| |
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po primoimplantaci trvalého kardiostimulátoru
Benešová, Helena ; Heřmanová, Jana (vedoucí práce) ; Hnátek, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracování případové studie ošetřovatelské péče o pacienta X.Y., 95 let, jež byl akutně přijat na kardiologické oddělení pro symptomatický sick sinus syndrom, AV blokádu I. stupně a blokádu levého Tawarova raménka. Posléze u pacienta proběhla implantace trvalého kardiostimulátoru. Práce je rozdělena na část klinickou a ošetřovatelskou. V klinické části jsem popsala stručnou anatomii a fyziologii srdce a převodního systému, arytmie týkající se pacienta, druhy kardiostimulací. Zvýšenou pozornost jsem věnovala kardiostimulaci trvalé - jejímu rozvoji, indikacím implantace dle nových směrnic, stimulačním režimům. Dále jsem popsala průběh implantace TKS, přípravu před a péči po výkonu, komplikace implantace TKS i samotné trvalé kardiostimulace. Jsou zde také uvedené údaje o vybraném pacientovi a průběh jeho hospitalizace do dne implantace TKS. V úvodu ošetřovatelské práce se krátce zabývám popisem ošetřovatelského procesu a Modelu základní ošetřovatelské péče dle Virginie Hendersonové. Dle tohoto modelu jsem v den implantace po výkonu provedla ošetřovatelskou anamnézu a hodnocení pacienta. Z informací od pacienta, z jeho dokumentace a z pozorování mého i z pozorování dalšího zdravotnického personálu jsem stanovila aktuální a potenciální ošetřovatelské diagnózy. K těmto...
|
|
Kvalita hlasu a života u pacientů s časným stadiem karcinomu hrtanu léčených laserovou endoskopickou chordektomií 1. - 5. typu nebo radioterapií
Bahannan, Abdulrehman ; Slavíček, Aleš (vedoucí práce) ; Dlouhá, Olga (oponent) ; Slípka, Jaroslav (oponent)
Léčba CHE l-lll a RT nemá odlišný vliv na hodnoty stroboskopických parametrů. Léčba CHE IV-V přináší zhoršení stroboskopických parametrů ve srovnání se skupinou pacientů léčených CHE l-lll nebo RT. CHE l-lll má obdobný vliv na parametry MDVP a VRP jako RT. Signifikantní rozdíl ve smyslu horších hodnot byl prokázán mezi výsledky po léčbě typu CHE l-lll a CHE IV-V resp. mezi RT a CHE IV-V. Lze zkonstatovat, že z uvedených výsledků získaných pomocí dotazníku VHI, se jeví zlepšení celkové kvality života při léčbě CHE l-lll jako marginálně významné proti skupině po léčbě RT. Proti tomu léčba CHE IV-V přináší statisticky významně zhoršení celkové kvality života spojené s kvalitou hlasu hodnocené pomocí VHI. Většina sledovaných parametrů byla závislá nejen na typu zvolené léčebné modality, ale také na lokalizaci a velikosti tumoru. V některých případech i na věku nemocných a kouření. Výsledky subjektivního a objektivního hodnocení v souboru byly shodné po RT a laserových chordektomiích l-lll. U chordektomie I. a II. typu, dokonce u některých parametrů výrazné lepší výsledky. Jen u rozsáhlých typů chordektomii byla subjektivní kvalita hlasu horší než po radioterapii. Před III.-V. typem chordektomie má přednost radioterapie. Výsledky byly po obou léčebných postupech srovnatelné a to podmíněn mírou a velikostí...
|
|
Ošetřovatelská péče o pacientku s bércovým vředem v domácí péči
Střížová, Monika ; Heřmanová, Jana (vedoucí práce) ; Ston, Robert (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je zpracování případové studie ošetřovatelské péče o pacientku V.Š s diagnózou žilní bércové vředy v domácí péči. Práce se skládá z klinické a ošetřovatelské části. V klinické části se zabývám anatomickým a fyziologickým popisem kůže a žilního systému dolních končetin, charakteristikou onemocnění, etiologií, vyšetřovacími metodami, léčbou a prognózou onemocnění. V ošetřovatelské části stručně charakterizuji ošetřovatelský proces a ošetřovatelský model Marjory Gordonové, který jsem použila jako teoretický podklad pro zpracování anamnézy a hodnocení pacientky. Analýzou informací jsem určila aktuální a potencionální ošetřovatelské diagnózy, efektivně jsem naplánovala a realizovala ošetřovatelskou péči v domácí péči. Vzhledem k tomu, že je paní V.Š v péči domácí ošetřovatelské péče již téměř rok, krátkodobé ošetřovatelské diagnózy jsem stanovila na běžný ošetřovací den se standardním způsobem ošetřování dle ordinace lékaře a dlouhodobé na jeden měsíc. Součásti ošetřovatelské části je hodnocení psychického stavu a edukace pacientky a její rodiny. Závěr je shrnutím nejdůležitějších informací obsažených v mé bakalářské práci a prognóza onemocnění.
|
|
Úloha radiologie při screeningu dětských kyčlí v Nemocnici Pelhřimov p. o.
