|
Vliv středního ošetřovatelského managementu na kvalitu ošetřovatelské péče
FLANDEROVÁ, Hana
Téma práce je vliv středního ošetřovatelského managementu na kvalitu ošetřovatelské péče. Teoretická část je zaměřena na vrchní sestry, na jejich preferované vlastnosti, schopnosti, kompetence, styly vedení a na způsob realizace změn. Součástí teoretické části je i popis kvality ošetřovatelské péče a některé způsoby, jak jí dosáhnout. Praktická část je zaměřena na vliv vrchních sester na kvalitu ošetřovatelské péče. Ke zpracování diplomové práce byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního šetření. Náš průzkum probíhal v jihočeských nemocnicích a respondenty byly vrchní sestry. V průběhu dotazníkového šetření a rozhovorů se nám podařilo dosáhnout všech námi předem stanovených cílů. Pomocí rozhovorů se nám podařilo odpovědět na stanovené výzkumné otázky. Zjistili jsme, že všechny dotazované vrchní sestry disponují odbornými znalostmi v oblasti ošetřovatelského managementu. Identifikovali jsme způsoby zavádění změn zvyšujících kvalitu ošetřovatelské péče do praxe. Vrchní sestry uvedly, že sestry tyto změny přijímají po předložení odborných argumentů a že top management vrchní sestry při zavádění změn vede a podporuje. Námi oslovené vrchní sestry se domnívají, že prosazení změn zvyšujících kvalitu ošetřovatelské péče pomůže k zvýšení prestiže ošetřovatelství a podpoří samostatnost oboru. Na základě vyhodnocení výsledků šetření jsme identifikovali jako nejčastější problém při realizaci změn neochotu sester učit se nové věci.
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s poraněním obličeje
TONCAROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u pacienta s poraněním obličeje. Poranění obličeje představuje synonymum pro spoustu druhů poranění. Pod tímto pojmem se nachází poranění měkkých tkání, obličejových etáží, zubů, nosu, oka, očnice, popáleniny, omrzliny, zlomeniny dolní a horní čelisti, zlomeniny Le Fort a luxace čelisti. Takto nemocný potřebuje kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Sestra se orientuje ve specificích péče a ví, jak o nemocného pečovat. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Úvod teoretické části se skládá z druhů poranění obličeje. Na to již navazuje poranění měkkých tkání, dolní, střední a horní obličejové etáže. Dále práce pokračuje informacemi o příčinách onemocnění, vyšetřovacích metodách, první pomoci, léčbě, komplikacích a o péči orofaciální oblasti. Poté přichází téma, které obsahuje intervence u nemocného s poraněním obličeje v rámci ošetřovatelské péče. Nepostradatelná jsou témata pojednávající o hygieně dutiny ústní, převazech, bolesti a výživě. Dále jsou uvedeny komunikační schopnosti sestry a rehabilitace orofaciální oblasti. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem pomocí polostukturovaného rozhovoru, který je tvořen 17 otázkami. Výzkumný vzorek tvoří sestry traumatologického oddělení z Nemocnice České Budějovice a.s., které pečují o pacienty s poraněním obličeje. Rozhovory byly, po schválení hlavní a vrchní sestry, provedeny na příslušném oddělení, kde tyto sestry pracují. Rozhovory jsou naprosto anonymní, se svobodnou volbou zdravotní sestry. Po souhlasu staničních sester byly rozhovory na přání sester zaznamenány písemně na papír. Výzkumné šetření se uskutečnilo na začátku měsíce dubna 2014.
