Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 983 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.06 vteřin. 

Možnosti nefarmakologické léčby u klientů s funkčními poruchami pohybového systému - hypermobilita u kořenových kloubů
BUREŠOVÁ, Vendula
Tato práce se zabývá výzkumem a problematikou funkčních poruch pohybového systému, konkrétně je zaměřena na hypermobilitu v kořenových kloubech. Práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány složky pohybového systému, kde je kladen důraz především na anatomii a základní kineziologii kořenových kloubů. Dále je zde definice funkčních poruch a také jejich porovnání s poruchami strukturálními. Závěr teoretické části je věnován hypermobilitě, kde je popsána historie, etiologie, etiopatogeneze, klinická manifestace. Dále pak dělení hypermobility, diagnostika a diferenciální diagnostika. Cílem teoretické části je popsání problémů, které s sebou hypermobilita nese a popis úskalí při diagnostice. Praktická část popisuje výzkum, při kterém byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Testovaný soubor tvoří dvě ženy různého věku, u kterých byla potvrzena hypermobilita v kořenových kloubech. Terapie probíhala v rehabilitačním zařízení na Poliklinice Vltava v Českých Budějovicích. U všech pacientek byla odebrána anamnéza, proveden vstupní kineziologický rozbor a ověřena hypermobilita. Na tomto základě byla navrhnuta a provedena co nejefektivnější individuální terapie, což také bylo cílem praktické části. Ta je ověřena ve výstupním kineziologickém vyšetření a na tomto základě bylo vypracováno závěrečné zhodnocení výsledků.Práce může být využita k ucelenému pohledu na problematiku hypermobility a na symptomy s ní spojené. Klade důraz na to, aby hypermobilita byla brána na zřetel a nebyla přehlížena, jak tomu doposud často je. Také může sloužit jako inspirace pro navrhnutí rehabilitačního plánu u hypermobilních pacientů.

Možnosti časné diagnostiky profesionálního bronchiálního astmatu
Klusáčková, Pavlína ; Pelclová, Daniela (vedoucí práce) ; Hajduková, Zdeňka (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Časná diagnostika profesionálního astmatu je důležitá především z hlediska prognózy onemocnění. Za použití dosud dostupných diagnostických metod je někdy obtížné onemocnění prokázat. Proto je důležité hledání metod nových. Analýza kondenzátu vydechovaného vzduchu (KVV) umožňuje pomocí kapalinové chromatografie v kombinaci s hmotnostní spektrometrií detekovat jednotlivé cysteinylové leukotrieny (LT) - (LTC4, LTD4 a LTE4), LTB4 a 8-izoprostan. Při srovnání astmatiků a zdravých osob byl LTC4 jako jediný ze sledovaných KVV markerů významně vyšší ve skupině astmatiků (i přes léčbu kortikosteroidy). Tohle zjištění by mohlo být přínosné pro jeho další diagnostické využití. Sledování 24-hodinové variability KVV parametrů u osob vyšetřovaných pro podezření na profesionální astma ukázalo poměrně velkou intraindividuální i interindividuální variabilitu KVV parametrů. Je tedy zřejmé, že u astmatiků mohou být údaje z jednoho denního měření (často uváděné v odborných článcích) zavádějící a vzorky KVV by měly být odebírány vždy u všech sledovaných osob ve stejnou dobu. Během negativních bronchoprovokačních testů nebyly nalezeny významné změny v koncentracích KVV parametrů. Zhodnocení pozitivních testů bylo omezeno na malý počet osob. U pěti osob z šesti bylo však zjištěno zvýšení LTC4 po aplikaci alergenu. Vyšetření...

