|
Názory veřejnosti na funkci výkonu trestu odnětí
Veselský, Michal
V rámci svého pravidelného šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění v březnu 2008 zaměřilo na problematiku vězeňství. Předmětem zájmu se staly nejen názory respondentů na podmínky výkonu trestu odnětí svobody, ale také jeho účelu. Jedna z otázek tudíž zjišťovala, zda se dotázaní přiklání ke koncepci vězení jako instituce zajišťující převýchovu nebo spíše místa, které má v první řadě zajistit izolaci odsouzených. Další otázka pak zkoumala, jaká práva a předměty běžné denní potřeby by podle respondentů měli mít odsouzení ve vězení k dispozici.
|
|
Možnosti osob, propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, nalézt a udržet si práci a jejich šance na úspěšný návrat do společnosti.
KOPAČKOVÁ, Bohumila
Problematika adaptace, osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, na život na svobodě je komplikovaná záležitost. Znovunabytí, či dokonce zcela nové osvojení si nových životních návyků, dovedností a činností je složitý a dlouhodobý proces, při kterém se odsouzený a čerstvě propuštěný setkává z mnoha rizikovými momenty a hrozí mu opětovné selhání. Práce je zaměřena na zmapování rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných osobám propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Především bych se chtěla zaměřit na zjištění stupně kvalifikace, pracovních zkušeností, dovedností, návyků a pracovní motivace propuštěných osob v reintegračním procesu po propuštění. A s tím související možnosti při získávání pracovního zařazení. Výzkum, byl proveden dotazníkovým šetřením mezi odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody, kteří byli krátkou dobu před propuštěním z VTOS maximálně 6 měsíců a u osob těsně po propuštění z VTOS. Výzkum probíhal, v období od února do června 2010. Výsledky výzkumu ukazují, které faktory a jak mohou ohrozit proces resocializace osob propuštěných z VTOS. V praxi se může tato bakalářská práce využít jako nástin pro prevenci problémů právě v oblasti recidivy. Doplnit lze celou řadu domácích studií, které se touto problematikou zabývají a stavějí, především na zkoumání kriminálních statistik. Nabízí se subjektivní pohled na hodnocení životní situace a rizik recidivy ze strany samotných odsouzených. Domnívám se, že cíl práce, kterým bylo zmapování rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných osobám propuštěným z VTOS a s tím související jejich možnosti při uplatnění na trhu práce, byl naplněn a podařilo se mi zpracovat dané téma formou, kterou jsem si vytyčila.
|
|
Reintegrace pachatele trestného činu do společnosti
VENZHÖFEROVÁ, Lenka
První část je teoretická. Jejích cílem bylo popsat postupy a činnosti, které se provádějí ve výkonu trestu odnětí svobody, kde dochází k přípravě na život na svobodě a popis činností organizací a služeb, které se těmito problémy zabývají po propuštění z VTOS. Do praktické části jsouz zařazeny aktivity a stručný popis činností některých zaměstnanců zabývajících se reintegrací odsouzených. Dále jsou zde výsledky šetření, kterým jsem chtěla zjistit, jaké služby či pomoc využili odsouzení ve VTOS a jaké po propuštění z VTOS.
|
|
TEORIE A METODY PRÁCE S ODSOUZENÝMI A OBVINĚNÝMI VE VAZEBNÍ VĚZNICI
HOROVÁ, Drahomíra
Praktická část obsahuje srovnání metod práce s vazebně stíhanými obviněnými s metodami práce s odsouzenými k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody. Všechny metody jsou kvalitně teoreticky zpracované a v praxi je komplexně uplatňují odborní zaměstnanci Vězeňské služby České republiky, mající vždy na zřeteli právo člověka na lidskou důstojnost. Poskytují svým klientům vysoce kvalitní komplexní služby v rámci materiálních a prostorových možností jednotlivých věznic.
|
|
Možnosti využívání volného času odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody
KOHOUT, Petr
Práce se zabývá možnostmi využívání volného času ve věznicích. Volný čas je vyplňován volnočasovými aktivitami, které vycházejí z programů zacházení a jsou specifické pro výkon trestu odnětí svobody. Práce z části popisuje oblasti, do kterých se rozdělují jednotlivé volnočasové aktivity ve věznicích. Jednotlivé volnočasové aktivity jsou specifikovány pro věznici Plzeň. Přibližuje volnočasové aktivity z oblastí pracovních, vzdělávacích, výchovných a zájmových. Práce je teoretického rázu s doplněním rozhovorů s jednotlivými odsouzenými. Rozhovory neslouží jako výzkum, ale snaží se přiblížit využívání a kvalitu volného času z pohledu odsouzených. Z rozhovorů je patrné, že jsou odsouzení s nabízenými aktivitami ve věznici Plzeň spokojeni.
|
|
Kvalitativní studie prožívání vazby mladistvými obviněnými
VALIHRACHOVÁ, Monika
Kriminalita mladistvých je jednou z klíčových oblastí společnosti. Trestné činy jsou páchány zejména ve velkých městech a jsou doprovázeny zvyšujícími se projevy agrese. Zvyšuje se také podíl páchaných trestných činů pod vlivem omamných a psychotropních látek. Významným počinem bylo přijetí Zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávné činy a soudnictví ve věcech mládeže. Mladiství vnímají uvěznění podstatně hůře než dospělí, na druhou stranu je však možné mladistvé lépe ovlivnit vhodným penologickým a pedagogickým přístupem. Umístění do vazby a případné odsouzení a uložení výkonu trestu odnětí svobody je až tím nejzazším řešením. Tato práce je zaměřena na výzkum prožívání vazby mladistvých v české vazební věznici. Data byla získána kvalitativním výzkumem za použití polostandardizovaného rozhovoru. Tyto rozhovory byly provedeny s deseti muži, kteří se jako mladiství či jako mladí dospělí (do 26 let) nacházeli ve výkonu vazby. Cílem diplomové práce bylo zmapovat situaci vazebního řešení problematiky trestné činnosti mladistvých, odpovědět na výzkumné otázky a případně navrhnout i optimalizační řešení. Cíle byly naplněny. Výsledky práce mohou být přínosné pro všechny, kteří se problematikou kriminality mladistvých zabývají. Důležité jsou zejména zaznamenané rozhovory, které popisují příčiny, průběh a následky kriminality a výkonu vazby.
|
|
Resocializace odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí.
