Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30,655 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.73 vteřin. 

Řízení projektů ve vybraném podniku
POKORNÝ, Radek
Tato práce se zabývá projektovým řízením ve vybrané společnosti. Má dvě části. První část je teoretická, která je zaměřena na teoretické zpracování tématu. To vysvětluje, co je projekt, řízení projektů, organizace projektů, procesů projektového managementu, jaký je cíl projektu, komunikace, řízení, změny a rizika a další. V praktické části jsem se zaměřil na konkrétní společnost a jejich projektový management a následně jsem analyzoval konkrétní projekt. Název zmíněné společnosti je OHL ŽS, a.s. Je to Španělská, která působí po celém světě. V České republice má ředitelsví v Brně. Tato společnost má několik divizí a každý z nich je zaměřen na jiný typ stavebnictví. Vybral jsem si divizi pozemního stavitelství. Tato divize se zaměřuje na všechny druhy staveb. Mohla by to být výstavba nových budov nebo rekonstrukce. Při analýze vybraného projektu jsem použil různé obchodní dokumenty, smlouvy s investorem, nebo dodavateli, náklady na projekt, časový harmonogram. Také jsem využil své zkušenosti s tímto projektem, protože jsem se podílel na realizaci tohoto projektu po větší části jeho provádění. Název tohoto projektu je rekonstrukce obvodového pláště včetně výměny oken a zateplení. Při analýze projektu jsem našel pár zásadních nedostatků. Pokud by se nám podařilo vyhnout se těmto nedostatkům, mohli bychom zvýšit zisk. Tyto nedostatky jsou zejména chyby při řízení. Na začátku byli jmenováni dva dočasní stavbyvedoucí. Pracovníci na této pozici v podstatě nemají zájem na výsledku projektu, protože jejich vedoucí nemá žádné prostředky na ovlivnění výkonosti tohoto pracovníka. Chybí zde motivační systém. Nezáleží na výkonu, ale pracovník dostane vždy stejnou mzdu. Pro odstranění těchto nedostatků jsem navrhl několik návrhů na zlepšení. První návrh je modifikace a rozšíření motivačního systému. Nový motivační systém obsahuje osobní ohodnocení. Toto hodnocení je závislá na výkonu zaměstnance. Druhá část je odměna z nadzisku. Dalším návrhem je vytvoření nové pracovní pozice. Tato pozice se bude starat o kontrolu a projektové dokumentace. V průběhu stavebního projektu, a to zejména na konci je stavbyvedoucí velmi zaneprázdněn. To záleží na rozhodnutí stavbyvedoucího, jakým činnostem dá přednost. Zda se bude věnovat dokumentaci, nebo prováděným pracím a technologii. Navrhovaná pozice by se starala o faktury, skutečně provedené práce, projektovou dokumentaci a předávání skutečně odvedené práce. Třetím návrhem je nákup malého strojního zařízení, jako jsou bourací kladiva a vrtačky. V této době se pronajímají všechna zařízení. Nájemné je vyšší než kupní cena. Poslední návrh je použít leasing na obnovu vozového parku. V této době mají zastaralý vozový park, protože současný vozový park byl pořízen za hotovost. To není výhodné.

Význam fundraisera v neziskové organizaci
STARÁ, Radka
Hlavním tématem bakalářské práce je zhodnocení významu osoby fundraisera v neziskové organizaci. Práce charakterizuje neziskové organizace, jejich právní postavení a pole působení. Přibližuje pojem dobrovolnictví. Vyjmenovává zdroje financování neziskového sektoru. Je zde definován pojem fundraising a jsou popsány jeho principy, formy a metody. Dále je popsána pracovní funkce fundraisera a teoretická představa jeho práce včetně způsobu a metod jednání s dárci. V praktické části je analyzován způsob financování konkrétní nevládní neziskové organizace Junák český skaut, Středisko Pod Kletí Holubov, z. s. Zde je porovnáván způsob práce fundraisera na celostátní a na lokální úrovni. Data jsou čerpána z veřejně dostupných webových stránek organizace a z účetnictví místního střediska. V závěru práce zhodnocuje účelnost vytvoření fundraisingového plánu a fundraisingové strategie, popisuje způsob jednání s dárci. Zaznamenává potřebu vytvoření fundraisingového týmu a pravidel fundraisingu včetně zavedení systému do spolupráce mezi ústředím organizace a mezi jednotlivými místními jednotkami.

Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov
TUREK, Jan
Diplomová práce se zabývá mikrobiologickou kvalitou teplé vody, stavem teplovodních rozvodů, ve vztahu k Legionelle pneumophylis v Nemocnici Český Krumlov a.s. a opatřeními, která jsou ve zdravotnickém zařízení podnikána, pro zlepšení kvality teplé vody. Podstatou a cíli této práce je zjištění těchto uvedených parametrů na základě vlastního pozorování, technické dokumentace a rozborů teplé vody, provedených akreditovanou laboratoří. Nemocnice Český Krumlov a.s., jejíž stavba byla zahájena v roce 1909, byla dostavěna v roce 1911 jako ,,Nemocnice Císaře Františka Josefa I.". Postupem času byly přistavovány další a další budovy. V roce 1942 byla nemocnice ustanovena jako ,,Všeobecná veřejná nemocnice". V následujících letech docházelo postupně k dalšímu rozšiřování, přístavbám a úpravám až do současné podoby. Kvalita vody a s ní spojený výskyt legionel, je celosvětovým problémem, se kterým je nutno bojovat. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, zahrnuje všeobecné i konkrétní poznatky o Legionelle, jejích zdravotních rizicích, prostředí ve kterém se vyskytuje, možnostech jejího odstranění, o vhodnosti používaného materiálu k výstavbě teplovodního potrubí, získané z odborné literatury a také z české legislativy, zabývající se ochranou veřejného zdraví - zákon č. 258/2004 Sb. v platném znění a dále kvalitou pitné a teplé vody, která je zanesena ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. a dalších předpisech. Ve druhé, empirické části, se podrobně zabývám situací v nemocnici Český Krumlov v období 2009 až 2015, týkající se nově vybudované kotelny a souhrnně celého rozvodného systému teplé vody ve vztahu k Legionelle. Konkrétně jsou v práci rozvedeny materiály, které byly použity jak při ekologizaci plynové kotelny, tak ty, ze kterých jsou provedeny rozvody teplé vody a stav rozvodů v jednotlivých budovách a v areálu zdravotnického zařízení. Dále jsou v diplomové práci uvedeny rozbory vzorků vody, provedené akreditovanou laboratoří, které byly i s potřebnou technickou dokumentací, týkající se rozvodné teplovodní sítě, poskytnuty zdravotnickým zařízením. Při vyhodnocování těchto dokumentů, bylo využito sekundární analýzy dat. Z výsledků, sledovaných za období let 2009 až 2015 vyplývá, že mikrobiologická kvalita teplé vody neodpovídá limitům stanoveným v příloze č. 3, vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění. Mezní hodnota tohoto limitu pro kolonie tvořící jednotky bakterie legionely , je stanovena na maximálně 100 KTJ. Ve většině odebraných vzorcích teplé vody došlo k překročení tohoto limitu a to od řádů jednotek až po statisíce. Výsledky z posledního analyzovaného roku 2015, vykazují zlepšení této nepříznivé situace. Za toto období byla analýza vzorků vody provedena celkem třikrát. První v únoru 2015. Výsledné hodnoty vykazovaly kolonie tvořící jednotky ,,jen" ve stovkách, s maximem 550 KTJ na oddělení následné péče. Druhá analýza byla provedena v červnu téhož roku. Výsledky byly velmi uspokojivé. Naměřená maximální hodnota Legionelly byla 64 KTJ. Poslední hodnocený odběr v tomto roce a jeho analýza, byly provedeny v prosinci. Zvýšená koncentrace Legionelly byla opět v budově chirurgie. Zde bylo stanoveno 1400 kolonií tvořících jednotky. Vzorek z LDN obsahoval 300 KTJ a sedmé patro interního oddělení dosáhlo hraniční hodnoty limitu, tedy 100 KTJ. Odpovědi na stanovené výzkumné otázky ,,Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov" a ,,Jak zajistit dostatečné množství kvalitní teplé vody ve zdravotnickém zařízení" se nacházejí v závěru uvedených doporučeních. Velkým rizikovým faktorem, pro rozvoj Legionell v tomto zdravotnickém zařízení, jsou zastaralé rozvody teplé vody v téměř všech budovách a nízká teplota vody vystupující z ohřevu, která činí 55 °C. Všechny tyto uvedené výsledky a hodnocení jsou v této diplomové práci graficky zpracovány. Součástí této práce jsou také přiložené fotografie, které nastiňují prostředí a situaci ve zdravotnickém zařízení.

