|
Specifika ošetřovatelské péče u nemocných s tinitem.
PÁNKOVÁ, Zuzana
Tinitus je odborné označení pro nepříjemné vnímání vnitřního zdroje zvuku, tedy pro šelest v uších, které může být známo jako hluk v hlavě, šumění a zvonění v uších. Příznaky tinitu pociťuje asi 15 % populace. Ve věku nad 65 let je to již skoro každý druhý. Tinitus sám o sobě není považován za nemoc, ale za symptom, který může být příznakem jiných zdravotních problémů a to jak psychického, tak fyzického druhu. Rozeznáváme subjektivní a objektivní tinitus. Objektivní může slyšet obvykle i jiný člověk, subjektivní ne, je to vlastně zvuková halucinace, která se vyskytuje v převážné většině případů. Tinitus je považován za jednu z velkých záhad lidského ucha. Vystavení se intenzivnímu hluku zvyšuje riziko jeho vzniku. Například časté pobyty v hlučném prostředí, jako jsou koncerty, hudební festivaly, noční kluby a nebo poslech hudebních přehrávačů na vysoké úrovni hlasitosti. Doprovodným tělesným příznakem je často i nedoslýchavost. Možnou příčinou mohou být také i úrazy v oblasti hlavy, krku, onemocnění cév, nebo také jen ušní zánět. Je doporučeno se vyhýbat potravinám s nadměrným obsahem soli, alkoholu, nikotinu, kofeinu a některým lékům proti bolesti. Pro diagnózu tinitu je nutné podstoupit komplexní lékařskou prohlídku, která zahrnuje shrnutí anamnézy, lékařské vyšetření a audiologické vyšetření. Prvním krokem je však nutná návštěva praktického lékaře a otorinolaryngologa. V současné době neexistuje žádný schválený lék konkrétně pro léčbu tinitu. Většina možností léčby spočívá v potlačení tinitu společně se zmírněním stresu. Nemocnému se dá pomoci zlepšením cirkulace v cévách a zásobováním hlemýždě ve vnitřním uchu kyslíkem. Terapie může také zahrnovat prvky vzdělávací, jako jsou relaxační techniky a psychologické terapie. Dále existuje možnost alternativní léčby (akupunktura). Toto onemocnění je vzhledem ke svému charakteru velmi náročné na psychiku nemocného. Lidé postižení tinitem si v důsledku toho stěžují na zhoršenou kvalitu odpočinku, spánku, ale také soustředění, strádají psychicky i fyzicky. Často jsou podráždění a kvůli obtížím trpí pocity dyskomfortu, což vztahy s jejich okolím narušuje ještě víc. Mohou mít závažné psychické problémy. Nedílnou součástí, v diagnostice i terapii tinitu, je sestra. Audiometrické vyšetření provádí audiologická sestra, upravuje polohu těla, hlavy při otoskopickém vyšetření, odebírá krev a samozřejmě velký vliv má i její psychická příprava pacienta. Při léčbě sestra zavádí periferní žilní katétr, je zodpovědná za správnou aplikaci vasodilatačních infuzí, která spočívá nejen ve znalostech zásad podání těchto infuzí, ale i ve správné edukaci pacienta. Specifičnost práce sestry při hyperbarické oxygenoterapii vyplývá jak z technického zázemí, tak z potřeby speciální fyzické, psychické přípravy a edukace pacienta. Cílem této práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tinitem. Zmapovat odborné znalosti a dovednosti sester pro ošetřování pacienta s tinitem. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tinitem? Jaké mají odborné znalosti sestry pro ošetřování pacientů s tinitem? Jaké jsou dovednosti sester pro ošetřování pacientů s tinitem? Z analýzy dat vzniklo u rozhovorů s pacienty pět kategorií: Charakteristika tinitu, Dispenzarizace tinitu, Reakce na tinitus, Kvalita života u pacientů s tinitem a Informovanost pacienta s tinitem. U rozhovorů se sestrami z ambulancí vznikly tři kategorie: Hodnocení tinitu, Znalosti sester v ošetřování pacientů s tinitem a Dovednosti sester v ošetřování pacientů s tinitem. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována stěžejní data, vše je znázorněno v přehledných schématech jednotlivých kategorií. Výzkumným šetřením byly zjištěny specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tinitem, kdy jako nejdůležitější se jeví komunikace s pacientem a jeho edukace.
