|
Prominentní okraj. Imaginace česko-německého pomezí v literatuře 19. a 20. století
Řezníková, Lenka
Studie se zabývá literárními reprezentacemi česko-německého „pomezí”. Na českých literárních textech z 19. a 20. století se snaží ukázat základní proměny konceptu pomezí: od výchozí představy “jazykové hranice”, která dominovala v 19. století, k představě pohraničí, která se ustavila během 20. století. Pokouší se tak konceptualizovat, jak se jinakost promítá do prostoru, resp. jak povědomí jinakosti spoluurčuje mentální mapování prostoru. Ve svém pojetí vychází studie z konceptu kulturní a historické podmíněnosti vnímání prostoru, přičemž zohledňuje i vliv kartografie jako média prostorové imaginace a nástroje produkce prostoru.
|
|
Kritické hodnocení Šikovy reformy
Šrámek, Ondřej ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Práce se zabývá tzv. Šikovou reformou, tedy reformou, která se v šedesátých letech dvacátého století v Československu snažila zavést do tehdejší centrálně plánované ekonomiky určité tržní prvky. Práce nejprve popisuje průběh reformy, při které byla významně omezena role centrálního plánu, posílena pozice podniků a byla provedena cenová přestavba. Následně jsou v práci zkoumány a porovnávány názory dobových zahraničních i domácích odborníků na reformu a novou ekonomickou soustavu, aby se na jejichž základě došlo k cíli práce, jímž je zjištění chyb a nedostatků, které provázely zavádění nové soustavy a mohly ohrozit její fungování.
|
|
Sovětská kolektivizace z konce 20.let a první poloviny 30.let 20. století a její socioekonomické dopady na Volyňské Čechy
Šťastná, Dora ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá hospodářským vývojem v Sovětském svazu na konci 20. let a v první polovině 30. let 20. století. Důraz je kladen na kolektivizaci zemědělství během prvního pětiletého plánu. Teoretická část práce se věnuje rozboru centrálně plánované ekonomiky, předchozímu hospodářskému vývoji v SSSR a charakteristikám konceptu Stalinovy hospodářské politiky. Analytická část práce se soustředí na průběh kolektivizace a vyhodnocení socioekonomických výsledků a důsledků, konkrétně na území Volyně, kam emigrovaly tisíce českých obyvatel. Hlavní hypotéza, že Volynští Češi nebyli přímo zasaženi první vlnou násilné kolektivizace, byla vyvrácena. V důsledku kolektivizačních opatření došlo k úbytku počtu českých obyvatel na Volyni až o 30%. První pětiletý plán představoval velký krok k modernizaci a soběstačnosti země, avšak v agrárním sektoru selhal.
|
|
Vývoj hospodářství v Chile v 60. a 70. letech 20. století s důrazem na tržní reformy po roce 1973
Strejčková, Klára ; Pekárek, Štěpán (vedoucí práce) ; Ševčík, Miroslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza dopadu hospodářských reforem přijatých v Chile v 60. a 70. letech 20. století. Práce se zaměřuje zejména na analýzu vývoje exportu a inflace v kontextu vojenského převratu v roce 1973, který byl přímým důsledkem vlády komunistického prezidenta Salvadora Allendeho mezi lety 1970-1973, jenž se pokusil společnost ekonomicky a sociálně transformovat v socialistickou. V práci byla potvrzena hypotéza, že protržní reformy přijaté po roce 1973 vedly k diverzifikaci chilského exportu a zároveň také k postupné stabilizaci inflace. Ta se v důsledku socialistického řízení Allendeho vlády vyšplhala na hodnotu přesahující 350 %. Práce přináší srovnání dvou velmi rozdílných ekonomických doktrín, které v 70. letech formovaly Chile. Porovnává socialistické řízení vlády, zaměřené na znárodňování soukromého sektoru, s vládou v duchu velmi liberálního, protržního způsobu řízení ekonomiky, založeného na snižování velikosti veřejného sektoru, privatizaci a odstraňování bariér zahraničního obchodu.
|
|
Dostupnost sociálních služeb v problematice domácího násilí páchaného na ženách z pohledu sociálních pracovníků.
