|
Duševní hygiena u sester ve vedoucích funkcích
ŠŤASTNÁ, Olga
Duševní hygiena nebo-li psychohygiena nám pomáhá chránit a upevňovat si své duševní zdraví. Poskytuje nám návod, jak nejlépe zvládat obtížné situace, jak si upevňovat zdravý životní styl a životní podmínky, abychom si udržovali duševní rovnováhu. Učí nás, jak předcházet psychicky náročným situacím nebo jak je zvládat, pokud už nastaly. Přínos spočívá v prevenci somatických a psychických onemocněních, protože vyrovnaný člověk působí kladně na své okolí, neprožívá citová vypětí a dokáže koncentrovat práci i odpočinek. Sestra manažerka dodává energii, sílu a motivaci celému svému týmu i oddělení, prostě všem lidem kolem sebe. Je tedy nutné, aby sama měla dost vnitřní energie a motivace. K tomu nám pomáhají zásady duševní hygieny, které je dobré znát a řídit si jimi. Je zjištěno, že nejdůležitějším faktorem našeho zdraví je životní styl. Tím rozumíme stravování, ovzduší, pohyb, odpočinek, relaxace, organizace práce, pracovní prostředí a škodliviny jako je alkohol a cigarety, kterých bychom se měli vyvarovat nebo je alespoň minimalizovat. Změna životního stylu je jedna z cest k záchraně našeho zdravotnictví i kvality našeho života.
|
|
Doteky
MORAVCOVÁ, Soňa
Tato diplomová práce je rozdělena na dvě zásadní části. Teoretickou a praktickou. V teoretické části diplomové práce se zabývám významem doteku, který je mnohoznačný. Původně a především měl výtvarnou formou vyjádřit touhu a potřebu člověka navázat haptickým gestem vztah s jinou bytostí, sblížit se s ní, poznat ji. Během práce na tomto cyklu se však jeho podoba začíná proměňovat. Doteky přestávají být pouze vyjádřením lidských vztahů, ale stávají se záznamy mého dotýkání se, poznávání sebe sama. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na figurální tvorbu. Skládá se z cyklu maleb na plátně a sololitu různých rozměrů, provedených technikou akrylu. Tyto malby bezprostředně zachycují lidské tělo v polohách dotýkání se, blízkosti, oddálení. Zachycují ho v polohách radosti z bezprostředního doteku a naopak deprivace, kdy je člověk zbaven možnosti styku s druhou bytostí. Východiskem této práce je subjektivita a emocionalita.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u nemocných s tinitem.
PÁNKOVÁ, Zuzana
Tinitus je odborné označení pro nepříjemné vnímání vnitřního zdroje zvuku, tedy pro šelest v uších, které může být známo jako hluk v hlavě, šumění a zvonění v uších. Příznaky tinitu pociťuje asi 15 % populace. Ve věku nad 65 let je to již skoro každý druhý. Tinitus sám o sobě není považován za nemoc, ale za symptom, který může být příznakem jiných zdravotních problémů a to jak psychického, tak fyzického druhu. Rozeznáváme subjektivní a objektivní tinitus. Objektivní může slyšet obvykle i jiný člověk, subjektivní ne, je to vlastně zvuková halucinace, která se vyskytuje v převážné většině případů. Tinitus je považován za jednu z velkých záhad lidského ucha. Vystavení se intenzivnímu hluku zvyšuje riziko jeho vzniku. Například časté pobyty v hlučném prostředí, jako jsou koncerty, hudební festivaly, noční kluby a nebo poslech hudebních přehrávačů na vysoké úrovni hlasitosti. Doprovodným tělesným příznakem je často i nedoslýchavost. Možnou příčinou mohou být také i úrazy v oblasti hlavy, krku, onemocnění cév, nebo také jen ušní zánět. Je doporučeno se vyhýbat potravinám s nadměrným obsahem