CHADIMOVÁ, Jana
Tématem této bakalářské práce je porovnání využití zobrazovacích metod při screeningu dětských kyčlí a zjištění výskytu vývojové dysplazie kyčelní v Nemocnici Pelhřimov p. o. Jedná se o nejčastější vývojovou vadu pohybového aparátu, která se vyskytuje zhruba u 5 % novorozenců. Zahrnuje poruchu vývoje kyčelní jamky, hlavice stehenní kosti, špatnou centraci do kloubní jamky, nepřiměřený rozsah kloubního pohybu nebo kombinaci všech zmíněných. Vzniká spolupůsobením genetických faktorů a zevních příčin. Pokud se vývojová dysplazie kyčelní (VDK) vyskytuje v rodině, riziko u novorozence se výrazně zvyšuje. Nejzávažnějším stupněm této vady je vykloubení kyčlí, ale mnohem častěji se setkáme s lehčí formou vady, což je mělká kyčelní jamka. V České republice je na základě Metodického listu Ministerstva zdravotnictví z roku 1996 stanoven systém po sobě jdoucích kontrol novorozenců a kojenců. Vyšetření probíhá ve třech etapách v tzv. "systému trojího síta". Při těchto kontrolách zaujímá nezastupitelnou úlohu ultrazvuk. Hodnocení nálezů a zařazení do skupin dle rakouského profesora Grafa je v současnosti nejpoužívanější metodou, používanou i v Nemocnici Pelhřimov p. o. Zhruba po prvním roce věku, kdy dochází k pokročilé osifikaci struktur, nelze nález touto metodou standardně posuzovat. Rentgenové vyšetření se uplatňuje v případě diagnostických nejasností a hlavně u dětí s již zjištěnou VDK při plánování následné léčby. Při zjišťování anatomických repozičních překážek, po neúspěšné primární repozici, nalézají své uplatnění opět zobrazovací metody. Lze využít ultrazvuk, magnetickou rezonanci, přednost však dostává artrografie. Je sice metodou invazivnější, ale na rozdíl od výše zmíněných má významnou přednost: může být zároveň i metodou terapeutickou. V teoretické části se práce věnuje anatomii, vývoji a růstu kyčelního kloubu, je uvedena etiologie a historie této vývojové vady. Následuje popis systému klinických kontrol a vlastní diagnostiky VDK. Další část teoretické práce je věnována jednotlivým zobrazovacím modalitám, konkrétně ultrazvuku, rentgenovému zobrazení, artrografii a magnetické rezonanci. Zobrazovací modality dětského věku tvoří velice specifickou část oboru radiodiagnostiky. Dětští pacienti rozhodně nejsou malí dospělí, jejich snímkování by mělo být omezeno na minimum a samozřejmě má svoje specifika. Vyšetření musí být provedeno rychle a přesně, aby se nemuselo opakovat. Možnosti terapie se liší dle závažnosti poškození kyčelního kloubu. Lehčí poškození kyčelního kloubu je řešeno konzervativním způsobem za pomoci různých abdukčních pomůcek, mezi které patří abdukční balení, Frejkova peřinka či Pavlíkovy třmeny. Závažnější případy je nutné řešit za hospitalizace, pomocí distrakční terapie či operačního zásahu. Cílem práce bylo analyzovat počet dětských pacientů, zjistit jaké zobrazovací metody u nich byly indikovány i provedeny a porovnat výskyt vrozených vývojových vad kyčlí dle pohlaví, vše v rámci Nemocnice Pelhřimov p. o. Hypotéza této bakalářské práce byla formulována následovně: Při screeningovém vyšetření dětských kyčlí v Nemocnici Pelhřimov p. o. je zjišťován vyšší výskyt vrozených vývojových vad kyčelního kloubu u dívek než u chlapců. Smyslem této bakalářské práce bylo vytvoření přehledného textu, zabývajícího se problematikou využívání zobrazovacích metod při zjišťování vývojových vad dětských kyčlí. Teoretická část práce může sloužit jako informační materiál pro odbornou veřejnost a výsledky lze využít jako statistický materiál.
|
|
Využití NIC a NOC klasifikací u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu.
