Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 106 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 

Rozbor železných předmětů z hradiště Kal II
Hošek, Jiří
Metalografická analýza kovů z archeologických nálezů na hradišti Kal.

Možnosti nakládání s odpady v hutním průmyslu
Mlčoch, Jakub ; Louda, Jiří (vedoucí práce) ; Petrášek, František (oponent)
Hutnictví železa každoročně produkuje několik stovek tisíc tun odpadů, které obsahují mimo oxidů železa rovněž kovové i nekovové sloučeniny jako například zinek a olovo, které jednak škodí životnímu prostředí a jednak znemožňují recyklaci těchto odpadů v hutním procesu při výrobě surového železa a oceli. Nakládání s tímto odpadem, dle platné legislativy, původce odpadu zatěžuje náklady ve formě poplatků za ukládání na zabezpečené skládky nebo za jejich likvidaci třetími osobami. Zároveň dochází ke ztrátě kovové hmoty obsažené v odpadech, která by mohla být využita jako náhrada železné rudy v hutním procesu. V současné době dochází ze strany EU k tlaku na minimalizaci ukládání odpadů, přičemž je kladen důraz na jejich zpětné využití (recyklaci). Tento tlak se současně projevuje ve zvyšování poplatků za ukládání odpadů, což nutí podniky k inovacím v oblasti recyklačních technologií. Správné nastavení a použití recyklační technologie v důsledku znamená snížení výrobních nákladů, což lze vypozorovat z ekonomického propočtu v aplikační části práce, které pracují s konkrétní hodnotou poplatku za ukládání odpadů.

Důlní práce na Pustině u Míšovic
Roštínský, Pavel ; Dokoupilová, P. ; Šmerda, J.
V rámci mapování povrchových tvarů v oblasti krystalinika miroslavské hrástě byla v květnu roku 2006 objevena P. Roštínským u Míšovic na Znojemsku mělká propadlina vedoucí do dosud neznámých podzemních prostor. Z podrobného výzkumu širšího okolí propadliny a následné dokumentace přístupných podzemních chodeb vyplynulo, že byl na zalesněném západním svahu Pustiny nalezen starý, dosud neznámý důl. Na ploše přesahující hektar byly mimo jiné zjištěny další potencionální vstupy do podzemí, hrázky nebo stupňovité terasy vzniklé přemístěním překopaného materiálu a další mělké propadliny. Na základě odebraných vzorků byla předběžně vyslovena domněnka, že podzemní chodby a povrchové tvary vznikly v souvislosti s prospekcí, respektive s dolováním grafitu a železné rudy. Součástí příspěvku je podrobná mapa povrchových tvarů v okolí dolu a schéma přístupné části podzemí.


Stůj, ruce vzhůru! Tady Pohraniční stráž. Kdo tam?
POLÁK, Petr
Záměrem mé diplomové práce bylo přiblížit období bipolárně rozděleného světa v jihočeském regionu Novohradských hor. Práce vycházela z množství nepublikovaných archivních materiálů, odborné literatury a rozhovorů s pamětníky. Nejprve jsem se pokusil zachytit celkové dění na česko {--} rakouské státní hranici od nejstarších dob až po současnost, v dalších kapitolách jsem se specializoval na problémy umístění pohraničních rot, na život příslušníků Pohraniční stráže a na spolupráci místního obyvatelstva při ostraze státní hranice. Na základě nepublikovaných materiálů studie seznamuje s osudy zadržených a usmrcených osob, které se pokoušely o nelegální přechod státních hranic. Zmíněny jsou zde i hlavní ilegální skupiny III. protikomunistického odboje operující v českobudějovickém kraji a zpravodajská síť agentů cizích státních rozvědek. V celku jsou tak zachyceny osudy nejen přímých obětí železné opony {--} bezbranných běženců, ale i vojáků základní vojenské služby, kteří bez možnosti volby museli splnit svou nezáviděníhodnou vlasteneckou povinnost, chránit státní hranice totalitního režimu.

Keltské a antické mince z oppida Hradiště u Stradonic v bývalé fürstenberské sbírce na hradě Křivoklát a v Donaueschingen
Militký, Jiří
Článek se zabývá nálezy mincí z oppida Stradonic, které mají vyjímečný význam pro pochopení pozdně laténské tzv. oppidální civilizace.