soli, alkoholu, nikotinu, kofeinu a některým lékům proti bolesti. Pro diagnózu tinitu je nutné podstoupit komplexní lékařskou prohlídku, která zahrnuje shrnutí anamnézy, lékařské vyšetření a audiologické vyšetření. Prvním krokem je však nutná návštěva praktického lékaře a otorinolaryngologa. V současné době neexistuje žádný schválený lék konkrétně pro léčbu tinitu. Většina možností léčby spočívá v potlačení tinitu společně se zmírněním stresu. Nemocnému se dá pomoci zlepšením cirkulace v cévách a zásobováním hlemýždě ve vnitřním uchu kyslíkem. Terapie může také zahrnovat prvky vzdělávací, jako jsou relaxační techniky a psychologické terapie. Dále existuje možnost alternativní léčby (akupunktura). Toto onemocnění je vzhledem ke svému charakteru velmi náročné na psychiku nemocného. Lidé postižení tinitem si v důsledku toho stěžují na zhoršenou kvalitu odpočinku, spánku, ale také soustředění, strádají psychicky i fyzicky. Často jsou podráždění a kvůli obtížím trpí pocity dyskomfortu, což vztahy s jejich okolím narušuje ještě víc. Mohou mít závažné psychické problémy. Nedílnou součástí, v diagnostice i terapii tinitu, je sestra. Audiometrické vyšetření provádí audiologická sestra, upravuje polohu těla, hlavy při otoskopickém vyšetření, odebírá krev a samozřejmě velký vliv má i její psychická příprava pacienta. Při léčbě sestra zavádí periferní žilní katétr, je zodpovědná za správnou aplikaci vasodilatačních infuzí, která spočívá nejen ve znalostech zásad podání těchto infuzí, ale i ve správné edukaci pacienta. Specifičnost práce sestry při hyperbarické oxygenoterapii vyplývá jak z technického zázemí, tak z potřeby speciální fyzické, psychické přípravy a edukace pacienta. Cílem této práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tinitem. Zmapovat odborné znalosti a dovednosti sester pro ošetřování pacienta s tinitem. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tinitem? Jaké mají odborné znalosti sestry pro ošetřování pacientů s tinitem? Jaké jsou dovednosti sester pro ošetřování pacientů s tinitem? Z analýzy dat vzniklo u rozhovorů s pacienty pět kategorií: Charakteristika tinitu, Dispenzarizace tinitu, Reakce na tinitus, Kvalita života u pacientů s tinitem a Informovanost pacienta s tinitem. U rozhovorů se sestrami z ambulancí vznikly tři kategorie: Hodnocení tinitu, Znalosti sester v ošetřování pacientů s tinitem a Dovednosti sester v ošetřování pacientů s tinitem. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována stěžejní data, vše je znázorněno v přehledných schématech jednotlivých kategorií. Výzkumným šetřením byly zjištěny specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tinitem, kdy jako nejdůležitější se jeví komunikace s pacientem a jeho edukace.
|
|
Vliv kulturních rozdílů na obchodní spolupráci mezi ČR a Ruskem
Cagášková, Adéla ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Gullová, Soňa (oponent)
Práce se zabývá kulturními rozdíly mezi Českou republikou a Ruskem a jejich vlivem na vzájemnou obchodní spolupráci. Nejprve je popsána obecná charakteristika Ruska a jeho mezinárodní vztahy. Následuje vysvětlení pojmu kultura, porovnání ČR a RF na základě kulturních dimenzí Geerta Hofsteda a seznámení se specifiky ruské kultury, business etiketou a ruským obchodním jednáním. Závěr práce je věnován vlastnímu výzkumu, kde jsou shrnuty názory a vzájemné pohledy Rusů a Čechů na sebe sama.