|
|
Uspokojování potřeb vyšší úrovně u pacientů s úrazem na lůžkách akutní péče
ROUBÍČKOVÁ, Radka
Potřeba člověka je projevem určitého nedostatku, jehož odstranění je žádoucí. Úraz narušuje obvyklý způsob života člověka, mění jeho stereotyp a omezuje ho v běžných činnostech. Sestra pracující na oddělení, kde jsou hospitalizovaní pacienti s úrazy, by měla mít dostatečné znalosti o dané problematice, u pacienta musí dát najevo porozumění a také individuální zájem o jeho osobu. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda jsou u pacientů s úrazem na lůžkách akutní péče uspokojovány vyšší potřeby. Druhým cílem bylo porovnat uspokojování potřeb vyšší úrovně u hospitalizovaných pacientů s úrazem na akutních lůžkách dle věku a pohlaví. Třetím cílem bylo zjistit znalosti sester o vyšších potřebách člověka, a zda přistupují se zájmem k jejich uspokojování u hospitalizovaných pacientů s úrazem. Šetření bylo provedeno kvantitativně za pomoci dotazníkové metody sběru dat. Dotazníky byly distribuovány 55 sestrám pracujících na chirurgických odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s. a Nemocnice Tábor, a.s. a 60 pacientům hospitalizovaných s úrazem také na chirurgických odděleních ve stejných nemocnicích. Výsledky kvantitativního výzkumu byly hodnoceny pomocí grafů. V souladu s cíli práce byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1 Pacienti hospitalizovaní s úrazem na lůžkách akutní péče vykazují potřebu uspokojování potřeb vyšší úrovně. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2 Sestry přistupují se zájmem k uspokojování potřeb vyšší úrovně u pacientů s úrazem hospitalizovaných na lůžkách akutní péče. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 3 Ženy hospitalizované s úrazem na lůžkách akutní péče mají větší potřebu uspokojení potřeb vyšší úrovně než muži. Hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 4: Pacienti vyššího věku mají větší potřebu uspokojení potřeb vyšší úrovně, než mladší pacienti. Hypotéza byla vyvrácena. Poznatky získané šetřením by mohly být využity jako informace pro střední management oddělení nemocnic, kde šetření probíhalo a vytvořit vzdělávací materiál pro sestry, které zde pracují, protože je důležité dozvědět se více o potřebách pacientů, aby se usnadnilo a zlepšilo uspokojování jejich potřeb.
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou dislokovaná tříštivá zlomenina střední třetiny diafýzy femuru
Schovancová, Veronika ; Neuwirthová, Svatava (vedoucí práce) ; Hulvová, Petra (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou dislokovaná tříštivá zlomenina střední třetiny diafýzy femuru Autor: Veronika Schovancová Tato bakalářská práce vznikla jako příkladová studie na Rehabilitační klinice Malvazinky během mé souvislé odborné praxe a zabývá se problematikou fyzioterapie po dislokované tříštivé fraktuře střední třetiny diafýzy femuru po spongioplastice, repozici a stabilizaci zlomeniny dlahovou technikou. Práce je rozdělená na dvě části, obecnou a speciální. V obecné části jsem se zaměřila na rešeršní zpracování fraktur, jejich klasifikaci, léčbu, hojení, s podrobnějším zaměřením na fraktury diafýzy femuru - klinický obraz tohoto traumatu, prognózu, terapeutické přístupy k dané problematice, zejména fyzioterapeutické a rehabilitační. Ve speciální části popisuji kazuistiku pacienta s dislokovanou tříštivou zlomeninou střední třetiny diafýzy femuru po pádu z koně, komplexní kineziologický rozbor pacienta, průběh fyzioterapeutického plánu pomocí fyzioterapeutických prostředků a zhodnocení efektu terapie. Klíčová slova: zlomeniny dolní končetiny, zlomenina diafýzy femuru, fyzioterapie
|
|
Zkušenosti středního managementu sester s motivováním, týmovým vedením a zvyšováním odborné způsobilosti u jejich podřízených.
NOVÁKOVÁ, Tereza
K tomu aby sestra mohla, a aby především byla schopná vykonávat své povolání minimálně na standardní úrovni, potřebuje od svých přímých nadřízených nejen materiální vybavení, ale především pak jejich morální podporu. Také dostatečné vědomosti a zkušenosti jsou důležité pro vykonávání této profese. Dále potřebuje vidět smysluplnost ve své práci a mít pocit jistoty. Tato práce má tři cíle, jimiž jsou: Cíl 1: Zmapovat, jak sestry středního managementu motivují své podřízené k efektivnějšímu vykonávání jejich profese. Cíl 2: Analyzovat zkušenosti sester středního managementu s týmovým vedením. Cíl 3: Zmapovat, zda a jakým způsobem sestry středního managementu motivují své podřízené k zvyšování jejich odborné způsobilosti. K výzkumnému šetření byla využita kvalitativní výzkumná metoda. Pro sběr dat byla použita technika hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen čtrnácti sestrami ve vedoucích pozicích. Výpovědi jednotlivých sester byly shrnuty v kategorizaci. Ta je rozpracována do šesti základních skupin, jimiž jsou: motivační faktory, demotivační faktory, složení pracovního týmu, práce v týmu, vzdělávání a registrace.
