| |
|
Vnitrodruhová diverzita ichtyofauny České republiky - znalost a ochrana
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra
Ve vodách České republiky se v současnosti vyskytuje 48 původních druhů ryb a 2 druhy mihulí. Z toho je celoplošně nebo lokálně v různé míře legislativně chráněno 22 druhů ryb, další 3 druhy podmíněně a 2 druhy mihulí. Prozatím nejsou k dispozici konkrétní legislativní nástroje pro ochranu vnitrodruhové (genetické) diverzity. V tomto směru lze využít pouze některých nepřímých opatření, které vyplývají z omezení manipulace s ohroženými druhy. Znalosti o vnitrodruhové diverzitě ichtyofauny v ČR jsou prozatím velmi kusé a nesouvislé. To je jedna z příčin absence legislativních nástrojů pro ochranu vnitrodruhové diverzity. Rovněž vnímání tohoto fenoménu rybářskou veřejností je zcela nedostatečné, i když právě ze strany rybářského managementu je největší hrozba pro vnitrodruhovou diverzitu. Nezbytnou nápravou tohoto stavu je urychlený výzkum a poznání vnitrodruhové diverzity jednotlivých druhů jako základu pro její uchování.
|
| |
|
Systémy průmyslového vidění s roboty Kuka a jeho aplikace na rozpoznávání volně ložených prvků
Krutílek, Jan ; Pochylý, Aleš (oponent) ; Kubela, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o robotickém vidění a jeho aplikaci na problém manipulace volně ložených prvků. Je zde uveden přehled pricipů dnes nejpoužívanějších kamerových systémů. S ohledem na řešení dané aplikace jsou uvedeny možnosti využití základních softsenzorů při rozpoznávání různých objektů. Úkolem práce je také naprogramování a realizace demonstrační úlohy při využití znalostí programování PLC, znalostí expertního programování robota v jazyce KRL, znalostí psaní skriptů pro inteligentní kameru v programu Spectation a využití znalostí síťové komunikace mezi použitými zařízeními.
|
|
Podíl sestry v managementu léčby bolesti u pacientů s maligním onemocněním
KUČEROVÁ, Miroslava
Téma diplomové práce zní ?Podíl sestry v managementu léčby bolesti u pacientů s maligním onemocněním?. Prvním cílem je zjistit, zda sestry znají specifika péče o pacienty s nádorovým typem bolesti. Druhý cíl je zaměřen na zjištění, zda sestry používají k hodnocení nádorové bolesti analogové škály. Třetím cílem je zjistit, zda sestry zaznamenávají intenzitu bolesti do dokumentace. Čtvrtým cílem je zjištění, jestli sestry využívají nefarmakologické techniky k tišení nádorové bolesti. A pátým cílem je zjistit, zda sestry znají strategii analgetického žebříčku dle WHO. Výzkum byl realizován formou dotazování, technikou anonymních strukturovaných dotazníků, přičemž výběrový soubor tvořily zdravotní sestry z vybraných klinických oddělení. Vybrána byla ta pracoviště, kde je vysoká pravděpodobnost výskytu pacientů s onkologickou diagnózou. Rozdáno bylo 360 dotazníků, z čehož se navrátilo 198 vyplněných. 105 (53%) pocházelo z krajské nemocnice v Českých Budějovicích, dále 51 (26%) z fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a 42 (21%) respondentů z okresní nemocnice Tábor. Výzkumné šetření proběhlo v březnu 2012. Výsledky byly vyhodnoceny dle kritérií předem stanovených autorem práce. Hypotéza 1: Sestry umějí poskytovat specifickou ošetřovatelskou péči pacientům s nádorovou bolestí, byla potvrzena. Hypotéza 2: Sestry vyhodnocují bolest dle dostupných analogových škál, byla potvrzena. Hypotéza 3: Sestry zaznamenávají intenzitu bolesti, byla vyvrácena. Hypotéza 4: Sestry z nefarmakologických technik využívají nejčastěji metody fyzikální, byla potvrzena. Hypotéza 5: Sestry znají strategii analgetického žebříčku dle WHO, byla potvrzena. V návaznosti na řešenou problematiku byl vytvořen edukační leták na téma ?monitoring bolesti? určený pro nelékařské zdravotnické profese. Tento materiál popisuje nejpoužívanější metody hodnotící bolest a bude sloužit jako přehled jednotlivých postupů včetně jejich specifik a možností využití. Diplomová práce jako celek může sloužit k rozšíření znalostí sester v oblasti managementu léčby bolesti.
|
| |
|
Návrh a vývoj webovské aplikace pro ověřování znalostí studentů
Meixner, Jaroslav ; Jelínek, Mojmír (oponent) ; Molnár, Karol (vedoucí práce)
Cílem mé bakalářské práce je navrhnout a realizovat systém s webovým rozhraním, který automatizuje ověřování znalostí studentů pomocí náhodně generovaných testů. Důležitou podmínkou je každému studentovi vygenerovat unikátní test, který má mít vzájemně zamíchané pořadí otázek a jejich odpovědí. Odpovědi mohou být správné i nesprávné. Pro vytváření testů byl zvolen systém Moodle, který je vytvořen na platformě open source a pro potřebné změny je možné jej rozšířit a upravit. Systém Moodle byl vhodně upraven dle požadavků zadání a jeho korektní chování bylo prakticky ověřeno ve volitelném předmětu Praktikum Informačních sítí.
