|
Literatura architextového pnutí
Šidák, Pavel ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Práce se věnuje literatuře ovlivněné náboženským zážitkem. Rezignujeme na pokus o řešení celku problematiky vztahu estetiky a teologie; cílem je popsat tzv. "katolickou" literaturu jako jeden z možných modelů "náboženské" literatury. Ideální případ tohoto modelu a materiálové východisko je kniha Zeměžluč (1931) Jana Čepa. Práce má tři části: první část shrnuje dosavadní diskusi o problému obecně (kap. 1), v teologii a literární vědě (kap. 2 a 4) a prověřuje nosnost pojmu "ideologie" (kap. 3). Druhá část rozvíjí naše teoretická východiska, teorii intertextuality a teorii interdiskurzivity (kap. 6). Předmět zkoumání totiž není ani literárně-dějinná epocha ani tradičně chápaný žánr. Chápeme jej jako splynutí dvou textových (znakových) oblastí. Teorie interdiskurzivity umožňuje sledovat textualizaci náboženství, mechanismus, během něhož se z reálného katolictví jakožto religiózního faktu stává znakový systém, tj. text, který podléhá obecným zákonitostem a možnostem popisu textu (Lotman, Pjatigorskij) (kap. 7). Všechny vazby k náboženství jsou transponovány do roviny inter/textové, resp. interdiskurzivní; sémiotický přístup nás tak definitivně vymezuje od ideologie. Spolu s ostatními texty (v úzkém i v nejširším významu slova) vytváří znakové náboženství sémantickou a axiologickou síť, v níž (a jenom a teprve v...
|
host ::
RSS.