|
|
Středověké opatrovnictví a jeho význam pro současnost
Radová, Irena ; Vachková, Eva (vedoucí práce) ; Kutnohorská, Jana (oponent)
Autor: Irena Radová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Středověké opatrovnictví a jeho význam pro současnost Vedoucí práce: Mgr. Eva Vachková Počet stran: 101 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: Středověk, 13. století, opatrovnictví, církevní řády, žena ve středověku, sv.Anežka Česká, sv. Zdislava z Lemberka, řádová sestra Bakalářská práce se zabývá počátkem opatrovnictví v Čechách ve 13. století, postavením ženy ve středověku a významnými ženami v dějinách opatrovnictví, především osobou Zdislavy z Lemberka a Anežky České. Mapuje jejich osudy, dílo a odkaz do budoucnosti. Zároveň také porovnává život obou světic se způsobem řeholního života dnes. V této souvislosti je práce rovněž přehledem církevních řádů, které se ve 13. století věnovaly charitě a péči o nemocné. Snaží se odhalit společné a rozdílné rysy středověkého opatrovnictví s aktuálním pojetím ošetřovatelství. Těžiště práce tvoří kvalitativní výzkum, který odhaluje dobovou problematiku v kontrastu se současností. Přínosem této práce by mělo být nalezení rozdílů i společných rysů v péči o choré tehdy a dnes a odkazu, který nám 13. století zanechalo. Současně s tím by měla sloužit pro připomenutí bohaté historie a zvýšení prestiže a hrdosti samotných zdravotních...
|
|
Využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči
JIRÁKOVÁ, Marcela
Práce se zabývá, jaká je míra využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči, zda zdravotničtí asistenti mají zájem o práci v akutní ošetřovatelské péči a zjišťuje, jaký je postoj managementu k zaměstnávání zdravotnických asistentů. Dále se zabývá historií vzdělávání v ošetřovatelství do současné doby a jaký dopad mělo na vzdělávání nelékařského zdravotnického personálu vstup České republiky do Evropské unie. Zabývá se legislativními normami a vyhláškami, které upravují podmínky pro výkon povolání nelékařského zdravotnického personálu v oblastech definice profesí a jejich členů, určení rozsahu působnosti (primární, sekundární, terciální péče), požadavky na získání odborné způsobilosti, celoživotní vzdělávání, stanovení profesních kompetencí a další. Cílem bakalářské práce bylo potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz, jaká je míra využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči a, zda zdravotničtí asistenti mají zájem o práci v akutní ošetřovatelské péči. Pro potvrzení hypotéz byla využita kvantitativní metoda formou dotazníkového šetření určeného pro studenty středních zdravotnických škol a kvalitativní forma v podobě rozhovoru se zdravotnickým managementem. Dále výzkumnou otázkou zjistit, jaký je postoj managementu k zaměstnávání zdravotnických asistentů. Výsledky dotazníků byly zpracovány pomocí popisné statistiky v grafech, rozhovory pomocí přehledných tabulek. Zjištěné výsledky byly popsány a vyhodnoceny z hlediska vyvrácení či potvrzení hypotéz a výzkumné otázky v závěrečné diskusi.