VÝVOJ MIKROSATELITŮ U NEMODELOVÝCH DRUHŮ ŽIVOČICHŮ
ZIMA, Jan
Předkládaná dizertační práce je kompilací šesti publikací, popisujících mikrosatelitové markery čtyř druhů savců a pěti druhů hmyzu. Většinou se jedná o druhy ohrožené a cílem vývoje mikrosatelitů pro tyto druhy bylo jejich následné využití v ochranářsko-genetických studiích. Práce tak představuje obohacení dostupných metodických nástrojů k výzkumu ohrožených živočichů. K vývoji lokusů bylo využito různých postupů, včetně moderního pyrosekvenování, které představuje trend v analýzách DNA s celou řadou praktických aplikací. Tento text mimo jiné dokumentuje vzrůstající dostupnost nejmodernějších metod molekulární biologie a jejich využití v klasických biologických oborech jako je zoologie, botanika a ekologie.

Veřejné zakázky na dodávky
Holzäpfelová, Vlasta ; Civínová, Denisa (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tématikou veřejných zakázek na dodávky v ČR od počátků až po současnost z hlediska právně ekonomického vývoje. Současný stav je analyzován na základě zákona o veřejných zakázkách, v souvislosti s monitoringem přípravy a přijetím nové legislativní úpravy a dalších souvisejících právních předpisů. Práce předkládá vyhodnocení problematiky při vytváření zadávacích dokumentací na dodávky a posouzení plnění z rámcových smluv z hlediska dodržování zásad stanovených právním předpisem o finanční kontrole ve veřejné správě. Téma se v aplikační části dále profiluje na veřejné zakázky se zaměřením na rámcové dohody, jejichž předmětem je pořizování opakujících se dodávek. Námět diplomové práce je doplněn o praktické zkušenosti z oblasti zadávání veřejných zakázek na základě zadavatelem obecně nastavených podmínek a platně uzavřených rámcových smluv, přináší analýzu pozitivních a negativních stránek tohoto způsobu zadávání veřejných zakázek včetně navrhovaných řešení. Praktická část diplomové práce je zpracována na základě komparace konkrétní zadávací dokumentace s platnou legislativou, kvalitativního výzkumu a analýzy sekundárních dat ze zadávacích dokumentací k veřejným zakázkám na dodávky a platně uzavřených rámcových smluv vybranou organizací v letech 2012 - 2016.

Standardizace ošetřovatelské péče jako nedílná součást přípravy na akreditační šetření.