|
|
Sestra a odběry biologického materiálu
HUBENÁ, Marcela
Název bakalářské práce: Sestra a odběry biologického materiálu Základní teoretická východiska: Jedním z nejčastějších výkonů sestry jsou odběry biologického materiálu. Aby sestra správně provedla odběr, musí znát ošetřovatelské postupy a mít je nastudovány ze standardů oddělení, na kterém pracuje, nebo z odborné literatury. Mezi biologický materiál (pochází z organismu člověka) patří krev, moč, stolice, sputum, zvratky, žaludeční obsah, punktát, mozkomíšní mok. Před výkonem je vždy důležité klienta seznámit s výkonem, který u něj bude prováděn. (Mikšová, 2006) Cíle práce: Cíle bakalářské byly zjistit, zda sestry dodržují správný postup při odběru krve a moče a zmapovat chyby při odběrech krve a moče. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné otázky. Jaké nejčastější chyby dělají při odběrech moče? Druhá výzkumná otázka zní: Jaké chyby dělají sestry při odběrech krve? Metodika: Empirická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního šetření. Byla zvolena technika sběru dat formou skrytého pozorování. Sběr dat byl zaznamenáván do předem připravených archů, na kterých byl přesný postup odběru žilní a kapilární krve a katetrizace (permanentní a jednorázová) močového měchýře u ženy. Pozorování probíhalo v březnu 2015 na standardních odděleních a na odděleních jednotek intenzivní péče v nemocnici České Budějovice a.s. Výzkumný soubor tvořilo 26 všeobecných sester. Výsledky: Pozorovací archy byly popsány postupem pozorovaného odběru. Následně byly vytvořeny kategorizační tabulky, kde bylo znázorněno pořadí nejčastějších chyb při postupech u odběrů krve a moče. Při odběrech žilní krve se sestry dopustily těchto chyb: Nepodložení končetiny ochrannou podložkou, z toho vyplývá chyba nekompletní příprava pomůcek odběru krve a neprovedení kontroly pomůcek k odběru, neumytí rukou před a po výkonu, špatně zaschlá dezinfekce v místě vpichu, nepoužití ochranných rukavic, nesprávné pořadí vkládání zkumavek do adaptéru, zaškrcený turniket déle jak jednu minutu. U odběru kapilární krve sestry chybovaly takto: nepoužití ochranných rukavic, neumytí rukou před výkonem, nesetření první kapky krve, nepřipravení všech pomůcek k odběru- zejména nepoužití kapiláry, špatně zaschlá dezinfekce v místě vpichu, neumytí rukou po provedeném výkonu. U odběrů moče katetrizací se při pozorování vyskytly tyto chyby: nezajištění omytí genitálií u ženy, neumytí rukou před výkonem, nezajištění intimity klientky před výkonem, nekompletní příprava pomůcek k odběru s tím související neprovedení kontroly pomůcek před výkonem. Závěr: Z výsledků vyplývá, že sestry nedodržují postup při odběrech krve a moče. Dopouští se chyb, které mohou vést ke špatné diagnostice vyšetřovaného vzorku a tím ke špatné diagnostice a léčbě onemocnění. Při odběrech krve nechrání sebe ochrannými rukavicemi. Výsledky práce byly zkonzultovány s managementem nemocnice České Budějovice a.s.
|
|
Obyčejný život královského města Louny na konci 16. století
Paterová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Roedl, Bohumír (oponent)
Dějiny každodennosti jsou zajímavým historickým odvětvím, které přináší badateli informace o rodině, zaměstnání, zábavě, potížích a dalších věcech, které každého z nás denně obklopují. Stejně tak tyto věci ovlivňovaly životy našich předků. Fascinace obyčejnými životy lidí raného novověku je vlastně touhou po poznání sebe sama. Ačkoli se náhled na věci běžného dne mohl v průběhu staletí měnit, co se nezměnilo, byla právě jejich témata. Knihy svědomí jsou více než vhodným pramenem pro studium všedního dne. Na jejich stránkách se skrze výpovědi svědků k jednotlivým soudním procesům, mimoděk dozvídáme právě podrobnosti ze života obyvatel raně novověkého města. Jejich studium přináší podněty pro výzkum nejen dějin každodennosti, ale také dějin kultury a dějin mentalit. V neposlední řadě nelze nejmenovat výzkum raně novověké městské kriminality.
