, nejsou hrazená a probíhají během jejich volného času. Závěry a doporučení pro praxi: Tato práce poukazuje na rezervy, které v této problematice jsou a snaží se alespoň nahlédnout do postojů, pocitů a obav všeobecných sester, které souvisí s rizikovostí tohoto povolání. Všeobecné sestry by si měly uvědomit svou důležitost pro společnost a přijmout odpovědnost nejen za poskytované výkony, ale také za své vlastní bezpečí. Mezi doporučení, kterými by se minimalizovala rizika spojená s výkonem sesterské profese, patří provádění důsledného školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zkvalitnění školení poskytovaných zdravotnickou institucí.
|
|
Podpora vztahu se zákazníky zavedením nové elektronické služby
Kodýdková, Dana ; Buchalcevová, Alena (vedoucí práce) ; Nohava, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je vytvoření metodiky pro návrh elektronických služeb (dále také e-služeb) a její ověření při návrhu nové elektronické služby zlepšující vztah lyžařské školy s jejími zákazníky. Tohoto cíle je dosaženo naplněním několika dílčích cílů. Nejprve je provedena rešerše akademických prací, odborných publikací a článků, s jejichž pomocí jsou předloženy teoretické základy týkající se služeb a z nich vycházejících e-služeb. Dále je rovněž za pomoci literatury popsán systém služeb, který je přizpůsoben prostředí e-služeb. Poté jsou určeny vhodné kroky pro návrh e-služby, které společně tvoří výše zmiňovanou metodiku, podle níž je návrh nové elektronické služby pro zákazníky lyžařské školy (dále také LŠ) vytvořen, a je tak naplněn poslední dílčí cíl. Text diplomové práce je rozdělen na čtyři části, které postupně směřují k návrhu portálu pro zákazníky LŠ. První část slouží k teoretickému vymezení pojmů. Je zde představen sektor služeb a je zde definován pojem e-služba. Ve druhé části jsou popsány čtyři hlavní součásti, které tvoří systém e-služeb. Pomocí rozboru každé z částí je identifikováno, kterým oblastem je potřeba se věnovat při tvorbě nové e-služby. Poznatky získané v druhé části jsou použity na určení činností, ze kterých se skládá metodika navržená ve třetí části. Ta je poté ověřena ve čtvrté části práce, čímž je realizován návrh webového portálu pro zákazníky LŠ.
|
|
Možnosti pájení SMD součástek pomocí zařízení Fritsch
Juračka, Martin ; Šandera, Josef (oponent) ; Adámek, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na technologii pájení v mikroelektronice. Popisuje podrobněji základní způsoby pájení a oprav v elektronice. Práce uvádí principy technologických zařízení pro hromadné pájení a užívaná opravárenská zařízení. V teoretické části jsou stručně popsány i pouzdra pro integrované obvody, které byly použité v praktické části diplomové práce. Praktická část se zabývá nastavením teplotních profilů pro horkovzdušnou opravárenskou stanici Fritsch Mikroplacer pro pouzdra LQFP64, SOIC16, TSSOP14, QFN16 a DSBGA5. Byly nastaveny a otestovány pájecí profily pro montáž a demontáž jednotlivých typů pouzder na navrženém a vyrobeném testovacím substrátu. Výsledné teplotní profily jsou porovnány s doporučeným teplotním profilem běžné pájecí pasty SnAg3Cu0,5, která byla pro experimenty použita. Diplomová práce může posloužit jako pomůcka pro další nastavování teplotních profilů u dalších typů pouzder nejen na zařízení Fritsch Mikroplacer, ale i pro další opravárenská zařízení tohoto typu.