|
|
Mezigenerační názory a postoje na péči o seniora v rodině
HADRAVOVÁ, Barbora
Demografické změny ve vyspělé společnosti poukazují na stárnutí populace, což má velký vliv na sociální služby a služby domácí péče. Jelikož pobytové sociální služby mají nedostatečnou kapacitu pro pojmutí všech svých žadatelů, dostává se do popředí domácí péče zajišťovaná rodinnými příslušníky. Ve své práci jsem si stanovila za cíl zjistit, v čem se liší názory mladé, střední a předseniorské populace na péči o seniora v rodině. Při psaní práce jsem se opírala o dostupnou literaturu a internetové zdroje věnující se zejména problematice stáří a stárnutí, rodinné péče a terénním službám, které je možné při péči o seniora v domácím prostředí využít. Teoretickou část jsem rozčlenila do osmi kapitol. První z nich se věnuje změnám sociálním, kdy dochází k významným změnám v sociálních rolích. Zároveň jsou v této kapitole popsány mýty, které jsou v naší společnosti zažité a seniory devalvují. V následující jsou popsány psychické změny ve stáří, změny ve vnímání, chování a prožívání starého člověka a ageismus jako výsledek očekávání společnosti. Třetí kapitola popisuje zvýšenou potřebu víry ve stáří, která často narůstá v souvislosti s omezením různých kompetencí, jako reakce na mnohé zátěže a ztráty, ale i v souvislosti s vědomím blízkosti vlastní smrti. Dále se tato práce zabývá zdravotním stavem stárnoucího člověka, jsou zde popsány fyziologické změny související s chronologickým věkem i nejčastější onemocnění, jejichž výskyt vzrůstá se stoupajícím věkem. Zvláštní zřetel je zde dán na psychiatrická onemocnění, která jsou ve stáří často diagnostikována. Další oblast teoretického oddílu charakterizuje umírání a smrt, kdy tyto dva jevy jsou dnešní společností odsouvány na okraj zájmu a dochází k jejich tabuizaci. Jsou zde popsány modely péče o umírající, model domácího umírání a model institucionální, kdy jedinec umírá ve zdravotnickém nebo sociálním pobytovém zařízení. V další kapitole je pozornost věnována zejména demografickým změnám v České republice. S prodlužováním předpokládané délky života stoupá nutnost domyslet i zdravotní a sociální důsledky. Evropská unie na tomto základě vytvořila Akční plán pro zdravé a důstojné stáří, který by měl do budoucna ulevit zdravotnímu i sociálnímu rezortu. Následující kapitola se zaobírá rodinou seniora, která představuje pro seniora zázemí a jistotu. V případě omezení soběstačnosti je rodina pro stárnoucího člověka také zdrojem pomoci psychické, fyzické i hmotné. V takových případech se rodina musí rozhodnout, jestli o seniora pečovat bude nebo ne. Zde však přichází výrazný tlak společnosti na altruistické poskytování pomoci, na druhé straně společnost klade nároky na kariéru, osobní růst a rozvoj jedince. Poslední úsek teoretické části práce je věnován službám domácí péče. Tyto služby poskytují seniorovi se sníženou soběstačností pomoc, aby mohl déle setrvat ve svém přirozeném prostředí a nebyl nucen pobývat v institucionálním zařízení. Služby, které lze při domácí péči využít, jsou zejména pečovatelská služba, domácí asistence, domácí zdravotnická péče a domácí hospicová péče. Praktická část mé práce je zpracována kvalitativním zpracováním dat za využití metody polostrukturovaného rozhovoru. Výběr respondentů odpovídal filosofii zakotvené teorie. Jako významné se při zkoumání jednotlivých generací jevilo ekonomické postavení a rodinný stav, čemuž podléhal výběr respondentů. Cílem tohoto výzkumu bylo zjištění, v čem se liší názory daných generací na péči o seniora v domácím prostředí, kdy pečovateli jsou rodinní příslušníci. Z výzkumu vyplynulo, že všichni respondenti považují domácí péči za ideální vzhledem k potřebám seniora, který v domácím prostředí necítí tolik stud, má své soukromí a má nablízku osoby, které zná a v ideálním případě k nim má blízký citový vztah.
|
| |
|
Sesterská uniforma v minulosti a dnes
BRYNYCHOVÁ, Michaela
Cílem této práce je zmapovat vývoj sesterského stejnokroje v našich zemích již od počátků ošetřovatelské profese ve 13. století až po současnost. Tato práce naznačuje vývoj služebního oděvu sester, který úzce souvisí s celou historií ošetřovatelství u nás. Jedná se o kvalitativní výzkum, historickou analýzu dat. Práce je rozčleněna do několika části. První z nich se zabývá řeholním oděvem u řádů a kongregací, které se problematikou ošetřovatelství zabývaly a zabývají. Řády jsou seřazeny podle doby začátku působení na našem území. Druhá část práce je věnována vlastnímu oděvu ošetřovatelek {--} zdravotních sester, od poloviny 19. století, kdy se datuje vlastní vznik ošetřovatelské profese, úzce spojený se jménem Florance Nightigalové, až po současnost.
|
host ::