|
|
Cvičení u žen po porodu císařským řezem
SEJPKOVÁ, Zuzana
Tématem bakalářské práce je cvičení u žen po porodu císařským řezem. Cvičení napomáhá rekonvalescenci ženy po císařském řezu, zároveň urychluje hojení a snižuje výskyt pooperačních komplikací. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je na základě odborné literatury popsána historie, indikace k císařskému řezu, metody císařského řezu, druhy anestezie a možné komplikace po císařském řezu. Dále se práce věnuje roli porodní asistentky v předoperační a pooperační péči o ženu při porodu císařským řezem. Popsáno je cvičení v porodnici a navržena vhodná cvičení v domácím prostředí. Závěr teoretické části práce popisuje péči o jizvu po císařském řezu. Věnuje se osvědčeným metodám v péči o jizvu, jako jsou masáže sádlem, ale také novějším trendům v péči o jizvu např. lepení silikonových pásků a náplastí, ošetření laserem či tapování. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda mají ženy informace o důležitosti cvičení po císařském řezu, dále zmapovat zdroje, ze kterých ženy informace o cvičení čerpají. Posledním cílem bylo zjistit možnosti cvičení u žen po porodu císařským řezem na oddělení šestinedělí. K dosažení cílů byly stanoveny tři hypotézy, které byly ověřovány statistickým testem. Hypotéza 1: Ženy mají informace o důležitosti cvičení po císařském řezu. Hypotéza 2: Ženy čerpají informace o cvičení po porodu převážně z internetu. Hypotéza 3: Ženy na oddělení šestinedělí cvičí jen s fyzioterapeutkou. Pro výzkumné šetření byl zvolen kvantitativní výzkum, sběr dat byl prováděn technikou dotazníku, jehož distribuce probíhala elektronickou cestou. Výzkumný soubor tvořily ženy na oddělení šestinedělí klatovské nemocnice a v nemocnici v Českých Budějovicích. Výzkumný vzorek tvořilo 138 respondentek. Vyhodnocení výzkumného šetření ukázalo, že ženy mají informace o důležitosti cvičení (73 % respondentek), o čemž svědčí i to, že jen 8 respondentek nevědělo, které cviky zvolit v prvních dnech po císařském řezu. Hypotéza 1 byla statistickým testem potvrzena. Dále z dotazníkového šetření vyplynulo, že ženy získávají informace o cvičení po císařském řezu převážně od lékaře či z internetu, ale i od porodních asistentek na šestinedělí. Dalším významným zdrojem informací o cvičení jsou fyzioterapeutky. Na základě těchto výsledků hypotéza 2 potvrzena nebyla. Cvičení na šestinedělí vede ve většině případů fyzioterapeutka, ovšem některé ženy cvičí i samy nebo za pomoci porodní asistentky. Fyzioterapeutka tedy není jediná, s kým ženy na oddělení cvičí, proto statistický test třetí hypotézu nepotvrdil. Dále bylo výzkumným šetřením zjištěno, že z žen, které navštěvovaly předporodní kurz, bylo o cvičení po císařském řezu informováno jen 12 % z nich. Šetření ukázalo, že je potřeba ženy více ke cvičení motivovat, protože i přes dostatek informací, pokračovalo ve cvičení po příchodu domů z porodnice jen 38 % respondentek, ale až na jednu výjimku zvolily všechny ženy, které ve cvičení doma pokračovaly, vhodné druhy cviků. Šetření ukázalo, že v péči o jizvu je poučeno 74 % žen a nejčastěji jsou ženy edukovány lékařem, dále porodní asistentkou a fyzioterapeutkou. Internet, jako zdroj informací v péči o jizvu, hraje zanedbatelnou roli. Zjistili jsme, že ženy sice mají povědomí o novějších trendech v péči o jizvu, ale nejčastěji volí i nadále oblíbené masáže nesoleným vepřovým sádlem. Nicméně z výzkumného šetření vyplývá, že 40 respondentek jizvě žádnou zvláštní péči nevěno-valo. Ženy podávání informací v péči o jizvu ohodnotily nejčastěji průměrnou známkou 3. Prostor soukromým porodním asistentkám v péči o ženy po porodu císařským řezem nabízí zjištění, že 82 % dotazovaných žen by v šestinedělí uvítalo jejich návštěvu. Šetření ukázalo, že i přes vysokou informovanost žen ohledně cvičení po porodu císařským řezem i v péči o jizvu, je nutné ženy ke cvičení více motivovat. Bakalářská práce může být použita jako edukační materiál pro ženy po porodu císařským řezem, ale i pro ostatní zdravotnické pracovníky.