ŠIMÁČKOVÁ, Alexandra
Diplomová práce je zaměřená na standardizaci v oblasti ošetřovatelské péče v souvislosti s přípravou na akreditační šetření, což znamená vzájemný soulad mezi standardy vydávanými zdravotnickým zařízením a standardy vydávanými akreditační komisí SAK ČR. Standardizace je proces, spočívající kromě jiného v určení nutné, nezbytné a základní normy, která je potřebná pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Znamená tedy vodítko, podle kterého můžeme hodnotit, jestli ošetřovatelské činnosti odpovídají požadované úrovni. Sestra by měla znát proces vytváření standardů, jeho jednotlivé kroky a aktivně se na něm podílet. Teoretická část popisuje koncepci českého ošetřovatelství v souvislosti s kvalitou ošetřovatelské péče, definuje kvalitu jako takovou, mapuje systémy určené pro její zvyšování ve zdravotnických zařízeních a popisuje vznik ošetřovatelských standardů. V rámci praktické části jsme si stanovily pět cílů: Zmapovat úroveň standardizace ošetřovatelské péče jako součást přípravy na akreditační šetření, zjistit, zda je ošetřovatelská péče v nemocnici realizována metodou ošetřovatelského procesu, zjistit, jestli je ošetřovatelská péče v nemocnici zajištěná řádně vedenou ošetřovatelskou dokumentací, zjistit, zda jsou u každého pacienta posouzeny potřeby edukace a zjistit, jestli si sestry uvědomují důležitost standardizace ošetřovatelské péče. Zvolily jsme kvantitativní metodu výzkumu, formou dotazování a sběrem dat za použití anonymního dotazníku. Bylo rozdáno 250 dotazníků a to tak, že v každé nemocnici 50 dotazníků. Vrátilo se 230 vyplněných dotazníků a výzkumný soubor nakonec tvořilo 204 respondentů pracujících v nemocnicích Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Tábor, Písek a Havlíčkův Brod. V rámci výzkumu jsme splnili určené cíle a potvrdily stanovené hypotézy. Hypotéza H1: Nemocnice splňuje všechny podmínky akreditačního šetření v oblasti standardizace ošetřovatelské péče, se potvrdila. Hypotéza H2: Ošetřovatelská péče v nemocnici je zajištěna prostřednictvím ošetřovatelských standardů metodou ošetřovatelského procesu, se potvrdila. Hypotéza H3: Ošetřovatelská péče v nemocnici je zajištěna řádně vedenou ošetřovatelskou dokumentací, se potvrdila. Hypotéza H4: U každého pacienta jsou posouzeny potřeby edukace a je o tom učiněn záznam do zdravotnické dokumentace, se potvrdila. Hypotéza H5: Sestry si uvědomují důležitost standardizace ošetřovatelské péče, se potvrdila. V kvantitativním šetření bylo zjištěno, že všechny nemocnice splňují podmínky akreditačního šetření v oblasti standardizace ošetřovatelské péče. Ošetřovatelská péče je v nemocnicích zajišťována prostřednictvím ošetřovatelských standardů metodou ošetřovatelského procesu, který je řádně zaznamenáván v ošetřovatelské dokumentaci. V šetření bylo dále zjištěno, že u každého pacienta jsou posouzeny potřeby edukace, což je řádně zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci. Sestry si uvědomují důležitost standardizace ošetřovatelské péče. Zjištěné skutečnosti dokazují, že kvalita ošetřovatelská péče v sledovaných nemocnicích je na dostatečně vysoké úrovni a koresponduje s požadavky akreditačních standardů. Výsledek výzkumu nabídneme vedení nemocnic jako edukační materiál pro sestry a porodní asistentky.

Zavedení systému managementu kvality dle normy ISO 9001
Kunzová, Kateřina ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem procesu a jeho zdokumentováním za účelem splnění požadavků pro efektivní zavedení systému managementu kvality podle normy ČSN EN ISO 9001 v organizace Zinková slévárna - Ing. Karel Dítě. V rámci teoretické části jsou zde vysvětleny základní pojmy související s danou problematikou s použitím odborné literatury a dále je charakterizován systém managementu kvality dle normy ISO 9001. V této části je také popsán obecný postup implementace norem do organizace. Poznatky získané v teoretické části jsem využila při zpracování praktické části. Praktickou část mé práce tvoří charakteristika vybrané organizace z několika hledisek - jedná se o zaměření, organizační struktury, zákaznické a dodavatelské portfolio. V této části je analyzován i současný stav organizace a je vypracován návrh pro splnění normy ISO. Závěrečná část obsahuje dokumenty nezbytné pro zavedení normy ISO 9001 v dané organizaci, tak aby systém managementu kvality odpovídal předepsaným normám.

