| |
|
Dokumentace přírodní rezervace Miletínská bažantnice
Stejskalová, Klára ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je dokumentace druhové diverzity pomocí floristického průzkumu v přírodní rezervaci Miletínská bažantnice. Dokumentace byla na předmětném území provedena během vegetačního období roku 2015. Zde byla provedena determinace cévnatých druhů. Průzkum byl především zaměřen na ohrožené a chráněné druhy.
Celé území je součástí evropsky významné lokality podle směrnice o stanovištích programu Natura 2000. Miletínská bažantnice byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1954 s výměrou 75,43 ha a je součástí maloplošného zvláště chráněného území. Typické znaky pro oblast Podzvičinska jsou zbytky přirozené geobiocenózy a proto je důvod jeho ochrany.
Dále byla popsána historie, charakteristika území a přírodní poměry, které jsou typické pro danou lokalitu. Mezi ně patří pedologické, klimatické, hydrologické, geomorfologické, geologické a fytogeografické. Na území přírodní rezervace jsou evidovány dva památné stromy a to duby letní (Quercus robur) s vyhlašovacím názvem Žižkovy duby.
Na předmětném území byly nalezeny chráněné a ohrožené druhy a zařazeny podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012) a vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Do kategorie vzácnějších taxonů vyžadující další pozornost se řadí druhy jako ostřice Otrubova (Carex otrubae), rožec hajní (Cerastium lucorum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), svízel severní (Galium boreale), bradáček vejčitý (Listera ovata) a prvosenka jarní (Primula veris). Jediný druh vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) je řazen do kategorie mezi ohrožené jak podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin ČR, tak podle vyhlášky MŽP.
V terénním průzkumu byla pozornost věnována i invazivním druhům, řazeny podle Catalogue of alien plants of the Czech Republik (Pyšek et al., 2012) a zařazeny do kategorií archeofyty (Arctium tomentosum, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Chelidonium majus
a neofyty (Arrhenatherum elatius, Impatiens parviflora) a popsány jejich rizika (Mlíkovský a Stýblo, 2006)
|
|
Aktuální environmentální hrozby a jejich impakt v krajině
Zapletalová, Jana ; Kirchner, Karel
Workswhop Aktuální environmentální hrozby a jejich impact v krajině byl organizován v rámci Strategie Akademie Věd AV21, programu Přírodní hrozby. Tematicky byly zastoupeny jak přírodní hrozby (geologicko-geomorfologické hrozby - svahové deformace, eroze, hydrometeorologické extrémy - povodně, sucho, biologické invaze) a jejich hodnocení a predikce, tak i sociální i právní důsledky přírodních i aktivitami člověka vyvolaných hrozeb a jejich dopady v krajině (např. změny urbánního prostředí, antropogenní impakty v důlních oblastech). Významná byla témata zaměřená na hodnocení přírodních a environmentálních hrozeb a řešení vybraných mimořádných a krizových situací s využitím geoinformačních technologií.
Plný tet: UGN_0465323 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
| |
|
Chov rosely pestré v evropských klimatických podmínkách
Baierlová, Nikola ; Ledvinka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Souhrn
Tato práce se zaměřuje na chov papouška z rodu Rosela v Evropě, tedy ve zcela odlišných klimatických podmínkách, než jaké jsou v jihovýchodní a jižní Austrálii odkud
tito ptáci pocházejí. Je zde uveden přehled výskytu v přírodě, zhodnocen biotop, potrava
a uvedeny informace o jejich chovu v péči člověka.
Rosely pestré (Platycercus eximius) žijí v párech a každý pár si tvrdě hájí své hnízdní teritorium. Mimo dobu hnízdění vytváří malé skupinky, které se toulají krajem.
V přírodě se tito papoušci živí semeny trav a plevelů, zrním a plody keřů, stromů
a ovocem.
Hnízdní sezóna probíhá od srpna do února. V přírodě rosely hnízdí v dutinách stromů, větví, sloupů i na kůlech plotů, dutých pařezech i v králičích norách.