Genetické aspekty sporadického ovariálního karcinomu
Jančárková, Natalia ; Freitag, Pavel (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Kohoutová, Milada (oponent)
57 8. SOUHRN Molekulárně biologické parametry, včetně genetických alterací, představují nový prvek a perspektivní směr v oblasti diagnostiky, predikce prognózy, monitorování průběhu i možných terapeutických zásahů u onkologických onemocnění. Předložené výsledky představují výzkumný projekt zaměřený na výskyt genetických přestaveb v karcinomech ovaria a děložního hrdla a jejich korelaci s dostupnými charakteristikami molekulárně biologické i klinické povahy. Bylo vyšetřeno 60 pacientek s karcinomem ovaria a 20 pacientek s karcinomem děložního hrdla. Histopatologem byl stanoven typ nádoru i jeho diferenciace, dále byl imunohistochemicky proveden průkaz p53 a proliferačního markeru MIB-1. Chromozomální aberace byly zjišťovány pomocí cytogenetických (konvenční karyotypizace) a molekulárně-cytogenetických metod (fluorescenční in situ hybridizace, komparativní genomová hybridizace). Statistické zpracování (analýza rozptylu a chí-kvadrát test) bylo zaměřeno na vztahy vybraných parametrů kvantitativní i kvalitativní povahy, kam patřily věk, stadium nemoci, histologický typ, grading, CA 125 před a po léčbě, MIB-1, p53, operační reziduum, lymfadenektomie, léčebná odpověď a velikost chromozomální přestavby. Ve skupině ovariálních karcinomů byly zjištěny, pomocí genetických analýz, typické amplifikace na chromozómech...

Ošetřovatelský proces u pacienta s diagnózou cystická fibróza
Václavková, Aleksandra ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Kaplická, Jitka (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice pacientů s diagnózou cystické fibrózy. Práce je pojata jako teoreticko-praktický typ. Je rozdělena na část teoretickou, ve které pojednávám o anatomicko fyziologických základech systémů, které jsou u pacientů s CF v největší míře ovlivněny. Rovněž pojednávám o historii tohoto onemocnění, zabývám se dědičností, projevy nemoci a možnostmi léčby. Ačkoli diagnostika je na velmi dobré úrovni, je často cystická fibróza jako suspektní diagnóza brána v potaz pozdě a tím je negativně ovlivněna prognóza nemocného. Kauzální terapie zde neexistuje, ale život pacientů je intenzivní podpůrnou péčí zkvalitňován a prodlužován. Značné pokroky v léčbě dávají příslib úplného vyléčení nemoci, zatím je to však záležitostí budoucnosti a týká nejvíce pacientů nízkého věku a těch ještě nenarozených. Praktická část bakalářské práce obsahuje vysvětlení stěžejní metody ošetřovatelství a to ošetřovatelského procesu a jeho jednotlivých fází. V dalším úseku práce aplikuji ošetřovatelský proces na konkrétního pacienta v praxi. Rozpracovávám ošetřovatelskou anamnézu dle modelu funkčního zdraví M. Gordonové. Zjišťuji informace o zdravotním stavu pro úplné a komplexní zhodnocení pacienta. Definuji ošetřovatelské problémy. Po stanovení ošetřovatelských diagnóz pracuji na realizaci procesu a plnění...

Laboratorní diagnostika trombofilních stavů
Studená, Šárka ; Blažek, Martin (oponent) ; Pecka, Miroslav (vedoucí práce)
SOUHRN Prace pojednava o vyskytu trombofilnich stavů a o možnostech jejich diagnostiky u žen s rekurentnimi spontannimi aborty. Ve studii byl zpracovan soubor žen vedenych v hematologicke poradně II. Interni kliniky - Odděleni klinicke hematologie FN a LFUK v Hradci Kralove v letech 1995 - 2007. U dřive vyšetřovanych žen jsem použila archivni data. Vyšetřovani žen, ktere byly zařazeny do sestavy v poslednich letech, jsem se sama aktivně zučastnila. Při zpracovani sledovaneho souboru byla použita nasledujici kriteria, ktera by podle našich představ vychazejicich z literarnich pramenů, měla posoudit zavažnost trombofilniho stavu, připadně zaznamenat zvyšenou incidenci jeho zachytu: věk - v teto časti jsme použili median věku žen ze sledovaneho souboru počet prodělanych abortů - tento parametr ma poměrně značnou vypovědni hodnotu, ale je nutne přihližet k celkove delce těhotenstvi, po jejimž uplynuti k abortu dochazi (v prvnim trimestru se považuje za vyznamny až prodělany třeti abort a v druhem trimestru prodělany druhy abort). počet narozenych děti - riziko spontanniho abortu se s každym dalšim narozenym ditětem zvyšuje doba uživani antikoncepce - uživani antikoncepce může již v mladem věku odhalit sklon k trombofilnimu stavu. S delkou uživani by se riziko spontanniho abortu u žen se sklonem k...