|
|
Analýza teplotního profilu hot bed a hot end u 3D tiskárny pomocí CAE
Severa, Tomáš ; Maxa, Jiří (oponent) ; Vyroubal, Petr (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá 3D tiskem na nekomerčních 3D tiskárnách typu RepRap a materiály, které se používají při tisku. Výstupem této práce je stručný úvod do problematiky 3D tisku, teorie šíření tepla a rozbor dvou nejdůležitějších částí tiskárny hot bed a hot end. K analýze a optimalizaci teplotního profilu hot bed a hot end jsou použity systémy pro podporu inženýrských prací CAD a CAE, SolidWorks a SolidWorks Flow Simulation.
|
|
Regionální diferenciace Velké Británie
Tollet, Ian ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
V první kapitole práce popisuje současný stav ekonomiky Velké Británie pomocí vybraných ekonomických a strukturálních ukazatelů. Část první kapitoly se věnuje populačním trendům. Druhá kapitola krátce shrnuje historický vývoj regionální diferenciace a ukazuje na současné regionální rozdíly. Zmiňuje se o pomoci strukturálních fondů EU. Třetí kapitola je věnována Severozápadní Anglie, jejím ekonomickým a sociálním problémům a regeneračnímu procesu.
|
|
Nekvalifikovaní uchazeči o zaměstnání na trhu práce
NOVÁK, Michal
Bakalářská práce je zaměřena na nekvalifikovanou skupinu uchazečů o zaměstnání. Teoretický vstup popisuje pracovní trh a jeho segmentaci, důležitost lidského kapitálu, rizikové skupiny ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností se zvláštním zřetelem na jedince bez kvalifikace. Praktická část pomocí dotazníkového šetření zjišťuje, zda nekvalifikovaní uchazeči o zaměstnání mají motivaci ke zvýšení kvalifikace a zda jejich očekávání od trhu práce jsou reálná, vzhledem k jeho možnostem.
|
|
Informační sítě na trhu práce a teorie her
Benešová, Anita ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Zouhar, Jan (oponent)
Využívání osobních kontaktů a signalizování produktivity pracovníka pomocí vzdělání jsou dva důležité aspekty procesu hledání uplatnění na trhu práce. Cílem této diplomové práce je vytvořit model, který spojuje oba tyto přístupy. Modely informačních sítí na trhu práce mohou být náhodné nebo strategické. V případě náhodných modelů je struktura sítě dána, naopak u strategických modelů je tvořena na základě rozhodnutí hráčů. Model představený v této práci je strategický model se dvěma typy pracovníků, kteří mohou signalizovat svoji produktivitu pomocí svého vzdělání. Když se uchází o pracovní místo, mají dvě možnosti, jak kontaktovat případného zaměstnavatele: buď přímo, nebo nepřímo přes svého přítele, který pracuje pro tohoto zaměstnavatele.
|
|
Soudobé problémy správy nepojistných dávek na regionální (krajské a obecní) úrovni
Paikrová, Yvonna ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Úkolem státu je zorganizovat a zajistit (legislativně, institucionálně, finančně a personálně) takový systém, který zaručí konsensuálně dohodnutý sociální standard všem svým občanům. Tento standard se realizuje v různých sociálních situacích a událostech, které právě stát specifikuje. K nim stanoví podmínky, při jejichž splnění bude mít oprávněná osoba nárok na podporu. To jak stát tento systém organizuje a jak nastaví podmínky pro čerpání pomoci je realizací jeho sociální politiky. Sociální politika se uskutečňuje prostřednictvím systému, který je tvořen souborem institutů a opatření určených ke zmírnění, předcházení nebo odstranění následků určitých sociálních událostí. Těmito instituty se rozumí sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. V této práci je zhodnocena a popsána oblast dávek státní sociální podpory a sociální pomoci, které jsou realizovány jednotlivými zákony s účinností od 1. 1. 2007, nároky na jejich přiznání, výplatu, správu a financování a změny, které přinesl zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Dále je zde zmíněno několik problémů, se kterými se pověření pracovníci v rámci své práce a uplatňování předmětných zákonů setkávají. Dávky státní sociální podpory i dávky sociální péče směřují do relativně dobře zmapované oblasti, v níž se nacházejí osoby a...
|
host ::