Nejvhodnější chov rosely pestré je ve venkovní voliéře, která nejvíce přibližuje přirozené životní prostředí. Evropskou zimu snáší bez problémů. Dobře snáší i silné mrazy, což umožňuje celoroční chov v zahradní voliéře.
Rosela pestrá se obvykle krmí jako ostatní druhy papoušků slunečnicí, prosem, lesknicí a ovsem. Důležitým doplňkem je pak zelené krmení, čerstvé ovoce a zelenina, větve k okusu, minerální látky a denně čerstvá pitná voda. V době hnízdění a odchovu mláďat je nezbytné předkládat ptákům vaječnou směs, jako důležitý zdroj bílkovin.
Chov rosely pestré je poměrně snadný, hnízdí spolehlivě i v menších prostorách. Nejoptimálnější rozměry budky jsou 25 x 25 x 60 až 70 cm s vletovým otvorem 7 až 8 cm. Budky je nutné ve voliéře zavěšovat co nejvýše v její chráněné části. Samička snáší 5 až 7 bíle zbarvených vajec, na kterých sedí 21-22 dní. Mladí ptáci opouštějí budku ve věku 28-35 dní a pak jsou samečkem ještě 10 až 14 přikrmováni.
Mezi nejčastější nemoci rosel patří nemoci nepřenosné, jako např. hypovitaminózy
a urikóza; dále nemoci parazitární, plísňová onemocnění, nakažlivé nemoci či poruchy opeření tzv. francouzské pelichání.
Chov rosely pestré nevyžaduje zkušeného chovatele. Při správné péči se rosely dožívají 25 až 30 let a po celou dobu si drží plodnost.
|
|
Srovnání měkkýší fauny vybraných přírodních rezervací na jihu Moravy
Bohatá, Lucie ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
V této diplomové práci je porovnána malakofauna šesti chráněných území na jihu Moravy s charakteristikou a vyhodnocením jejich stavu. Tato chráněná území patří do správy BR Dolní Morava a téměř všechny i pod CHKO Pálava: Cahnov Soutok, Křivé jezero, Pastvisko u Lednice, Ranšpurk, Slanisko u Nesytu, Trkmanské louky. Testována hypotéza byla, zda rezervace s převažujícím lesním porostem vykazují bohatší faunu oproti rezervacím s převahou otevřeného území.
Na lokalitách byla malakofauna odebírána individuálním sběrem, pomocí proplachu materiálu přes cedník a odběrem hrabanky. Následně byl materiál podrobně prozkoumán, roztříděn a určen.
Informace o zjištěných druzích jsem pomocí Simpsonova indexu dominance a Jaccardova indexu podobnosti porovnala a zaznamenala do tabulek. Dle Simpsonova indexu má největší index diverzity má NPR Ranšpurk a nejnižší NPR Slanisko u Nesytu. To znamená, že společenstvo ulitnatých plžů NPR Ranšpurk je zastoupeno podobným počtem jedinců zjištěných druhů, kdežto na NPR Slanisko u Nesytu byla zjištěna dominance zranitelného druhu Anisus spirorbis (Linné, 1758). Podle Jaccardova indexu podobnosti si je nejvíce podobná z 31% rezervace NPR Křivé jezero a NPR Slanisko u Nesytu a nejméně podobná z 6 % rezervace NPP Pastvisko u Lednice a EVL Trkmanské louky.
Hypotéza byla potvrzena na základě prostého počtu druhů zjištěných na stanovištích a Simpsonova indexu s vyšší diverzitou u rezervací s převahou lesů. Podle Jaccardova indexu podobnosti jsou si zkoumané lesní stanoviště a otevřené stanoviště podobny z 66 %. Poměrně vysoká podobnost je daná zejména abiotickými faktory, které ovlivňují daná stanoviště rezervací.
|
|
Daňová zátěž podnikatelů fyzických osob
Týřová, Jana ; Světlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Pavla, Pavla (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou daňového zatížení podnikatelů fyzických osob. Je provedena komplexní analýza dotčené stávající legislativy, především pak zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p. p.
