| |
|
A Comparison of Plotinus's and St. Augustine's Conception of Evil
Košová, Michaela ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Novák, Lukáš (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá Plotinovým a Augustínovým pojatím zla, pričom jej hlavným cieľom má byť oba pohľady porovnať a odhaliť, ktoré Plotinove myšlienky Augustína inšpirovali a v ktorých bodoch sa už musel od Plotina odkloniť. Kľúčovou otázkou je, akým spôsobom sa obaja filozofi snažia odpovedať na otázku týkajúcu sa ontologického statusu a pôvodu zla. Pri skúmaní rozdielností oboch koncepcií hrá dôležitú úlohu ich objasnenie na pozadí odlišnosti metafyzických konceptov, z ktorých Plotinos a Augustín vychádzajú. Prvá časť práce skúma, v akom zmysle je u Plotina princípom zla látka, posledný bod výstupu reality z Jedna. Narazíme tiež na tolma, neoprávnenú smelosť k osamostatneniu sa od vyššieho, ktorá je prítomná v duši, no i pri výstupe reality ako takej z Jedna. Duša však nemôže skutočne hrešiť, má totiž božský pôvod. Podľa Plotina je za zlo nakoniec zodpovedná látka, úplná zbavenosť a forma nebytia, ktorá je pre dušu akousi pascou. V druhej časti uvidíme, že Augustín vďaka novoplatónskemu mysleniu tiež vníma zlo ako zbavenosť, ale jeho pôvod pripisuje slobodnému rozhodnutiu stvorenej, a tým pádom menlivej racionálnej bytosti. V jeho koncepte nie je miesto pre princíp zla, ktorý by dušu "nakazoval", lebo stvorenie je na každej svojej úrovni dobré. Zlo spočíva v zlej vôli, ktorej kľúčovým...
|
|
Jazyk a individualita. Několik poznámek ke srovnání Wittgensteina s Husserlem a Heideggerem
Beran, Ondřej ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent) ; Glombíček, Petr (oponent)
Práce se pohybuje na poli srovnání Wittgensteina s Husserlem a Heideggerem (obecneji: analytické a kontinentální filosofie), má však spíše systematický charakter, a zabývá se otázkou vztahu mezi jazykem, intersubjektivitou a individualitou. Husserl a Wittgenstein ukazují, že naše zkušenost sveta (svet, jak ho známe), je vždy naší zkušeností sveta ("svetem pro nás"), že tato zkušenost je bytostne intersubjektivní, a intersubjektivita je bytostne jazyková. Podoba zkušenosti sveta není arbitrární, nelze ji však "realisticky" oprít o "objektivní" svet, nanejvýš zduvodnit "zevnitr", pragmaticky. Primárne pragmatický charakter naší zkušenosti umožnuje její rozruznení (plausibilní formu relativismu), a naopak ciní problematickými pokusy klást její smysl mimo ni (absolutní teleologické urcení dejin). Ukazuje se také, že Husserlova koncepce, jež klade ne-jazykový život vedomí "pred" jazyk, a individuální subjektivitu "pred" intersubjektivitu", celí jistým problémum; respektive že touto cestou nelze postihnout fenomény myšlení (duševního života) a individuality, jak je bežne chápeme. Heidegger se s Wittgensteinem shoduje v tom, že spatruje v našem jazyce neprekrocitelnou hranici naší zkušenosti sveta - jazyk je médiem, v nemž je nám dán smysl sveta, do nehož jsme se narodili, a v normativním smyslu nás presahuje....
|
|
Možnost realizace Frommova pojetí svobody v Hayekově liberálním systému
Soukup, Michal ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Toman, Prokop (oponent)
Tato práce je čistě teoretickou úvahou a srovnáním dvou významných myšlenkových proudů, humanistického socialismu a liberální konkurence, které se střetávají v každodenním dění dnešního světa. Snažím se zde zvážit argumenty, které F.A.Hayek používá k obhájení své představy o fungování liberálního řádu, který podle něj zcela spontánně vytváří nejlepší možné prostředí pro uplatnění a rozvoj svobodného jedince a na tyto argumenty se následně snažím navázat humanistické myšlení Ericha Fromma s důrazem na jeho odlišné pojetí individuální, leč také spontánní, svobody a zanalyzovat, zda je možné, aby takovýto humanisticky orientovaný jedinec mohl nalézt plné uplatnění svých vnitřních potřeb a zároveň zůstat platným členem v právě takové společnosti, jakou nám Hayek předkládá. Cílem práce je zvážení všech objevených rozporů těchto dvou odlišných pojetí a zamyšlení se nad tím, zda jsou humanistické ideje pro liberální řád pouhou minulostí utopenou v sobeckém konkurenčním jednání, a nebo zda jsou stále aktuální, či snad dokonce mají možnost se v takovém řádu plně rozvíjet. Přínos práce považuji především v analýze sice ne zcela vyhledávaného ale přesto nesmírně aktuálního problému, a to zda je svobodný jedinec v průběhu času schopen spontánně vytvářet takový společenský řád, v němž se jeho individualita bude moci plně rozvíjet nebo zda zanikne v nevědomě vytvořené všeobjímající konformitě.
|
host ::