KULHÁNKOVÁ, Barbora
Abstrakt Teoretická část práce na téma Využití NIC a NOC klasifikací u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu se zabývá problematikou totální endoprotézy kyčelního kloubu, edukací pacientů před operačním výkonem a také režimem, který musí pacient dodržovat během hospitalizace i po propuštění do domácího ošetřování. Dále popisuje sestru jako poskytovatelku rehabilitačního ošetřovatelství spolupracující s fyzioterapeutem. Práce pojednává o ošetřovatelském procesu, zabývá se terminologiemi ve zdravotnictví, problematikou NANDA, klasifikacemi NIC a NOC a Aliancí 3N. Byly stanoveny tři cíle práce: 1. Zjistit, jaké aktivity NIC jsou sestrami typicky používány v péči o pacienty s totální endoprotézou kyčelního kloubu. 2. Ověřit uplatnění klasifikací NIC a NOC v péči o pacienty s totální endoprotézou kyčelního kloubu. 3. Zjistit, jaké indikátory NOC jsou sestrami typicky používány v péči o pacienta s totální endoprotézou kyčelního kloubu. Byla využita kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. V rámci kvantitativního šetření byly stanoveny čtyři hypotézy: 1. Ošetřovatelské diagnózy jsou sestrami hodnocené jako nepřínosné. 2. Zajištění pomůcek usnadňující pohyb je sestrami typicky využívaná intervence. 3. Znalost pojmů NIC a NOC je ovlivněna vzděláním. 4. Spokojenost sester s ošetřovatelskou dokumentací je ovlivněna délkou praxe. Data byla sbírána pomocí dotazníku. Pro kvalitativní výzkumné šetření byla stanovena jedna výzkumná otázka: Jaký je názor sester na NIC a NOC klasifikace v péči o pacienty s totální endoprotézou kyčelního kloubu? Data byla sbírána pomocí námi vytvořené ošetřovatelské dokumentace na základě klasifikací NIC a NOC. Poté byly provedeny polostrukturované rozhovory. H1 byla vyvrácena. H2, H3 a H4 byly statisticky ověřeny. Klasifikace NIC a NOC jsou celkově sestrami hodnoceny jako nepřínosné pro ošetřovatelskou praxi.
|
|
Technologická studie výroby rotačního dílu
Toman, Lukáš ; Prokop, Jaroslav (oponent) ; Osička, Karel (vedoucí práce)
V úvodu bakalářské práce se teoretická část zabývá základním principem obrábění. Součást frézovací trn 40 × 27 ČSN 24 1440 je posouzena na techno-logičnost konstrukce. Roční výroba součásti činí 17 000 ks. Hlavní náplní práce je technologická studie výroby ze dvou druhů polotovarů, kruhová tyč válcovaná za tepla a výkovek ze stejného materiálu 14 220.0. Jsou vybrány stroje a nástroje pro navržený technologický postup. Výrobní návodka je vypracována pro hrubovací operaci soustružení a výsledkem jsou strojní časy. V závěru je technicko-ekonomické hodnocení, po kterém je vybrán jako polotovar výkovek.
|
|
Reologie kolenního kloubu před a po chirurgickém řešení ruptury předního zkříženého vazu
Strážnická, Lucie ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Tlapáková, Eva (oponent)
Název: Reologie kolenn~ho kloubu před a po chirurgickém řešení ruptury přednfuo zkříženého vazu Název v anglickém jazyce: Rheology of the Knee Joint before and after the Surgical Treatment of the Rupture of the Anterior Cruciate Ligament Cíl práce: Shrnout a analyzovat problematiku kolenního kloubu a získané poznatky využít při detekci změn reologických vlastností kolene po ruptuře předního zkříženého vazu před operací a v průběhu rekonvalescence. Srovnáill se zdravou končetinou a hodnocení změn průběhů hysterezních křivek v průběhu rekonvalescence. Navržení hodnot~cích parametrů pro popis stavu kolenního kloubu a jeho vývoje v průběhu rekonvalescence. Metoda: Bylo použito několik dostupných literárních zdrojů, ze kterých byly čerpány informace pro získání teoretického přehledu o problematice kolenního kloubu. Zároveň probíhala experimentální studie, která potvrdila či vyvrátila předem dané hypotézy. Výsledky: Výsledky poukazují na možnost detekce změn reologických vlastností kolenrubo kloubu po ruptuře předního zkříženého vazu. Bylo navrženo několik parametrů pro hodnocení vlastního experimentu, obecně lze ale říci, že bude ještě potřeba mnoha dalších studií, než bude zcela zřejmý výklad těchto parametrů a bude možné tyto parametry považovat za hodnotící standard. Dále je důležitá skutečnost...