Řízení lidských zdrojů ve vybraných nemocnicích ČR.
LHOTSKÁ, Martina
Lidské zdroje jsou klíčovým faktorem úspěchu ve všech činnostech, jimiž se zdravotnické zařízení zabývá. Teoretická část čtenáře nejprve seznámí s problematikou řízení lidských zdrojů obecně, dále se věnuje jednotlivým standardům SAK ČR, které se týkají řízení lidských zdrojů. Druhá část je věnována výzkumnému šetření, které probíhalo ve dvou fázích. Jednalo se o kvalitativně kvantitativní šetření. V kvalitativní části jsme oslovily náměstky ošetřovatelské péče vybraných nemocnic, s kterými jsme vedly nestandardizované rozhovory. Otázky pro rozhovor vycházely ze standardů SAK ČR týkajících se řízení lidských zdrojů. Pro zpracování kvalitativních dat byla použita rámcová analýza podle Ritchieho a Spencera. Po zpracování rozhovorů byla připravována kvantitativní část výzkumu. Stanovily jsme hypotézy, k jejichž ověření jsme vytvořily dotazník pro sestry pracující ve výše uvedených nemocnicích. Celé výzkumné šetření bylo realizováno v období leden {--} březen 2010. Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo zmapovat dodržováni standardů SAK ČR v oblasti řízení lidských zdrojů ošetřovatelské péče ve vybraných nemocnicích. Na základě hlavního záměru jsme si určily sedm dílčích cílů. 1. Zjistit zda nemocnice stanovují počet kvalifikovaného personálu nutného k zajištění odpovídající ošetřovatelské péče o pacienty a plán rozvíjení kvalifikace ošetřovatelského personálu. 2. Zjistit zda nemocnice vedou pro každého ošetřovatelského pracovníka osobní spis. 3. Zmapovat zda nemocnice mají pro každého pracovníka v ošetřovatelské péči stanovenou náplň práce, která odpovídá dosažené kvalifikaci. 4. Zjistit zda jsou pracovníci v ošetřovatelské péči při nástupu zapracováni s ohledem na jejich pracovní zařazení. 5. Zmapovat zda nemocnice jasně stanovují kompetence všeobecným sestrám. 6. Zjistit zda nemocnice provádějí školení ošetřovatelského personálu, týkající se BOZP. 7. Zmapovat zda nemocnice sledují vhodnou formou spokojenost ošetřovatelského personálu. Všechny cíle práce byly splněny. Hypotézy H1: Nemocnice plánují dostatečný počet kvalifikovaného ošetřovatelského personálu, H2: Ošetřovatelskému personálu je umožněno kontinuální vzdělávání pro zvyšování kvalifikace, H4: Každý ošetřovatelský pracovník zná stanovenou náplň práce, která odpovídá jeho dosažené kvalifikaci, H5: Všeobecné sestry znají problematiku adaptačního procesu nových zaměstnanců, H6: Ošetřovatelský personál zná stanovený rozsah svých kompetencí, H7: Nemocnice provádí školení ošetřovatelského personálu v oblasti BOZP a H8: Zaměstnanci mají možnost vyjádřit svůj názor na spokojenost se zaměstnáním minimálně jednou ročně, byly potvrzeny. Sestry se domnívají, že počet ošetřovatelského personálu na oddělení je dostatečný, mají možnost účastnit se na celoživotním vzdělávání, ale finanční náklady musí nést sami. Sestry znají svou náplň práce a řídí se podle ní, stejně tak znají i spektrum svých kompetencí. Sestry mají informace o existenci, délce i způsobu zakončení adaptačního procesu nových zaměstnanců. Sestry potvrdily, že se pravidelně účastní školení BOZP a mají minimálně jednou ročně možnost vyjádřit spokojenost se zaměstnáním. Pouze hypotéza H3: Každý člen ošetřovatelského týmu má znalosti o svém osobním spise, nebyla potvrzena. Sestry neznají dokumenty, jež obsahuje jejich osobní spis, a nevědí, kde je jejich osobní spis uložen. Tato práce může být užitečná členům ošetřovatelského týmu, kteří by se chtěli o problematice řízení lidských zdrojů z pohledu standardů SAK ČR dozvědět něco více.