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty po operacích páteře
TAKÁCSOVÁ, Alena
Tato bakalářská práce má název Ošetřovatelská péče po operacích páteře. Pacientů s potížemi různých oblastí páteře velmi přibývá a není divu, že i indikací k operačnímu řešení. Je to dáno trendem společnosti a vyšší zátěží na organismus. Tím přibývá i operačních postupů, které si žádají specifické ošetřovatelské postupy při ošetřování v časném pooperačním období. Práce poukazuje na problematiku specifické ošetřovatelské péče o pacienty různých onemocnění a úseků páteře. Poukazuje na to, že neexistuje univerzální měřítko postupu ošetřovatelské péče po různém typu operace na stejném úseku páteře a správnost postupu specifické ošetřovatelské péče v souladu s následnou rehabilitační péčí je nezbytná. Lidí s onemocněním páteře indikovaných k operaci nadále přibývá, výzkum udává čísla dnešní doby proti době před dvaceti lety, troufáme si říci, až katastrofální. Není se čemu divit. Nepřiměřené zátěže neubývá, také sedavým způsobem života v zaměstnání nebo doma jen připočítává k riziku vzniku těchto onemocnění. Ty mají za následek dyskomfort hlavně v osobním životě člověka, ale je tím ohrožena i jeho pracovně-sociální role a narušení ekonomických jistot, bez kterých se v dnešní době neobejdeme. Ve své práci se zabýváme už vzniklými patologickými projevy indikovaných k operaci. Jednoduše řečeno tím, co se s pacientem děje, je-li naším ambulantním lékařem-neurochirurgem doporučen k operačnímu řešení. Nedostatek ošetřovatelské literatury ohledně této specifické problematiky byl pro nás důvodem výběru tohoto tématu bakalářské práce. V teoretické části rozebereme základní skladbu - anatomii a fyziologii páteře, základní termíny vzhledem k páteři- základní pohyby, zakřivení páteře. Vzhledem k tomu, že je naše práce zaměřena na ošetřovatelskou péči po operačním řešení onemocnění různých úseků páteře na neurochirurgii, traumatologii a infekčním oddělení v Českých Budějovicích, teoretická část patří i základnímu teoretickému nastínění nejčastěji prováděných operačních výkonů na těchto odděleních Nemocnice v Českých Budějovicích, a.s. Vlastní výzkumnou částí řešíme specifika ošetřovatelské péče po zmíněných operačních výkonech, které souvisí s časnou rehabilitační péčí a úzké spolupráci s fyzioterapeuty. Je třeba zdůraznit, že týmová spolupráce je základním kamenem v péči o pacienta po operaci páteře, jehož následná rehabilitační péče a edukace v péči o sebe sama po propuštění z ústavního ošetřování je jedním ze zásadních předpokladů pro úspěšnou rekonvalescenci a navrácení se do své pracovně sociální role. Výzkumná část je zaměřena na zjištění těchto cílů: C1: Zjistit, zda sestry znají správné postupy časné rehabilitační péče o pacienty po operacích páteře C2: Zjistit, jaká je úroveň spolupráce mezi sestrami a fyzioterapeuty v oblasti specifik o pacienty po operacích páteře C3: Zjistit, zda vzdělání a doba praxe sester má vliv na poskytování specifické ošetřovatelské péče o pacienty po operacích páteře Dále pomocí výzkumných otázek týkající se této problematiky: V1: Jakým způsobem sestry a fyzioterapeuti spolupracují při péči o pacienta po operaci páteře? V2: Souvisí doba praxe sester s vyššími znalostmi v oblasti poskytování specifické ošetřovatelské péče pacientovi po operaci páteře? V3: Má vzdělání sester vliv na znalosti v oblasti specifik ošetřovatelské péče o pacienta po operaci páteře? V4: Jakým způsobem sestry prohlubují své znalosti v oblasti specifik ošetřovatelské péče o pacienty po operacích páteře? Výzkumným souborem jsou 4 sestry z Neurochirurgie 4 sestry z Traumatologie a 4 sestry z Infekčního oddělení v Českých Budějovicích, a.s.. Základním prvkem našeho výzkumného procesu je polostrukturovaný rozhovor, kterým si budeme ověřovat své očekávané cíle a výchozí výsledky.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u příslušníků Církev adventistů sedmého dne
VOTRUBOVÁ, Veronika
