|
Measurements of current density distribution in e-beam writer
Bok, Jan ; Kolařík, Vladimír
An e-beam writer with a variable shaped beam needs a bright and stable source of electrons but also a homogeneous square beam segment. This is the starting element out oif wich smaller rectangular-shaped variable-sized patterns are selected (stamps). Current inhomogeneity of the starting element would cause and different current density of various stamps that negatively impacts the exposure quality. This problem implies the necessity of analysing and monitoring the current density distribution in the staring beam element.
|
|
Vliv vnějšího napětí aplikovaného během žíhání na mikrostrukturu tvarově-paměťové slitiny NiTi
Dlouhý, Antonín ; Bojda, Ondřej ; Fiala, J.
Metodou transmisní elektronové mikroskopie (TEM) jsou studovány koherentní precipitáty Ni4Ti3 ve slitině Ti-50,7at%Ni po různých tepelných zpracováních. Kvantitativní analýza využívá automatické zpracování TEM snímků pomocí programu ACC (Adaptive Contrast Control). Pozornost je zaměřena na počet, velikost a objemový podíl krystalografických variant Ni4Ti3 částic. Získané výsledky naznačují, že po určitých typech tepelného zpracování dochází k heterogenní precipitaci, která se vyznačuje nejen nehomogenním rozdělením hustoty částic v objemu původních B2 zrn, ale rovněž i nehomogenním rozdělením jednotlivých krystalografických variant Ni4Ti3 precipitátů ve studované mikrostruktuře. V příspěvku je diskutován vliv heterogenní precipitace na charakteristiky martenzitické transformace B2-R-B19’.
|
|
Genetická struktura populací lína Tinca tinca (Linnaeus, 1758)
Lajbner, Zdeněk ; Linhart, Otomar ; Kotlík, Petr
Ačkoliv lín patří mezi hospodářsky významné druhy ryb a v současnosti zažívá intenzivní domestikaci, pouze několik málo studií se doposud zabývalo genetickou strukturou jeho populací. Předkládáme zde výsledky fylogeografické studie založené na datovém souboru souboru sekvencí DNA pro čtyři jaderné a jeden mitochondriální gen. Do studie byli zahrnuty vzorky z celého areálu rozšíření druhu včetně několika oblastí, kde byl lín vysazen člověkem. Naše analýzy ukázaly hluboké fylogeografické rozdělení populací lína na západní a východní evoluční linii s širokou zónou překryvu v Evropě. Chovné linie z Evropy jsou tvořeny směsí těchto evolučních linií. Budeme diskutovat pravděpodobné historické procesy, které vedly ke zjištěné situaci. Domníváme se, že ve formování současného fylogeografického vzoru hrál podstatnou roli tok genů zprostředkovaný člověkem.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
| |
| |
|
Is genetic diversity congruent with morphological diversity across the distributional range of the Melampyrum subalpinum group (Orobanchaceae)?
CHLUMSKÝ, Jan
Allozymes were used to assess the genetic structure of 27 populations of Melampyrum subalpinum group and an artificial pollination experiment was carried out to examine the possibility of autogamy. Genetic variation was generally congruent with the known morphological variation of the group. The results corresponded with the central-marginal concept. Allelic enrichment due to hybridization with M. nemorosum was observed in some Austrian populations. Czech and Slovak populations do not differ from Austrian populations. The high inbreeding coefficient and the pollination experiment do not contradict the possibility of autogamy.
|
|
Difrakce na prostorových a/nebo hlubokých objektech
Hrabec, Aleš ; Petráček, Jiří (oponent) ; Kotačka, Libor (vedoucí práce)
Práce je věnována teoretickému studiu průchodu záření difrakčním stínítkem, jehož rozměr ve směru šíření záření je nenulový, tedy průchod záření trojrozměrným otvorem. Bez újmy na obecnosti řešíme problém pouze pro případ válcové dutiny v kovu. Problém evidentně přesahuje standardní skalární teorii difrakce a k jeho řešení přistupujeme pomocí vlnovodné teorie. Na základě principů elektromagnetické teorie nejdříve odvodíme potřebné vztahy pro určení modů na vstupu dutiny. Dále numericky řešíme vlastní šíření záření dutinou, resp. hledáme rozložení záření na konci dutiny. Z toho pomocí diskrétní Fourierovy transformace určíme hledanou intenzitu Fraunhoferovy difrakce, kterou následně porovnáváme s rozložením intenzity záření Fraunhoferovy difrakce na nekonečně tenkém kruhovém otvoru o poloměru zmiňované dutiny. Tímto porovnáním ukážeme, že délka dutiny má zásadní vliv na difrakční obrazec, čímž zároveň ukážeme, že skalární difrakční teorie přestává platit pro popis průchodu koherentního záření dutinami s délkou úměrnou čtverci poloměru. Podobně pro platnost skalární teorie platí nepřímá úměra na vlnové délce interagujícího záření. Na závěr zmíníme existenci tzv. fokusačního režimu, kdy shledáme, že na konci dutiny dochází s rostoucí délkou dutiny k opakovanému přibližně řádovému nárustu intenzity záření na ose symetrie dutiny.