|
|
K problematice rázových jevů v planetových převodových soustavách s čelním ozubením
Hortel, Milan ; Škuderová, Alena
Konstrukce pseudoplanetových převodových systémů má být založena na dokonalé znalosti dynamických jevů probíhajících v těchto slabě a silně nelineárních parametrických soustavách. Jedním z nebezpečných jevů vnitřní dynamiky těchto systémů jsou rázy v důsledku technologických zubových bočních vůlí. Příspěvek je zaměřen na simulační analýzu vlivu tlumení a rázových jevů na dynamické vlastnosti zvláštního případu soustavy s děleným tokem výkonu.
|
| |
|
Oxygenoterapie po kardiochirurgické operaci z pohledu sester a pacientů
VRCHOTOVÁ, Klára
Kardiochirurgické operace jsou velmi závažné operační výkony, které mají svá značná specifika. Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku oxygenoterapie a to jak z pohledu sester, tak i pacientů. Teoretická část je zaměřena na popis fyziologie dýchání a následně na samotnou oxygenoterapii. Zde jsou popsány jednotlivé zdroje kyslíku a indikace k jeho podání. Dále jsou zde zmíněny jednotlivé zásady v podávání kyslíku. Při podávání kyslíku je třeba využít specifických pomůcek, kdy mezi nejčastěji používané patří kyslíková maska nebo kyslíkové brýle. Aby oxygenoterapie byla ještě účinnější, musí být také zahájena kvalitní dechová rehabilitace. Dechová rehabilitace je zvláště u pacientů po kardiochirurgickém výkonu velice důležitá a s jejím nácvikem je třeba začít již před samotným operačním výkonem. Tento postup je velice důležitý, protože v pooperačním období zajišťuje pacientovi správné dýchání a odkašlávání. Dechovou rehabilitaci s pacienty provádí jak všeobecná sestra pracující na kardiochirurgickém oddělení, tak i fyzioterapeut. Ke zjištění účinnosti oxygenoterapie a dechové rehabilitace slouží různé monitorovací techniky. Tyto techniky lze rozdělit na invazivní a neinvazivní. Z neinvazivních se nejčastěji využívá pulzní oxymetrie, z invazivních technik je to odběr krve na ABR. Cíle práce byly stanoveny celkem dva: 1. Zmapovat znalosti sester o ošetřovatelské péči u pacienta s oxygenoterapií. 2. Zjistit, co pociťují pacienti po kardiochirurgické operaci. K těmto cílům byly zvoleny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky. Stanovené hypotézy jsou: 1. Sestry na stanici resuscitační péče mají větší znalosti o oxygenoterapii než sestry pracující na stanici intermediální péče. 2. Sestry na stanici resuscitační péče mají větší znalosti o dechové rehabilitaci než sestry pracující na stanici intermediální péče. První výzkumná otázka je: Co pociťují pacienti při oxygenoterapii a dechové rehabilitaci? Druhá výzkumná otázka byla stanovena: Jak jsou pacienti po kardiochirurgické operaci informováni o oxygenoterapii a dechové rehabilitaci? Ve výzkumné části bakalářské práce byla použita jak kvantitativní, tak i kvalitativní výzkumná metoda. Kvantitativní zpracování dat probíhalo v podobě zpracování vyplněných dotazníků od sester pracujících v Nemocnici České Budějovice a.s., Nemocnici na Homolce v Praze a Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze. Touto metodou byly vyhodnoceny a posouzeny znalosti sester resuscitačního a intermediálního oddělení. Kvantitativní výzkumné šetření bylo použito při zpracování získaných dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pacienty po kardiochirurgickém operačním výkonu. Tato data byla následně přepsána a bylo provedeno jejich kódování pomocí metody - tužka a papír. Na podkladě zjištěných kódů byla provedena kategorizace dat. Celkem byly vytvořeny dvě kategorie a to Oxygenoterapie a Dechová rehabilitace. Každá z těchto kategorií má tři podkategorie. U kvalitativního výzkumného šetření byly vytvořeny dvě kategorie: Oxygenoterapie a Dechová gymnastika. U kategorie Oxygenoterapie byly následně vytvořeny tři podkategorie Z kvantitativního výzkumného šetření vyplývá, že znalosti sester ohledně oxygenoterapie jsou vyšší u sester pracujících na oddělení resuscitační péče. Naopak je tomu však v oblasti znalostí sester ohledně dechové rehabilitace. V této oblasti byly vyšší vědomosti sester z intermediální péče. Při zpracování dat kvalitativní výzkumnou metodou bylo zjištěno, že pacienti mají dostatek informací o pooperační oxygenoterapii, ale i dechové rehabilitaci. Četnost dechové rehabilitace byla u všech pacientů v pooperačním období po kardiochirurgickém výkonu vyšší jak 1x/den
|
host ::