|
|
Mudéjarská architektura v Granadě
Vopálková, Martina ; Štěpánek, Pavel (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
Bakalářská práce s názvem Mudéjarská architektura v Granadě si klade za cíl představit tento jedinečný výtvarný projev středověkého španělského umění a přiblížit ho i českému čtenáři. Důvodem k napsání této práce byl nejen můj zájem o dějiny španělského umění a o španělskou kulturu, ale i motivace, kterou jsem dostala ze strany vynikajících pedagogů, a nakonec i roční studijní pobyt v Granadě a možnost se sžít a dostat se do přímého kontaktu s uměním a kulturou tohoto jedinečného andaluského města. Při sestavování bakalářské práce jsem pracovala s odbornou literaturou, která až na malé výjimky byla psaná španělsky. Českých publikací na téma mudéjar je velmi málo a vyskytují se jen sporadicky. Pokusila jsem se moji bakalářskou práci sestavit tak, aby i nezasvěcenému čtenáři dala obecný přehled o tomto specifickém výtvarném projevu středověkého Španělska, ale zároveň aby přinesla i postřehy a myšlenky čtenáři zasvěcenému do oboru. Jednotlivé kapitoly jsem za sebou řadila tak, aby na sebe plynule navazovaly, postupně čtenáře s tématem seznamovaly, zasvětily ho do dané problematiky. Termín mudéjar aplikovaný na umění použil poprvé v roce 1859 José Amador de los Ríos ve svém projevu nazvaném El estilo mudéjar en arquitectura předneseném na Real Academia de Nobles Artes de San Fernando v Madridu. Cílem...
|
|
Hudební život v Praze na sklonku 18. století na příkladu pobytů W. A. Mozarta a L. v. Beethovena
Hrajnohová, Manuela ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Předložená práce zkoumá hudební život v Praze na sklonku 18. století na příkladu pobytů W. A. Mozarta a L. van Beethovena. Vychází z dobových pramenů, zejména z pražského tisku a z korespondence. Všímá si všech aspektů hudebního života - školství, duchovní hudby, různých koncertů, zábav, divadelních představení apod. Specifickou pozornost pak věnuje účasti pražských elit na tomto kulturním životě, zejména pak fenoménu šlechtického mecenátu. Pobyty W. A. Mozarta a L. van Beethovena v Praze slouží jako typický příklad uměleckých koncertních cest, které hudebníci podnikali za získáním užitečných kontaktů a finančního zajištění. Z dobového tisku usuzujeme na vkus pražského publika - z četnosti a charakteru zpráv vyčteme mnoho o důležitosti těchto návštěv. Zatímco o pobytu W. A. Mozarta jsme dobře informováni z novin i z korespondence a pamětí současníků, o návštěvách L. van Beethovena máme pouze kusé zprávy. To svědčí o významu W. A. Mozarta a L. van Beethovena pro dobové hudební vnímání, ale také o změně společensko-kulturní situace v Čechách. Ta nastala vlivem Velké francouzské revoluce a napoleonských válek. Doba nepřeje zábavě a pražské noviny jsou plné zpráv z válečného pole.
|
|
Pracovní deník
Svobodová, Veronika ; ADÁMEK, Jiří (vedoucí práce) ; KRÁLOVÁ, Andrea (oponent)
Koncepčně se text dělí do čtyř částí. V úvodní části nejprve odhaluji ideová
východiska, tj. prvotní myšlenky, podněty a inspirační zdroje práce.
V autorských východiscích představuji prostor volných asociací, kde splétám
pavučinu dokumentů i dokladů vlastního myšlenkového přístupu. Další část
prezentuje teoretická východiska a otevírám zde obecné téma percepční
zkušenosti a dominance vizuálnosti dnešní technologické a konzumní kultury.