SVOBODOVÁ, Nikola
V České republice bylo domácí násilí po dlouhou dobu nepojmenováno a tabuizováno. Teprve v 90. letech 20. století začalo docházet k legislativním změnám a zakládáním neziskových organizací, které se o tento fenomén začaly zajímat a propagovat ho mezi laickou veřejnost. V této době narostla intenzivní potřeba prozkoumat domácí násilí v naší zemi. Cílem práce bylo zjistit, jaká je dostupnost sociálních služeb pro oběti domácího násilí dle názoru sociálních pracovníků. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů se šesti sociálními pracovníky, kteří byli vybráni pomocí prostého záměrného (účelového) výběru, pracujícími v oblasti pomoci obětem domácího násilí. V teoretické části popisuji základní pojmy týkající se domácího násilí, jeho znaky, formy, příčiny, cyklus domácího násilí, profil pachatele a typickou oběť. V další části jsem se zaměřila na právní rámec, který je platný pro Českou republiku. Jedna z kapitol se věnuje sociálním službám poskytující svou pomoc obětem domácího násilí. V poslední kapitole sociální služby konkretizuji na ty, které působí v Českých Budějovicích. V praktické části jsou popsány výsledky kvalitativního výzkumu, které vycházejí z jednotlivých kazuistik umístěných v příloze práce. Díky vypracovaným výsledkům výzkumu se naskytla možnost nahlédnout do problematiky pomoci obětem domácího násilí v krajském městě České Budějovice a zjistit, zda tato nabídka služeb odpovídá poptávce ze strany klientů, kteří je využívají. Z výsledků je zřejmé, jaké služby jednotlivé organizace nabízejí svým klientům, v jaké spádové oblasti, jakou formou a kolik těchto klientů jsou schopni přijmout. Z výzkumu dále vyplynulo, že nabídka sociálních služeb pro město České Budějovice je dostačující, ale je zde dle respondentů stále prostor pro vylepšování. Je zde možnost obrátit se na řadu organizací poskytujících pomoc právě obětem domácího násilí. Tato situace však není již tak příznivá v menších městech Jihočeského kraje. Práce může, dle mého názoru, přispět k větší informovanosti veřejnosti o poskytovatelích služeb pro oběti domácího násilí.
|
|
Staré, či nové v Serenádě op. 44 Antonína Dvořáka
Kolátorová, Petra
Příspěvek se zabývá žánrem orchestrální serenády v kontextu reflexí "starého" a "nového".Orchestrální serenádu pro 19. století objevil opět německý skladatel Johannes Brahms,který navázal na tradice vídeňského klasicismu. O klasicistním modelu lze na základě analýzy a historických souvislostí uvažovat též v případě Serenády op. 44 Antonína Dvořáka, konkrétně o Serenádě B dur KV 361/370a Wolfganga Amadea Mozarta. Dvořák posunul Brahmsovu snahu dál směrem k pozdějšímu neoklasicismu.
|
|
Profil a reflexe tanečního oddělení Julliard school
Červinka, Marek ; JANEČEK, Václav (vedoucí práce) ; KŘENKOVÁ, Mahulena (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Profil a reflexe tanečního oddělení Juilliard School se nejprve stručně věnuje klíčovým událostem v dějinách klasického i moderního tance první poloviny 20. století a dále historii The Bennington School of the Dance, která je považována za předchůdce The Juilliard School. Po všeobecných informacích ohledně historie, vzdělávacích cílů a studijních programů The Juilliard School se zbytek práce detailně zaměřuje na její Taneční fakultu. Popisuje její historii, světoznámé pedagogy, studijní program a přijímací řízení. Všechny tyto informace společně s rozhovory, které poskytl český choreograf a pedagog Jarek Cemerek a současný student čtvrtého ročníku Brennan Clost, se staly podklady pro závěrečnou reflexi této fakulty. Ta obsahuje srovnání The Juilliard School s českým tanečním školstvím.
|
| |
| |
|
Lidová kultura ve vzpomínkách pamětníků narozených ve 20. a 30. letech 20. století
Horová, Kateřina ; STAVĚLOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; FRIČOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na to, jak lidé narození ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století vzpomínají na tradiční lidovou kulturu. Soustředí se také na to, zda dodržovali původní tradice a slavili tradiční svátky. Dále se práce zabývá tím, jak tito lidé tradice vnímali a jaký pro ně měly význam. V první části práce se setkáme s vyprávěním životních příběhů narátorů narozených v první polovině dvacátého století. Druhá část je věnována vzpomínkám na tradiční obyčeje a zvyky, na to jak se měnil způsob jejich slavení v předválečném období, za války a za dob socialismu. V poslední části se dozvíme, jakým způsobem narátoři vnímali tanec, zda sami tančili, při jakých příležitostech tančili, které tance apod. Také se dozvíme, zda se setkali s tancem na jevišti.
|
host ::