Zavedení systému managementu kvality dle normy ISO 9001
Kunzová, Kateřina ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem procesu a jeho zdokumentováním za účelem splnění požadavků pro efektivní zavedení systému managementu kvality podle normy ČSN EN ISO 9001 v organizace Zinková slévárna - Ing. Karel Dítě. V rámci teoretické části je práce zaměřena na historii, jdou zde vysvětleny základní pojmy související s danou problematikou s použitím odborné literatury a dále je charakterizován systém managementu kvality dle normy ISO 9001. V této části je také popsán obecný postup implementace norem do organizace. Poznatky získané v teoretické části jsem využila při zpracování praktické části. Praktickou část mé práce tvoří charakteristika vybrané organizace z několika hledisek - jedná se o zaměření, organizační struktury, zákaznické a dodavatelské portfolio. V této části je analyzován i současný stav organizace a je vypracován návrh pro splnění normy ISO. Závěrečná část obsahuje dokumenty nezbytné pro zavedení normy ISO 9001 v dané organizaci, tak aby systém managementu kvality odpovídal předepsaným normám.

Chov koní plemene Appaloosa a možnosti jejich využití
Zuzjaková, Eva ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce je souhrnem základních informací o chovu a využití koní plemene appaloosa. Charakteristickým znakem plemene je atraktivní zbarvení srsti, způsobené souborem genů označovaným jako leopard complex (Lp). Proto je nejprve zmapován výskyt tohoto barevného vzoru v populaci rodu equus. Přítomnost Lp byla prokázána již u pravěkých koní, jejichž portréty byly objeveny na mnoha jeskynních malbách. V době domestikace získala barva koní pro člověka zvláštní význam. Koně se stejným barevným vzorem, který mají dnešní appaloosy, jsou zobrazeni v hrobkách Keltů, Skýtů a Etrusků v Evropě, stejně jako na nádobách a nástěnných malbách čínské a egyptské kultury. Významný chov skvrnitých koní je také doložen ve Ferganském údolí ve východním Uzbekistánu. V 16. století se v celé Evropě velmi rozšířil starošpanělský typ koní, kteří byli hojně chováni i ve variantě strakošů. Tito koně se následně dostávali se španělskými osadníky do Ameriky, kde z nich indiáni kmene Nez Perce vyšlechtili dnešní appaloosy. Dále je v práci věnován prostor organizaci chovu appaloos, která spadá kompletně do kompetence Appaloosa Horse Clubu v USA. Uveden je plemenný standart a charakteristické znaky, kterými jsou barevná srst, skvrnitá kůže, viditelná bělima očí a pruhovaná kopyta. Popsáno je též sedm jednotlivých typů zbarvení a tři varianty registrace. Výrazným problémem chovu appaloos je výskyt dědičných onemocnění. Zde je uvedeno pět nejzávažnějších. Je to CSNB, noční slepota koní spojená s výskytem homozygotně dominantní varianty Lp. HYPP, hyperkalemická periodická paralýza svalů, která způsobuje svalové křeče postižených jedinců a do chovu se dostala prostřednictví zástupců plemene quarter horse. Stejně jako další uvedené onemocnění. HERDA, lokální kožní asténie koní, která způsobuje nevratné poškození namáhané kůže. Dalším závažným onemocněním je PSSM, polysacharidová myopatie koní, která je jednou z mnoha myopatií vyskytujících se u koní. Poslední popsané onemocnění je letální GBED, u kterého postiženým hříbatům chybí enzym GBE, který je nutný pro syntézu a skladování glykogenu. I přes zlepšující se opatření se tyto nemoci zatím nedaří z chovu odstranit. Dále jsou v práci uvedeny možnosti využití appaloos jako koní sportovních, rekreačních a pracovních a popsán systém závodů a jejich hodnocení.