Kapitola stručně popisuje moţnosti zobrazování viděného, včetně krátkého
historického exkursu do vývoje perspektivního zobrazení. V závěrečné části
práce předkládám vlastní praktické výstupy, konkrétně instalaci BU
realizovanou pro festival Artijuli 2015 v Norsku a senzorické představení
Močeradek gre čez cesto na motivy poezie Srečka Kosovela pro Lutkovno
gledališče Ljubljana 2013. V těchto projektech jsem se zabývala otázkou, jak
vytvořit platformu pro moţnost setkání diváka s uměleckým artefaktem
nebo jak akcentovat prostor i čas, aby se divák v tomto setkání nepoddával
pasivní roli. Obě realizace uvádím záměrně společně s popisem poměrně
nového fenoménu imerzivního divadla. Nejprve charakterizuji některé jeho
zákonitosti, zejména nezbytnost ponoru diváka do situace či fiktivního
světa/prostředí, zprostředkovaného specifickým médiem působícím na jeho
smysly. Prostřednictvím této diplomové práce jsem chtěla dospět k získání
praktického komentáře, vztahujícího se k problematice autorských postupů na
poli imerzivního divadla. Proto se v závěru práce pokouším pojmenovat jakási
pravidla hry a základní návod pro diváka i tvůrce.
|
|
Návrh projektu rozvoje kulturního cestovního ruchu
TŮMOVÁ, Blanka
Hlavním cílem diplomové práce bylo vypracovat návrh projektu s názvem {\clqq}Osobnost Karla Komzáka``, jehož prostřednictvím dojde k rozšíření produktu Vltavotýnské slavnosti města o různorodá kulturní představení této slavné osobnosti. Smyslem tohoto projektu je přilákat větší množství turistů do města během jeho probíhajících slavností a přispět tak k hlubšímu porozumění historie mikroregionu Vltavotýnsko ze strany návštěvníků slavností města. Projekt, představující osobnost Karla Komzáka nejen obyvatelům města a jeho okolí, ale také všem přijíždějícím turistům prostřednictvím Vltavotýnských slavností města, zvýší atraktivitu města Týn nad Vltavou jako destinace kulturního cestovního ruchu, zvýší návštěvnost mikroregionu jako celku, přispěje k prodloužení doby pobytu turistů, a tím ke zvýšení průměrné útraty turistů v destinaci. Potenciální návštěvníci si spotřebou produktu v podobě kulturních představení Karla Komzáka uspokojí širší škálu svých potřeb, prohloubí si své vědomosti o historickém významu Vltavotýnska. Navrhnutý projekt, který je smysluplný, po ekonomické stránce realizovatelný, a který se shoduje se zásadami životního prostředí, může pro město Týn nad Vltavou představovat jakousi výzvu k jeho uskutečnění, a tím zviditelnění se a především naplnění potřeb účastníků kulturního cestovního ruchu.
|
|
The comparison of Grillparzer's and Horn's King Ottokar and the response of Czech cultural public to both plays
Mišoňová, Anežka ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato diplomová práce začíná krátkým přehledem německé a české poezie, dramat a románů o českém králi Přemyslu Otakarovi II. Ve druhé kapitole se zabývá dobou, ve které byla napsána tragédie Štěstí a pád krále Otakara Franze Grillparzera a okolnostmi jejího vzniku, zahrnuje informace o censuře, kritické reakci Čechů ve Vídni a popisuje Grillparzerův vztah k Čechům a jeho pobyty na Moravě a v Praze. Třetí kapitola se týká života Uffo Daniela Horna, jeho politického angažmá v revoluci 1848 a stejně tak vývoje jeho vztahu k českému národu před a po revoluci. Čtvrtá kapitola nabízí jak stručné srovnání Hornových obou verzí Krále Otakara, tak podrobnější porovnání Grillparzerova a Hornova dramatu z hlediska stavby, děje, postav a jejich charakteristik. V poslední kapitole jsou chronologicky seřazeny reakce české umělecké veřejnosti.
|
|
Balanchine Technique
Harazimová, Lenka ; Křenková, Mahulena (vedoucí práce) ; Janeček, Václav (oponent)
Práce s názvem Balanchine Technique se zabývá stylem klasického tance, který má své kořeny v Americe, přesněji v USA. Jeho zakladatelem byl tanečník, choreograf a pedagog George Balanchine, původem Rus, který na počátku 20.století emigroval do USA. Jeho cílem zde bylo naučit Američany tančit klasický balet tak, aby se cítili přirozeně. Principy ruské výuky klasického tance podle Agripiny Jakovlevny Vaganovové se příliš nezměnily a zůstaly stejné i v rukou Balanchina. Ten je odlišil především v jiných důrazech, dynamice a ve stylu, který plně přizpůsobil místu a hlavně nové moderní době.