Epidemiologická studie pacientů po implantaci TEP kyčelního kloubu
Herůfek, Radim ; Džupa, Valér (vedoucí práce)
Totální endoprotéza kyčelního kloubu patří mezi nejlepší léčebné metody poválečné medicíny. Pacienti s těžce degenerovanými klouby jsou sužováni trvalými bolestmi, jež jim nedovolí běžné denní činnosti, nedovolují jim kvalitní spánek a způsobují též velké duševní trápení. Náhrada kloubu implantátem vede k ústupu bolestí, obnovení funkce. Původně invalidní pacient se vrací do běžného života i do zaměstnání, jež je mnohdy fyzicky náročné. Proto totální náhrada má výrazný efekt léčebný, sociální i ekonomický. Výrazný vývoj totální endoprotézy za posledních 40 let má za následek nejrůznější druhy a designy acetabulárních jamek, femorálních dříků i hlaviček, což v důsledku způsobuje nepřehlednost v nabídce, jež se navíc stále rozšiřuje. Pro implantaci náhrady je velmi důležitá přesná indikace konkrétního typu endoprotézy, a proto je nutné provádět epidemiologické studie pacientů, které pomohou indikace zpřesnit a tím usnadnit výběr jednotlivých komponent. V následující práci je uveden přehled epidemiologických údajů pacientů s implantací TEP kyčelního kloubu operovaných na ortopedicko-traumatologické klinice FNKV v roce 2006.

Ectopic pregnancy - Etiology, modern diagnostic and therapeutic approach
Lygre Husmo, Cecilie ; Drahoňovský, Jan (vedoucí práce)
Ectopic pregnancy causes major maternal morbidity and mortality, with pregnancy loss, and its incidence is increasing worldwide. It is still the most common cause of maternal deaths in the first trimester. An ectopic pregnancy in the fallopian tube, if not treated, can cause tubal rupture and/or intra abdominal bleeding. Treatment options for tubal ectopic pregnancy are surgery, medical treatment, and expectant management. Most fatal cases result from delayed diagnosis and inappropriate investigation and treatment despite the management of women with suspected ectopic pregnancy improving considerably because of improved tools for diagnosis and management. Prompt diagnosis and treatment thus is a very important measure to prevent the potential life-threatening complications of ectopic pregnancies.

Systemic arterial hypertension and strain
Sakaláš, Radovan ; Procházka, Miroslav (oponent) ; Radvanský, Jiří (vedoucí práce)
Bakalárska práca "Systémová arteriálna hypertenzia a záťaž" sa zaoberá hypertenziou a záťažou. V prvých častiach pojednáva o fyziológii srdca, o regulácii kardiovaskulárneho systému a meraní krvného tlaku. V ďalšej časti je popísaná definícia hypertenzie, jej klasifikácia a rozdelenie do podtypov. Ďalej práca rozoberá liečbu hypertenzie z hľadiska medikamentózneho a nefarmakologického. Hlavná časť práce je venovaná fyzickej záťaži a jej vzťahu ku krvnému tlaku a hypertenzii. Diskutuje sa o reakcii tlaku na záťaž ako možnom diagnostickom prostriedku budúcej hypertenzie. Navyše, popisuje záťaž a fyzickú aktivitu ako terapeutický prostriedok v znižovaní tlaku. Porovnáva a určuje intenzitu, frekvenciu a dobu trvania vytrvalostného a odporového tréningu k dosiahnutiu optimálneho zníženia tlaku. Posledná časť sa venuje mechanizmom účinku záťaže na krvný tlak. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Role sestry ve screeningu deprese u seniorů.
VRZALOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou deprese ve stáří. Především je zaměřená na identifikaci a analýzu úlohy sester ve screeningu deprese u seniorů v primární péči, v akutní lůžkové péči, v zařízeních dlouhodobé péče a domácí péče. Jedná se o teoretickou práci, kde byla využita vědecká metoda návrhu a demonstrace. V diplomové práci byl stanoven jeden hlavní cíl s pěti výzkumnými otázkami. Hlavním cílem bylo identifikovat a analyzovat úlohu sester ve screeningu deprese u seniorů. VO 1: Jakou úlohu může hrát sestra ve screeningu deprese u seniorů? VO 2: Jakou úlohu má sestra v ambulantním sektoru ve screeningu deprese u seniorů? VO 3: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u hospitalizovaných pacientů v akutní péči? VO 4: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u seniorů v zařízeních dlouhodobé a domácí péči? VO 5: Jaké hodnotící škály a metody jsou využívány ve screeningu deprese u seniorů? V diplomové práci je představen pojem deprese. Dále jsou specifikovány příčiny a důležité faktory, které způsobují depresi u starších lidí. Práce se také zabývá odlišnostmi v klinické symptomatologii deprese ve stáří. Přibližuje možnosti a různé bariéry v diagnostice deprese. Další kapitoly seznamují s komplexním geriatrickým vyšetřením, s diagnostickými klasifikačními systémy, možnými screeningovými metodami a škálami pro detekci deprese u starší populace. Také představuje způsoby farmakologické a nefarmakologické léčby a její případné komplikace spojené s vyšším věkem. Z důvodu zvýšené sebevražednosti zapříčiněné depresivní poruchou je představena i problematika suicidálního jednání seniorů. V dalších kapitole je popsán ošetřovatelský proces, který je sestrami využívaný v praxi. Skládá se ze zhodnocení zdravotního stavu pacienta, zhotovení ošetřovatelské diagnostiky, vytvoření ošetřovatelského plánu, následné realizace a vyhodnocení. Ošetřovatelský proces je také potřebný pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. V ošetřovatelském procesu ve fázi ošetřovatelské diagnostiky, je představen výčet možných ošetřovatelských diagnóz u pacienta trpícího depresí, které jsou sestaveny na základě nejnovější klasifikace. Závěrem práce je popisována úloha sester ve screeningu deprese u seniorů v různých zdravotnických zařízeních a jejich podíl na včasném vyhodnocení deprese u seniorů. V této kapitole je představena role sestry, ošetřovatelský screening a spolupráce sestry s lékařem. Úloha sester ve screeningu deprese v různých zdravotnických zařízeních je založená na první posuzovací fázi ošetřovatelského procesu. Sestra zhodnotí celkový zdravotní i duševní stav pacienta na základě objektivních i subjektivních informací. Především bylo zjišťováno, jakou roli má sestra při screeningu deprese. Pro zpracování diplomové práce bylo nutné na základě syntézy a obsahové analýzy využít a zpracovat domácí i zahraniční odbornou literaturu. Řada relevantních zdrojů jsou výsledky různých studií a metaanalýz převážně ze zahraničí, ale i z České republiky. Diplomová práce může sloužit jako podkladový materiál pro sestry. Výstupem diplomové práce je vytvoření e-learningového materiálu dostupného pro studenty ve výukovém programu Moodle Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Strategie zvládání strachu a bolesti u dětí v souvislosti s ošetřovatelskou péčí