|
|
Výroba formičky pro cukroví
Pešava, Josef ; Císařová, Michaela (oponent) ; Podaný, Kamil (vedoucí práce)
Řešená součást „formička na cukroví“ je vyrobena z pocínovaného materiálu TH 370 o síle 0,24 mm. Bude sloužit na pečení cukroví při teplotách až do 250°C. Předpokládaná roční série je 100 000 ks. Z variantního řešení výroby součásti byla zvolena nejoptimálnější metoda. V první operaci je z plechu vystřižen kruhový rondel a v druhé operaci je samotné konvenční tažení. Na základě výpočtů je pro výrobu zvolen nejbližší vhodný lis LEC 25C. V technologicko-ekonomickém hodnocení byla vypočítána cena 2,58 Kč na jednu formičku. Z technologických a konstrukčních výpočtů je navržen tažný nástroj.
|
|
Porovnání výsledků základního koagulačního vyšetření provedeného ve třech různých laboratořích ze stejného vzorku krve
FÁLOVÁ, Alena
Základní koagulační vyšetření se provádí v každé hematologické laboratoři. Tato vyšetření by se měla provádět všem pacientům, kteří mají podstoupit operační zákrok a pacientům léčeným antikoagulanty. Koagulační vyšetření umožňují zjistit, zda se jedná o poruchu vnější či vnitřní cesty koagulační kaskády. Konečná diagnóza se stanoví speciálními testy. K základním koagulačním vyšetřením patří protrombinový čas, aktivovaný parciální tromboplastinový čas a fibrinogen. Principem koagulačních metod je určení času potřebného k detekci fibrinového vlákna od přidání reagencie ke vzorku testované plazmy. Testy používané v hemostáze lze rozdělit na globální, skupinové a specifické. Na vyšetření se používají zkumavky s antikoagulačním činidlem, v případě hemostázy se jedná o citrát sodný. Při každém vyšetření je nutné dodržet správný poměr krve a citrátu ve zkumavce, neboť při jeho nedodržení nelze vyšetření provést. Velmi důležitá je také preanalytická část, jež obsahuje soubor postupů a činností, kterými projde vzorek od odběru po jeho zpracování, díky čemuž lze získat reprodukovatelné výsledky. V současné době se koagulační vyšetření provádějí v laboratořích na multifunkčních analyzátorech. K tomuto vyšetření se standartně používá venózní krev. U novějších, přenosných koagulometrů, na kterých se měří protrombinový čas u pacientů léčených antikoagulanty, však stačí pouze odběr krve z prstu. Tato práce je zaměřena na porovnání měření jednoho vzorku na třech různých koagulometrech, ve třech různých laboratořích. Pro každý analyzátor byly použity různé, výrobcem doporučené tromboplastiny s různým ISI (International sensitivity index - mezinárodní index citlivosti). Reagencie na aktivovaný parciální tromboplastinový čas byly ze stejných důvodů taktéž od různých výrobců. Bylo změřeno 50 náhodně vybraných vzorků, neboť ne každá žádanka má uvedený údaj s diagnózou pacienta. Každý vzorek jsem změřila týž den, do 4 hodin po odběru, aby byly dodrženy zásady správné laboratorní praxe. Vzorky byly svozovou službou svezeny do laboratoře Synlab czech s.r.o., kde byly také primárně změřeny na koagulometru Sysmex CA 1500. Další měření jsem provedla v laboratoři Stafila s. r.o. na koagulometru ACL Elite PRO a poslední měření v laboratoři Medipont s.r.o. na koagulometru START 4. Všechna měření byla statisticky vyhodnocena. Byly vypočteny průměrné hodnoty a směrodatné odchylky, které ukazují, že se výsledky od sebe příliš neliší. Dosažená hladina významnosti u INR (international normalised ratio ? mezinárodní normalizovaný poměr) a aktivovaného parciálního tromboplastinového času byla zhodnocena jako statisticky významná, což znamená, že se jednotlivé výsledky z daných koagulometrů liší. I když jsou odchylky mezi různými přístroji statisticky významné, nemají větší klinický význam. Pouze u protrombinového času v sekundách z měření vyplývá, že se výsledky z koagulometrů od sebe neliší. Totéž platí pří hodnocení koagulometrů mezi sebou. Lze konstatovat, že změřené výsledky jsou na různých přístrojích statisticky rozdílné, nicméně nemají větší klinický význam. Z daných zjištění plyne, že doporučení pro lékaře je, aby pro vyšetřování protrombinového času a aktivovaného parciálního tromboplastinového času využívali stále stejnou laboratoř. ?
|
host ::