Církev adventistů sedmého dne vznikla ve Spojených státech v 19. století a řadí se do protestantských církví. Adventisté se vyznačují tím, že očekávají druhý příchod Ježíše Krista a světí sobotu na oslavu Boha. Teoretická část je uvedena definicí multikulturního ošetřovatelství a popisem ošetřovatelského procesu. Dále je zaměřena na ošetřovatelské modely Leiningerové a Gigerové s Divivhizarovou. Další část teoretické práce se zabývá náboženstvím, spiritualitou nemocných a duchovních potřeb pacientů. Poslední část je zaměřena na Církev adventistů sedmého dne se zaměřením na jejich historii, učení a společenství, základních věroučných výrocích, jejich specifik jako jsou křest, který se provádí až v dospělosti, Večeře Páně a zásady křesťanského života. Adventisté uctívají sobotu, kdy nesmí pracovat a musí jí celou věnovat Bohu. Dále je práce zaměřená na aktivity církve a s tím související humanitární organizaci ADRA. Adventisté dbají na zdravý životní styl a mají svůj zdravotní program Newstart. Cílem diplomové práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u příslušníků Církve adventistů sedmého dne, zmapovat specifika přístupu ke zdraví u příslušníků Církve adventistů sedmého dne a zmapovat názor sester na význam multikulturního ošetřovatelství pro jejich práci. K těmto cílům bylo stanoveno pět výzkumných otázek. 1. Mají příslušníci Církve adventistů sedmého dne specifické potřeby při poskytování ošetřovatelské péče? 2. Jak vnímají příslušníci Církve adventistů sedmého dne přístup zdravotnického personálu? 3. Mají příslušníci Církve adventistů sedmého dne specifické spirituální potřeby? 4. Mají příslušníci Církve adventistů sedmého dne specifický životní styl? 5. Znají sestry význam multikulturního ošetřovatelství v praxi? K naplnění výzkumných cílů a k zodpovězení výzkumných otázek bylo použito kvalitativní šetření. Výzkumné šetření bylo provedeno formou polostrukturovaného rozhovoru s příslušníky Církve adventistů sedmého dne a s všeobecnými sestrami. Rozhovory s příslušníky CASD se uskutečnily ve sboru Církve adventistů sedmého dne v Benešově. Rozhovory s všeobecnými sestrami byly provedeny ve dvou nemocnicích na interním a chirurgickém oddělení. Rozhovorů se zúčastnilo 10 členů CASD a 10 všeobecných sester. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno, že příslušníci CASD nemají žádná specifika v ošetřovatelské péči. Pouze někteří členové, kteří jsou vegetariáni, mohou v nemocničním zařízení požadovat vegetariánskou stravu. V nemocničním zařízení nemají problém s modlením, dokážou se přizpůsobit okolí, protože nechtějí na sebe upoutávat pozornost. Nemají problém s očkováním, transplantací, přijímáním transfúzí, ani s jinými diagnostickými a lékařskými zákroky. Většina členů vnímá zdravotníky pozitivně, ale našli se dva, kteří mají zkušenost s pohrdáním a nepochopením jejich víry ze strany zdravotníků. Dále z výzkumu vyplývá, že adventisté mají specifika v oblasti umírání a stravy. CASD má zdravotní reformu, která zahrnuje program Newstart. Adventistům církev nedoporučuje jíst maso, mají zakázaný alkohol, tabákové výrobky a omamné látky. Sestry vidí hlavní význam v multikulturním ošetřovatelství ve vyhnutí se konfliktu s klientem, který by mohl nastat z neznalosti jeho náboženství. Další význam sestry shledávají v možnosti lépe pochopení klientova chování a dokázání se vcítit do jeho pocitů. Vzhledem ke znalostem multikulturní péče jsou sestry schopny uspokojovat potřeby klienta a poskytovat mu kvalitní ošetřovatelskou péči. Na základě provedeného výzkumného šetření bude vypracován standardní ošetřovatelský postup u příslušníků CASD a informační materiál pro sestry k usnadnění poskytování specifické péče u příslušníků CASD.
|
|
Syndrom vyhoření u vybraných členů integrovaného záchranného systému v Jihočeském kraji
KUBOUŠEK, Ladislav
Bakalářská práce pojednává o syndromu vyhoření u jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. V teoretické části bakalářské práce je definován pojem syndrom vyhoření, příčiny jeho vzniku, následná prevence, pomoc a léčba. Praktická část je zaměřena na zjištění stavu syndromu vyhoření u složek integrovaného záchranného systému, tedy u Policie ČR, Hasičského záchranného sboru a Zdravotnické záchranné služby pomocí polostandardizovaného rozhovoru, dotazníkového šetření a kvalitativní analýzy. Bylo zjištěno, že všichni dotazovaní respondenti pojem syndrom vyhoření znají. Všichni si uvědomují, že jejich profese je velmi psychicky a fyzicky náročná a je zde tedy veliké riziko syndromu vyhoření. Žádný z respondentů aktuálně netrpí žádnými projevy syndromu vyhoření, pouze jeden z respondentů by měl na sebe dávat pozor, aby u něj časem syndrom vyhoření nepropuknul.
|
host ::