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Pro sestru pečující o dětské pacienty jsou důležité nejen znalosti z pediatrického ošetřovatelství, osobnostní a sociální předpoklady, ale i teoretické a praktické poznání metod a technik sloužících k identifikaci a efektivnímu ovlivňování bolesti a strachu. Tato diplomová práce si kladla za cíl identifikovat základní zdroje strachu u hospitalizovaných dětí předškolního a mladšího školního věku a zjistit účinné metody a zásady spolupráce s dítětem, případně s jeho doprovodem za účelem zmírnění strachu u dětského pacienta. Dále pak zmapovat diagnostiku a hodnocení bolesti u dětí sestrami a předložit, jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti u dětí jsou v souvislosti s ošetřovatelskou péči nejčastěji využívané. Empirická část byla zpracována formou kvalitativní analýzy dat, pro jejich sběr byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor byl tvořen 12 sestrami, druhý výzkumný soubor pak tvořilo 12 dětských pacientů předškolního a mladšího školního věku. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že většina dotázaných sester se domnívá, že se dětští pacienti nejvíce bojí cizího prostředí, dále pak očekávané bolesti a samoty bez rodičů. Odpovědi dětských respondentů na tuto otázku se však lišily - nejvíce dotázaných dětí uvedlo, že se bojí bolesti, dále pak cizího prostředí, omezení svých potřeb, nepřátelského přístupu zdravotníku a spolupacientů, smrti a tmy. Nejvíce oslovených sester se domnívá, že nejúčinnějším způsobem, jak řešit strach u dětských pacientů je přátelský přístup zdravotníků, jako další účinnou metodu pak uvedly možnost odvedení pozornosti od strachu a přítomnost doprovázejícího rodiče. Při konfrontaci odpovědí sester s odpověďmi dětských pacientů v této oblasti došlo ke shodě u dvou nejčastějších zmíněných metod, kterými byly "přátelský přístup zdravotníků" a "odvedení pozornosti od strachu". Dále pak dětští pacienti zmínili ke zmírnění strachu dodržování navyklých specifik při usínání a požadavek, aby se o ně starala během hospitalizace stejná sestra, resp. menší počet stejných sester. Kromě uvedených metod, všech 12 dotázaných dětí uvedlo jako zásadní faktor pro snížení pociťovaného strachu z nemocničního prostředí pobyt rodičů na oddělení. Co se týče oblasti zásad spolupráce, sestrami byla uvedena důležitost jednotného postupu mezi zdravotníky a dítětem, kladly důraz především na vhodnou formu informací. Dále byl uveden význam poskytnutí psychické a emoční podpory, navození atmosféry důvěry a přínos dobře provedené edukace, byla zmíněna i potřeba klidu a zbytečného nevyrušování. Na rozdíl od sester, děti se svými doprovody v oblasti zásad spolupráce kladou na první místo poskytnutí psychické a emoční podpory, dále pak uvedly stejně jako oslovené sestry význam dostatku poskytnutých informací. 4. výzkumná otázka se zabývala metodami, které sestry využívají k monitoraci bolesti u hospitalizovaného dítěte. Většina sester uvedla jako hlavní metodu rozhovor s dětským pacientem či jeho doprovodem s využitím cílených dotazů na bolest. Dětské odpovědi tvrzení sester potvrdily. 5. výzkumná otázka zněla: Jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti v souvislosti s ošetřovatelskou péčí jsou u dětí nejčastěji používané? Většina dotázaných sester uvedla techniku odvedení pozornosti od bolestivého stimulu, dále pak význam využití fyzikálních metod, vhodnou úlevovou polohu a přípravu na nepříjemný výkon se zapojením doprovázející osoby dítěte. Děti potvrdily jako přínosné odvedení pozornosti od bolesti, dále pak uvedly přátelský přístup sester, ledování bolestivého místa a úlevovou polohu. Při prožívání akutní bolesti bylo požadováno zejména zajištění klidu a soukromí. Všechny děti zdůraznily význam rodičovské přítomnosti. Teoretická část diplomové práce, stejně jako výsledky empirické výzkumné fáze, jsou vhodné ke zpřístupnění sestrám pečujícím o dětské pacienty a mohou přispět ke zkvalitnění péče na dětských lůžkových odděleních.