Daňová zátěž je zkoumána z užšího pohledu, tzn. z finančního hlediska, a z širšího východiska, tzn. aspekty nefinanční. To jsou například povinnosti a nařízení byrokratického státního aparátu, komplikace při registraci a podobně. Z finančních zatížení jsou rozebrány daňové povinnosti a odvody důchodového a zdravotního pojištění.
Z databáze Finančního úřadu pro Ústecký kraj, Územní pracoviště v Libochovicích jsou zpracována a analyzována data o registrovaných daňových subjektech, o počtu podávaných přiznání v jednotlivých letech v návaznosti na změny v legislativě. Na příkladu konkrétního podnikatele fyzické osoby jsou analyzována data o jeho účetních výstupech a proveden rozbor těchto dat.
Dále jsou navržena a diskutována řešení zjištěných problémů.
|
|
Návrh doporučeného postupu výběru úvěrového produktu pro fyzickou klientelu
Sadílková, Květa ; Hricová, Daniela (vedoucí práce) ; Olga, Olga (oponent)
Předmětem diplomové práce Návrh doporučeného postupu výběru úvěrového produktu pro fyzickou klientelu je analyzování forem spotřebitelských úvěrů poskytovaných klientovi, hodnocení a navržení optimalizace využití konkrétní možnosti volby bankovního či nebankovního úvěru či půjčky při rozhodování klienta- fyzické osoby.
Teoretická část práce vymezuje pojmy úvěrové produkty, fyzická klientela, bonita klienta a úvěrové registry. Problematika financování fyzických osob se zabývá faktory, které ovlivňují jejich rozhodování, hodnocení a zadlužení klienta. V práci zmiňuji také informace o jednotlivých typech úvěrových registrů, včetně jejich informační vazby na následné poskytnutí úvěru klientovi.
Praktická část představuje deskripci a komparaci jednotlivých typů spotřebitelských smluv, poskytovaných bankovními i nebankovními institucemi. Na základě jejich rozboru následuje nalezení jejich společných a rozdílných faktorů a následně přehledné uvedení výhod a nevýhod těchto smluv. Tato komparace slouží dále jako podklad k navrhovaným řešením financování potřeb fyzických osob, konkrétně k optimalizaci výběru spotřebitelského úvěrového produktu poskytovaného buď bankovní nebo nebankovní institucí pro klienta - žadatele o úvěr ve formě doporučení pro žadatele. V praktické části jsou využity osobní zkušenosti jak z oblasti několikaletého působení v sociologické výzkumné společnosti, tak v oblasti několikaleté činnosti úvěrového poradce ve finančních institucích.
Závěrečná část hodnotí cíl práce a jeho dosažení spolu ověřením a doporučením cesty žadatele o úvěr - fyzické osoby při výběru bankovního či nebankovního úvěru a postup při sjednávání tohoto úvěrového produktu s ohledem na konkrétní smluvní podmínky bankovního či nebankovního typu úvěrové smlouvy
|
|
Analýza cestovního ruchu v Bečově nad Teplou a návrh jeho environmentálně šetrného rozvoje
Riedlová, Denisa ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Práce na téma " Analýza cestovního ruchu v Bečově nad Teplou a návrh jeho environmentálně šetrného rozvoje" slouží jako celkový dokument skýtající veškeré informace o území jedné části Karlovarského kraje. Práce se bude věnovat popisu historie města, geografickým a přírodním fenoménům. Práce obsahuje charakteristiku historických, kulturních a přírodních památek, stručné informace o životním prostředí, dopravě, pracovních příležitostech, cestovním ruchu i o rozvoji města. Dle shromážděných informací je vytvořena SWOT analýza a strategie rozvoje venkovského města Bečov nad Teplou. Cílem práce je zpracování dokumentu, který bude využit jako strategický materiál při tvorbě rozvoje cestovního ruchu a s tím související nutné ochrany přírody. Současný Bečov velmi usiluje o vybudování nového atraktivního "image", jež má zvýšit turistický ruch. S tímto cílem však musí korespondovat také nutná ochrana přírody na kterou se někdy v souvislosti s těmito cíly zapomíná.
|
| |
host ::