DVOŘÁKOVÁ, Vendula
Tato diplomová práce přináší informace o tom, zda je možná resocializace u odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí. V teoretické části se věnuji problematice výkonu trestu dále tomu, jaké důsledky má výkon trestu a ve spojení s vězeňským prostředím. Program zacházení s doživotně odsouzenými tvoří další kapitolu práce. S uložením výjimečného trestu bezpochyby souvisí i vysvětlení trestné činnosti, za kterou je tento trest ukládán. Poslední část teoretické části je zaměřena na resocializaci odsouzených a postpeniterciární péči. Výzkumnou část představuje kvantitativní a kvalitativní výzkum, který jsem realizovala prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů. V této části popisuji charakteristiku souboru a výzkumný vzorek. Dále v práci přináším výsledky získaných dat a informace o tom, zda je resocializace doživotně odsouzených reálná. Sběr dat proběhl v měsíci březnu a dubnu 2012 formou dotazníků a rozhovorů. Výzkum byl realizován ve věznici se zvýšenou ostrahou Valdice. V rámci věznice bylo vybráno oddělení E doživotně odsouzených vězňů včetně zaměstnanců této věznice. Celkem bylo rozdáno 20 dotazníků, kdy návratnost tvořila 100%. Osloveni byli čtyři zaměstnanci věznice. Pro výzkum bylo stanoveno 5 hypotéz a 2 výzkumné otázky. První hypotéza předpokládala, že více než 50% doživotně odsouzených se domnívá, že jejich odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí je nespravedlivé. Provedený výzkum tuto hypotézu vyvrátil. Druhá hypotéza tvrdila, že pracovní aktivity pomáhají odsouzeným zvládat pobyt ve věznici; tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza uváděla, že více než 50% doživotně odsouzených považuje program zacházení za dostačující pro jejich resocializaci. Výzkum tuto hypotézu potvrdil. Čtvrtá hypotéza tvrdila, že více než 50% odsouzených pobyt ve věznici změnil; hypotéza byla potvrzena. Pátá hypotéza byla, že odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí netrpí výčitkami svědomí. Výzkumem byla tato hypotéza vyvrácena. Odpovědi na výzkumné otázky byly provedeny ve výzkumné části.
|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody
Kašparová, Irena ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
80 7 Závěr Trest odnětí svobody je neodmyslitelnou součástí trestněprávního sankčního systému České republiky. Jedná se o trest nejpřísnější, protože zásah do osobní svobody člověka představuje v porovnání s ostatními tresty nejzávažnější újmu. Musí být chápán a ukládán jako krajní prostředek, který nastoupí jen v případech nejzávažnějšího protispolečenského jednání. Význam nepodmíněného trestu odnětí svobody je nesporný. Odnětí svobody je v určitých situacích jediným a nezastupitelným trestem. V každé společnosti se vyskytuje určitý okruh pachatelů, u nichž nepřichází v úvahu jiný způsob eliminace nežádoucího deviantního chování, než je jejich izolace. Přeplněnost věznic, nákladnost vězeňského systému a vlivy na osobnost odsouzeného při výkonu tohoto trestu však přispívají k hledání nových způsobů, jak negativní důsledky spojené s nepodmíněným trestem odnětí svobody odstranit či při nejmenším zmírnit. Vývoj v ukládání trestů tak směřuje k častějšímu používání alternativních sankcí namísto trestu odnětí svobody a takový trend je podle mého názoru pozitivní. Alternativní tresty usilují o nápravu pachatele, posilují pocit odpovědnosti za vlastní jednání a využívají jeho pozitivní motivaci a snahu aktivně se podílet na řešení trestní věci. I přesto trest odnětí svobody stále zaujímá významné postavení v...
|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody
Šmerglová, Veronika ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
63 ZÁVĚR Považujeme-li svobodu člověka za nejcennější statek, pak trest odnětí svobody představuje nejpřísnější trestní sankci, neboť jde o nejcitelnější zásah do základních práv a svobod člověka, který zákon umožňuje. Jeho uložením se sleduje účel trestu, kterým je ochrana společnosti před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v další trestné činnosti a vychovat jej, aby vedl řádný život. Plní tak represivní i preventivní funkci, a zároveň působí výchovně i na ostatní členy společnosti. Pro generálně preventivní působení trestu je důležité, vnímá-li společnost trest jako spravedlivý, přiměřený a hlavně neodvratný. Často je diskutován problém krátkodobých trestů odnětí svobody. Podle některých názorů nepůsobí jeho výkon na společnost dostatečně odstrašujícím dojmem a z hlediska působení na pachatele neposkytuje dost času k cílené resocializační terapii, která by byla s to jej převychovat k řádnému životu, avšak doba strávená ve výkonu trestu stačí k působení negativních vlivů uvěznění. Již tak přeplněné věznice jsou dále naplňovány odsouzenými k výkonu trestu v trvání několika měsíců. Zde se otevírá pole působnosti alternativním trestům. Jde o tresty nespojené s odnětím svobody, případně jen minimálním. Při jejich výkonu dochází k výchovnému působení, aniž by byl odsouzený vytržen z kontextu...
|
| |
host ::