V rámci této práce jsem se pokusila popsat jednotlivé prvky klasického tance tak, jak je vnímal Balanchine. Zabývala jsem se jednak rozdílem v technickém provedení jednotlivých cvičení, oproti tradiční ruské metodě klasického tance a často také rozdílnou dynamikou pohybu. Tato práce je rozdělená do dvou částí. První popisuje všechny základní prvky v exercice a la barre, druhá pak základní prvky v exercice au milieu v postavení na celém chodidle. Celý text je pro srozumitelnost doplněn obrazovým materiálem. Inspirací a předlohou mi byla kniha Suki Schorer on Balanchine Technique.
|
|
Působení křížovníků s červenou hvězdou v západních a severozápadních Čechách do roku 1526. Majetková držba, špitálnictví a farní správa
Janderová, Andrea ; Hledíková, Zdenka (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Při svém studiu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity jsem navštěvovala historický seminář PhDr. Blanky Zilynské, v jehož rámci jsme měli možnost zapojit se do práce v grantovém projektu Gotika v severozápadních Čechách. Tato oblast se mi jevila z historického hlediska jako velice zajímavá, proto jsem ráda tuto nabídku přijala a vybrala jsem si jako téma své práce činnost řádu křížovníků s červenou hvězdou v dané oblasti. Téma, jež bylo a je, podle mého názoru, poněkud stranou historického bádání. Cílem předkládané diplomní práce je výzkum působení řádu křfžovníků s červenou v hvězdou v oblasti západních, severozápadních a částečně i severních Čech. Řád křížovníků s červenou hvězdou, řehole sv. Augustina, jediný mužský řád českého původu, se v počátcích svého vývoje věnoval charitativní péči o nemocné, chudé a zestárlé v mnoha špitálech, jež během staletí získal nebo sám založil. Později byl křížovnický řád uveden do oblasti duchovní správy a po husitských válkách, kdy většinu špitálů řád ztratil nebo byly zničeny a současně došlo k poklesu počtu duchovenstva v českých zemích, byl tento špitální řád přetvořen v řád řeholních kanovníků, jejichž hlavní činností byla duchovní správa a péče o hospodářské nadání kostelů, které řád spravoval.
|
|
Slavnostní vjezd Amálie Vilemíny Brunšvicko-Lüneburské do Vídně roku 1699
LEE STOLIČKA, Ondřej
Předkládaná bakalářská práce se věnuje slavnostnímu vjezdu Amálie Vilemíny Brunšvicko-Lüneburské do Vídně 24. února 1699, který se uskutečnil u příležitosti sňatku s římským králem Josefem I. Zaměřuje se především na rekonstrukci průběhu slavnostního vjezdu. Předmětem zájmu je interpretace bohatého symbolického poselství, kterému se autor věnuje v chronologickém pořadí. Stranou pozornosti nezůstává ani okázalý barokní ohňostroj, který se konal v průběhu následných svatebních oslav. V první kapitole se autor rovněž věnuje výběru budoucí manželky římského krále Josefa I. očima hannoverského kurfiřta Arnošta Augusta. Následná kapitola se zabývá svatbou v zastoupení v Modeně. Druhá kapitola se věnuje rekonstrukci cesty Amálie Vilemíny Brunšvicko-Lüneburské z Modeny do Vídně. Přítomná práce se také pokouší odkrýt jednotlivé symbolické prvky v průběhu cesty a následného vjezdu do Vídně. Tvořily je zejména motivy z antické mytologie a výjevy z křesťanské věrouky.
|
| |
host ::
