| |
|
Transportní systémy využívané v kosmetických přípravcích
Škopová, Jitka ; Kramářová,, Daniela (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Mezi transportní systémy v kosmetických přípravcích patří liposomy, tekuté krystaly a také vybrané sloučeniny, které za daných podmínek transport aktivních látek urychlují, tzv. akceleranty transdermální penetrace. Liposomy jsou využívány topicky (tzn. přímo na místo působení v povrchových strukturách organismu) v dermatologických a kosmetických přípravcích, usnadňují penetraci aktivních látek do hlubších vrstev kůže a umožňují jejich výraznější terapeutické působení. Některé z vlastností tekutých krystalů jsou podobné vlastnostem živých organismů. Podobně jako živé buňky jsou citlivé na světlo, zvuk, teplo, mechanické namáhání a chemické změny. A opačně, někteří vědci označují živé buňky za tekuté krystaly. Díky této podobnosti se tekuté krystaly vyznačují vynikající schopností penetrovat přes pokožku, která je porovnatelná snad jen s liposomy. Akceleranty transdermální penetrace neboli urychlovače pronikání kůží jsou látky, které mění strukturu pokožky, resp. kůže tak, aby byla propustnější pro další látky. Transdermální průnik aktivních látek je důležitou součástí lékařských výzkumů. Jejich výsledky jsou však aplikovány i v jiných oborech, jako je například kosmetický průmysl. Z hlediska chemické struktury těchto látek se jedná o skupinu velmi různorodou a objasňování mechanismů jejich působení je zatím spíše v počátcích.
|
|
Reaktivita modifikovaných huminových gelů
Lang, David ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá gely huminových kyselin a jejich schopností vázat na svém povrchu kovové ionty. V této práci byla studována adsorpce měďnatých iontů na huminových gelech. Ty byly připraveny rozpuštěním huminových kyselin v hydroxidu nebo tripolyfosfátu sodném a následným sražením kyselinou chlorovodíkovou nebo chloridem hořečnatým. Adsorpce byla studována při různých koncentracích chloridu měďnatého a měřena na UV-VIS spektrofotometru. Z měření vyplývá, že gely připravené pomocí tripolyfosfátu sodného na sebe sorbují měďnaté ionty méně, než gely připravené hydroxidem sodným. Zároveň jsou zmiňované měďnaté ionty na gely připravované pomocí polyfosfátu vázány menší silou. Gely srážené chloridem hořečnatým sorbují mnohem více, než gely srážené kyselinou, proto jsou také desorbovaná množství vyšší.
|
| |
|
Šíření trhlin skloněných k rozhraní keramických laminátů
Novotná, Lenka ; Trunec, Martin (oponent) ; Chlup, Zdeněk (vedoucí práce)
Využití výhod kompozitních materiálů majících vrstevnatou strukturu bylo a je cílem při návrhu rozličných komponent. Keramické lamináty nacházejí uplatnění tam, kde jsou požadovány speciální vlastnosti, jako je nízká hustota, teplotní a chemická odolnost. Hlavní překážkou většího rozšíření keramických materiálů je jejich inherentní křehkost. Proto je v předkládané práci řešena zejména problematika šíření trhlin v keramických laminátech. Lamináty na bázi korundu a zirkonu mající různé objemové podíly jednotlivých složek byly připraveny technikou elektroforetické depozice. Na základě důkladné literární rešerše byly navrženy postupy hodnocení šíření trhlin přes rozhraní a dále pak metody stanovení základních mechanických vlastností. Díky přítomnosti vnitřních napětí a rozdílného modulu pružnosti byl sledován odklon trhliny procházející přes rozhraní. Pro sledování tohoto fenoménu byla navržena nestandardní zkušební tělesa umožňující šíření trhliny pod zvoleným úhlem směrem k rozhraní. Na základě experimentálních prací bylo zjištěno, že míra odklonu trhliny je závislá na vstupním úhlu a dále pak na objemovém podílu jednotlivých složek vrstevnatého systému. Důležitým poznatkem je také fakt, že uvnitř materiálu docházelo k většímu odklonu než bylo pozorováno na povrchu. Studium tohoto jevu významně podpořily výsledky získané z 3D rekonstrukce lomových ploch s využitím konfokální mikroskopie. Dále byly stanoveny základní elastické a pevnostní charakteristiky laminátů, které byly srovnány s parametry stanovenými pro jednotlivé složky. Z porovnání modulu pružnosti byla ověřena platnost směšovacího pravidla. Jako nejvěrohodnější metoda stanovení modulu pružnosti laminátu se jeví dynamická rezonanční metoda, která vykazovala velmi malý rozptyl hodnot. Pevnostní charakteristiky laminátů vykazovaly tendenci blížit se hodnotě pevnosti nejméně pevné složky systému a nelze tedy využít směšovací pravidlo jak tomu bylo u modulu pružnosti. Změna objemového podílu jednotlivých složek laminátu vede pouze ke změně velikosti rozptylu ohybové pevnosti. Díky poznatkům získaným v této práci o šíření trhlin a stanovení základních mechanických charakteristik bude jednodušší navrhnout vhodný laminát dle potřeb aplikace.