|
|
Subway. Logistické řešení pro střední a východní Evropu
Benschová, Šárka ; Pernica, Petr (vedoucí práce) ; Grossová, Petra (oponent)
Subway je s cca 29.700 pobočkami v 87 zemích světa vedoucím řetězcem franšízových restaurací rychlého občerstvení, který se specializuje na zdravou stravu. 47 obchodů se nachází v České republice, Polsku, Maďarsku a Chorvatsku, oblasti, která je momentálně středem pozornosti pro další rozvoj řetězce. Koncepce zásobování v této oblasti je však nejednotná a vede k neúměrně vysokým nákladům a nárokům na management obchodů, proto vyvstává akutní potřeba sjednocení logistického systému. Pro všechny pobočky v oblasti zůstanou dva až tři lokální dodavatelé zajišťující dodávky zeleniny, nápojů a místních specialit; ostatní zboží bude dodáváno jedinou logistickou společností formou konsolidované dodávky. V práci je navržena nová logistické koncepce zajištění dostupnosti zboží potřebného pro správný chod všech poboček Subway ve střední a východní Evropě v kontextu integrace, sjednocení a zjednodušení logistických řetězců a zefektivnění jejich řízení, a to z pohledu poskytovatele logistických služeb. Úloha je řešena ve třech částech - přeprava zboží od výrobců do skladu, jeho rozvoz na jednotlivé pobočky a sklad samotný, a to včetně nákladových propočtů. Z analýzy umístění dodavatelů a obsluhovaných poboček vyplývá vhodné umístění skladové jednotky v blízkosti Prahy. Zboží se dělí na mražené, chlazené a suché a nepotravinářské. Je vyčíslena spotřeba jednotlivých druhů zboží a navržen způsob zásobování skladu, dopravní prostředky, počet řidičů, konsolidace na dodávkových trasách a jejich frekvence. Zásobování 47 obchodů proběhne speciálními dopravními prostředky s kombinovaným přepravním prostorem umožňujícím oddělenou přepravu jednotlivých druhů zboží s pohyblivými přepážkami , a to na pěti trasách vždy mezi 7:00-23:00 hod v každé zemi ve stejný den. Sklad je klíčový pro konsolidaci zásilek dle požadavků jednotlivých obchodů, a to v souladu s principem FIFO. Skladuje se 70 položek zboží ve třech částech skladu, a to v příhradových regálech s podélným zakládáním s kapacitou 168 paletových míst ve výši 4 palet. Manipulace probíhá nízko- a vysokozdvižným a vychystávacím vozíkem. Limitní sklad je obdélníkový o ploše 122,4 m2, měsíční náklady jsou 485,- Kč na paletové místo, ve skladu mraženém a chlazeném o 15,- Kč na místo vyšší. Celkové náklady na zajištění zásobování všech poboček restaurací Subway v celé oblasti jsou součtem nákladů na pořízení zboží, jejich dopravu od dodavatele do skladu, skladové operace a rozvoz zboží na jednotlivé pobočky.
|
|
Využitelnost indexů konektivity krajiny jako prediktorů výskytu druhů
Kučera, Michal ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Krčílková, Šárka (oponent)
Práce se zabývá vyhodnocením použitelnosti indexů konektivity krajiny (biotopů) k vysvětlení
výskytu vybraných ptačích druhů v měřítku mapovacích kvadrátů České republiky. V práci je
testována závislost indexů konektivity krajiny prof. S. Saury a výskytu ptačích druhů typických
pro dané prostředí z dat Atlasu hnízdního rozšíření ptáků a Corine Land Cover 2012. Pomocí
logistické regrese je vyhodnoceno, zda indexy konektivity dokáží přítomnost druhu predikovat,
což je testováno pro 4 různé disperzní vzdálenosti, 500 m, 1 000 m, 2 000 m a 3 000 m. Celkem
bylo testováno 10 vybraných ptačích druhů typických pro jeden z pěti hlavních typů krajinného
pokryvu. Dále byl také testován vliv rozlohy vhodného biotopu v mapovacím kvadrátu na
výskyt druhu.
|
host ::