Železné rudy Krušné hory
Nič, Martin ; Marek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čáp, Pavel (oponent)
Krušná Hora u Nového Jáchymova patří v oblasti Barrandienu mezi jednu z nejvýznamnějších lokalit s výskytem ordovických sedimentárních železných rud. Bohaté zásoby železné rudy a jejich snadná dostupnost na této lokalitě byla známa a využívána již před mnoha staletími. Využívání ložiska položilo základ k bohaté historii těžby a železářství v oblasti Křivoklátska. Práce je rozčleněna na dvě tématické části. V geologické části je věnována pozornost tektonické stavbě ložiska, jeho stratigrafii, mineralogii, petrologii, litologii a paleontologickým nálezům. Stručně je popsán i vývoj krušnohorského sedimentačního prostoru. Samostatně je popisována historie geologického průzkumu. Historie využívání ložiska je popisována v druhé části práce, která je členěna dle jednotlivých společností provádějících zde těžbu. Zvláštní pozornost je věnována zvláště společnostem provádějícím těžbu v průběhu 20.století. Samostatně je popsáno ukončení těžby a likvidace dolu. Pozornost je věnována i technickému vybavení dolu a současnému stavu pozůstatků po těžební činnosti.

Projekt cyklistické naučné stezky v oblasti Železných hor a možnosti plánování cyklotras
Kunc, Vít ; Šafránek, Jiří (vedoucí práce) ; Nováková, Lenka (oponent)
Název práce: Projekt naučné cyklotrasy v CHKO Železné hory a jejím okolí. Cíle práce: Cílem této práce je realizace projektu cyklistické naučné stezky v CHKO Železné hory. Zpracování informační brožury, která by mohla být nabízena v informačních centrech regionu. Metoda: Terénní výzkum, který zahrnovat osobní mapování v oblasti a spolupráce s pracovníky informačních center. Shromažďování a třídění informací z oblastí kulturního a přírodního bohatství. Analýza map a příruček jako základ tvorby naučné cyklistické stezky. Výsledky: Výstupním materiálem této práce je vytvoření cyklistické naučné stezky v CHKO Železné hory a jejím okolí., která bude zpracována ve formě informační brožury. Podle, které bude moci účastník absolvovat trasu. Brožuru, obsahující texty, obrázky a mapu, je možné nabídnout informačním centrům v oblasti a zároveň prezentovat v elektronické podobě na internetu. Klíčová slova: cykloturistika, mapování, naučné stezky, Železné hory, chráněná krajinná oblast, cyklotrasa

Changes in structure and phase composition in the surface of tram rail
Švábenská, Eva ; Roupcová, Pavla ; Schneeweiss, Oldřich
We have investigated structure and phase composition of surface layer of tram rails after long time running and the results were compared with those obtained on the original part of material. Changes due to effects of severe plastic deformation together with thermal shocks by friction process were expected. The information about structure and phase composition was obtained by optical and scanning electron microscopy, X-Ray Powder Diffraction, Mössbauer Spectroscopy and Glow Discharge Emission Spectroscopy (GDOES) and this was completed by microhardness measurements. The results show that the surface layer in comparison with the original material exhibits important changes in grain structure, an increase in microhardness and high content of iron oxide and hydrooxides. According to the depth profile of the chemical composition measured by GDOES there is an increase in carbon content in the surface layer which can be effect of up-hill diffusion.

Nerostné suroviny Manětínska a jejich presentace formou naučné stezky
Čada, Martin ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Tato práce se zabývá geologickým vývojem (mladší proterozoiokum až kvartér) manětínské permokarbonské pánve a historického i současného využívání nerostných surovin (rudy, nerudy, kaustobiolity) Manětínska, severní části okresu Plzeň-sever. Na základě této rešerše a vlastního terénního výzkumu byla navržena naučná stezka Manětínsko-nečtinským mikroregionem. Manětínská pánev je tvořena dvěma strukturními patry. Spodní patro představují metapelity proterozoického stáří, jež leží v podloží a okolí pánve. Svrchní patro (pánevní výplň) je komplex permokarbonských klastických sedimentů. Ojedinělá vulkanická tělesa jsou proterozoického a terciérního stáří. Na Manětínsku se nacházela ložiska zlata, stříbra a železné rudy. Z průmyslových surovin se dobývaly sklářské písky, okr, kamenečné břidlice a cihlářské suroviny. Ze stavebních surovin byly využívány pokrývačské břidlice a arkózy. Těžba kaustobiolitů (humitů) byla malého rozsahu. V současnosti zůstávají těžena pouze dvě ložiska stavebních surovin (drcený kámen), Zahrádka a Březín. Návrh naučné stezky zahrnuje sedm zastávek s informačními tabulemi, které představují geologickou minulost manětínské pánve a historické využívání místních nerostných surovin (zlato, břidlice, stavební kámen) i s jeho vlivem na krajinu, společnost a průmysl, zejména sklářský. Stezka...