|
|
Analýza a modifikace tenkých vrstev pomocí iontových svazků
Jonner, Jakub ; Lörinčík, Jan (oponent) ; Bábor, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou a modifikací tenkých vrstev pomocí iontových svazků. První část diplomové práce nabízí úvod do teorie interakce iontů s pevnou látkou. Druhá část diplomové práce se věnuje hmotnostní spektroskopii sekundárních iontů (SIMS) a spektroskopii rozptylu iontů nízkých energií (LEIS). Tato práce poskytuje nejen základní informace o těchto dvou metodách, ale zabývá se také výhodami plynoucími z jejich spojení v paralelním módu hloubkového profilování. Tyto výhody (lepší hloubkové rozlišení LEIS profilů, kvantifikace metody SIMS) jsou demonstrovány na příkladu měření MoSi multivrstev. V rámci této diplomové práce byl také navrhnut nový UHV manipulátor, vybavený precizním krokovým UHV motorkem, který umožňuje, díky svým kompaktním rozměrům, pohodlnější a přesnější manipulaci paletky se vzorkem v omezeném prostoru UHV komory. Třetí část diplomové práce se zabývá možností transformace krystalové struktury metastabilních Fe vrstev na Cu(100) svazkem Ar+ iontů. Fe vrstvy s metastabilní fcc strukturou byly připraveny napařováním Fe v atmosféře CO (u 22 monovrstev tlustých Fe vrstev) a napařováním Fe spolu s invarem - Fe64Ni36 (u 44 monovrstev tlustých Fe vrstev). Změny krystalové struktury jsou studovány pomocí rastrovacího tunelového mikroskopu a pomocí difrakce pomalých elektronů. Tato práce se zaměřuje zejména na určení vlivu různých energií iontů a různých iontových dávek na tvorbu a růst bcc nanokrystalů, jejich konečný tvar a velikost. U Fe vrstev napařených spolu s invarem se pak tato práce zaměřuje na stanovení procentuálního množství Ni v Fe vrstvě potřebného pro depozici Fe vrstev s metastabilní fcc strukturou.
|
|
Recyklace ocelárenských odprachů z elektrických obloukových a indukčních pecí
Huczala, Vít ; Koplík, Jan (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na využití ocelárenského odprachu z obloukové elektrické pece jako sekundární suroviny pro výrobu zinku a průmyslově zpracovatelných zinkových produktů. V této práci byl odprach zpracovávaný na základě rozdílných fyzikálních i chemických vlastností. Nejvíce experimentů bylo provedeno při zpracování pomocí loužení v kyselině sírové. Pro loužení odprachu byla určena vhodná koncentrace kyseliny a vhodný poměr kyselina:odprach. Výsledné produkty byly získány odpařováním nebo srážením filtrátu získaného po loužení. V průběhu zpracování odprachu byla použita i hydrolýza odprachu a oxidační srážení filtrátu. Tyto kroky vedly k zvýšení kvality výsledných produktů. U takto připravených produktů je provedena také cenová bilance.
|
|
Fotogenerace nosičů náboje v polymerních nanokompozitech
Pfleger, Jiří ; Pavlík, Martin ; Vohlídal, J.
Polymerní nanokompozity se zdají být slibnými systémy pro aplikace v solárních článcích, v nichž polythiofen je fotosenzitizátor a nosič náboje. Elektroforetické nanášení se jeví být vhodnou metodou pro přípravu vrstev s nanostrukturou: jádro - obal. Jednoduchost, rychlost a možnost pokrývat povrchy s nepravidelným tvarem a dobrá kvalita připravených filmů představují hlavní výhody použité metody.
|
| |
| |
host ::
